Latinská Amerika eviduje už na 272.000 nakažených koronavirem

V Latinské Americe se koronavirus dosud potvrdil u téměř 272.000 lidí, z nichž jich na 14.400 zemřelo. Vyplývá to z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse. Zhruba polovina úmrtí připadá na největší zemi v oblasti, tedy na Brazílii, kde se koncem února potvrdil první případ nákazy v regionu a která eviduje už téměř 109.000 nakažených.

Druhou nejhůře zasaženou zemí v Latinské Americe je Peru, které dosud zaznamenalo už přes 50.000 případů nákazy a na 1440 úmrtí. Oproti Brazílii, která má 210 milionů obyvatel, ale dělá třicetimilionové Peru asi sedmkrát více testů (v přepočtu na milion obyvatel).

Třetí nejhůře zasaženou latinskoamerickou zemí je Ekvádor s 32.000 potvrzenými případy nákazy a 1570 prokázanými úmrtími s covidem-19. Reálná čísla jsou ale i v této sedmnáctimilionové zemi vyšší, protože lidem zemřelým doma se testy na koronavirus obvykle neprovádějí.

Také v Latinské Americe přijaly už v předchozích dvou měsících vlády různě přísná omezení volného pohybu. V tomto regionu je ale lidé často nedodržují, protože by jinak přišli o zdroj obživy. Na živobytí si totiž vydělávají například pouličním prodejem.

"V Latinské Americe se zvýší chudoba a sociální nerovnost, což povede k politické nestabilitě. Sociální protesty tam teď zastavila pandemie, ale až skončí, protesty opět propuknou," řekl serveru BBC Mundo Oliver Stuenkel z brazilského institutu Getulia Vargase.

"Někteří prezidenti podle mě nedokončí svůj mandát a řekl bych, že je to pravděpodobné i u Jaira Bolsonara," dodal k brazilské hlavě státu. Bolsonaro čelí kritice od řady guvernérů i dalších politiků či soudců za zlehčování pandemie a v posledním týdnu i kvůli odvolání oblíbeného ministra spravedlnosti.

Naopak venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro podle Stuenkela koronavirovou krizi ustojí. "Ve Venezuele platí jiná logika než v ostatních zemích regionu a Madura drží armáda," uvedl Stuenkel. Podle něj Madurovi pomohla i masová emigrace v posledních letech. "Zůstalo tak méně lidí, kteří proti němu můžou protestovat. Odešlo skoro pět milionů," připomněl.

Co se týče ekonomických důsledků, nebude ušetřena žádná země z regionu, ale nejhůře budou podle Stuenkela postiženy Venezuela, Ekvádor a Argentina, které měly ekonomické potíže už před pandemií. Největší krizi zažívá už několik let Venezuela. Naopak nejlépe by z ekonomického hlediska mohly důsledky pandemie podle experta z brazilského think-thanku zvládnout Panama, Peru, Kolumbie nebo Chile.

Specifickým případem je Guyana, kde byla před pár lety objevena velká ložiska ropy, což by i přes propad cen této suroviny v poslední době mělo zemi s necelým milionem obyvatel pomoci, míní Stuenkel.

Zdroj: Reuters, ČTK, BBC Mundo

Čtěte více

• Lagardeová: Světová ekonomika oživuje
  Světová ekonomika oživuje, tempo jejího růstu ale stále není dost rychlé na to, aby mohla vznikat i nová...
• Lagardeová varovala před riziky pro růst eurozóny
  Rostoucí rizika ohrožují hospodářský růst eurozóny, uvedla včera na tiskové konferenci v Lucemburku šéfka Mezinárodního měnového fondu (MFF) Christine Lagardeová. Na prvním místě mezi riziky přitom zmínila stále napjatější situaci v mezinárodním obchodu.
• Lagardeová: Vyšší inflace v eurozóně se kvůli narušené logistice udrží déle
  Růst eurozóny i nadále zpomalují narušené dodavatelské řetězce a vysoké ceny energií. Vyšší inflace se tak udrží déle, než se předpokládalo. Před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Odmítla ale výzvy, aby na to její instituce zareagovala zpřísněním měnové politiky.
• Lagardeová vyzvala G20 ke snížení cel a obchodních bariér
  Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová vyzvala země G20 ke snížení cel a odstranění obchodních bariér. Světová ekonomika se kvůli nim dostala do potíží. Lagardeová to dnes uvedla na summitu G20 v Ósace, kde se největší pozornost na závěr dvoudenních jednání soustředila na schůzku mezi prezidenty Spojených států a Číny.
• Lagardeová vyzvala státy, aby zmírnily vzájemné obchodní spory
  Obchodní a měnové války mohou poškodit ekonomický růst a ublížit těm, kteří pouze "nevině přihlížejí". Na podzimním zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) to dnes řekla šéfka MMF Christine Lagardeová. Státy proto vyzvala, aby se spory snažily vyřešit a upevnily globální obchodní pravidla místo toho, aby je opouštěly.
• Lagardeová: Zabránili jsme kolapsu ekonomiky
  Světoví lídři dokázali v mnoha částech světa zabránit hospodářskému kolapsu, neznamená to ale...
• Lagardeová: Země G20 musejí udělat víc
  Největší ekonomiky světa musí zesílit reformní úsilí, aby se jim podařilo zvýšit hospodářský růst v souladu...
• Lagardeová: Zvýšení sazeb v eurozóně je příští rok velmi nepravděpodobné
  Podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové je velmi nepravděpodobné, že ECB v příštím roce zvýší úrokové sazby. Inflace totiž bude opět nízká, řekla dnes Lagardeová. Trhy přitom sázely na to, že ECB zvýší úroky příští rok v říjnu.
• Lagerdeová nabízí eurozóně dohodu o řeckém dluhu
  Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová prohlásila, že evropským věřitelům nabídla východisko ze slepé uličky řeckého zadlužení. Její návrh by eurozóně umožnil uvolnit další část úvěru ještě v červnu. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na rozhovor, který Lagardeová poskytla německému listu Handelsblatt.
• La Repubblica: Povede pandemie k rozvoji obnovitelných zdrojů?
  Jaká budoucnost nás čeká? Obnoví se spotřeba ropných produktů, nebo sanitární krize, která zasáhla plíce lidí, zvýší pozornost vůči kvalitě ovzduší? Oteplování klimatu je vážná věc a čas, jak ho omezit, je krátký. K tomu je třeba zásadní spolupráce na mezinárodním poli. Proto znepokojuje napětí mezi Spojenými státy a Čínou, píše italský deník La Repubblica.
• Latinská Amerika musí prý zůstat ve střehu
  Latinská Amerika jako celek je nyní lépe než v minulosti připravena vyrovnat se s výkyvy na světových finančních trzích, musí však zůstat ve střehu. Uvedl to včera Mezinárodní měnový fond (MMF). Země v této oblasti by si podle něj měly vytvořit rozpočtové rezervy a využívat měnovou politiku a pružné měnové kurzy k absorpci šoků, které způsobí změny ve světové ekonomice.
• Laureáti Nobelovy ceny ukázali na křehkost bank a potřebu regulace
  Výzkum ekonomů, kteří dnes byli oceněni Nobelovou cenou, ukázal na význam bank v ekonomice, na jejich křehkost a na potřebu regulace, která banky nutí k větší opatrnosti. Jejich práce se pak projevila v praxi za finanční krize před 15 lety, kdy jeden z nynějších nobelistů Ben Bernanke jako šéf americké centrální banky usiloval o záchranu velkých finančních ústavů za každou cenu. Vyplývá to z vyjádření ekonomů pro ČTK.
• Lautenschlägerová schválena do ECB
  Evropský parlament dnes naprostou většinou hlasů schválil nominaci Němky Sabine Lautenschlägerové...
• Lavrov: Rusko letos vykáže prudký nárůst zisků z vývozu energie
  Rusko v letošním roce zaznamená prudký nárůst zisků z vývozu energie, protože politika západních zemí vedla ke zvýšení cen. Uvedl to včera podle agentury Reuters ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
• Lednová inflace byla nižší, než čekala ČNB
  Lednová meziroční inflace 2,3 procenta byla nižší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Její prognóza počítala se třemi procenty. Nižší než očekávaná byla i jádrová inflace, která je důležitá pro rozhodování ČNB a centrální banka ji svou politikou může nejvíc ovlivnit. Potraviny a pohonné hmoty meziročně zlevnily, ale méně než centrální banka předpokládala. V komentáři k vývoji spotřebitelských cen to uvedl náměstek ředitele sekce měnové ČNB Jakub Matějů.
• Lednová inflace byla o 0,5 bodu vyšší, než odhadovala ČNB
  Lednová meziroční inflace byla o 0,5 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Na této odchylce se z velké části podílel vývoj cen potravin, které v posledních měsících silně kolísají, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v lednu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 2,2 procenta.
• Lednová inflace byla proti odhadům ČNB vyšší, dále překoná 10 pct.
  Lednová meziroční inflace byla o 0,5 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v únorové prognóze. Důvodem byl především vývoj cen potravin, jejichž meziroční růst proti odhadům dále zrychlil. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v lednu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla na 9,9 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu byl nejvyšší od července 1998, kdy činil 10,4 procenta. Král upozornil, že je více než pravděpodobné, že v následujících měsících inflace překoná deset procent.
• Lednová inflace odpovídala prognóze ČNB, táhly ji regulované ceny
  Lednová inflace, která dosáhla meziročně 17,5 procenta, byla v souladu s prognózou České národní banky (ČNB). Nejsilnější složkou růstu cen byly regulované ceny, zejména kvůli konci úsporného tarifu na energie. Zvedly se ale méně, než očekávala prognóza. Rychlejší byl naopak růst cen potravin, uvedl dnes náměstek ředitele sekce měnové ČNB Luboš Komárek.
• Lednová inflace překročí téměř jistě sedm procent, míní Holub z ČNB
  Lednová inflace překročí podle člena bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáše Holuba téměř jistě sedm procent, jde podle něj o optimistický odhad. S deseti procenty se ale nepočítá, řekl Holub ve včerejších Otázkách Václava Moravce České televize. V listopadu stoupla meziroční inflace na šest procent z říjnových 5,8 procenta. Odhady ČNB překonala o 1,1 procentního bodu.
• Lednová Inflace v eurozóně stabilní na 0,8 %
  Míra meziroční inflace v eurozóně se v lednu nezměnila a zůstala stabilní na 0,8 procenta. Evropský statistický úřad Eurostat tak dnes upravil svůj původní rychlý odhad, který ukazoval další mírné snížení inflace. V celé EU byla meziroční inflace v lednu na 0,9 procenta, proti prosinci se tak snížila o 0,1 procentního bodu. V případě České republiky Eurostat uvádí meziroční míru inflace na úrovni 0,3 procenta.