Laureáti Nobelovy ceny ukázali na křehkost bank a potřebu regulace

Výzkum ekonomů, kteří dnes byli oceněni Nobelovou cenou, ukázal na význam bank v ekonomice, na jejich křehkost a na potřebu regulace, která banky nutí k větší opatrnosti. Jejich práce se pak projevila v praxi za finanční krize před 15 lety, kdy jeden z nynějších nobelistů Ben Bernanke jako šéf americké centrální banky usiloval o záchranu velkých finančních ústavů za každou cenu. Vyplývá to z vyjádření ekonomů pro ČTK.

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig. Trojice ekonomů podle Nobelova výboru "významně zlepšila to, jak chápeme úlohu bank v ekonomice, zejména během finančních krizí, a také způsoby regulace finančních trhů". Jejich práce podle něj ukázala, "proč je zásadní vyhnout se kolapsu bank".

Podle analytika Natlandu Petra Bartoně výzkum letošních laureátů ukázal, že banky nejsou jen instituce pro uložení či vypůjčení peněz, ale mají i svou roli při vyhodnocování kvality podnikatelských záměrů. Řeší také situaci, kdy v případě náhlého zhoršení hospodářské situace střadatelé chtějí vybrat peníze zpět a současně investoři chtějí mít jistotu, že nebudou muset ihned splácet úvěry. "Stejný fakt vede k navzájem opačným, neslučitelným motivacím investujících a spořících. A banky tohle slučují," uvedl.

Právě tato funkce bank je ale příčinou křehkosti celého bankovního systému, uvedl analytik České spořitelny Michal Skořepa. "Objasnění principu bankovnictví a jeho křehkosti jasně ukázalo, že riziko vkladatelské paniky a překotných masových výběrů bankovních vkladů bude nižší, pokud regulace přinutí banky k jisté opatrnosti. Tímto výzkumem poučená regulace tak nutí banky, aby jistou část celkového objemu vkladů využily nikoli na poskytování dlouhodobých úvěrů, nýbrž aby ji držely v podobě rychle vyplatitelných rezerv, a také nutí banky přispívat ze svých zisků do fondu pojištění vkladů," uvedl.

Podle Skořepy se výzkum letošních nobelistů v českých podmínkách projevil v březnu při kolapsu tuzemské Sberbank. "Psychologické nákaze a přenosu paniky od této banky k dalším zdejším bankám zabránil uklidňující efekt českého systému pojištění vkladů. Díky němu byl dopad této kauzy na zbytek zdejšího bankovního systému jen velmi malý," uvedl Skořepa.

Bartoň připomněl i využití poznatků oceněných ekonomů přispělo k ochraně amerického bankovního systému po pádu skupiny Lehman Brothers. "Dnes oceněný výzkum Bernankeho významně ovlivnil jeho kroky během šéfování Fedu za finanční bouře 2007. Udržení velkých bank nad vodou stůj co stůj," uvedl. Bernanke se tak za cenu vládních záchranných programů snažil zabránit masivnímu krachu bank, který by vyvolal podobnou krizi, jakou Spojené státy prošly ve 30. letech 20. století.

Zdroj: Reuters, ČTK, Natland

Čtěte více

• Lagardeová: Vyšší inflace v eurozóně se kvůli narušené logistice udrží déle
  Růst eurozóny i nadále zpomalují narušené dodavatelské řetězce a vysoké ceny energií. Vyšší inflace se tak udrží déle, než se předpokládalo. Před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Odmítla ale výzvy, aby na to její instituce zareagovala zpřísněním měnové politiky.
• Lagardeová vyzvala G20 ke snížení cel a obchodních bariér
  Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová vyzvala země G20 ke snížení cel a odstranění obchodních bariér. Světová ekonomika se kvůli nim dostala do potíží. Lagardeová to dnes uvedla na summitu G20 v Ósace, kde se největší pozornost na závěr dvoudenních jednání soustředila na schůzku mezi prezidenty Spojených států a Číny.
• Lagardeová vyzvala státy, aby zmírnily vzájemné obchodní spory
  Obchodní a měnové války mohou poškodit ekonomický růst a ublížit těm, kteří pouze "nevině přihlížejí". Na podzimním zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) to dnes řekla šéfka MMF Christine Lagardeová. Státy proto vyzvala, aby se spory snažily vyřešit a upevnily globální obchodní pravidla místo toho, aby je opouštěly.
• Lagardeová: Zabránili jsme kolapsu ekonomiky
  Světoví lídři dokázali v mnoha částech světa zabránit hospodářskému kolapsu, neznamená to ale...
• Lagardeová: Země G20 musejí udělat víc
  Největší ekonomiky světa musí zesílit reformní úsilí, aby se jim podařilo zvýšit hospodářský růst v souladu...
• Lagardeová: Zvýšení sazeb v eurozóně je příští rok velmi nepravděpodobné
  Podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové je velmi nepravděpodobné, že ECB v příštím roce zvýší úrokové sazby. Inflace totiž bude opět nízká, řekla dnes Lagardeová. Trhy přitom sázely na to, že ECB zvýší úroky příští rok v říjnu.
• Lagerdeová nabízí eurozóně dohodu o řeckém dluhu
  Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová prohlásila, že evropským věřitelům nabídla východisko ze slepé uličky řeckého zadlužení. Její návrh by eurozóně umožnil uvolnit další část úvěru ještě v červnu. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na rozhovor, který Lagardeová poskytla německému listu Handelsblatt.
• La Repubblica: Povede pandemie k rozvoji obnovitelných zdrojů?
  Jaká budoucnost nás čeká? Obnoví se spotřeba ropných produktů, nebo sanitární krize, která zasáhla plíce lidí, zvýší pozornost vůči kvalitě ovzduší? Oteplování klimatu je vážná věc a čas, jak ho omezit, je krátký. K tomu je třeba zásadní spolupráce na mezinárodním poli. Proto znepokojuje napětí mezi Spojenými státy a Čínou, píše italský deník La Repubblica.
• Latinská Amerika eviduje už na 272.000 nakažených koronavirem
  V Latinské Americe se koronavirus dosud potvrdil u téměř 272.000 lidí, z nichž jich na 14.400 zemřelo. Vyplývá to z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse. Zhruba polovina úmrtí připadá na největší zemi v oblasti, tedy na Brazílii, kde se koncem února potvrdil první případ nákazy v regionu a která eviduje už téměř 109.000 nakažených.
• Latinská Amerika musí prý zůstat ve střehu
  Latinská Amerika jako celek je nyní lépe než v minulosti připravena vyrovnat se s výkyvy na světových finančních trzích, musí však zůstat ve střehu. Uvedl to včera Mezinárodní měnový fond (MMF). Země v této oblasti by si podle něj měly vytvořit rozpočtové rezervy a využívat měnovou politiku a pružné měnové kurzy k absorpci šoků, které způsobí změny ve světové ekonomice.
• Lautenschlägerová schválena do ECB
  Evropský parlament dnes naprostou většinou hlasů schválil nominaci Němky Sabine Lautenschlägerové...
• Lavrov: Rusko letos vykáže prudký nárůst zisků z vývozu energie
  Rusko v letošním roce zaznamená prudký nárůst zisků z vývozu energie, protože politika západních zemí vedla ke zvýšení cen. Uvedl to včera podle agentury Reuters ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
• Lednová inflace byla nižší, než čekala ČNB
  Lednová meziroční inflace 2,3 procenta byla nižší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Její prognóza počítala se třemi procenty. Nižší než očekávaná byla i jádrová inflace, která je důležitá pro rozhodování ČNB a centrální banka ji svou politikou může nejvíc ovlivnit. Potraviny a pohonné hmoty meziročně zlevnily, ale méně než centrální banka předpokládala. V komentáři k vývoji spotřebitelských cen to uvedl náměstek ředitele sekce měnové ČNB Jakub Matějů.
• Lednová inflace byla o 0,5 bodu vyšší, než odhadovala ČNB
  Lednová meziroční inflace byla o 0,5 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Na této odchylce se z velké části podílel vývoj cen potravin, které v posledních měsících silně kolísají, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v lednu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 2,2 procenta.
• Lednová inflace byla proti odhadům ČNB vyšší, dále překoná 10 pct.
  Lednová meziroční inflace byla o 0,5 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v únorové prognóze. Důvodem byl především vývoj cen potravin, jejichž meziroční růst proti odhadům dále zrychlil. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v lednu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla na 9,9 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu byl nejvyšší od července 1998, kdy činil 10,4 procenta. Král upozornil, že je více než pravděpodobné, že v následujících měsících inflace překoná deset procent.
• Lednová inflace odpovídala prognóze ČNB, táhly ji regulované ceny
  Lednová inflace, která dosáhla meziročně 17,5 procenta, byla v souladu s prognózou České národní banky (ČNB). Nejsilnější složkou růstu cen byly regulované ceny, zejména kvůli konci úsporného tarifu na energie. Zvedly se ale méně, než očekávala prognóza. Rychlejší byl naopak růst cen potravin, uvedl dnes náměstek ředitele sekce měnové ČNB Luboš Komárek.
• Lednová inflace překročí téměř jistě sedm procent, míní Holub z ČNB
  Lednová inflace překročí podle člena bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáše Holuba téměř jistě sedm procent, jde podle něj o optimistický odhad. S deseti procenty se ale nepočítá, řekl Holub ve včerejších Otázkách Václava Moravce České televize. V listopadu stoupla meziroční inflace na šest procent z říjnových 5,8 procenta. Odhady ČNB překonala o 1,1 procentního bodu.
• Lednová Inflace v eurozóně stabilní na 0,8 %
  Míra meziroční inflace v eurozóně se v lednu nezměnila a zůstala stabilní na 0,8 procenta. Evropský statistický úřad Eurostat tak dnes upravil svůj původní rychlý odhad, který ukazoval další mírné snížení inflace. V celé EU byla meziroční inflace v lednu na 0,9 procenta, proti prosinci se tak snížila o 0,1 procentního bodu. V případě České republiky Eurostat uvádí meziroční míru inflace na úrovni 0,3 procenta.
• Lednové intervence ČNB dosáhly rekordu
  Lednové intervence České národní banky proti posilující koruně byly rekordní a činily bezmála 15 miliard eur (405 miliard korun). Odhaduje to hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč. Dosavadní měsíční rekord drží listopad 2013, kdy intervence odstartovaly a centrální banka na forexovém trhu nakoupila eura za 202 miliard korun. O lednových intervencích bude centrální banka informovat 7. března.
• Le Maire: Výkon francouzské ekonomiky se letos vrátí na předkrizovou úroveň
  Francouzská vláda zlepšila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 6,25 procenta z dříve předpokládaných šesti procent. Oznámil to včera francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Dodal, že výkon francouzské ekonomiky by se měl v prosinci vrátit na úroveň období před příchodem koronavirové krize.