La Repubblica: Povede pandemie k rozvoji obnovitelných zdrojů?

Jaká budoucnost nás čeká? Obnoví se spotřeba ropných produktů, nebo sanitární krize, která zasáhla plíce lidí, zvýší pozornost vůči kvalitě ovzduší? Oteplování klimatu je vážná věc a čas, jak ho omezit, je krátký. K tomu je třeba zásadní spolupráce na mezinárodním poli. Proto znepokojuje napětí mezi Spojenými státy a Čínou, píše italský deník La Repubblica.

Dnes nám ještě není jasné, zda pandemie a přetrvávající napětí mezi USA a Čínou budou znamenat historický obrat, jak soudí četní pozorovatelé. Jak známo, trh s ropou je podroben fluktuacím, které závisejí na logice trhu a na spekulacích, a to více než na politickém napětí, na kartelových dohodách či místních politických krizích, a proto si žádný seriózní ekonom nedovolí předvídat další vývoj.

Sanitární krize zasáhla, byť s menší silou, sektor obnovitelných zdrojů, do nichž se vkládá naděje na zmírnění klimatické krize. Jaká budoucnost nás čeká? Zvedne se spotřeba ropných produktů? To je předčasné předpovídat. Je možné, že po sanitární krizi, která zasáhla plíce lidí, bude pozornost vůči kvalitě ovzduší vyšší?

Britský týdeník The Economist předvídá cenu barelu na dlouhou dobu kupředu na 20 dolarů (500 Kč). To by vedlo k tomu, že by se méně investovalo do nových ložisek. Lze předpokládat střednědobý pokles produkce. Jde také o to, že politika, jejímž cílem je snížit koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší, tedy postupné omezování spotřeby uhlí, ropy a zemního plynu, znamená, alespoň v první fázi, přechod na elektrické zdroje, počínaje automobily a dalšími dopravními prostředky. Obnovitelné zdroje tak budou výrazně upřednostňovány, a to jak pokud jde o cenu jejich výroby, tak i proto, že ropa a její deriváty přispívají k produkci energie jen minimálně.

Před pandemií se v Itálii velkoobchodní cena elektřiny pohybovala kolem 52 eur (1400 Kč) za megawatthodinu, dnes klesla na 32 eur (860 Kč), a to díky poklesu spotřeby a ceny plynu. V posledních letech průmyslová cena elektřiny z obnovitelných zdrojů klesala a překonávala všechny rekordy. V těchto dnech dosahuje největší solární zařízení na světě v Abú Zabí (Spojené arabské emiráty) rekordních 13,5 dolaru (338 Kč) za megawatthodinu a v Evropě, v Portugalsku, loni na dražbě klesla cena solární elektřiny na necelých 15 eur (400 Kč) za megawatthodinu. Průmyslové ceny energie z velkých solárních a větrných zařízení tak mohou konkurovat energii vyráběné ze zemního plynu, která se pohybuje v rozmezí 44 až 68 dolarů (1100 až 1700 Kč) za megawatthodinu.

Pokud jde o větrnou energii, stojíme možná před epochální změnou související se vzestupem "plovoucí" větrné energie, jejíž potenciál je obrovský. Podobná dynamika se právě projevuje v sektoru výroby baterií, na nichž závisí blízká budoucnost elektrických automobilů a také akumulace energie pro elektrické sítě.

Tím spíše znepokojuje konflikt mezi Spojenými státy a Čínou: aby bylo možno čelit klimatické krizi i pandemii, je třeba zásadní spolupráce na mezinárodní úrovni. Zemní plyn bude ještě na několik let nezbytný, ale v perspektivě snižování emisí bude muset být postupně vyřazován. Tam, kde bude nejobtížnější od něho upustit, bude muset být nahrazován syntetickými plyny, jako je například biometan, a to bude již nyní vyžadovat investice do vědy a rozvoje. Klimatická krize je vážná a čas nezbytný k tomu, abychom jí mohli čelit, je omezený: je třeba zrychlit.

Zdroj: Reuters, ČTK, La Repubblica, The Economist

Čtěte více

• Lagardeová se snaží do transformace ECB zapojit i veřejnost
  Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová zahájila veřejné "naslouchací" turné, v rámci kterého se mají poprvé vyjádřit ke strategii banky občané. Lagardeová usiluje o úpravu strategie banky a o to, aby byla lépe schopná reagovat na sociální problémy. Zapojení společnosti je v kontrastu s tradicemi hluboce technokratické instituce, která se své činnosti zaměřuje primárně na banky a finanční trhy a jen relativně málo času věnuje běžným lidem, napsala agentura Reuters.
• Lagardeová: Světová ekonomika oživuje
  Světová ekonomika oživuje, tempo jejího růstu ale stále není dost rychlé na to, aby mohla vznikat i nová...
• Lagardeová varovala před riziky pro růst eurozóny
  Rostoucí rizika ohrožují hospodářský růst eurozóny, uvedla včera na tiskové konferenci v Lucemburku šéfka Mezinárodního měnového fondu (MFF) Christine Lagardeová. Na prvním místě mezi riziky přitom zmínila stále napjatější situaci v mezinárodním obchodu.
• Lagardeová: Vyšší inflace v eurozóně se kvůli narušené logistice udrží déle
  Růst eurozóny i nadále zpomalují narušené dodavatelské řetězce a vysoké ceny energií. Vyšší inflace se tak udrží déle, než se předpokládalo. Před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Odmítla ale výzvy, aby na to její instituce zareagovala zpřísněním měnové politiky.
• Lagardeová vyzvala G20 ke snížení cel a obchodních bariér
  Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová vyzvala země G20 ke snížení cel a odstranění obchodních bariér. Světová ekonomika se kvůli nim dostala do potíží. Lagardeová to dnes uvedla na summitu G20 v Ósace, kde se největší pozornost na závěr dvoudenních jednání soustředila na schůzku mezi prezidenty Spojených států a Číny.
• Lagardeová vyzvala státy, aby zmírnily vzájemné obchodní spory
  Obchodní a měnové války mohou poškodit ekonomický růst a ublížit těm, kteří pouze "nevině přihlížejí". Na podzimním zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) to dnes řekla šéfka MMF Christine Lagardeová. Státy proto vyzvala, aby se spory snažily vyřešit a upevnily globální obchodní pravidla místo toho, aby je opouštěly.
• Lagardeová: Zabránili jsme kolapsu ekonomiky
  Světoví lídři dokázali v mnoha částech světa zabránit hospodářskému kolapsu, neznamená to ale...
• Lagardeová: Země G20 musejí udělat víc
  Největší ekonomiky světa musí zesílit reformní úsilí, aby se jim podařilo zvýšit hospodářský růst v souladu...
• Lagardeová: Zvýšení sazeb v eurozóně je příští rok velmi nepravděpodobné
  Podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové je velmi nepravděpodobné, že ECB v příštím roce zvýší úrokové sazby. Inflace totiž bude opět nízká, řekla dnes Lagardeová. Trhy přitom sázely na to, že ECB zvýší úroky příští rok v říjnu.
• Lagerdeová nabízí eurozóně dohodu o řeckém dluhu
  Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová prohlásila, že evropským věřitelům nabídla východisko ze slepé uličky řeckého zadlužení. Její návrh by eurozóně umožnil uvolnit další část úvěru ještě v červnu. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na rozhovor, který Lagardeová poskytla německému listu Handelsblatt.
• Latinská Amerika eviduje už na 272.000 nakažených koronavirem
  V Latinské Americe se koronavirus dosud potvrdil u téměř 272.000 lidí, z nichž jich na 14.400 zemřelo. Vyplývá to z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse. Zhruba polovina úmrtí připadá na největší zemi v oblasti, tedy na Brazílii, kde se koncem února potvrdil první případ nákazy v regionu a která eviduje už téměř 109.000 nakažených.
• Latinská Amerika musí prý zůstat ve střehu
  Latinská Amerika jako celek je nyní lépe než v minulosti připravena vyrovnat se s výkyvy na světových finančních trzích, musí však zůstat ve střehu. Uvedl to včera Mezinárodní měnový fond (MMF). Země v této oblasti by si podle něj měly vytvořit rozpočtové rezervy a využívat měnovou politiku a pružné měnové kurzy k absorpci šoků, které způsobí změny ve světové ekonomice.
• Laureáti Nobelovy ceny ukázali na křehkost bank a potřebu regulace
  Výzkum ekonomů, kteří dnes byli oceněni Nobelovou cenou, ukázal na význam bank v ekonomice, na jejich křehkost a na potřebu regulace, která banky nutí k větší opatrnosti. Jejich práce se pak projevila v praxi za finanční krize před 15 lety, kdy jeden z nynějších nobelistů Ben Bernanke jako šéf americké centrální banky usiloval o záchranu velkých finančních ústavů za každou cenu. Vyplývá to z vyjádření ekonomů pro ČTK.
• Lautenschlägerová schválena do ECB
  Evropský parlament dnes naprostou většinou hlasů schválil nominaci Němky Sabine Lautenschlägerové...
• Lavrov: Rusko letos vykáže prudký nárůst zisků z vývozu energie
  Rusko v letošním roce zaznamená prudký nárůst zisků z vývozu energie, protože politika západních zemí vedla ke zvýšení cen. Uvedl to včera podle agentury Reuters ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
• Lednová inflace byla nižší, než čekala ČNB
  Lednová meziroční inflace 2,3 procenta byla nižší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Její prognóza počítala se třemi procenty. Nižší než očekávaná byla i jádrová inflace, která je důležitá pro rozhodování ČNB a centrální banka ji svou politikou může nejvíc ovlivnit. Potraviny a pohonné hmoty meziročně zlevnily, ale méně než centrální banka předpokládala. V komentáři k vývoji spotřebitelských cen to uvedl náměstek ředitele sekce měnové ČNB Jakub Matějů.
• Lednová inflace byla o 0,5 bodu vyšší, než odhadovala ČNB
  Lednová meziroční inflace byla o 0,5 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Na této odchylce se z velké části podílel vývoj cen potravin, které v posledních měsících silně kolísají, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v lednu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 2,2 procenta.
• Lednová inflace byla proti odhadům ČNB vyšší, dále překoná 10 pct.
  Lednová meziroční inflace byla o 0,5 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v únorové prognóze. Důvodem byl především vývoj cen potravin, jejichž meziroční růst proti odhadům dále zrychlil. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v lednu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla na 9,9 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu byl nejvyšší od července 1998, kdy činil 10,4 procenta. Král upozornil, že je více než pravděpodobné, že v následujících měsících inflace překoná deset procent.
• Lednová inflace odpovídala prognóze ČNB, táhly ji regulované ceny
  Lednová inflace, která dosáhla meziročně 17,5 procenta, byla v souladu s prognózou České národní banky (ČNB). Nejsilnější složkou růstu cen byly regulované ceny, zejména kvůli konci úsporného tarifu na energie. Zvedly se ale méně, než očekávala prognóza. Rychlejší byl naopak růst cen potravin, uvedl dnes náměstek ředitele sekce měnové ČNB Luboš Komárek.
• Lednová inflace překročí téměř jistě sedm procent, míní Holub z ČNB
  Lednová inflace překročí podle člena bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáše Holuba téměř jistě sedm procent, jde podle něj o optimistický odhad. S deseti procenty se ale nepočítá, řekl Holub ve včerejších Otázkách Václava Moravce České televize. V listopadu stoupla meziroční inflace na šest procent z říjnových 5,8 procenta. Odhady ČNB překonala o 1,1 procentního bodu.