Mezinárodní měnový fond (IMF)
Geopolitické události – mezinárodní dohody a organizace (7. díl)
15.04.2024 V dnešním článku se zaměříme na mezinárodní dohody a organizace. Podíváme se, jak fungují a jak ovlivňují ekonomiku. Projdeme si některé aspekty, které do mezinárodních dohod a organizací zasahují, a samozřejmě si tyto dohody a organizace představíme. Na závěr si ukážeme, co je to Eulerův diagram a co z něj můžeme vyčíst.
Geopolitické události – mezinárodní vztahy (1. díl)
25.03.2024 V dnešním článku se podíváme na mezinárodní vztahy a seznámíme se s různými organizacemi. Rozebereme si, jak tyto organizace spolupracují a které dohody jsou pro mezinárodní vztahy nejdůležitější. Nakonec se podíváme na jejich vliv na ekonomiku a spotřebitele.
Další články k tématu Mezinárodní měnový fond (IMF)
Prognóza IMF - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments
13.10.2020 Mezinárodní měnový fond dnes zveřejnil svůj pravidelný podzimní výhled světové ekonomiky. „World Economic Outlook“ z dílny Mezinárodního měnového fondu obecně představuje nejúplnější pohled na vývoj napříč světovou ekonomiku, proto vždy poutá pozornost nejen finančních trhů.
Ranní okénko - Vychází průmysl v eurozóně a Fed zveřejní "minutes"
12.10.2022 Z pohledu makro dat je dnes zajímavý kalendář především v USA, kde vyjdou ceny výrobců (PPI). Poněkud netradičně předchází zveřejnění spotřebitelských cen, jež je na řadě zítra. Současně bude zveřejněn zápis z posledního měnověpolitického zasedání Fedu. V eurozóně vyjde jeden důležitý údaj, konkrétně srpnová statistika z průmyslu. Z dílny IMF (Mezinárodní Měnový Fond) vyjde aktualizace tzv. „Fiscal Monitor“.
Optimismus MMF a údaje o HDP eurozóny vzbuzují pozornost
31.01.2023 Mezinárodní měnový fond (IMF) zvýšil svou prognózu globálního růstu na letošní rok, přičemž uvedl větší odolnost ekonomik po celém světě, než se očekávalo, a zvolil pozitivnější tón než ve svých zprávách z předchozího roku. MMF předpokládá, že globální růst dosáhne 2,3 %, což je o 0,2 % více než jeho předchozí prognóza. Analytici MMF předpovídají, že Spojené království bude jedinou ekonomikou skupiny G7, která se v roce 2023 dostane do záporného růstu.
Týdenní grafy ukazují na nerozhodnost investorů
20.03.2010 Ohlédnutí za minulým týdnem, graf USDCHF
Týdenní grafy ukazují nerozhodnost investorů
22.03.2010 Ohlédnutí za minulým týdnem, problémy v Řecku, analýza a predikce graf USDCHF.
Word on the Street
24.04.2015 Finanční trhy se zřejmě snaží najít směr. V revidovaném World Economic Outlook Mezinárodní měnový fond ponechal globální růst...
Venezuelská hospodářská katastrofa nebere konce
19.11.2018 Venezuelská vláda čelí velkému tlaku jak doma, tak ve světě. Problémem je hyperinflace a nedostatek hotovosti. Venezuelská centrální banka chystá předat komplexní ekonomické statistiky MMF (Mezinárodní měnový fond), hrozí jim totiž riziko dalších sankcí.
Chystá se regulace kryptoměn?!
07.09.2023 Mezinárodní měnový fond (MMF) a Rada pro finanční stabilitu (FSB) syntetizovaly svá politická a regulační doporučení k řešení rizik makroekonomické a finanční stability spojených s krypto-aktivy, včetně těch, která jsou spojena se stablecoiny a decentralizovaným financováním (DeFi). Trh kryptoaktiv, který se objevil před více než deseti lety, zaznamenal značnou volatilitu a složitost, přičemž celková tržní hodnota zažívá dramatické výkyvy. Složitost trhu se rozrostla, protože emitenti kryptoaktiv a poskytovatelé služeb vykonávají širokou škálu funkcí, čímž se zvyšuje propojenost trhů s kryptoaktivami. Stabilní coiny, jejichž cílem je udržovat stabilní hodnotu, se staly ústředními body vzájemného propojení v různých činnostech týkajících se kryptoaktiv. Prokázali však zranitelnost, jak je vidět na turbulencích na trhu v květnu 2022, kdy se odchýlili od svých fixů, což vedlo k většímu napětí na trzích kryptoaktiv. Navzdory růstu a složitosti zůstala přímá spojení mezi kryptoaktivy a systémově důležitými finančními institucemi omezená.
Okénko finančního trhu 10.10.2018
10.10.2018 Mezinárodní měnový fond ve své nejnovější studii varuje před krizí rozvíjejících se ekonomik. Jejich ukázky můžeme pozorovat už nyní na příkladu Turecka nebo Argentiny. Některé rozvíjející ekonomiky zažívají silné odtoky kapitálu pozorované naposledy v roce 2008, přitom právě takové ekonomiky jsou často silně závislé na zahraničním kapitálu. Problémy s financováním běžného účtu země se pak projevují prudkým oslabením měny a korekcí trhu. Studie byla představena na každoročním setkání výboru finanční stability tentokrát v Pákistánu, v zemi, která jako poslední dostala finanční pomoc od IMF ve snaze stabilizovat tamní veřejné finance. Začátkem tohoto roku k obdobnému kroku došlo v Argentině, která po vypuknutí měnové krize zažádalo o pomoc ve výši 50 mld. dolarů. Dalším příkladem je Turecko, které ještě do nedávna čelilo skokovému oslabení liry o více než 50 %. Ačkoli ve všech třech případech byl důvod vypuknutí krize někde jinde, vnější podmínky, které stály za tímto vývojem, jsou pro všechny stejné. Od začátku roku pozorujeme obrat trendu ve vývoji kurzu amerického dolaru, který je navzdory očekáváním, výrazně silnější. Zároveň americký Fed pokračuje ve své „agresivní“ politice zvyšování úrokových sazeb, zatímco ostatní centrální banky vyspělých ekonomik se drží se sazbami při zemi. K tomu se přidává nervozita trhů z rostoucích geopolitických rizik v čele s obchodními válkami. Kombinace těchto faktorů pak nutí investory stahovat svůj kapitál ze zemí, které se doposavad tvářily jako výhodná investice. Americké desetileté státní výnosy se nedávno pevně zakotvily nad úrovní 3 %, což už je pro mnoho investorů pádný důvod přehodnotit geografické rozložení portfolia.
Globální očekávání tlumí řadu rizik. Pozitivní zprávou je však plošně nízká nezaměstnanost
07.02.2019 Minulý týden jsme byli svědky důležitých prohlášení z pohledu Fedu a ECB. Stanovily se i patřičné kroky k udržení růstu za každou cenu. Řeč je o stopnutím zvyšování sazeb v USA, alespoň v tomto roce a pokud by to bylo nezbytné, tak i k jejich opatrné snižování.
Související klíčová slova:
IMF | Smlouva o nešíření jaderných zbraní | Rámcová dohoda o hospodářském partnerství (CFTA) | Digitální éry | Geopolitické zájmy | Pacifik | Mezinárodní organizace a smlouvy | Organizace Severoatlantické smlouvy | Konflikty a spory | IMF a OSN | Geopolitické konflikty | Životní prostředí | Obchodní partnerství | Prosperity | Mezinárodní měnový fond | WTO | Snížení emisí | Energetika | Mark Mobius | Pařížská dohoda | RCEP (Regional Comprehensive Economic Partnership) | Globální dění | Logo WTO | Dopad na ekonomiku | Pandemie | Dohoda o jaderné kontrole s Íránem | Analýzy | Amartya Sen | Úmluva o zákazu chemických zbraní | Rizika a příležitosti | Konflikty | Obchodní a mezinárodní dohody | Spolupráce a přístup na trhy | Co se vyplatí sledovat? | JCPOA | Výhled | Evropská unie (EU) | Nové trhy | Globální ekonomiky | Směnné kurzy | Budoucnost mezinárodních vztahů | Zdravotní péče | Centrální banky | Výzvy globalizace | Pařížská dohoda o klimatu (COP21) | Demokracie a legitimita | Regional Comprehensive Economic Partnership | Robert Gilpin | Mezinárodní dohody a organizace | Vice | Kdo řídí mezinárodní dohody | Současné globální výzvy | Odvětví | Antarktická smlouva | Dopad na ekonomiku a spotřebitele | Pařížská dohoda o klimatu | Dohoda RCEP | NAFTA | Mezinárodní pracovní síla | Vlajka OSN | Severoamerická dohoda o volném obchodu | Madeleine Albright | Vliv technologií a digitální éry | Úsilí | Vliv technologií | Posílení ekonomiky | Národní zájmy | Dohoda o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) | Dohoda o jaderné kontrole s Íránem (JCPOA) | Ekonomiky | Vliv mezinárodních vztahů na ekonomiku | Riziko politických a environmentálních událostí | Lawrence Summers | Úvod do mezinárodních vztahů | Politika | Obchodní dohody | Vztahy velmocí | Mezinárodní dohody | Pohled do budoucnosti | Měnový fond | Růst | Příležitosti | Co má na to vliv? | Jak fungují mezinárodní dohody | Evropské společenství | Snížit emise | Mocenské struktury | Vlajka NATO | Úrokové sazby | Kulturní výměna | Vliv mezinárodních vztahů | Trh | Kjótský protokol | Problémy | Logo IMF | Odpovědnost a udržitelnost | Společnosti | Eulerův diagram | Měkká síla | Migrace a mezinárodní pracovní síla | Komise | Rozvojová spolupráce | Fungování | Posílení | Klimatické změny | Unie | Státy a jejich zájmy | Ekonomický vývoj | Vedoucí představitelé | Mírové mise | Migrace | Dohoda o klimatu (COP21) | Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) | Podnikání | Budoucnost | Plánování | Trans-Pacifik | Obchodní dohoda s Evropskou unií | Organizace spojených národů (OSN) | Opatření | Členské státy | 3М | Dohoda o partnerství Trans-Pacifik (TPP) | Globální výzvy | Ekonomické vztahy | NPT | EFTA | Geopolitické události | Mezinárodní organizace práce | EU a OSN | Organizace spojených národů | Mezinárodní organizace práce (ILO) | OBSE | Ropa | Finance | Globální zájmy | USA | Severoevropská dohoda | Sankce | Valné shromáždění | Smlouva o volném obchodu | Dohoda o partnerství Trans-Pacifik | Fundamentální analýzy | Nejlepší způsob | OSN a WTO | TPP | Trans-Pacifik (TPP) | Změna klimatu | Vývoj | Paul Krugman | Měkká síla a kulturní výměna | Změny klimatu | Pracovní síla | Vliv na ekonomiku | Zemědělství | OSN | Měnové politiky | Dohoda o klimatu | Rámcová dohoda o hospodářském partnerství | Světový obchod | Sazby | Investovat | Dohoda Severoatlantické aliance | Dohled a provádění | Obchodní dohoda | Mezinárodní vztahy | Aktéři mezinárodních vztahů | CTBT | Zajištění | EU a NATO | COP21 | Partnerství | GATT | CFTA | Investování | Trhy | Obchodní dohoda s Evropskou unií (EU) | Rizika | Investiční rozhodnutí | Fond | Průběh obchodu | Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) | RCEP | Přístup na trhy | OSN a NATO | Stabilita | Smlouva o zákazu jaderných zkoušek | Mezinárodní obchod | Dopad na hospodářství | Společnost | Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě | Globalizace | Světová obchodní organizace (WTO) | Obchod | Organizace pro bezpečnost | Chudoba | Riziko | Emise | NATO | Plyn | Čína | Inovace | Ceny | Financování | Války | Kurzové riziko | Instituce | Pracovní místa | Dlouhodobý výhled | Monitorování | Finanční pomoc | Měna | Zprávy | Technologické společnosti | Kontext | Jakub Matis | Zemní plyn | Historické momenty | Aliance | Rozhodování | Členské země | Přírodní katastrofy | Transpacifické partnerství | CAR | Měnové unie | Katastrofy | Podniky | Energetická bezpečnost | Technologie | Tichomoří | Investice | Joseph Stiglitz | Mezinárodní sankce | Nezávislost | Regulace | USMCA | Hospodářství | Nevládní organizace | WHO | Dialog | Hospodářský růst | Světová zdravotnická organizace | Rusko | Organizace | TIM | Investiční | Bloomberg | Evropská unie | Rozvoj | Finanční trhy | Udržitelnost | JDE | Globální problémy | EU a USA | ILO | Digitalizace | Obchodní spory | Kurzy | Světová obchodní organizace | Odpovědnost | Práce | Cíle | Bezpečnost | Banky | Vlády | Ray Dalio | Světová zdravotnická organizace (WHO) | Investoři | Spotřebitelé | Vzdělávání | Ekonomické trendy | Zpravodajství | Nepředvídané události | Struktura | Obchodní vztahy | Nové příležitosti | Události ve světě | ANO | Emise skleníkových plynů | Vlajka | Economic | Mezinárodní spolupráce | TTIP | Technologické inovace | Evropské země | ROCE | EU | Nadnárodní korporace | Uhlí | Ekonomické prostředí | Volný obchod | Korporace
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Banky | Obchodování | ČTK | Růst | Indikátor | Pokles | Trading | Cena | FOREX | Pivot