Dlouhodobé posilování koruny

21.07.2017 Česká koruna po včerejším chvilkovém prolomení symbolické hranice 26 korun za euro pokračuje ve svém dlouhodobém trendu posilování. Koruna je stále více favoritem investorů, což v současnosti podporuje ojedinělá politická stabilita v regionu vzhledem k vývoji v Maďarsku a čerstvým událostem v Polsku. Podle našich odhadů je koruna podhodnocena cca o 8 % a vidina blížícího se růstu úrokových sazeb zájem o korunu jen posiluje. Avšak prudké posilování koruny může naopak růst sazeb ČNB oddálit. Každé procento posílení koruny vůči euru odstřihne z inflace 0,2 p.b. a má stejný dopad do ekonomiky jako zvýšení sazeb o 0,25 b.b. Proto odhadujeme zvyšování úrokových sazeb ČNB až ve čtvrtém kvartálu tohoto roku za předpokladu, že kurz posílí ke konci roku k EUR/CZK 25,90. Aktuálně hodnota koruny vůči euru směřuje k hranici EUR/CZK 26,00.

23.12.2022 Koruna je nejsilnější od roku 2011. V tomto týdnu se totiž české měně podařilo obchodování uzavírat na kursu pod 24,20 za euro, což je nejnižší úroveň od září před jedenácti lety. Z hlediska české ekonomiky jde nepochybně o dobrou zprávu. Výraznější posilování koruny sice škodí vývozcům, zejména ovšem těm méně konkurenceschopným. Ale v tuto chvíli je přednější zkrocení inflace a k němu silnější koruna přispívá znatelně, prostřednictvím zlevňování dovozu.

04.01.2023 Jako nůž rozehřátým máslem dnes koruna prorazila psychologickou hladinu 24,00 koruny za euro a její posilování koruny se zastavilo až těsně nad 23,95 korun za euro. Takto silnou jsme přitom korunu viděli naposledy v roce 2011.

01.10.2020 Česká koruna jako volně směnitelná měna za posledních 25 let podle odborníků oslovených ČTK obstála a byla považována za jednu z nejstabilnějších měn v regionu. Zároveň fungovala jako nárazník proti nepříznivému ekonomickému vývoji. To ale částečně změnila finanční krize v roce 2008 a následně devizové intervence České národní banky od listopadu 2013 do dubna 2017 s cílem držet korunu nad 27 korun za euro. Z dlouhodobějšího pohledu by měla koruna ale opět začít posilovat, odhadují ekonomové. Před 25 lety vstoupil v platnost devizový zákon, kterým se stala koruna volně směnitelnou.

31.12.2020 Koruna zakončuje rok poblíž úrovně 26,20 za euro a oproti začátku roku je tak slabší o více než sedmdesát haléřů. V úvodu roku koruna měla našlápnuto k dalšímu posilování, nicméně příchod krize spojené s pandemii koronaviru ji vystřelilo téměř na dosah 28 za euro. V průběhu roku si koruna prošla několika fázemi posilování a opětovného oslabení v závislosti na vývoji pandemie. V konečném důsledku ale dokázala většinu svých ztrát umazat a podle nás bude v následujícím roce dále posilovat. Svoji sílu ukázala i v rámci regionu, resp. mezi rozvíjejícími se ekonomikami. V rámci středoevropského regionu končí letošek s nejnižší ztrátou 3 %. Polský zlotý se většinu roku vyvíjel obdobně, nicméně v posledních týdnech mu uškodila intervence centrální banky s doposud nejasnou motivací. Letošek tak uzavírá se ztrátou 6,7 %. Na konci žebříčku se ztrátou 8,9 % skončil maďarský forint, který sráží již dlouhodobě také centrální banka.

04.12.2018 Odhady rovnovážného kurzu koruny naznačují mnohem silnější hladiny než ty, které pozorujeme v poslední době. Myslíme si, že této rovnováhy koruna jen tak nedosáhne. Podle nás za tím z velké části stojí velký objem devizových rezerv ČNB. Centrální banka přitom nemá v plánu je v nejbližší době redukovat. Množství likvidity na korunovém trhu přitom narušuje tradiční kanály transmise měnové politiky. Úrokový diferenciál vůči euru například nevede k posílení koruny. Věříme, že součástí návratu k neutrální měnové politice a funkční transmisi by měla být i diskuse o redukci bilance ČNB.

27.11.2022 Rezignovala Česká národní banka na boj s inflací, jak v týdnu zaznělo v rámci prezidentské kampaně? Laikovi se to zdát může, odborný pohled je složitější. Vždyť jen za posledních šest měsíců vydala na boj s inflací ze svých devizových rezerv v přepočtu více než 700 miliard korun. To se tedy rozhodně nejeví jako rezignace.

31.12.2024 Koruna za sebou nemá příliš pozitivní rok. Vývoj jejího kurzu vůči společné evropské měně byl v letošním roce nejprve ovlivňován hlavně úrokovým diferenciálem eurových a korunových tržních úrokových sazeb s kratší splatností. Toto rozpětí se na počátku roku zužovalo s tím, jak ČNB loni v prosinci odstartovala cyklus snižování úrokových sazeb a zároveň meziroční inflace v únoru a březnu poklesla přesně na dvouprocentní cíl centrální banky, což tlačilo i na oslabování koruny. K opětovnému rozšíření úrokového diferenciálu a mírnému posílení koruny k euru následně přispěla debata o dlouhodobě rovnovážné měnověpolitické sazbě, kterou v Q1-Q2 24 viděli tuzemští centrální bankéři v intervalu 3,5-4 %, tedy výrazně výše než do té doby předpokládaná 3 %.

03.04.2018 Bankovní rada ČNB v uplynulém týdnu podle očekávání ponechala své úrokové sazby beze změny. Rozhodnutí je plně v souladu s dlouhodobě holubičí rétorikou centrální banky. Míra inflace a HDP se pohybuje pod prognózou ČNB a plánované utahování měnových podmínek v ekonomice skrze posilování koruny probíhá podle plánu. Podle guvernéra J. Rusnoka už zůstane spotřebitelská inflace nad dvouprocentním cílem po zbytek tohoto roku. Kvůli slabému výsledku v únoru byla rizika inflace vyhodnocena jako lehce protiinflační. Důležitým dodatkem bylo, že s prognózou je konzistentní nárůst úrokových sazeb až ke konci roku, nebo v roce příštím. To ale neznamená, že bankovní rada nemá v záloze dřívější navyšování sazeb. Páteční zveřejnění záznamu z jednání bankovní rady by nám mohlo poodhalit, jak moc svou holubičí politiku centrální bankéři myslí vážně.

25.01.2023 Tradingový portál FXstreet.cz přináší další rozsáhlý rozhovor, tentokrát s končícím členem bankovní rady ČNB. V rozhovoru jsme si povídali o tom, co pomáhá držet silnou českou korunu i bez intervencí ČNB, jaká jsou inflační očekávání v tuzemské ekonomice nebo jak moc jsou v Česku předražené nemovitosti. Řeč přišla také na to, co centrální banka sleduje především a za jakých okolností by bylo potřeba ještě zvýšit úrokové sazby nebo zda bychom s eurem měli nižší nebo vyšší inflaci. Profesor Dědek také prozradil, čemu se hodlá věnovat po skončení svého mandátu v bankovní radě.