Inflace podle ekonomů ještě stále není na vrcholu, ten bude až u sedmi procent

Inflace má svůj vrchol stále ještě před sebou a ve zbytku letošního roku a na počátku příštího roku se dostane nad šest procent. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených dnes ČTK. Podle některých analytiků by však v lednu 2022 mohla být dokonce až poblíž sedmi procent. Podle nich přitom údaje ukazují, že inflaci neovlivňují jen externí vlivy. Očekávají proto, že na prosincovém zasedání Česká národní banka (ČNB) opět zvýší úrokové sazby.

Spotřebitelské ceny v říjnu meziročně stouply o 5,8 procenta, nejvíce od října 2008. Proti letošnímu září tak růst inflace zrychlil o 0,9 procentního bodu, což bylo nejvýraznější zrychlení od ledna 2012. Meziročně zdražilo především bydlení. Nájemné bylo v říjnu o 3,5 procenta dražší než před rokem, vodné a stočné zdražilo o 5,5 procenta. Ceny za dopravu se zvýšily o 11,6 procenta, za alkohol a tabák pak o 8,6 procenta. O více než deset procent zdražily oděvy a obuv. Více lidé platili i za stravovací služby a některé potraviny.

"Inflace má svůj vrchol teprve před sebou. Aktuálně očekávám, že inflace bude vrcholit citelně nad šesti procenty v prvním čtvrtletí 2022 a poté se bude postupně do konce roku snižovat ke třem procentům. V souladu s novým scénářem ČNB na vývoj úrokových sazeb předpokládáme další brzké navýšení její základní sazby," uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumeberský.

Inflaci podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky sice v prosinci a listopadu zřejmě mírně přibrzdí odpuštění plateb DPH za energie. "Největší otazníky ale směřují na leden, který obchodníci častěji využívají k úpravě ceníků. Počítáme s tím, že meziroční míra inflace na začátku příštího roku vystoupá nad šest procent," uvedl. Rychlý růst spotřebitelských cen a riziko navyšování inflačních očekávání povedou podle Brožky k dalšímu zvyšování základní úrokové sazby ČNB, a to na 3,75 procenta v prvním čtvrtletí příštího roku. Nyní je základní sazba na 2,75 procenta.

"Další výrazný růst inflace svědčí o tom, že nejde pouze o externí vlivy, ale podepisují se na něm též růst mezd a platů, rozpočtové schodky a nízké úrokové sazby v bankách. Tím se též potvrzuje prognóza ČNB, která vedla k zásadnímu navýšení úrokových sazeb, které by mělo postupně toto zdražování zastavit," uvedl ekonom a partner PwC Petr Kříž.

I podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka je růst říjnové inflace argumentem pro bankovní radu ČNB, aby i v prosinci zvýšila úrokové sazby. "Zároveň je však třeba zmínit, že před prosincovým zasedáním bankovní rady budou mít centrální bankéři k dispozici výsledek inflace za listopad. V závěru letošního roku je velmi pravděpodobné, že se meziroční růst spotřebitelské inflace dostane nad šest procent," uvedl.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek poznamenal, že hlavním faktorem inflace v říjnu bylo zdražování pohonných hmot, nicméně údaje ze spotřebitelského koše podle něj ukazují, že inflace je nyní plošná záležitost. "Inflace vyšplhala na dlouho nevídané hodnoty kvůli souhře nabídkových a poptávkových faktorů. Na začátku příštího roku dostane další impuls v podobě výrazného zdražení zemního plynu a elektřiny a nejspíše přesáhne sedm procent," uvedl.

Analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht očekává, že inflace ke konci roku stoupne na 6,6 procenta a v lednu by mohla být poblíž sedmi procent. Následně by během první poloviny roku měla zůstat na vysokých úrovních a začít klesat až ve druhé polovině příštího roku. "ČNB je nucena vzhledem k další akceleraci inflace pokračovat ve zvyšování sazeb. Již na prosincovém zasedání očekáváme zvýšení o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta a v únoru 2022 na 3,75 procenta," odhadl.

Zdroj: Reuters, ČTK, UniCredit Bank, Raiffeisenbank, Deloitte, Komerční banka, PwC, Akcenta

Čtěte více

• Inflace eurozóny klesla v září na 0,9 pct, méně než o prázdninách
  Meziroční míra inflace v eurozóně poklesla v září na 0,9 procenta, což je o desetinu procentního bodu méně než v prázdninových měsících. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Statistika opět potvrdila dlouhodobé obavy Evropské centrální banky (ECB), která chce s ohledem na hospodářský růst udržovat inflaci těsně pod dvěma procenty.
• Inflace je podle analytiků za vrcholem, sazby ČNB ale porostou
  Inflace dosáhla svého maxima v říjnu a opět začíná klesat. Podle analytiků oslovených ČTK to ukázala listopadová data. Pokles inflace bude pokračovat i v dalších měsících, Česká národní banka tak podle řady ekonomů nemusí zvyšovat úrokové sazby již příští týden, ale až v únoru. Za celý letošní rok by měla průměrná míra inflace činit 2,5 procenta, odhadují ekonomové.
• Inflace je u nás nižší a úroda větší, chválil se Putin před podnikateli
  Ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými podnikateli prohlásil, že ruská ekonomika získává principiálně novou kvalitu a začíná se rozvíjet podle nového modelu. Napsal o tom list Kommersant, podle kterého se Putin s podnikateli sešel poprvé od loňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Prezident jim řekl, že Rusku se podařilo v rychle rostoucích regionech světa kompenzovat uzavření západních trhů, sankce dopadly podle přísloví, že kdo jinému jámu kope, sám do ní padá, a inflace je nižší a úroda větší než v Evropě. A i za řepou či tuříny, které západní vůdci doporučují spotřebitelům namísto salátů a rajčat, budou muset Evropané do Ruska, tvrdil.
• Inflace klesá a měnové války začínají
  Dnešek přilil zase více oleje do ohně ohledně měnových válek. Ceny totiž na obou stranách Atlantiku rostou...
• Inflace meziročně opět výrazně zrychlila
  Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku potřetí za sebou výrazně zrychlil. V září inflace stoupla na 4,9 procenta, což je o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Dále se tak drží na nejvyšší úrovni od roku 2008. Na růstu se podílelo zdražování pohonných hmot a bydlení i zvýšení cen potravin. Například skoro o 64 procent zdražil ledový salát a zhruba o 60 procent rajčata. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zářijová inflace překonala odhady České národní banky (ČNB). Podle analytiků překročí inflace do konce roku pětiprocentní hranici a přiměje ČNB k dalšímu výraznému zvýšení úrokových sazeb.
• Inflace na Ukrajině byla v červnu nejvyšší za šest let
  Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen na Ukrajině v červnu dále zrychlilo na 21,5 procenta. To je nejvyšší údaj za šest let. Největší podíl na tom měly ceny pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ukrajinský statistický úřad.
• Inflace podle analytiků v květnu překonala 15 procent, vrchol to ještě nebude
  Meziroční inflace v květnu dále stoupla na průměrných 15,6 procenta z dubnových 14,2 procenta. Vrcholu by přitom měla inflace dosáhnout až v červnu nebo červenci, kdy by mohla překonat 16procentní hranici. Vyplývá to z odhadů analytiků, které dnes ČTK oslovila. Podle ekonomů zdražovaly prakticky všechny položky spotřebního koše, tahounem růstu ale jsou nadále ceny potravin, energií a pohonných hmot. Český statistický úřad zveřejní data o inflaci za květen v pátek 10. června.
• Inflace podle analytiků v srpnu zpomalila ke dvěma procentům
  Meziroční inflace v srpnu zřejmě zpomalila a přiblížila se ke dvěma procentům, možná se dokonce poprvé v tomto roce dostala pod ně. Předpokládají to analytici oslovení ČTK i prognóza České národní banky (ČNB). Analytici ovšem upozorňují, že odhad je zatížen nejistotou kvůli rozkolísanému vývoji cen potravin. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o srpnové inflaci v úterý.
• Inflace podle analytiků v září dál klesla, ceny se snížily i meziměsíčně
  Meziroční inflace v září dál klesala, ze srpnových 8,5 procenta se snížila přinejmenším o procentní bod. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Na rozdíl od předchozího měsíce přineslo podle nich září i meziměsíční pokles cen, proti srpnu se podle odhadů analytiků snížily o 0,2 až 0,4 procentního bodu. Meziměsíční zlevnění očekávají u potravin, zdražení naopak u pohonných hmot. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o zářijové inflaci v úterý.
• Inflace podle analytiků zůstane pod třemi procenty po zbytek roku
  Meziroční inflace se pod třemi procenty zřejmě udrží i ve zbytku letošního roku. Výraznější pokles ke dvěma procentům lze ale čekat až příští rok, a to především kvůli dopadům druhé vlny pandemie a s tím spojeným útlumem ekonomické aktivity. Vyplývá to z reakcí analytiků na dnešní údaje Českého statistického úřadu o říjnové inflaci.
• Inflace prý již nebrání konci intervencí ČNB
  Prosincová data o inflaci podle analytiků potvrdily, že v letošním roce už nebude inflace překážkou pro ukončení režimu forexových intervencí České národní banky. Mohly by tak podle nich skončit kolem druhého čtvrtletí. Inflace podle ekonomů kvůli regulovaným cenám v lednu ještě mírně klesne, ale po zbytek roku by se měla držet kolem dvou procent.
• Inflace předčila očekávání trhu, podle analytiků je blízko vrcholu
  Meziroční inflace v září překonala očekávání trhu, který předpokládal stagnaci, růst cen ale zrychlil na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta. Podle analytiků oslovených ČTK se přesto blíží inflace svému vrcholu a za celý rok by měla dosáhnout 16 až 17 procent. Odborníci neočekávají, že by zdražování přimělo Českou národní banku, aby na listopadovém jednání zvýšila základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.
• Inflace překonala čtyři procenta, je nejvyšší od listopadu 2008
  Meziroční inflace v srpnu stoupla na 4,1 procenta z červencových 3,4 procenta a byla tak nejvyšší od listopadu 2008. Vliv na to mělo zdražení zboží i služeb téměř ve všech oddílech spotřebního koše, nicméně nejvíce se na tom podepsaly vyšší ceny za bydlení. Podle analytiků inflace ještě poroste a ke konci roku by se mohla přiblížit k pěti procentům. Proto také podle ekonomů roste pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na měnovém zasedání na konci září zvýší základní úrokovou sazbu razantněji, tedy o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Samotná ČNB dnes uvedla, že srpnová meziroční inflace byla o jeden procentní bod vyšší, než odhadovala.
• Inflace se přiblížila 13 procentům a ještě poroste
  Meziroční inflace stoupla v březnu na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,7 procenta. Podle ekonomů inflace nadále poroste a může dosáhnout až 15 procent kolem poloviny roku, zároveň podle nich zůstane ve zbytku roku dvouciferná. Březnová meziroční inflace byla zároveň o 2,9 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka v únorové prognóze.
• Inflace se příští rok dostane nad 7 pct, řekl Král z ČNB, jež chce posílit korunu
  Inflace dál poroste, v příštím roce se zejména kvůli zdražování energií dostane nad sedm procent. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) to řekl šéf měnové sekce České národní banky (ČNB) Petr Král. Podle něj je tak jedním z cílů centrální banky i posílení koruny, což by následně mohlo pomoci při řešení vysoké inflace. Podle prognóz banky by koruna měla vůči jednomu euru posílit na 24 korun kolem roku 2023. Právě i kvůli posilování koruny ČNB postupně navyšuje úrokové sazby, jejichž zvyšování prognózy podle Krále předpokládají i dál.
• Inflace se v červenci podle analytiků dostala pod devět procent
  Inflace v červenci pokračovala ve zpomalování a dostala se pod devět procent. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK. Za poklesem meziroční inflace podle nich stojí zejména vliv loňské srovnávací základny. Proti předchozímu měsíci spotřebitelské ceny podle analytiků vzrostly, zejména vlivem cen rekreací. V červnu byla meziroční inflace 9,7 procenta, byla to nejnižší hodnota od prosince 2021. Údaje o červencové inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek.
• Inflace se v červnu podle analytiků dostala pod deset procent
  Tempo růstu spotřebitelských cen zvolňovalo i v červnu a inflace se poprvé od ledna 2022 dostala pod deset procent. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Na snižování inflace podle nich působí srovnávací základna loňského roku, projevuje se ale i silná koruna a nižší poptávka. V květnu byla inflace 11,1 procenta. Údaje o červnové inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek.
• Inflace se v dubnu snížila na 3,2 pct., klesat bude zřejmě nadále
  Meziroční růst spotřebitelských cen v dubnu zpomalil na 3,2 procenta z březnových 3,4 procenta. Důvodem byl hlavně pokles cen pohonných hmot. Naopak pokračovalo zdražování potravin, především ovoce a zeleniny, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). V případě paliv přitom šlo podle úřadu o vůbec největší meziměsíční cenový pokles v historii měření od roku 1993, a to o desetinu. V meziměsíčním srovnání byla dubnová inflace nižší o 0,2 procenta.
• Inflace se v Maďarsku v červnu snížila na 20,1 procenta, čekal se větší pokles
  Meziroční míra inflace v Maďarsku se v červnu snížila na 20,1 procenta z květnových 21,5 procent. Oznámil to dnes maďarský statistický úřad. Inflace se tak snížila už pátý měsíc za sebou. V lednu se vyšplhala až na 25,7 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 1996. Maďarsko se v poslední době potýká s nejvyšší inflací v Evropské unii. Ekonomové očekávali pokles zhruba k 18 procentům.
• Inflace se v říjnu podle analytiků mírně snížila ze zářijových 18 procent
  Meziroční inflace v říjnu se zřejmě mírně snížila proti zářijovým 18 procentům. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Podle nich se ve spotřebitelských cenách začal v říjnu projevovat efekt úsporného tarifu na energie a omezení příspěvku na obnovitelné zdroje. Dynamika růstu cen ale zůstává vysoká, podle analytiků meziročně dosáhla 17,2 až 17,5 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní informace o inflaci ve čtvrtek.