Finanční krize změnila poměr sil mezi bankami

Od vypuknutí vrcholné fáze globální finanční krize před pěti lety, kdy padla americká investiční banka Lehman Brothers, prošly velké americké a světové investiční banky, které krizí utrpěly nejvíc, zásadní proměnou. Na místa dřívějších gigantů nastoupily lépe řízené společnosti v čele s americkou JPMorgan a britskou HSBC. Po následné "velké recesi" se také proti období před krizí změnil poměr sil v globální ekonomice. Zatímco Spojené státy a zejména eurozóna spolu se střední a východní Evropou patřily mezi poražené, z krize vítězně vyšly Asie v čele s Čínou a Jižní Amerika.

Podle globálního indexu vitality, který sestavili ekonomové uruguayského institutu CERES Ignacio Munyo a Ernesto Talvi, si z jednotlivých světových regionů z hlediska produkce, zaměstnanosti a dalších makroekonomických ukazatelů proti roku 2007 polepšila nejvíce Jižní Amerika, dále subsaharská Afrika, rozvojové země Asie a oblast Blízkého východu a severní Afriky. Krize celkově nejhůř zasáhla střední a východní Evropu, jen o něco méně vyspělé země a pohoršily si i Střední Amerika a Mexiko.

V Evropě však zůstaly ostrůvky síly a pozoruhodný byl zvláště případ Polska, které jako jediná země EU nezažila během krize ekonomický pokles. Velmi dobře si vedly i skandinávské země v čele se Švédskem, jejichž výkon kontrastoval s propadem zemí jižní Evropy. Tam globální krize uspíšila těžkou dluhovou krizi v zemích jako Řecko, jehož ekonomika padá letos šestý rok po sobě.

Díky nepřerušenému silnému růstu v Číně a její vysoké poptávce po dovozu krizi v dobré formě přečkaly i ekonomiky velkých vývozců surovin, jako jsou Kanada a Austrálie. Situace se obrací až v poslední době, kdy začala Čína ztrácet dech a cyklus růstu cen komodit zřejmě končí.

Společným jmenovatelem zemí, které překonaly krizi silnější, je podle ekonomů zlepšení konkurenceschopnosti bez výraznějšího zadlužení. Vedle nových ekonomických mocností skupiny BRICS, tedy Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky, posílily zejména menší ekonomiky jako Singapur, Malajsie, Indonésie, Kolumbie, Peru a Chile. Dluhová krize v eurozóně byla naopak důsledkem hluboké ztráty konkurenceschopnosti okrajových zemí bloku a jejich rozsáhlého zadlužení od vstupu do měnové unie.

Mezi investičními bankami vzešel z krize jako jasný vítěz americká JPMorgan Chase & Co, které se podařilo uřídit akvizici krachujícího konkurenta Bear Stearns z počátku roku 2008. Zatímco před krizí, v roce 2006, figurovala JPMorgan v pořadí investičních bank z hlediska příjmů až na osmém místě, dnes žebříčku dominuje a je největší bankou v USA.

Vedle britské skupiny HSBC byla JPMorgan podle Williama Wrighta ze serveru Financial News jediná z velkých světových bank, která proti roku 2006 dokázala zvýšit své příjmy z investičního bankovnictví a aktivit na trzích. Byla také jediná z těch, které koupily za krize jinou banku, jejíž příjmy vzrostly nad úhrn předkrizových příjmů spojených bank.

Dalším vítězem byla bankovní divize HSBC, která jako jediná zvýšila svůj hrubý zisk z předkrizové úrovně. Její příjmy i bez nových akvizic vzrostly za pět let od roku 2006 o 40 procent proti růstu o tři procenta u JPMorgan.

V Americe krizi využila k expanzi i kalifornská Wells Fargo, která se z regionálního finančního ústavu díky koupi problémové hypoteční banky Wachovia stala hypoteční mocností. Dobře krizí prošla i francouzská BNP Paribas, jejíž příjmy a zisk zůstaly zhruba na úrovni roku 2006.

Na obrovské ztráty z hypotečních cenných papírů naopak doplatila propadem příjmů a zisku Bank of America, která krátce po pádu Lehman Brothers převzala investiční banku Merrill Lynch. Rozsáhlou restrukturalizací a zásadním omezením aktivit prošel někdejší gigant Citigroup.

Těžký propad zaznamenali dva švýcarští obři UBS a Credit Suisse, jejichž příjmy se snížily na zhruba polovinu a obě se ještě vzpamatovávají z hlubokých ztrát. Naopak německá Deutsche Bank si posílila pozici dominantní evropské investiční banky a její celkové příjmy klesly za pět let do roku 2011 jen o osm procent. Kvůli růstu nákladů a silným odpisům ale ziskovost Deutsche Bank spadla asi na polovinu.

Hluboký rozdíl mezi vítězi a poraženými bankami dokládá vývoj jejich akcií. Zatímco akcie JPMorgan proti počátku roku 2009 do konce letošního srpna vystoupily na dvojnásobek a Wells Fargo získala 30 procent, Bank of America ztratila třetinu hodnoty a Citigroup se propadla o 65 procent, doložila grafem webová stránka The Motley Fool.

Období po krachu Lehmanů charakterizovaly vlny akvizic, dalších rekordních bankrotů, znárodňování finančních institucí v USA i v dalších zemích a propady světových akciových trhů. V USA zkrachovalo od počátku finanční krize celkem 473 bank, což byla největší vlna bankrotů bank od období krize hypotečních spořitelen z přelomu 80. a 90. let.

Zdroj: Reuters, ČTK, CERES, Financial News, The Motley Fool

Čtěte více

• Fenomén Robinhood: Drobní investoři vytvářejí akciové bubliny
  Koronavirová krize, březnový propad akciových trhů a nové investiční aplikace, které umožňují obchodovat bez poplatků, přitáhly k obchodům s akciemi i nezkušené nováčky. Ti pak svými obchody přispívají na burze k tvorbě cenových bublin, když kvůli nim akcie některých - často menších a málo známých - firem nečekaně prudce posílí, aby vzápětí spadly na zlomek původní ceny. Někteří experti fenomén takzvaného robinhoodového trhu přirovnávají k bublině dot.com z přelomu tisíciletí, tedy k podobným cenovým skokům technologických firem z počátků internetu.
• FIala: Během tohoto volebního období Česko euro nepřijme
  V nynějším volebním období Sněmovny a tedy i působení nynější pětikoaliční vlády nebude přijetí eura aktuálním tématem a Česko euro přijímat nebude. Novinářům to včera řekl premiér Petr Fiala (ODS). Dodal však, že vláda chce umožnit firmám, aby mohly vést své účetnictví v eurech. Premiér to uvedl v odpovědi na dotaz ohledně sobotního vyjádření předsedkyně koaliční TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Předsedkyně strany na programové konferenci řekla, že vidí pro přijetí eura jako realistický rok 2030.
• Fiala chce stabilitu cen, další politici upozorňují na Michlovu vazbu na Babiše
  Premiér Petr Fiala (ODS) by si v zájmu českých občanů přál, aby dnešní jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky neznamenalo změnu cíle banky v podobě cenové stability. Sdělil to ČTK. Předseda vlády věří, že centrální banka podnikne všechny kroky k tomu, aby inflace v Česku začala postupně klesat. Další politici vládních stran upozorňují na Michlovu vazbu na bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), kterému dělal poradce, nebo možný střet zájmů.
• Fiala: Návrh zákona o přeměnách společností necílí na konkrétní firmu
  Návrh zákona o přeměnách obchodních společností je podle premiéra Petra Fialy (ODS) obecnou úpravou. Není zacílen na konkrétní firmu, vztahuje se na všechny obchodní společnosti, řekl ČTK Fiala na sněmu Svazu měst a obcí ČR v Olomouci. Zároveň ale podotkl, že vláda se netají snahou posílit kontrolu nad energetickou infrastrukturou. Fiala tak komentoval situaci, kdy akcie společnosti ČEZ se po zprávách o návrhu zákona o přeměnách obchodních společností, který ve středu schválila vláda, na burze výrazně propadly. Pokles akcií ČEZ je podle analytiků reakcí právě na tento vládní návrh zákona.
• Fiala v podcastu PoliTalk: Inflace se vrátí na tři až čtyři procenta
  Inflace se vrátí na hodnoty, na které byli lidé zvyklí do roku 2021, tedy na tři až čtyři procenta, mzdy porostou o pět až deset procent, řekl v podcastu PoliTalk premiér Petr Fiala (ODS). Je podle něj logické, že jsou lidé unavení a cítí nedůvěru v politické kroky. Premiér věří, že situace v Česku se bude zlepšovat. Signálem jsou podle něj mimo jiné klesající ceny energií či potravin.
• Fiala: Zpomalení inflace znamená konec zdražování
  Zpomalení inflace na 2,3 procenta znamená konec zdražování a konec nejistoty ohledně budoucnosti. Novinářům to v komentáři k dnes zveřejněné informaci o lednovém růstu spotřebitelských cen řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj k poklesu inflace přispěly i kroky vlády, zejména rozpočtová konsolidace a tlak na výrobce a obchodníky ke snížení cen.
• Fidelity: Čína bude po odeznění pandemie lídrem oživení
  Společnosti v Číně se nejrychleji dostanou z globální pandemie koronaviru a budou jím nejméně poškozeny. Šoky zřejmě nejlépe zvládá technologický sektor. Vyplývá to z bleskového průzkumu 152 akciových analytiků a analytiků nástrojů s pevným výnosem společnosti Fidelity International.
• Finální dohoda o řešení dluhové krize padne ve středu
  Finální dohoda o řešení dluhové krize má padnout na druhém Summitu ve středu 26. 10.
• Finanční domy láká po brexitu i Nizozemsko
  Amsterodam se rozhodl zvolit poněkud odlišný postup než jiná evropská města, která se snaží po...
• Finanční firma Ant nabídne akcie v Hongkongu a Šanghaji
  Společnost Ant Group, která je finančně technologickou dceřinou firmou čínského internetového prodejce Alibaba, zahájila proces na souběžný vstup na akciové burzy v Hongkongu a Šanghaji. Oznámila to dnes společnost, žádné další detaily, včetně velikosti a přesného termínu, však neuvedla. Primární nabídka akcií Ant je jednou z nejočekávanějších na světě a mohla by letos být jednou z největších, uvedla agentura Reuters.
• Finančník Soros: Finanční trhy stojí na začátku nové krize
  Americký investor maďarského původu George Soros dnes varoval, že světové finanční trhy stojí kvůli ekonomickým problémům v Číně na začátku nové krize. Vyzval proto investory k velké obezřetnosti. "Řekl bych, že to odpovídá krizi," poznamenal Soros na ekonomickém fóru na Srí Lance.
• Finančník Soros kritizuje kryptoměnu bitcoin
  Americký finančník maďarského původu George Soros na Světovém ekonomickém fóru v Davosu varoval před zánikem civilizace. Na čtvrteční večeři kritizoval Trumpa, velké internetové společnosti, kryptoměnu bitcoin i bavorskou Křesťanskosociální unii (CSU), informovaly agentury AFP a DPA.
• Finančník Soros: Rusko má dostatek rezerv
  „Rusko je v nepříznivém ekonomickém prostředí, ale pro blízkou budoucnost má dostatek devizových rezerv“...
• Finančník Soros varuje před krachem summitu EU
  Německo musí změnit svůj odmítavý postoj vůči návrhům bez zbytečných odkladů prosadit těsnější...
• Finanční metropolí Evropy zůstane londýnská City asi i po brexitu
  Pokud Británie 29. března skutečně opustí Evropskou unii, dotkne se to jejího finančního sektoru asi méně, než se původně očekávalo. I po brexitu bude totiž londýnská City, která je ekonomickým centrem Londýna a kde sídlí řada bank a dalších finančních institucí, dvakrát větší než její evropská konkurence. Hovoří pro to i skutečnost, že v rámci přípravy na brexit bylo podle únorového zjištění agentury Reuters přesunuto z Londýna zatím jen asi 2000 pracovních míst. To je asi třetina toho, co se odhadovalo ještě v září.
• Finančními trhy hýbe hlavně ukrajinská krize
  Rostoucí napětí kolem ukrajinské krize opět zvyšuje nervozitu na světových finančních trzích. Akciové burzy výrazně oslabují a investoři přesouvají peníze do bezpečnějších aktiv, například do německých státních dluhopisů. Globální akciový index MSCI kolem dnešního poledne vykazoval pokles o půl procenta. Evropské akcie ztrácely 1,3 procenta a ruské akcie se propadly na tříměsíční minima.
• Finanční představitelé G20 schválili dohodu o globální minimální dani
  Ministři financí a šéfové centrálních bank zemí tvořících skupinu největších ekonomik světa (G20) včera schválili globální dohodu o reformě daňového systému, která zahrnuje zavedení globální minimální daně. Ve společném komuniké po včerejším zasedání rovněž slíbili, že se vyhnou příliš rychlému omezování rozpočtových opatření na podporu hospodářského růstu a zároveň budou pozorně sledovat vývoj inflačních tlaků.
• Finanční ředitelé českých firem čekají slabý růst HDP a vysokou inflaci
  Finanční ředitelé českých firem letos očekávají jen nízký růst hrubého domácího produktu (HDP), podle nich nepřesáhne 0,5 procenta. Naopak inflace podle nich letos zůstane vysoká, celoroční průměr očekávají 9,9 procenta. Počítají také s růstem nákladů, zejména personálních. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte, jehož výsledky má ČTK k dispozici.
• Finanční ředitelé se bojí obchodní války mezi Německem a USA
  Nediplomatický jazyk amerického prezidenta Donalda Trumpa by mohl mezi Spojenými státy a Německem vyvolat obchodní válku. Takovou obavu vyjadřují podle studie televize CNBC na základě nedávné slovní války mezi Trumpem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou přední světoví firemní finanční ředitelé.
• Finanční sektor v ČR zůstává podle zátěžových testů ČNB odolný
  Finanční sektor v Česku zůstává podle zátěžových testů České národní banky vysoce odolný vůči zhoršenému ekonomickému vývoji. Banky jsou dostatečně kapitálově vybavené pro absorpci šoků i v případě déletrvajících ekonomických potíží. Na dnešní tiskové konferenci o tom informovali představitelé ČNB.