Finanční domy láká po brexitu i Nizozemsko

Amsterodam se rozhodl zvolit poněkud odlišný postup než jiná evropská města, která se snaží po takzvaném brexitu lákat finanční domy z Londýna. Nizozemsko v tichosti cílí na specifické sektory, jako jsou zúčtovací transakce, poskytování finančních služeb pomocí nejmodernějších technologií nebo vysokofrekvenční obchodování.

"V rámci finančního sektoru existují subjekty, spíše úzce zaměřené, které se přesunou do kontinentální Evropy a pro které je Amsterodam opravdu vhodným místem," říká místostarostka nizozemské metropole Kajsa Ollongrenová, která má na starosti ekonomické záležitosti. "Nesnažím se sem dostat všechny ty velké banky," upřesňuje.

Po odhlasování brexitu se evropské metropole předhánějí v nabídkách lidem z londýnské City. Paříž poslala čtyřem tisícům britských manažerů dopis, v němž vysvětluje, proč by se měli přesunout do francouzského hlavního města.

V Londýně se také objevil nákladní vůz s billboardem, který hlásá: "Vážené start-upy, zachovejte klid a přestěhujte se do Berlína." Naproti tomu Dublin si chce dělat reklamu, ve které využije toho, že se v Irsku stejně jako v Británii hovoří anglicky.

Toto ale není styl Amsterodamu, říká Ollongrenová. Nizozemské hlavní město se snaží osobně jednat s představiteli britských finančních institucí. Zahraniční podnikatele láká pomocí čísel a faktů. Podle místostarostky má Amsterodam dvě hlavní přednosti: jeho poloha poskytuje bránu do zbytku Evropy a jeho digitální propojenost přitahuje evropské talenty.

Ollongrenová se soustředí na získání jen vybraných podnikatelských aktivit. Nedomnívá se totiž, že celý londýnský bankovní svět sbalí kufry a opustí město. Nejpravděpodobněji tak ale učiní byznys, který je spojen se zúčtováním obchodních transakcí. Evropská centrální banka (ECB) by si totiž přála, aby obchodování s eurem bylo zúčtováváno v eurozóně, do níž Británie nepatří. Již dříve se ECB snažila zakázat zúčtovací centra mimo eurozónu, ale u soudu EU vyhrála Británie, která v té době byla ještě členem unie.

I kdyby šlo jen o zúčtovací centra, i tak je v sázce spousta peněz. Toto odvětví v Británii zajišťuje obchody s deriváty denominované v eurech v objemu 928 miliard dolarů, což naprosto zastiňuje částku 19,6 miliardy USD, která připadá na Nizozemsko, podotýká agentura Bloomberg.

Profil lidí pracujících v tomto sektoru navíc podle Ollongrenové odpovídá finanční kultuře v její vlasti. Nizozemsko od globální finanční krize tvrdě bojuje s excesy bankovnictví. Země například zavedla strop pro bonusy bankéřů, který nesmí přesáhnout 20 procent fixního platu. Zaměstnanci nizozemských bankovních ústavů rovněž skládají přísahu, aby se podpořila důvěra ve finanční instituce.

Pracovníci v odvětví zúčtování "nejsou lidmi s velkými bonusy a rychlými auty," říká místostarostka. Naopak jsou "velmi slušní, spolehliví a důležití," dodává. "A my jsme v tomto rovněž dobří. Myslím, že by to bylo úžasné," tvrdí Ollongrenová o případném soužití s Brity.

Británie ale teprve musí zahájit proces vystoupení z EU. Pak může trvat roky, než Londýn s EU vyjedná podmínky odchodu. Stěhování britských podniků není proto v brzké době pravděpodobné. Rozhodnutí soudu EU také uvádí, že ECB nemá pravomoc regulovat obchodování s cennými papíry. K tomu by centrální banka patrně potřebovala zákonodárné změny na unijní úrovni.

Ollongrenová se také snaží propagovat digitální propojenost Amsterodamu. Tato přednost podle ní činí z Amsterodamu dobré místo pro firmy z odvětví takzvaného vysokofrekvenčního obchodování, ale i pro firmy poskytující finanční služby pomocí nejmodernějších technologií. Ty se zaměřují na například virtuální měny jako je bitcoin. V posledních letech se metropole Nizozemska totiž etablovala rovněž jako hybná síla ve světě elektronického obchodování.

Přesto ale může být těžké prodat město, které je vůči finančnímu sektoru přísné. Nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem tento měsíc připomněl, že londýnská kultura bankéřských bonusů není v jeho zemi vítána. Ačkoliv se pravidla bonusů a přísahy nevztahují na cizí občany, i tak podle expertů působí na odvětví spíše odrazujícím dojmem.

To bude mít dopady na atraktivitu Amsterodamu pro finančníky, říká profesor Amsterodamské univerzity Arnoud Boot. "Obecně platí, že naše vláda je předvídatelná, regulace relativně transparentní, dostupnost obrovská a jazyk není problém," vypočítává Boot výhody Nizozemska. Avšak přístup k bonusům je známkou "negativní politické nálady, která potvrzuje nejistotu prostředí pro finančnictví," dodává.

Ollongrenovou to však neodrazuje. Historie Amsterodamu jako obchodního centra totiž vytvořila kulturu, v níž si místní obyvatelé osvojili globální pohled na věc. Pro globální podniky to představuje další důvod, aby se usídlily v Nizozemsku.

"Není to o Amsterodamu ani o Nizozemsku. Je to o Evropě. Lidé a firmy, které přicházejí do Amsterodamu, myslí na evropský trh. To je ta mentalita Nizozemska a Amsterodamu. Je to vždycky na evropské úrovni. Vstupní brána do Evropy," uzavírá místostarostka Amsterodamu.

Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg

Čtěte více

• Fed zvýšil základní úrok podle očekávání, sazba je nejvýše od roku 2008
  Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 3,00 až 3,25 procenta. Zvyšováním úroků se snaží zpomalit inflaci, která je nejvyšší za čtyři desetiletí.
• Fed zvýší úrokové sazby v USA zřejmě letos
  Americká centrální banka (Fed) pravděpodobně zvýší úrokové sazby ještě během letošního roku, bude ale...
• Fenomén Robinhood: Drobní investoři vytvářejí akciové bubliny
  Koronavirová krize, březnový propad akciových trhů a nové investiční aplikace, které umožňují obchodovat bez poplatků, přitáhly k obchodům s akciemi i nezkušené nováčky. Ti pak svými obchody přispívají na burze k tvorbě cenových bublin, když kvůli nim akcie některých - často menších a málo známých - firem nečekaně prudce posílí, aby vzápětí spadly na zlomek původní ceny. Někteří experti fenomén takzvaného robinhoodového trhu přirovnávají k bublině dot.com z přelomu tisíciletí, tedy k podobným cenovým skokům technologických firem z počátků internetu.
• FIala: Během tohoto volebního období Česko euro nepřijme
  V nynějším volebním období Sněmovny a tedy i působení nynější pětikoaliční vlády nebude přijetí eura aktuálním tématem a Česko euro přijímat nebude. Novinářům to včera řekl premiér Petr Fiala (ODS). Dodal však, že vláda chce umožnit firmám, aby mohly vést své účetnictví v eurech. Premiér to uvedl v odpovědi na dotaz ohledně sobotního vyjádření předsedkyně koaliční TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Předsedkyně strany na programové konferenci řekla, že vidí pro přijetí eura jako realistický rok 2030.
• Fiala chce stabilitu cen, další politici upozorňují na Michlovu vazbu na Babiše
  Premiér Petr Fiala (ODS) by si v zájmu českých občanů přál, aby dnešní jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky neznamenalo změnu cíle banky v podobě cenové stability. Sdělil to ČTK. Předseda vlády věří, že centrální banka podnikne všechny kroky k tomu, aby inflace v Česku začala postupně klesat. Další politici vládních stran upozorňují na Michlovu vazbu na bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), kterému dělal poradce, nebo možný střet zájmů.
• Fiala: Návrh zákona o přeměnách společností necílí na konkrétní firmu
  Návrh zákona o přeměnách obchodních společností je podle premiéra Petra Fialy (ODS) obecnou úpravou. Není zacílen na konkrétní firmu, vztahuje se na všechny obchodní společnosti, řekl ČTK Fiala na sněmu Svazu měst a obcí ČR v Olomouci. Zároveň ale podotkl, že vláda se netají snahou posílit kontrolu nad energetickou infrastrukturou. Fiala tak komentoval situaci, kdy akcie společnosti ČEZ se po zprávách o návrhu zákona o přeměnách obchodních společností, který ve středu schválila vláda, na burze výrazně propadly. Pokles akcií ČEZ je podle analytiků reakcí právě na tento vládní návrh zákona.
• Fiala v podcastu PoliTalk: Inflace se vrátí na tři až čtyři procenta
  Inflace se vrátí na hodnoty, na které byli lidé zvyklí do roku 2021, tedy na tři až čtyři procenta, mzdy porostou o pět až deset procent, řekl v podcastu PoliTalk premiér Petr Fiala (ODS). Je podle něj logické, že jsou lidé unavení a cítí nedůvěru v politické kroky. Premiér věří, že situace v Česku se bude zlepšovat. Signálem jsou podle něj mimo jiné klesající ceny energií či potravin.
• Fiala: Zpomalení inflace znamená konec zdražování
  Zpomalení inflace na 2,3 procenta znamená konec zdražování a konec nejistoty ohledně budoucnosti. Novinářům to v komentáři k dnes zveřejněné informaci o lednovém růstu spotřebitelských cen řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj k poklesu inflace přispěly i kroky vlády, zejména rozpočtová konsolidace a tlak na výrobce a obchodníky ke snížení cen.
• Fidelity: Čína bude po odeznění pandemie lídrem oživení
  Společnosti v Číně se nejrychleji dostanou z globální pandemie koronaviru a budou jím nejméně poškozeny. Šoky zřejmě nejlépe zvládá technologický sektor. Vyplývá to z bleskového průzkumu 152 akciových analytiků a analytiků nástrojů s pevným výnosem společnosti Fidelity International.
• Finální dohoda o řešení dluhové krize padne ve středu
  Finální dohoda o řešení dluhové krize má padnout na druhém Summitu ve středu 26. 10.
• Finanční firma Ant nabídne akcie v Hongkongu a Šanghaji
  Společnost Ant Group, která je finančně technologickou dceřinou firmou čínského internetového prodejce Alibaba, zahájila proces na souběžný vstup na akciové burzy v Hongkongu a Šanghaji. Oznámila to dnes společnost, žádné další detaily, včetně velikosti a přesného termínu, však neuvedla. Primární nabídka akcií Ant je jednou z nejočekávanějších na světě a mohla by letos být jednou z největších, uvedla agentura Reuters.
• Finanční krize změnila poměr sil mezi bankami
  Od vypuknutí vrcholné fáze globální finanční krize před pěti lety, kdy padla americká investiční banka Lehman Brothers...
• Finančník Soros: Finanční trhy stojí na začátku nové krize
  Americký investor maďarského původu George Soros dnes varoval, že světové finanční trhy stojí kvůli ekonomickým problémům v Číně na začátku nové krize. Vyzval proto investory k velké obezřetnosti. "Řekl bych, že to odpovídá krizi," poznamenal Soros na ekonomickém fóru na Srí Lance.
• Finančník Soros kritizuje kryptoměnu bitcoin
  Americký finančník maďarského původu George Soros na Světovém ekonomickém fóru v Davosu varoval před zánikem civilizace. Na čtvrteční večeři kritizoval Trumpa, velké internetové společnosti, kryptoměnu bitcoin i bavorskou Křesťanskosociální unii (CSU), informovaly agentury AFP a DPA.
• Finančník Soros: Rusko má dostatek rezerv
  „Rusko je v nepříznivém ekonomickém prostředí, ale pro blízkou budoucnost má dostatek devizových rezerv“...
• Finančník Soros varuje před krachem summitu EU
  Německo musí změnit svůj odmítavý postoj vůči návrhům bez zbytečných odkladů prosadit těsnější...
• Finanční metropolí Evropy zůstane londýnská City asi i po brexitu
  Pokud Británie 29. března skutečně opustí Evropskou unii, dotkne se to jejího finančního sektoru asi méně, než se původně očekávalo. I po brexitu bude totiž londýnská City, která je ekonomickým centrem Londýna a kde sídlí řada bank a dalších finančních institucí, dvakrát větší než její evropská konkurence. Hovoří pro to i skutečnost, že v rámci přípravy na brexit bylo podle únorového zjištění agentury Reuters přesunuto z Londýna zatím jen asi 2000 pracovních míst. To je asi třetina toho, co se odhadovalo ještě v září.
• Finančními trhy hýbe hlavně ukrajinská krize
  Rostoucí napětí kolem ukrajinské krize opět zvyšuje nervozitu na světových finančních trzích. Akciové burzy výrazně oslabují a investoři přesouvají peníze do bezpečnějších aktiv, například do německých státních dluhopisů. Globální akciový index MSCI kolem dnešního poledne vykazoval pokles o půl procenta. Evropské akcie ztrácely 1,3 procenta a ruské akcie se propadly na tříměsíční minima.
• Finanční představitelé G20 schválili dohodu o globální minimální dani
  Ministři financí a šéfové centrálních bank zemí tvořících skupinu největších ekonomik světa (G20) včera schválili globální dohodu o reformě daňového systému, která zahrnuje zavedení globální minimální daně. Ve společném komuniké po včerejším zasedání rovněž slíbili, že se vyhnou příliš rychlému omezování rozpočtových opatření na podporu hospodářského růstu a zároveň budou pozorně sledovat vývoj inflačních tlaků.
• Finanční ředitelé českých firem čekají slabý růst HDP a vysokou inflaci
  Finanční ředitelé českých firem letos očekávají jen nízký růst hrubého domácího produktu (HDP), podle nich nepřesáhne 0,5 procenta. Naopak inflace podle nich letos zůstane vysoká, celoroční průměr očekávají 9,9 procenta. Počítají také s růstem nákladů, zejména personálních. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte, jehož výsledky má ČTK k dispozici.