Evropa cílí na diverzifikace dodávek plynu, dostávat plyn bude také z USA

Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle údajů Eurostatu ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii. Za loňský rok bylo do Evropy z Ruska dodáno zhruba 155 miliard kubických metrů plynu. Převážná část ruského plynu proudí do Evropy plynovodem Jamal, který vede přes Bělorusko a Polsko do Německa. Vedle toho funguje Nord Stream, který vede z Ruska po dně Baltského moře přímo do Německa, a potrubí přes Ukrajinu. Další cestou, kterou ruský plyn míří do Evropy, je například plynovod Blue Stream, který vede z Ruska přes Černé moře do Turecka, stejné země spojuje i novější TurkStream.

Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje.

Výběr informací o alternativách v dodávkách plynu pro Evropu:

- Evropská komise (EK) v březnu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu oznámila, že plánuje v letošním roce snížit závislost unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu "mnohem dříve než v roce 2030". Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii.

- Bulharský ministr energetiky Alexander Nikolov dnes uvedl, že jeho země, která asi 90 procent své spotřeby zemního plynu čerpá z Ruska, má k dispozici plyn alespoň na měsíc. Bulharsko bude usilovat mimo jiné o zvýšení dodávek plynu z Ázerbájdžánu či o dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z terminálů v sousedním Turecku a v Řecku. Bulharsko nyní pracuje na dokončení plynovodu, který má propojit jeho síť s Řeckem. Projekt podle bulharského vicepremiéra Asena Vasileva výrazně zvýší dovozní kapacitu země a zajistí spojení s plánovaným LNG terminálem v řeckém přístavním městě Alexandrupoli, který by měl zahájit provoz v příštím roce.

- Polsko asi 55 procent své spotřeby zemního plynu kryje z dodávek z Ruska. Už delší dobu, bez ohledu na nynější konflikt na Ukrajině, pracuje na jejich nahrazení z jiných zdrojů. Letos na podzim má skončit stavba plynovodu Baltic Pipe, kterým do Polska poteče plyn z Norska. Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová dnes uvedla, že Polsko je připraveno obejít se bez plynu a případně také bez ropy z Ruska. Upozornila, že polské zásobníky s plynem jsou naplněny zhruba z 80 procent, ale díky dodávkám přes přípojky plynovodů z České republiky a Litvy nemusí Polsko do zásob sahat.

- Německo, které je největším evropským spotřebitelem ruského plynu, kvůli ruské invazi na Ukrajinu zastavilo certifikaci dokončeného plynovodu Nord Stream 2 z Ruska. V porovnání se stavem před invazí na Ukrajinu snížilo Německo podíl ruského plynu z 55 na nynějších 35 procent. Podle německého hospodářského institutu DIW by se země mohla zbavit své závislosti na ruském plynu do zimy letošního roku, podle jiných zdrojů by to mohlo být do dvou let. Dosáhnout by toho Berlín mohl zvýšenou účinností skladování plynu, snížením spotřeby domácností i diverzifikací dodávek. Německo také plánuje výrazněji rozšířit dovoz plynu z Nizozemska, Norska, Dánska a Británie. Jednou z cest je také výstavba dvou nových terminálů pro zkapalněný zemní plyn (LNG), které země již avizovala.

- Norská ropná a plynárenská společnost Equinor po zahájení ruské invaze na Ukrajinu oznámila odchod z Ruska a uvedla, že se pokusí produkovat více plynu ze svých norských nalezišť během nadcházejícího léta.

- Důležitou součástí plánu EU na zajištění energetické bezpečnosti a diverzifikace zdrojů je plynovod Trans Adriatic Pipeline (TAP), který přivádí plyn z Ázerbájdžánu do Itálie a zprovozněn byl koncem roku 2020. Plynovod TAP je posledním úsekem takzvaného jižního plynového koridoru, jehož cílem je spojit země EU se zdroji zemního plynu ve střední Asii a snížit závislost na dodávkách z Ruska. Jeho součástí je také plynovod Transanatolian Pipeline (TANAP), který dopravuje ázerbájdžánský plyn do Turecka.

- Izrael, Kypr a Řecko předloni podepsaly obecnou dohodu o výstavbě plynovodu nazývaného projekt EastMed, který by měl přivádět plyn z východní části Středozemního moře do Evropy. Podmořský plynovod v délce 1900 kilometrů by mohl uspokojovat poptávku po plynu v EU až z deseti procent. Proti projektu se však ostře vymezilo Turecko.

- Spojené státy v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku koncem března slíbily dodat do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do konce letošního roku. Cílem pro následující roky bude posílat přes Atlantik přibližně 50 miliard kubíků ročně nejméně do roku 2030. To odpovídá zhruba desetině celkové spotřeby plynu v EU. EK uvedla, že dodávky plynu z ostatních zemí včetně Spojených států a Kataru by letos mohly nahradit 60 miliard kubických metrů ruských dodávek. Do roku 2030 by také mohlo pomoci zvýšené využívání biometanu a vodíku.

- K dalším alternativám ruského plynu patří kromě diverzifikace dodávek plynu také zvýšení produkce elektřiny z jádra, obnovitelných zdrojů, vodní energie nebo uhlí. Masivní rozvoj solárních a větrných elektráren by mohl do budoucna pokrýt spotřebu až 170 miliard krychlových metrů plynu ročně.

- Ke snížení závislosti na ruském plynu mají pomoci také energetické úspory, podle EK například snížení teploty v budovách o jeden stupeň Celsia povede k roční úspoře 10 miliard krychlových metrů zemního plynu. Další miliardy ušetří například výměna plynových kotlů za tepelná čerpadla.

Zdroj: ČTK, Reuters

Čtěte více

• EU zavádí nejpřísnější regulaci trhu s kryptoměnami, zbytek světa zatím zaostává
  Výběr informací o kryptoměnách a jejich regulaci (státy Evropské unie dnes definitivně schválily pravidla regulace trhů s kryptoměnami, která zavádějí dosud nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy):
• EU zavede cla na nerezovou ocel z Číny, Indonésie a Tchaj-wanu
  Evropská unie zavede cla na dovoz za tepla válcovaných cívek a plátů z nerezové oceli z Číny, Indonésie a Tchaj-wanu. Evropská komise (EK) při vyšetřování zjistila, že se prodávají za uměle nízké ceny, uvádí se v jejím dnešním sdělení. Antidumpingová cla vstupují v platnost ve čtvrtek.
• EU zmírní kapitálová pravidla pro banky
  Evropská unie zmírní kapitálová pravidla pro banky a pojišťovny, která zavedla po vypuknutí finanční krize...
• EU zvažuje snížení cel a kvót na ukrajinské zboží jako pomoc ekonomice
  Evropská unie zvažuje zrušení všech zbývajících cel a kvót na ukrajinské zboží. Cílem tohoto kroku má být podpora ekonomiky, na kterou nepříznivě doléhají důsledky války s Ruskem. Uvedla to dnes agentura Bloomberg, která se odvolává na informované zdroje. Podle nich by mohlo oznámení přijít už tento týden.
• EU zvažuje zakázat do Ruska vyvážet luxusní auta v hodnotě nad 50.000 eur
  Evropská unie projednává v rámci svého nejnovějšího balíčku sankcí proti Rusku zákaz vývozu luxusních vozidel v hodnotě vyšší než 50.000 eur (1,25 milionu Kč). S odvoláním na dva diplomaty o tom informovala agentura Bloomberg. Návrh, který má spíše symbolickou váhu než ekonomický dopad, by mohl být schválen už dnes.
• EU zveřejnila návrhy reformace WTO
  Evropská unie dnes zveřejnila návrhy na reformu pravidel pro urovnávání sporů v rámci Světové obchodní organizace (WTO), na kterých se dohodla s Čínou a několika dalšími zeměmi. Doufá, že tímto způsobem překoná výhrady Spojených států, kvůli kterým se WTO dostala do krize. Informuje o tom agentura Reuters.
• Evropa bude potřebovat dalších 500 miliard eur, říká šéf ESM
  Evropa bude od unijních institucí potřebovat na zotavení své ekonomiky po koronaviru dalších nejméně 500 miliard eur (14 bilionů Kč) nad rámec již dohodnuté pomoci v objemu půl bilionu eur. V rozhovoru, který dnes vyšel v italském listě Corriere della Sera, to řekl šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klaus Regling. ESM funguje jako záchranný fond eurozóny.
• Evropa by měla podpořit domácí poptávku
  Dlouhá ekonomická recese v eurozóně končí a Evropa by se po stabilizaci svých financí měla nyní zaměřit...
• Evropa by měla postupně oživovat z krize
  Ratingová agentura Fitch předpokládá, že nejhorší část dluhové krize v Evropě již skončila. Agentura dnes...
• Evropa by prý měla odměňovat reformy
  Evropa by měla vytvořit novou dohodu, která by vlády uskutečňující hospodářské reformy odměňovala...
• Evropa je připravena na všechny závěry kolem Řecka
  Evropa je připravena na různé výsledky patové situace mezi Řeckem a jeho věřiteli. Řekl to dnes podle agentury...
• Evropa má problémy a Švýcarský frank posiluje
  Tržní sentiment se změnil z chuti riskovat na averzi k riziku.
• Evropané přestávají věřit v EU, nejvíc Francouzi
  Dluhová krize otřásla důvěrou Evropanů v projekt Evropské unie. Vyplývá to z březnového průzkumu střediska Pew Research Center v osmi členských státech EU včetně České republiky. Nejrychleji iluze ztrácí Francouzi. V České republice se však podpora evropské myšlenky oproti loňsku zvýšila.
• Evropané se shodli na pěti kandidátech do čela MMF
  Vlády zemí Evropské unie se shodly na pěti kandidátech do čela Mezinárodního měnového fondu (MMF) po Christine Lagardeové, která byla nominována do vedení Evropské centrální banky (ECB). Podle agentury DPA to v pátek uvedlo francouzské ministerstvo financí. Nástupce Lagardeové by měl být znám do 4. října, oznámila výkonná rada fondu.
• Evropa podle Obamy nenechá euro rozpadnout
  Americký prezident Barack Obama včera večer varoval, že Spojené státy budou v nadcházejících měsících...
• Evropa prý dokáže čínské krizi odolat
  Hospodářské oživení v Evropě je dostatečně silné na to, aby kontinent překonal chaos, který vznikl na čínských...
• Evropa prý chce řeckou krev
  Řecký tisk se po jednání premiéra Alexise Tsiprase s vysokými představiteli Evropské unie obává, že...
• Evropa prý představuje pro Kanadu riziko
  Největším nebezpečím pro kanadskou ekonomiku je finanční zdraví Evropy, obzvláště pak Francie. Řekl to včera...
• Evropa prý věděla, že Řecko nesplatí dluhy
  Evropští představitelé po celou dobu řecké dluhové krize věděli, že Atény nebudou nikdy schopny své dluhy...
• Evropa předstihla Asii ve fúzích a akvizicích
  Evropa předstihla asijsko-tichomořskou oblast a na žebříčku fúzí a akvizic (M&A) se poprvé po třech letech zařadila na druhé místo za Spojené státy. Meziroční nárůst těchto aktivit v Evropě v prvním pololetí činil 33 procent a dosáhl 440,5 miliardy dolarů (10 bilionů Kč), píše list Financial Times.