EU zavádí nejpřísnější regulaci trhu s kryptoměnami, zbytek světa zatím zaostává

Výběr informací o kryptoměnách a jejich regulaci (státy Evropské unie dnes definitivně schválily pravidla regulace trhů s kryptoměnami, která zavádějí dosud nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy):

- Kryptoměny, což jsou digitální či elektronické peníze, vznikaly původně jako programátorský teoretický koncept decentralizované nepadělatelné a neovlivnitelné měny, oddělené od konkrétního subjektu. To znamená, že jsou nezávislé na centrálních autoritách, které by řídily například množství peněz v oběhu. Jsou navrženy tak, aby nikdo - ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády - nemohl měnu ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci.

- Aktuálně existují tisíce kryptoměn, jejich počet neustále stoupá. Podle serveru CoinMarketCap je nyní na světě na 23.000 druhů kryptoměn s celkovou tržní kapitalizací přes 1,1 trilionu dolarů. Kryptoměny plní rozličné úkoly a slouží různému praktickému použití. První a nejznámější vlastností kryptoměn byla schopnost anonymně převádět peněžní prostředky kamkoliv po světě v řádu desítek vteřin za relativně nízké poplatky. Podle České národní banky nenaplňují kryptoměny klasické charakteristiky měn a spíše jde o komodity.

- Nejstarší a nejpoužívanější kryptoměnou je bitcoin, který má zkratku BTC a jehož systém vytvořil anonymní vývojář pod pseudonymem Satoši Nakamoto. Poprvé se objevil v lednu 2009. Bitcoiny vznikají tak, že počítač řeší komplikované matematické algoritmy a za vyřešení obdrží jeho majitel odměnu v podobě určitého množství bitcoinů. Procesu se říká těžba a lidé, kteří takto bitcoiny získávají, se nazývají těžaři nebo mineři. Po vytěžení je suma převedena na konkrétní adresu majitele bitcoinů v podobě číselného kódu.

- Každá "mince" je unikátní a nezaměnitelná. Podle zprávy Cambridgeské univerzity z února 2021 například těžba bitcoinů spotřebuje za rok zhruba dvakrát více elektřiny než Česká republika. Kdyby byl bitcoin stát, patřil by mezi 30 největších spotřebitelů elektrické energie.

- Ceny kryptoměn výrazně kolísají. Například nejznámější bitcoin se koncem roku 2021 dostal k 69.000 dolarům (téměř 1,5 milionu Kč) za kus, ale do roka byl pod 16.000 dolary. V současné době se jeho cena pohybuje kolem 26.000 dolarů (přes 563.000 Kč).

- Trh s kryptoměnami se v poslední době potýká s řadou problémů, například s nízkou likviditou nebo s regulačními zásahy ve Spojených státech. V minulém roce vyhlásilo bankrot několik společností z kryptoměnového sektoru. Hlavní příčinou byl pokles cen aktiv, obnovení kontrol ze strany regulačních orgánů a v případě kdysi význačné burzy FTX také obvinění z trestného činu.

- Transakce s kryptoměnami omezuje například Indie, Čína a Turecko, obavy z používání kryptoměn už dříve daly najevo také americká ministryně financí Janet Yellenová nebo prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Kvůli anonymitě jsou nejen bitcoiny totiž občas spojovány s černým obchodem, s prodejem drog a zbraní a také s praním špinavých peněz. Řada platforem pro směnu bitcoinu se rovněž stala terčem hackerských útoků.

- Státy Evropské unie dnes definitivně schválily pravidla regulace trhů s kryptoměnami, která zavádějí dosud nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy. Zprostředkovatelé budou díky nové normě shromažďovat údaje o prodávajících a kupujících, což má zabránit praní špinavých peněz či zkomplikovat obcházení unijních sankcí. Nařízení označované zkratkou MiCA (Markets in Crypto Assets) požaduje, aby firmy vydávající a obchodující s kryptoměnami získaly v EU registraci.

- Už v dubnu normu schválili poslanci Evropského parlamentu, nyní tak může vstoupit v platnost. Podle dřívějšího vyjádření expertů tak bude letošní rok v oblasti kryptoměn v Evropě stěžejním. Například podle investičního analytika Wood&Company Tomáše Kacerovského se očekává další rozkolísaný rok a není vyloučeno, že série bankrotů subjektů, které na tomto trhu operují, bude ještě nějakou dobu pokračovat.

- Americké regulační úřady a orgány činné v trestním řízení letos rázně zakročily proti kryptoměnovým společnostem a zaměřily se na nelegální nabídky a nedodržování pravidel, která mají zabránit nezákonné činnosti. V březnu americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) pohrozila společnosti Coinbase žalobou kvůli některým produktům. Na odvětví kryptoměn se zaměřuje také americká komise pro obchodování s deriváty CFTC.

- Britské ministerstvo financí v únoru stanovilo první soubor pravidel pro regulaci kryptoměn a jeho finanční dohled v březnu vyzval k zavedení přísných pravidel, aby se toto odvětví očistilo.

- Po jednotné globální regulaci volají i samotné firmy z odvětví kryptoměn, které jsou v mnoha oblastech světa z velké části neregulované. Například podle Evy Gustavssonové z kryptoměnové společnosti Copper budou pravidla EU vzhledem k absenci jiných právních rámců nevyhnutelně sloužit jako mezinárodní normy, dokud nebude shoda na globálním standardu.

- Kryptoměny jsou také jedním z hlavních cílů podvodů v oblasti kyberkriminality. Podvodů s kryptoměnami loni v celém světě výrazně ubylo a objem ukradených prostředků podle společnosti Chainalysis klesl o 46 procent na 5,9 miliardy USD (téměř 130 miliard Kč), protože výnosnost těchto podvodů se v době nízkých cen kryptoměn zhoršuje. V České republice řeší policie v průměru několik případů podvodných investic do kryptoměn týdně. Češi loni utratili za kryptoměny přes 3,5 miliardy korun, což je o čtvrtinu méně než v předchozím roce a podle aktuálních dat je v Česku asi 400.000 držitelů kryptoměn. Studie uvádí, že tento počet může v horizontu deseti let narůst skoro na osminásobek.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• EU vyzvala, aby výjimka z cel byla trvalá
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes na summitu v Bruselu vyzvali Spojené státy, aby výjimka, kterou unie dočasně dostala z amerických cel na dovoz ocele a hliníku, byla trvalá. V závěrech z jednání zároveň podpořili dialog při řešení sporných otázek ve vzájemném obchodu.
• EU vyzvána k boji s nezaměstnaností mladých
  Španělský premiér Mariano Rajoy a jeho italský protějšek Enrico Letta vyzvali Brusel, aby bojoval s ...
• EU začala kvůli regulaci internetu vyšetřovat firmy Apple, Google a Meta
  Evropská komise (EK) zahájila první vyšetřování amerických technologických společností Apple, Google a Meta Platforms v souvislosti s možným porušováním Nařízení o digitálních trzích (DMA). Komise to dnes oznámila v tiskové zprávě. Nařízení začalo v plném rozsahu platit tento měsíc. Porušení pravidel může vést k velmi vysokým pokutám, které v krajním případě mohou dosáhnout až deseti procent celosvětového ročního obratu. Meta, Apple i Google své kroky obhajují s tím, že pravidla zavedená v nařízení DMA dodržují.
• EU začne prověřovat zahraniční investice
  Evropská unie v rámci prvního společného mechanismu začne od dubna prověřovat přímé zahraniční investice do 28 členských zemí, aby zajistila bezpečnost, veřejný pořádek a strategické zájmy Evropy. Uvedla to dnes Evropská komise (EK). Opatření, které komise představila v roce 2017, dnes byla schválena na ministerské úrovni.
• EU zahájila debatu o postpandemické podobě rozpočtových a dluhových pravidel
  Evropská komise dnes zahájila se státy Evropské unie konzultace, na jejichž základě chce aktualizovat rozpočtová a dluhová pravidla bloku, jež řada zemí není schopna plnit. Podle unijní exekutivy by se měla pravidla zjednodušit a lépe přizpůsobit zejména potřebám masivních investic do klimaticky šetrného hospodářství. Státy přitom mají různý pohled na to, jak moc má unie výši veřejných dluhů a rozpočtových schodků hlídat.
• EU zahájila plán prodeje dluhopisů, s nimiž chce překonat dopady pandemie
  Evropská unie zahájila avizovaný plán prodeje dluhopisů v objemu zhruba 800 miliard eur (20,3 bilionu Kč), který jí má pomoci zotavit se z dopadů pandemie a který podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové změní Evropu. Unie si za tímto účelem najala banky, které prodej prvních společných dluhopisů tohoto druhu zajistí. Samotný prodej dluhopisů se splatností deset let se očekává v úterý, uvedl eurokomisař pro rozpočet a správu Johannes Hahn.
• EU zahájila řízení se sedmi členskými státy kvůli deficitům
  Evropská unie dnes oficiálně zahájila řízení se sedmi členskými státy EU, které překračují stanovené rozpočtové deficity. Oznámila to dnes Rada EU, která zastupuje členské státy. Disciplinární řízení s Belgií, Francií, Itálií, Maďarskem, Maltou, Polskem a se Slovenskem už v červnu doporučila zahájit Evropská komise (EK).
• EU zakázala dovoz ropných produktů nebo potaše z Běloruska
  Evropská unie v rámci nových sankcí proti Bělorusku zakázala dovoz ropných produktů z této východoevropské země, nesmějí se ani přes území sedmadvacítky přepravovat. To samé se týká také potaše, jehož je Bělorusko podle agentury Reuters největším výrobcem na světě. Na opatřeních, jejichž podrobnosti byly dnes zveřejněny v unijním úředním věstníku, se tento týden shodli ministři zahraničí členských zemí.
• EU zaplatí zbraně pro Ukrajinu a zakáže přelety ruským letadlům
  Evropská unie uzavře v reakci na ruský útok na Ukrajinu vzdušný prostor pro všechna ruská letadla, včetně soukromých letounů ruských oligarchů. Evropský blok bude také poprvé společně financovat dodávky zbraní mimounijní zemi, kterou je Ukrajina. Shodli se na tom včera ministři zahraničí členských zemí, kteří odsouhlasili třetí balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu.
• EU zařadila Rusko na seznam daňových rájů, nevěří jeho ekonomickým zprávám
  Evropská unie dnes přidala Rusko na seznam zemí nespolupracujících s unijními úřady v daňových otázkách. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury krok souvisí s ruskou invazí na Ukrajinu, během níž Moskva neposkytuje důvěryhodné informace o ekonomických záležitostech. Unie rozšířila listinu takzvaných daňových rájů také o Kostariku, Marshallovy ostrovy a Britské Panenské ostrovy. Celkem je na ní 16 zemí, informovala Rada EU.
• EU zavede cla na nerezovou ocel z Číny, Indonésie a Tchaj-wanu
  Evropská unie zavede cla na dovoz za tepla válcovaných cívek a plátů z nerezové oceli z Číny, Indonésie a Tchaj-wanu. Evropská komise (EK) při vyšetřování zjistila, že se prodávají za uměle nízké ceny, uvádí se v jejím dnešním sdělení. Antidumpingová cla vstupují v platnost ve čtvrtek.
• EU zmírní kapitálová pravidla pro banky
  Evropská unie zmírní kapitálová pravidla pro banky a pojišťovny, která zavedla po vypuknutí finanční krize...
• EU zvažuje snížení cel a kvót na ukrajinské zboží jako pomoc ekonomice
  Evropská unie zvažuje zrušení všech zbývajících cel a kvót na ukrajinské zboží. Cílem tohoto kroku má být podpora ekonomiky, na kterou nepříznivě doléhají důsledky války s Ruskem. Uvedla to dnes agentura Bloomberg, která se odvolává na informované zdroje. Podle nich by mohlo oznámení přijít už tento týden.
• EU zvažuje zakázat do Ruska vyvážet luxusní auta v hodnotě nad 50.000 eur
  Evropská unie projednává v rámci svého nejnovějšího balíčku sankcí proti Rusku zákaz vývozu luxusních vozidel v hodnotě vyšší než 50.000 eur (1,25 milionu Kč). S odvoláním na dva diplomaty o tom informovala agentura Bloomberg. Návrh, který má spíše symbolickou váhu než ekonomický dopad, by mohl být schválen už dnes.
• EU zveřejnila návrhy reformace WTO
  Evropská unie dnes zveřejnila návrhy na reformu pravidel pro urovnávání sporů v rámci Světové obchodní organizace (WTO), na kterých se dohodla s Čínou a několika dalšími zeměmi. Doufá, že tímto způsobem překoná výhrady Spojených států, kvůli kterým se WTO dostala do krize. Informuje o tom agentura Reuters.
• Evropa bude potřebovat dalších 500 miliard eur, říká šéf ESM
  Evropa bude od unijních institucí potřebovat na zotavení své ekonomiky po koronaviru dalších nejméně 500 miliard eur (14 bilionů Kč) nad rámec již dohodnuté pomoci v objemu půl bilionu eur. V rozhovoru, který dnes vyšel v italském listě Corriere della Sera, to řekl šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klaus Regling. ESM funguje jako záchranný fond eurozóny.
• Evropa by měla podpořit domácí poptávku
  Dlouhá ekonomická recese v eurozóně končí a Evropa by se po stabilizaci svých financí měla nyní zaměřit...
• Evropa by měla postupně oživovat z krize
  Ratingová agentura Fitch předpokládá, že nejhorší část dluhové krize v Evropě již skončila. Agentura dnes...
• Evropa by prý měla odměňovat reformy
  Evropa by měla vytvořit novou dohodu, která by vlády uskutečňující hospodářské reformy odměňovala...
• Evropa cílí na diverzifikace dodávek plynu, dostávat plyn bude také z USA
  Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle údajů Eurostatu ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii. Za loňský rok bylo do Evropy z Ruska dodáno zhruba 155 miliard kubických metrů plynu.