Evropská unie, Německo či Francie včera jasně odmítly výroky nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném rozšíření Spojených států o Grónsko a Panamský průplav. Hranice podle nich nelze měnit silou. Trump v úterý nevyloučil použití vojenské síly k získání dvojice těchto území a hovořil také o možném připojení Kanady k USA.

Evropská unie nepřipustí, aby jiné země napadaly suverenitu unijních hranic, řekl včera podle Reuters v reakci francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. "Jsme silný kontinent," dodal.

"Jasné je jedno, svrchovanost států musí být respektována, to je pro nás klíčová zásada," uvedla zase mluvčí EK pro zahraniční věci Anitta Hipperová. Zároveň podotkla, že EU je připravena na spolupráci s příští americkou administrativou "v otázkách klíčových strategických zájmů".

Německý kancléř Olaf Scholz na včerejší mimořádné tiskové konferenci prohlásil, že princip neporušitelnosti hranic platí pro všechny země, ať už jsou na východě či na západě. Narážel tak na Rusko a Spojené státy. Kancléř také uvedl, že o otázce včera jednal po telefonu i s dalšími evropskými lídry, s nimiž se shodl, že neporušitelnost hranic je základním principem mezinárodního práva. V rozhovoru podle něj zaznělo "jisté nepochopení s ohledem na aktuální výroky z USA".

Předseda německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který je podle průzkumů veřejného mínění nejvážnějším kandidátem na příštího kancléře, poznamenal, že EU musí vzhledem k výzvám ve světě dospět, stát se samostatnější a akceschopnější. Evropa i Německo se podle něj musí připravit na Trumpova "rušivá rozhodnutí".

Nastupující americký prezident v úterý rovněž Dánsku pohrozil uvalením vysokých cel, jestliže bude Američanům bránit v získání Grónska. Podle mluvčího EK Olofa Gilla, který má na starosti obchodní témata, jde o "divoké hypotetické záležitosti". "Z naší strany mohu zopakovat, že se připravujeme na všechny potenciální kroky americké administrativy. Naší hlavní prioritou je spolupracovat k vzájemnému prospěchu obou stran Atlantiku, jsme ale připraveni bránit naše zájmy, pokud to bude nutné," dodal.

Na Trumpova slova reagovali i čeští představitelé. Vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar doporučil brát je vážně, ale nikoliv doslovně. Podle místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) jsou výroky určeny hlavně domácímu publiku, aby upoutaly pozornost nebo zdůraznily Trumpův neotřelý přístup.

Pojar ohledně výroků o Grónsku či Kanadě doporučil brát Trumpa vážně, ne doslova

Vážně, ale nikoliv doslovně doporučil brát vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar slova nastávajícího amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Grónska či Kanady. Podle místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) jsou výroky určeny hlavně domácímu publiku, aby upoutaly pozornost nebo zdůraznily Trumpův neotřelý přístup. Další politici oslovení ČTK popisují prohlášení o vojenském či ekonomickém nátlaku k získání území jako "testování geopolitického moře", ale také je odsuzují s tím, že využití vojenské síly k narušení stávajícího mezinárodního řádu je nepřijatelné.

Republikán Trump, který se úřadu prezidenta Spojených států znovu ujme 20. ledna, odmítl v úterý vyloučit použití vojenské síly a hospodářského tlaku k získání Grónska a Panamského průplavu. Deklaroval také zájem o Kanadu, kterou by k USA rád připojil. V tomto případě ale jasně odmítl, že by použil vojenskou sílu. "Doporučuji všem, aby brali prezidenta Trumpa vážně, ale nikoliv doslovně," sdělil včera ČTK Pojar.

Bartošek uvedl, že Trumpovy výroky je nutné vnímat v kontextu jeho politického stylu, který často zahrnuje provokativní nebo zarážející návrhy. "Pravděpodobně jsou ve skutečnosti určeny domácímu publiku, aby upoutaly pozornost nebo zdůraznily jeho neotřelý přístup a ambice světového lídra, za kterého se Američané právem považují," napsal Bartošek ČTK.

Z pohledu ČR však takové výroky vyvolávají otázky ohledně stability a předvídatelnosti v mezinárodních vztazích, podotkl Bartošek. "Spojenci si musí být navzájem jistí, že spolupráce stojí na důvěře, respektu a dodržování mezinárodního práva," dodal.

Předsedu senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera (za TOP 09) Trumpova slova překvapila. "Nesouhlasím rozhodně ani s jeho výrokem, že by za agresí Ruska proti Ukrajině měl být někdo jiný než Vladimir Putin. Vždyť on je osobně odpovědný za válečné zločiny, které jeho vojska způsobila, a jako takový je nyní také vyšetřován mezinárodní justicí," dodal.

Všechna tato prohlášení na Fischera působí jako příklady politických výroků, které nás s USA odcizují. "Predátorská politika, která by si nárokovala cizí území, nemá mezi spojenci co dělat. A protože i americký prezident nemůže vládnout sám, ale potřebuje parlament, vím, že se tyto věci urovnají tam, kde je k tomu v americké demokracii určeno místo," míní.

Proti Trumpovým slovům se ohradili někteří evropští politici. Například francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot uvedl, že Evropská unie nepřipustí, aby jiné země napadaly suverenitu unijních hranic. Grónsko je dánským autonomním územím. Mluvčí německé vlády uvedl, že Berlín ctí zásadu, kdy není možné hranice států měnit silou. "Využití vojenské síly k narušení stávajícího řádu je naprosto nepřijatelné," napsala ČTK bývalá ministryně pro vědu a nynější místopředsedkyně sněmovního výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09).

Místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN) vnímá Trumpovy výroky jako "testování geopolitického moře". "Ještě než Donald Trump naplno skočí do mezinárodních vod, kde se utká s Ruskem a Čínou, testuje si takzvaně loktem chladnokrevnost Evropy," napsala ČTK Urbanová.

Člen zahraničního výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) míní, že výroky o Kanadě jsou "mimo mísu". "Nutit Dánsko, aby se lépe staralo o Grónsko, na které mají zálusk Číňani, je jen dobře. Není v zájmu Evropy, aby tuto strategickou oblast ovládal nepřátelský stát," uvedl. Nabídka Číny na výstavbu letišť a půjček Grónsku podle něj připomíná čínskou "kolonizaci" Afriky. Připomněl, že Spojené státy si v minulosti velkou část svého území koupily. "Nic nového v tomto konceptu není. Mimochodem Aljaška je největší stát USA. Proč by se teď Američani neměli starat i své strategické územní zájmy?" dodal.

Člen zahraničního výboru Sněmovny Jiří Kobza (SPD) chápe výroky jako vzkaz pro vnitřní scénu, že se Trump nebude pohybovat ve vyjetých kolejích. "A že se nebude bránit jednání o jiném uspořádání světa, pokud z toho budou mít užitek USA. Myslím, že nyní vytyčuje mantinely k dalším jednáním. Neberu tato prohlášení proto příliš vážně," uvedl.

Jako nápad, který zjevně není dobrý, odmítl Blinken požadavek Trumpa o Grónsku

Jako nápad, který zjevně není dobrý, odmítl včera americký ministr zahraničí Antony Blinken požadavek nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby Spojené státy získaly kontrolu nad Grónskem. O Blinkenově vyjádření při návštěvě Paříže informuje agentura Reuters.

"Nápad týkající se Grónska zjevně není dobrý, ale možná ještě důležitější je, že se to zjevně nestane, takže bychom tím asi neměli ztrácet mnoho času," poznamenal šéf americké diplomacie. Hovořil na tiskové konferenci s francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem, který se včera také postavil proti Trumpovu návrhu.

Blinken dále uvedl, že Spojené státy jsou silnější a efektivnější, když úzce spolupracují se svými spojenci a nedělají nebo neříkají věci, kvůli nimž by se mohli odcizit.

Trump, který se úřadu amerického prezidenta znovu ujme 20. ledna, v úterý na tiskové konferenci na Floridě nevyloučil použití vojenské síly k získání Grónska, které je dánským autonomním územím, a také Panamského průplavu.

Jeho slova včera odmítla řada evropských politiků. Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen řekl, že se Grónsko může stát samostatnou zemí, pokud si to jeho obyvatelé budou přát, ale je nepravděpodobné, že by se stalo dalším americkým státem. Pro nezávislost je mimo jiné grónský premiér Múte Egede.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• EU zveřejnila návrhy reformace WTO
  Evropská unie dnes zveřejnila návrhy na reformu pravidel pro urovnávání sporů v rámci Světové obchodní organizace (WTO), na kterých se dohodla s Čínou a několika dalšími zeměmi. Doufá, že tímto způsobem překoná výhrady Spojených států, kvůli kterým se WTO dostala do krize. Informuje o tom agentura Reuters.
• Evropa bude potřebovat dalších 500 miliard eur, říká šéf ESM
  Evropa bude od unijních institucí potřebovat na zotavení své ekonomiky po koronaviru dalších nejméně 500 miliard eur (14 bilionů Kč) nad rámec již dohodnuté pomoci v objemu půl bilionu eur. V rozhovoru, který dnes vyšel v italském listě Corriere della Sera, to řekl šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klaus Regling. ESM funguje jako záchranný fond eurozóny.
• Evropa by měla podpořit domácí poptávku
  Dlouhá ekonomická recese v eurozóně končí a Evropa by se po stabilizaci svých financí měla nyní zaměřit...
• Evropa by měla postupně oživovat z krize
  Ratingová agentura Fitch předpokládá, že nejhorší část dluhové krize v Evropě již skončila. Agentura dnes...
• Evropa by prý měla odměňovat reformy
  Evropa by měla vytvořit novou dohodu, která by vlády uskutečňující hospodářské reformy odměňovala...
• Evropa cílí na diverzifikace dodávek plynu, dostávat plyn bude také z USA
  Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle údajů Eurostatu ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii. Za loňský rok bylo do Evropy z Ruska dodáno zhruba 155 miliard kubických metrů plynu.
• Evropa je připravena na všechny závěry kolem Řecka
  Evropa je připravena na různé výsledky patové situace mezi Řeckem a jeho věřiteli. Řekl to dnes podle agentury...
• Evropa má problémy a Švýcarský frank posiluje
  Tržní sentiment se změnil z chuti riskovat na averzi k riziku.
• Evropané přestávají věřit v EU, nejvíc Francouzi
  Dluhová krize otřásla důvěrou Evropanů v projekt Evropské unie. Vyplývá to z březnového průzkumu střediska Pew Research Center v osmi členských státech EU včetně České republiky. Nejrychleji iluze ztrácí Francouzi. V České republice se však podpora evropské myšlenky oproti loňsku zvýšila.
• Evropané se shodli na pěti kandidátech do čela MMF
  Vlády zemí Evropské unie se shodly na pěti kandidátech do čela Mezinárodního měnového fondu (MMF) po Christine Lagardeové, která byla nominována do vedení Evropské centrální banky (ECB). Podle agentury DPA to v pátek uvedlo francouzské ministerstvo financí. Nástupce Lagardeové by měl být znám do 4. října, oznámila výkonná rada fondu.
• Evropa podle Obamy nenechá euro rozpadnout
  Americký prezident Barack Obama včera večer varoval, že Spojené státy budou v nadcházejících měsících...
• Evropa prý dokáže čínské krizi odolat
  Hospodářské oživení v Evropě je dostatečně silné na to, aby kontinent překonal chaos, který vznikl na čínských...
• Evropa prý chce řeckou krev
  Řecký tisk se po jednání premiéra Alexise Tsiprase s vysokými představiteli Evropské unie obává, že...
• Evropa prý představuje pro Kanadu riziko
  Největším nebezpečím pro kanadskou ekonomiku je finanční zdraví Evropy, obzvláště pak Francie. Řekl to včera...
• Evropa prý věděla, že Řecko nesplatí dluhy
  Evropští představitelé po celou dobu řecké dluhové krize věděli, že Atény nebudou nikdy schopny své dluhy...
• Evropa předstihla Asii ve fúzích a akvizicích
  Evropa předstihla asijsko-tichomořskou oblast a na žebříčku fúzí a akvizic (M&A) se poprvé po třech letech zařadila na druhé místo za Spojené státy. Meziroční nárůst těchto aktivit v Evropě v prvním pololetí činil 33 procent a dosáhl 440,5 miliardy dolarů (10 bilionů Kč), píše list Financial Times.
• Evropa se bude v dluhové krizi potácet 10 let
  Merkelová: Dluhová krize v eurozóně potrvá nejméně 10 let.
• Evropa se shodla na dohodě pro Řecko
  Evropská komise, Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF) se včera shodly na...
• Evropa si podle Berlína musí zachovat datovou nezávislost
  Evropa musí prosazovat své hodnoty nejen v zahraniční politice, ale také v digitálním světě. Dnes to na úvod on-line konference o digitalizaci, kterou po celý týden pořádá sdružení pro informatiku a telekomunikace Bitkom, prohlásil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn.
• Evropě podle banky hrozí další ztracená letní turistická sezona
  Evropě hrozí další ztracená letní turistická sezona, protože počet nových případů nemoci covid-19 je na vzestupu a očkování postupuje pomalu. To by mohlo způsobit velkou ekonomickou újmu Itálii, Španělsku, Portugalsku a Řecku. Uvedla to podle agentury Reuters americká investiční banka Morgan Stanley.