EU chce pragmatické vztahy s USA, je ale připravena se bránit, uvedla šéfka EK

Evropská unie chce mít se Spojenými státy pragmatické a konstruktivní vztahy, pokud se ale na ni nová americká administrativa "nespravedlivě" zaměří, je EU připravena rázně reagovat. Po skončení dnešního neformálního summitu EU to uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Reagovala tak na hrozby nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, že zavede cla na dovoz z EU.

"Diskutovali jsme o našem transatlantickém partnerství a o způsobech, jak posílit velmi pragmatickou spolupráci se Spojenými státy," uvedla předsedkyně Evropské komise, která se neformálního summitu v bruselském paláci Egmont rovněž zúčastnila. "Jsou tu nové výzvy a nové nejistoty...a když se EU nespravedlivě nebo svévolně stane terčem, rozhodně na to odpoví," dodala von der Leyenová. Ze zavedení cel podle ní neplyne nic dobrého, Evropská unie dává přednost "produktivní diskusi".

Sedmadvacítka musí nyní podle šéfky EK plnit své vlastní úkoly a zaměřit se zejména na posílení konkurenceschopnosti. "Hrozby, kterým čelíme, jsou skutečné a narůstají," uvedla předsedkyně unijní exekutivy a zmínila zejména válku na Ukrajině či útoky na evropskou kritickou infrastrukturu. "Musíme posílit naše obranné schopnosti a navýšit výdaje na obranu," dodala s tím, že je potřeba se zaměřit také na větší spolupráci v rámci EU a na inovace v obranném průmyslu.

Tématem jednodenního neformálního jednání unijních prezidentů a premiérů byla právě obrana a bezpečnost. Vůdci EU se rovněž během pracovního oběda setkali s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a během pracovní večeře s předsedou britské vlády Keirem Starmerem.

"Pokračující válka na Ukrajině, kybernetické a hybridní útoky, situace na Blízkém východě – to vše vyžaduje silný evropský přístup k zajištění bezpečnosti všech našich občanů a k zajištění míru na našem kontinentu," uvedl na závěrečné tiskové konferenci předseda Evropské rady António Costa. "Budování evropské obrany je přitom nedílnou součástí tohoto projektu. Dnes se proto naše diskuze zaměřily na tři hlavní témata, na obranné schopnosti, financování a partnerství," dodal.

V debatě unijních lídrů podle něj zazněla potřeba zaměřit se například na protivzdušnou a protiraketovou obranu, ale i na munici či vojenskou mobilitu. "Základem tohoto úsilí musí být posílení evropského obranného průmyslu. Musíme vyrobit více a udělat to rychleji," dodal předseda unijních summitů.

Costa se rovněž opětovně postavil za Dánsko a jeho autonomní území Grónsko. "Zachování územní celistvosti Dánska je zásadní pro všechny členské státy Evropské unie," uvedl. Trump už před návratem do Bílého domu opakovaně hovořil o tom, že pro Spojené státy je získání Grónska otázkou bezpečnosti. Na dotaz novinářů nevyloučil, že pokud Kodaň odmítne ostrov prodat, podnikne ekonomické či vojenské kroky. Kodaň i Grónsko shodně tvrdí, že ostrov není na prodej a že o své budoucnosti rozhodnou výhradně místní obyvatelé.

I podle německého kancléře Olafa Scholze je Evropská unie natolik silná, aby v obchodních rozhovorech se Spojenými státy bránila své vlastní zájmy. Pochválil rovněž mexickou prezidentku, které se podařilo, že prezident Trump cla uvalené na Mexiko o měsíc odložil. Scholz uznal, že ve společné obranné politice EU existuje "roztříštěnost a absence velkých společných obranných programů". "To se musí změnit, a proto musíme změnit způsob nákupů," dodal Scholz po skončení dnešního neformálního summitu.

Německý kancléř rovněž okomentoval nejnovější Trumpův požadavek, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům vzácné kovy. Označil to za "velmi sobecké a sebestředné". "Takové zdroje by se daly lépe využít pro obnovu země po válce," uvedl Scholz.

Zdroj: ČTK

Čtěte více

• EU dosud schválila čtyři balíky sankcí proti Rusku, cílí na politiky či průmysl
  Výběr informací o zavádění sankcí Evropské unie (EU) proti Rusku od zahájení ruské invaze na Ukrajinu (EU v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině):
• EU doufá, že USA cla na auta nezavedou
  Evropa doufá, že Spojené státy nepřistoupí v prvních měsících příštího roku k zavedení nových cel na dovoz automobilů z Evropské unie. Při příchodu na dnešní jednání ministrů členských zemí osmadvacítky, kteří mají na starosti mezinárodní obchod, to novinářům řekla komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. Pro případ, že by se Washington pro nová cla, která EU pokládá za neopodstatněná, přece jen rozhodl, chystá podle Malmströmové komise odpovídající "vyrovnávací opatření".
• Euforie na švýcarském franku se vytrácí
  Okamžité strmé posílení švýcarského franku po lednovém opuštění trhu Švýcarskou národní bankou (SNB)...
• EU hledá dočasné řešení, jak zabránit paralýze WTO
  Evropská unie v současnosti diskutuje s partnery ve Světové obchodní organizaci (WTO) o dočasném řešení situace kolem možného zablokování práce odvolacího orgánu organizace. Po dnešním jednání zástupců členských zemí EU, kteří mají na starosti otázky mezinárodního obchodu, to novinářům řekla komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová.
• EU chce dále podporovat rychlé oživení po krizi, shodl se summit
  Instituce Evropské unie státy by měly rychle postupovat při schvalování národních plánů obnovy, aby členské země mohly začít čerpat peníze z mimořádného fondu pokrizové obnovy ekonomik. Vyzvali k tomu dnes prezidenti a premiéři unijních zemí na závěr dvoudenního summitu v Bruselu. Podle českého premiéra Andreje Babiše by Česko mělo vedle přímých dotací, o které již požádalo, zvážit i využití výhodně úročených půjček z fondu.
• EU chce dohlížet i na banky mimo eurozónu
  Evropská unie se bude tento týden zabývat plánem, jak umožnit Evropské centrální bance (ECB), aby mohla...
• EU chce doporučit do čela MMF guvernéra britské centrální banky
  Zástupci zemí Evropské unie jednají o možnosti, že by se novým šéfem Mezinárodního měnového fondu (MMF) mohl stát guvernér britské centrální banky Mark Carney. Ten se narodil v Kanadě, má však také britský a irský pas, takže jeho výběr by technicky splnil sedm desetiletí trvající praktiku, podle které MMF vede Evropan a Světovou banku (SB) Američan. S odvoláním na informovaný zdroj to uvedla agentura Bloomberg
• EU chce na fóru posílit spolupráci s Afrikou a omezit vliv Číny
  Prohloubení hospodářské spolupráce Evropské unie s Afrikou je hlavním cílem fóra Afrika-Evropa, které se dnes koná ve Vídni. Rakouský kancléř Sebastian Kurz v úvodu vyzval, aby EU nepřenechala kontinent Číně, která v posledních letech v afrických zemích mohutně investovala. Podle předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera má sice Peking v hospodářských vztazích s Afrikou náskok, Evropská unie to ale umí lépe. Česko na fóru reprezentuje premiér Andrej Babiš, který chce především pomoci otevřít dveře českým podnikatelům na africké trhy.
• EU chce nová cla na zboží z USA začít uplatňovat od července
  Nová evropská cla na vybrané výrobky ze Spojených států, jako je whisky, džíny nebo motocykly, by měla začít platit od 1. července. Členské státy podpořily plán Evropské komise (EK), který počítá se zavedením cel na zboží v celkové hodnotě 2,8 miliardy eur (téměř 72 miliard Kč) v odvetě za americká cla na dovoz hliníku a oceli. Vyplývá to z dnešního sdělení EK.
• EU chce od Britů vyjasnění postoje ke klíčovým bodům brexitu
  Do příštího kola jednání o brexitu na konci srpna chce vyjednavač Evropské unie Michel Barnier od britské strany materiály vyjasňující její postoj v klíčových sporných otázkách, které ukázalo dnes skončené druhé kolo rozhovorů. Barnier to řekl na společné tiskové konferenci s britským vyjednavačem Davidem Davisem. Různé pohledy mají týmy EU a Londýna hlavně na roli Soudního dvora EU při zajišťování práv občanů unie v Británii a na podobu vzájemného finančního vyrovnání.
• EU chce prošetřit cum-ex podvodné akciové obchody
  Evropský bankovní úřad (EBA) chce prošetřit cum-ex podvodné akciové obchody. Ty mohou představovat hrozbu pro finanční trhy a národní rozpočty. V minulosti už se na toto obchodování s akciemi zaměřilo Německo, které odhadlo, že kvůli nim na daních přišlo o více než pět miliard eur (137 miliard Kč). Cum-ex transakce souvisejí s nárokem majitele akcie na dividendu.
• EU chce rychlé řešení rozpočtového sporu, podmínky měnit nehodlá
  Evropská unie nehodlá měnit podmínku, která spojuje vyplácení peněz z unijních fondů s dodržováním principů právního státu. Shodují se na tom dnes zástupci vlád unijních zemí a europoslanci v reakci na pondělní rozhodnutí Maďarska a Polska zablokovat sedmiletý rozpočet a fond koronavirové pomoci ekonomikám. Politici největších států EU jsou přesvědčeni, že v nejbližších týdnech se podaří najít řešení, které by Budapešť a Varšavu přimělo změnit názor.
• EU chce snížit závislost na dovozu strategických produktů z Číny a dalších zemí
  Evropská unie hodlá snížit závislost na dovozu některých klíčových materiálů a produktů zejména z Číny a dalších asijských států. Evropská komise dnes v rámci aktualizované průmyslové strategie identifikovala skupinu strategických komodit, v jejichž výrobě by měly být členské státy EU soběstačnější. Patří mezi ně například látky k produkci léků, polovodiče či průmyslově využívané chemikálie.
• EU i Británie stále preferují dohodu, ne však za každou cenu
  Evropská unie i Británie stále dávají přednost uzavření dohody o budoucích vztazích, nikoli však za každou cenu. Uvedli to včera předseda Evropské rady Charles Michel a britský premiér Boris Johnson po telefonátu, v němž hovořili o šancích na úspěšné uzavření dosud nepříliš efektivních vyjednávání Bruselu a Londýna. Zatímco britská strana by chtěla mít o osudu rozhovorů jasno do poloviny října, hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier včera podle informací ČTK řekl, že budou pokračovat i po tomto datu.
• EU i Británie tvrdí, že uzavření obchodní dohody je stále možné
  Evropská unie chce s Británií uzavřít dohodu o budoucích vztazích a bude do poslední minuty pracovat na tom, aby se ji podařilo vyjednat. Řekl to dnes místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Také britský ministr Robert Jenrick dnes připustil, že stále existuje šance obchodní dohodu uzavřít. Kritiku postupu premiéra Borise Johnsona v brexitových jednáních dnes vyjádřili nejvyšší představitelé anglikánských církví ve Spojeném království.
• EU i eurozóna byly v prvním čtvrtletí v recesi
  Ekonomika Evropské unie se v prvním čtvrtletí propadla do recese a eurozóna je v nejdelší recesi v historii...
• EU i eurozóna se v dubnu vrátily do deflace
  Spotřebitelské ceny v eurozóně i v celé Evropské unii se v dubnu meziročně snížily o 0,2 procenta. V březnu...
• EU i eurozónu čeká solidní a trvající expanze
  Eurozóna i celá Evropská unie loni rostly nejrychleji za poslední desetiletí a i nadále je čeká solidní a trvající expanze. Tempo růstu sice letos v obou regionech mírně zpomalí na 2,3 procenta z loňských 2,4 procenta a v roce 2019 na dvě procenta, nadále však zůstane silné. Uvedla to v dnešní zimní prognóze Evropská komise (EK). Nejnovější odhady představují zlepšení proti předchozí, listopadové prognóze.
• EU i USA si po řeckých volbách oddychly
  S očividnou úlevou a příslibem podpory přijaly státy eurozóny a USA zprávy o výsledcích...
• EU jedná o šestém balíku protiruských sankcí, Borrell dnes shodu nečeká
  V Bruselu dnes jednají ministři zahraničí členských zemí Evropské unie o šestém balíku sankcí proti Rusku po jeho agresi vůči Ukrajině. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell při příchodu na jednání uvedl, že dohoda o zákazu dovozu ruské ropy dnes nejspíš uzavřena nebude. Na vině je podle něj "silná pozice některých států". Proti embargu se staví Maďarsko, které není spokojeno s Evropskou komisí navrženými výjimkami. Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis prohlásil, že jeden člen dělá z ostatních rukojmí, informovala agentura Reuters.