EU dosud schválila čtyři balíky sankcí proti Rusku, cílí na politiky či průmysl

Výběr informací o zavádění sankcí Evropské unie (EU) proti Rusku od zahájení ruské invaze na Ukrajinu (EU v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině):

- Lídři zemí Evropské unie se na summitu hned první den invaze, 24. února, shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku. Na unijní sankční seznam, který se postupně rozšiřuje po ruské anexi Krymu v roce 2014, přibylo více než 300 poslanců Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu), kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny. Sankce nově postihly 27 politiků, armádních činitelů, byznysmenů či oligarchů, mezi nimi například ministra obrany Sergej Šojgua.

- Druhý balík sankcí proti Rusku schválily státy EU jen o den později. Schválené sankce omezují ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasahují také 70 procent ruského bankovního trhu. Mají rovněž mimo jiné znemožnit ruské elitě ukládat peníze v Evropě, zakázat dodávky klíčových součástek ruským rafinériím či omezit přístup Ruska ke klíčovým technologiím. Vedle omezení významných sektorů ruské ekonomiky druhý balík sankcí také zmrazil majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

- Třetí balík sankcí schválila EU 27. února a uplatňovat jej začala od 2. března. Jeho součástí bylo mimo jiné uzavření unijního vzdušného prostoru pro ruská letadla. Rusko v reakci zakázalo vstup do svého vzdušného prostoru leteckým společnostem ze 36 zemí. EU také vyřadila ze systému SWIFT sedm ruských bank, zakázala prodávat do Ruska eura či jakkoli se podílet na projektech spojených s Ruským fondem přímých investic (RDIF). Platit začal i zákaz šíření televize Russia Today (RT) a webu Sputnik kvůli jejich dezinformačnímu obsahu.

- Státy EU se 2. března rovněž shodly na sankcích proti Bělorusku za jeho podíl na ruské invazi na Ukrajinu. Postihy mají dále omezit běloruský export, který již zasáhly předchozí unijní sankce vůči režimu autoritářského vládce Alexandra Lukašenka. Opatření se dotýkají 70 procent veškerého běloruského vývozu do EU. Na sankční seznam přibylo 22 armádních velitelů či dalších lidí podílejících se na ruské invazi na Ukrajinu.

- EU se 9. března shodla na uvalení dalších sankcí, na sankčním seznamu se nově objevila jména 160 ruských politiků a oligarchů včetně šéfa aerolinek Aeroflot nebo zetě ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a dalších miliardářů podnikajících v hutnictví, zemědělství, telekomunikacích či farmaceutickém průmyslu. Unijní opatření se tak po několika předchozích vlnách sankcí vztahuje na 862 ruských činitelů a 53 subjektů. EU se rovněž shodla na zákazu exportu námořních navigačních a komunikačních systémů do Ruska. Sedmadvacítka také zmrazila platební styk s běloruskou centrální bankou a vyloučí ze systému SWIFT tři velké běloruské banky.

- V reakci na protiruské sankce vyhlášené Západem po ruské invazi na Ukrajinu zakázala Moskva 10. března do konce roku export telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení. Zákaz vývozu do konce letošního roku se týká mimo jiné automobilů, letadel a dronů. Premiér Michail Mišustin řekl, že zákaz se bude týkat vývozu zboží zahraničních společností působících v Rusku. Na seznam vláda zařadila přes 200 položek, mimo jiné železniční vagony, kontejnery, turbíny a další zboží. Ministerstvo hospodářství uvedlo, že byl zakázán vývoz některých druhů lesnických a dřevařských produktů. Neupřesnilo, o které se jedná.

- EU dnes představila čtvrtý balík sankcí proti Rusku, které na Moskvu uvalí v sobotu. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity neobcházely sankce. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Rusku budou také pozastavena členská práva v předních multilaterálních institucích, jako jsou Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka. Evropský blok také zakáže nové evropské investice do ruského energetického sektoru.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• EU bude opět hledat cesty, jak ven z krize
  Dnes začne dvoudenní summit Evropské unie, který se jako už několikrát dříve pokusí najít...
• EU by měla rozšířit protiruské sankce i na kryptoměny, shodli se ministři
  Evropská unie by měla rozšířit dosud přijaté hospodářské a bankovní sankce proti Rusku, které již mají významný dopad na ruskou ekonomiku. Podle francouzského ministra financí Bruna Le Mairea se na tom dnes shodli zástupci unijních vlád odpovědní za finance. Nové sankce by měly zahrnovat také obchodování s kryptoměnami, které v současnosti umožňuje Rusku část opatření obcházet. Podle místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise mají sankce nepříznivý dopad i na členské státy a zvláště jejich energetický sektor, což se však zatím daří zvládat.
• EU by měla uzákonit plán na ukončení dodávek plynu z Ruska
  Evropská unie by měla do roku 2027 zakotvit svůj plán na ukončení dodávek ruského plynu do zákona, uvedla Litva v dokumentu, který projednají unijní ministři energetiky. Informovala o tom včera agentura Reuters. Od invaze Moskvy na Ukrajinu v roce 2022 se dovoz plynu z Ruska do Evropy prudce snížil, což neplatí pro dovoz ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská komise (EK) navrhla, aby sedmadvacítka do roku 2027 ukončila svou závislost na ruských fosilních palivech.
• EU by mohla potrestat Španělsko a Portugalsko
  Evropská komise (EK) v úterý dospěla k závěru, že Španělsko a Portugalsko nepodnikly efektivní kroky ke splnění...
• EU by neměla propást příležitost k reformám
  Levné euro, levná ropa a nízké úrokové sazby jsou podle předsedy Evropské komise Jeana-Claudea...
• EU dá bankám další čas na splnění pravidel o referenčních sazbách
  Evropská unie se dohodla, že finančnímu sektoru poskytne navíc dva roky ke splnění nových pravidel, jejichž cílem je zabránit opakování pokusů o manipulaci s klíčovou londýnskou mezibankovní úrokovou sazbou LIBOR a dalšími významnými referenčními sazbami. Souladu s novými pravidly tak má být dosaženo do 31. prosince 2021, informovala včera agentura Reuters.
• EU dá sedmi bankám pokutu za manipulaci s kurzy měn
  Evropská komise (EK) zřejmě v příštích týdnech vyměří pokutu sedmi bankám za manipulaci s kurzy měn na devizovém trhu. S odvoláním na informované zdroje to včera uvedla agentura Reuters. EK, která případ vyšetřuje více než šest let, se ke zprávě odmítla vyjádřit. Za tyto praktiky byly některé banky už pokutovány ve Spojených státech.
• EU definitivně schválila další balík sankcí proti Rusku
  Členské státy EU definitivně schválily třináctý balík sankcí proti Rusku, který obsahuje seznam 106 jednotlivců a 88 institucí či firem. Sankce jsou zaměřeny proti režimu prezidenta Vladimira Putina a proti těm, kdo ho podporují v jeho "nelegální, nevyprovokované a neoprávněné agresi", uvedla dnes Rada EU ve svém prohlášení. Na sankčním balíku se zástupci zemí EU shodli již ve středu, od té doby ho členské státy schvalovaly takzvanou písemnou procedurou.
• EU dočasně uvolní antimonopolní pravidla, aby zmírnila dopady sankcí
  Evropská unie dočasně uvolní antimonopolní pravidla, aby pomohla zmírnit dopady problémů v dodavatelských řetězcích způsobené zavedením protiruských sankcí za rozpoutání války na Ukrajině. Evropská komise (EK) dnes uvedla, že tak chce umožnit tisícům firem v EU společně nakupovat, dodávat či distribuovat nedostatkové zboží bez obav, že poruší pravidla hospodářské soutěže.
• EU dokončila vznik bankovního dohledu
  Ministři financí EU dnes na jednání v Lucemburku dokončili proces vzniku jednotného bankovního dohled...
• EU doufá, že USA cla na auta nezavedou
  Evropa doufá, že Spojené státy nepřistoupí v prvních měsících příštího roku k zavedení nových cel na dovoz automobilů z Evropské unie. Při příchodu na dnešní jednání ministrů členských zemí osmadvacítky, kteří mají na starosti mezinárodní obchod, to novinářům řekla komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. Pro případ, že by se Washington pro nová cla, která EU pokládá za neopodstatněná, přece jen rozhodl, chystá podle Malmströmové komise odpovídající "vyrovnávací opatření".
• Euforie na švýcarském franku se vytrácí
  Okamžité strmé posílení švýcarského franku po lednovém opuštění trhu Švýcarskou národní bankou (SNB)...
• EU hledá dočasné řešení, jak zabránit paralýze WTO
  Evropská unie v současnosti diskutuje s partnery ve Světové obchodní organizaci (WTO) o dočasném řešení situace kolem možného zablokování práce odvolacího orgánu organizace. Po dnešním jednání zástupců členských zemí EU, kteří mají na starosti otázky mezinárodního obchodu, to novinářům řekla komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová.
• EU chce dále podporovat rychlé oživení po krizi, shodl se summit
  Instituce Evropské unie státy by měly rychle postupovat při schvalování národních plánů obnovy, aby členské země mohly začít čerpat peníze z mimořádného fondu pokrizové obnovy ekonomik. Vyzvali k tomu dnes prezidenti a premiéři unijních zemí na závěr dvoudenního summitu v Bruselu. Podle českého premiéra Andreje Babiše by Česko mělo vedle přímých dotací, o které již požádalo, zvážit i využití výhodně úročených půjček z fondu.
• EU chce dohlížet i na banky mimo eurozónu
  Evropská unie se bude tento týden zabývat plánem, jak umožnit Evropské centrální bance (ECB), aby mohla...
• EU chce doporučit do čela MMF guvernéra britské centrální banky
  Zástupci zemí Evropské unie jednají o možnosti, že by se novým šéfem Mezinárodního měnového fondu (MMF) mohl stát guvernér britské centrální banky Mark Carney. Ten se narodil v Kanadě, má však také britský a irský pas, takže jeho výběr by technicky splnil sedm desetiletí trvající praktiku, podle které MMF vede Evropan a Světovou banku (SB) Američan. S odvoláním na informovaný zdroj to uvedla agentura Bloomberg
• EU chce na fóru posílit spolupráci s Afrikou a omezit vliv Číny
  Prohloubení hospodářské spolupráce Evropské unie s Afrikou je hlavním cílem fóra Afrika-Evropa, které se dnes koná ve Vídni. Rakouský kancléř Sebastian Kurz v úvodu vyzval, aby EU nepřenechala kontinent Číně, která v posledních letech v afrických zemích mohutně investovala. Podle předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera má sice Peking v hospodářských vztazích s Afrikou náskok, Evropská unie to ale umí lépe. Česko na fóru reprezentuje premiér Andrej Babiš, který chce především pomoci otevřít dveře českým podnikatelům na africké trhy.
• EU chce nová cla na zboží z USA začít uplatňovat od července
  Nová evropská cla na vybrané výrobky ze Spojených států, jako je whisky, džíny nebo motocykly, by měla začít platit od 1. července. Členské státy podpořily plán Evropské komise (EK), který počítá se zavedením cel na zboží v celkové hodnotě 2,8 miliardy eur (téměř 72 miliard Kč) v odvetě za americká cla na dovoz hliníku a oceli. Vyplývá to z dnešního sdělení EK.
• EU chce od Britů vyjasnění postoje ke klíčovým bodům brexitu
  Do příštího kola jednání o brexitu na konci srpna chce vyjednavač Evropské unie Michel Barnier od britské strany materiály vyjasňující její postoj v klíčových sporných otázkách, které ukázalo dnes skončené druhé kolo rozhovorů. Barnier to řekl na společné tiskové konferenci s britským vyjednavačem Davidem Davisem. Různé pohledy mají týmy EU a Londýna hlavně na roli Soudního dvora EU při zajišťování práv občanů unie v Británii a na podobu vzájemného finančního vyrovnání.
• EU chce prošetřit cum-ex podvodné akciové obchody
  Evropský bankovní úřad (EBA) chce prošetřit cum-ex podvodné akciové obchody. Ty mohou představovat hrozbu pro finanční trhy a národní rozpočty. V minulosti už se na toto obchodování s akciemi zaměřilo Německo, které odhadlo, že kvůli nim na daních přišlo o více než pět miliard eur (137 miliard Kč). Cum-ex transakce souvisejí s nárokem majitele akcie na dividendu.