Čína chce zlepšit vztahy se západní Evropou a vystoupit z mezinárodní izolace

Čínští činitelé soudí, že ekonomický a diplomatický izolacionismus Číny dosáhl kritické úrovně, a vláda země se v současnosti usilovně zaměřuje na zlepšení vztahů nejen se západní Evropou, uvedl dnes list Financial Times. Nový směr zahraniční politiky se zrodil na 20. sjezdu Komunistické strany Číny, který se uskutečnil v říjnu loňského roku. Čínský prezident Si Ťin-pching, označovaný za nejmocnějšího politika Číny od dob Mao Ce-tunga, na něm obhájil svou pozici v čele strany na dalších pět let a do politbyra vybral výlučně jemu loajální členy strany. Evropská unie ale členské země vyzvala ke zpřísnění postoje vůči Číně.

"Čína si uvědomila, že si znepřátelila příliš mnoho zemí najednou, zejména mezi vyspělými státy, které jsou jejími hlavními obchodními a ekonomickými partnery," uvedl Jean-Pierre Cabestan, odborník na Čínu na Hongkongské baptistické univerzitě. Asijská velmoc se podle Cabestana nyní usilovně snaží zlepšit vztahy s EU a s klíčovými evropskými zeměmi, Německem, Francií, Itálií a Španělskem. Čína se ale zaměřuje také na Japonsko, Jižní Koreu a partnerské země USA, jako například Vietnam.

Po náhlém uvolnění přísných opatření se Čína potýká s rostoucím počtem případů koronaviru. Navzdory oficiálním údajům to dokazují nejen přetížené nemocnice, ale i krematoria. Druhá nejsilnější ekonomika světa rovněž čelí výraznému zpomalení hospodářského růstu. V zemi klesla životní úroveň stovek milionů obyvatel čínského venkova a utrpěl také trh s nemovitostmi.

Růst čínské ekonomiky za poslední dekádu zpomaloval, což pandemie ještě umocnila. Na letošní rok si proto Čína stanovila za cíl šestiprocentní růst. Uvedl to Čchen Č'-wu, jeden z hlavních ekonomů, kteří mají za úkol prosadit prorůstové politiky. Mezinárodní měnový fond (MMF) ale odhadl růst čínského hospodářství na 4,4 procenta a další ekonomové jej předpověděli na pět procent.

Vedle zlepšení ekonomické situace se Čína zaměřuje také na upevnění diplomatických vztahů s některými západními zeměmi, které poškodila čínská podpora Moskvy po invazi Ruska na Ukrajinu. Přestože se Si a ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc shodli na prohloubení bilaterálních vztahů mezi Čínou a Ruskem, několik čínských představitelů se v soukromých rozhovorech s Financial Times snažilo v otázce Ukrajiny jasně vymezit prostor mezi Pekingem a Moskvou.

Čínští činitelé tento postoj zprostředkovali také evropským diplomatům. Jeden čínský představitel, který si nepřál být jmenován, dokonce označil Putina za blázna a uvedl, že rozhodnutí o invazi na Ukrajinu učinila malá skupina lidí. Jiní vysoce postavení činitelé Financial Times řekli, že Moskva Čínu o plánu zaútočit na Ukrajinu předem neinformovala. To ale odporuje prohlášení vydanému vůdci obou zemí po setkání, které se odehrálo jen 20 dní před válkou, podle nějž nemá čínsko-ruské spolupráce žádné limity.

Čína nyní blízké vztahy s Moskvou přehodnocuje a uvědomuje si, že vítězství Ruska nad Ukrajinou je nepravděpodobné a že Moskva z konfliktu vyjde značně oslabená. Nová zahraničněpolitická strategie Číny také plyne ze snahy země o omezení utužování vztahů mezi Evropou a USA.

Asijská velmoc se nyní snaží stavět nejen do role potenciálního mírotvůrce konfliktu na Ukrajině, ale vyjádřila také ochotu se zapojit do poválečné obnovy země. "Cesta k mírovým rozhovorům nebude jednoduchá, ale pokud se nevzdáme, vidina míru tu vždy bude existovat," uvedl čínský prezident Si Ťin-pching.

Činitelé členských států Evropské unie dlouhodobě odsuzují podporu Putina ze strany Číny a neschopnost Si Ťin-pchinga vyvinout tlak na Moskvu, aby válku na Ukrajině ukončila. Ruská invaze na Ukrajinu rovněž urychlila snahu o snížení závislosti na Číně v oblasti důležitých minerálů, dalších surovin a technologií.

Zahraniční služba Evropské unie v říjnu vyzvala členské státy prostřednictvím soukromého dokumentu, aby zpřísnily svůj postoj vůči Číně. Výzva nabádala k tomu, aby přešly k ekonomickému i politickému soupeření s Pekingem, uvedl jeden z vysokých činitelů Bruselu v rozhovoru s Financial Times.

Hlavním předpokladem pro růst je mimo zlepšení vztahů se zeměmi západní Evropy také nepodložený předpoklad, že se Čína dostane z ekonomické krize způsobené pandemií covidu-19 za několik následujících měsíců. Podle neoficiálních odhadů by si současná vlna koronaviru, která ještě není u konce, mohla v Číně vyžádat až jeden milion obětí, uvedl Financial Times.

Zdroj: Reuters, ČTK, Financial Times

Čtěte více

• Čína chce přidat na obranu více peněz
  Čína chce letos zvýšit výdaje na obranu o 7,2 procenta proti loňskému roku. Cíl pro růst hrubého domácího produktu (HDP) si Peking stanovil na pět procent, což je stejný cíl jako loni a nižší v porovnání s předchozími lety. S odkazem na dokumenty, které má schválit dnes zahájené jednání čínského parlamentu, o tom informovaly agentury Reurers a AFP. Čína podle nich zároveň zopakovala, že usiluje o sjednocení s Tchaj-wanem, oproti dřívějším oficiálním dokumentům ale vypustila slovo "mírové".
• Čína chce rozšířit využívání své měny
  Čína jmenovala v Chile svou první banku pro vypořádávání transakcí v čínské měně. Vyplývá to podle...
• Čína chce svou ekonomiku více otevřít zahraničním investicím
  Čínská vláda dnes představila nová opatření, která mají čínskou ekonomiku více otevřít zahraničním investicím. Patří mezi ně například zmírnění restrikcí pro investice do bank a dalších finančních institucí. Nová opatření by podle vlády měla vytvořit "spravedlivé a konkurenční" prostředí, které postaví domácí a zahraniční firmy na stejnou úroveň. Peking nicméně nezveřejnil časový harmonogram pro jejich zavedení.
• Čína chce určovat vývoj cen zlata na světových trzích
  Konsorcium vedené čínskou společností Fosun International má v plánu koupit 20 až 25 procent akcií v největším ruském těžaři zlata Polyus. Cena by mohla činit až dvě miliardy USD (50,3 miliardy Kč). S odvoláním na dokumenty rusko-čínské mezivládní komise to dnes uvedla tisková agentura RIA.
• Čína chce uvalit 25procentní clo na 106 amerických výrobků
  Čína chce uvalit 25procentní clo na 106 amerických výrobků, mimo jiné na auta, letadla či sójové boby, informovalo dnes čínské ministerstvo obchodu. Peking tím reaguje na obdobný seznam, který USA zveřejnily v úterý. Ten pro změnu obsahuje 1300 čínských výrobků, na něž chtějí aplikovat 25procentní clo Spojené státy. Odpovídá si i cena výrobků - v obou případech jde o zboží v hodnotě téměř 50 miliard dolarů (kolem jednoho bilionu Kč).
• Čína chce uvolnit politiku jednoho dítěte
  Čína chce uvolnit politiku jednoho dítěte a zrušit pracovní tábory a systém "převýchovy prací", který...
• Čína chce více hlídat investice v zahraničí
  Peking plánuje zpřísnit kontrolu nad čínskými společnostmi investujícími v zahraničí, aby tak zpomalil odliv kapitálu v době slábnoucího růstu domácí ekonomiky a nejistých hospodářských vyhlídek. Informuje o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
• Čína chce více investovat v Evropě
  Čínský úřad, který spravuje státní devizové rezervy v hodnotě zhruba 3,7 bilionu dolarů zvažuje možnost...
• Čína chce zachovat růst 6,5 až 7 procent
  Čína v příštích pěti letech plánuje zachovat průměrný roční hospodářský růst na 6,5 až sedmi procentech...
• Čína chce zakázat těžbu bitcoinů a dalších kryptoměn
  Čína plánuje zakázat těžbu bitcoinů a dalších kryptoměn. Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) dnes zveřejnila návrh revidovaného seznamu průmyslových aktivit, které plánuje zrušit, protože nesplňují příslušné zákony a předpisy, jsou nebezpečné, plýtvají zdroji nebo znečišťují životní prostředí. Je mezi nimi těžba kryptoměn, včetně bitcoinů.
• Čína chystá odvetu vůči americkým clům
  Čína nemá jinou možnost, než zavést odvetná opatření v reakci na nová americká cla. Uvedlo to dnes čínské ministerstvo obchodu, žádné bližší detaily neposkytlo. Mluvčí ministerstva zahraničí Keng Šuang dodal, že podrobnosti budou zveřejněny ve vhodnou chvíli. Odpověď Číny tak zvyšuje riziko, že americký prezident Donald Trump brzy zavede cla na veškeré čínské zboží dovážené do USA.
• Čína chystá opatření, aby stabilizovala ceny surovin
  Čínská vláda podnikne kroky ke stabilizaci cen surovin a posílí dohled nad trhem se surovinami. Reaguje tak na vzestup cen komodit, jako je ocel, neželezné kovy a petrochemické produkty. Informovalo o tom dnes čínské ministerstvo průmyslu.
• Čína chystá opatření na podporu ekonomiky
  Čína letos zvýší výdaje na podporu ekonomiky, zaměřit se hodlá na další škrty daní a poplatků pro malé firmy. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na informace z čínského ministerstva financí. Nové stimuly včetně snížení daní a zvýšení výdajů na infrastrukturní projekty by vláda měla představit v březnu na výročním zasedání čínského parlamentu.
• Čína chystá opatření na podporu ekonomiky
  Čína dnes signalizovala, že v brzké době přikročí k dalším opatřením na podporu domácí ekonomiky, na kterou mají negativní dopad obchodní spory se Spojenými státy. Informovala o tom agentura Reuters.
• Čína chystá velké energetické projekty
  Čína v brzké době zahájí výstavbu řady velkých energetických projektů, včetně jaderných a vodních elektráren...
• Čína je letos největším kupujícím v Brazílii
  Čína možná při letošních olympijských hrách zůstává pozadu v počtu medailí, vítězí však v soutěži o brazilský majetek. Žádná jiná země neučinila letos v Brazílii tolik nákupů majetku jako Čína. Podle výpočtů agentury Bloomberg čínské firmy od počátku letošního roku oznámily nákupy v Brazílii za čtyři miliardy USD, což je nejvyšší údaj za srovnatelné období od roku 2010.
• Čína je opět největším americkým věřitelem
  Čína uprostřed obchodního sporu se Spojenými státy vystřídala Japonsko na pozici největšího věřitele USA. Ty jí na konci června dlužily už 1,15 bilionu dolarů (25,6 bilionu Kč). Vyplývá to ze statistiky, kterou v úterý zveřejnilo americké ministerstvo financí. Obě asijské velmoci tak drží dvě třetiny objemu amerických státních dluhopisů, které jsou v zahraničních rukou.
• Čína je podle vicepremiéra připravena řešit spor s USA jednáním
  Čína je ochotna řešit obchodní konflikt se Spojenými státy prostřednictvím klidných rozhovorů a rozhodně se staví proti další eskalaci tohoto sporu. Uvedl to dnes čínský vicepremiér Liou Che. Dodal, že americké firmy jsou v Číně vítány a že s nimi bude dobře zacházeno.
• Čína je prý otevřená bilaterální obchodní dohodě s Británií
  Čínský prezident Si Ťin-pching je otevřený bilaterální obchodní dohodě mezi Čínou a Británií. Prezident to...
• Čína již podle USA nemanipuluje s měnou
  Spojené státy již nepovažují Čínu za zemi, která manipuluje se svojí měnou. Americké ministerstvo financí v noci na dnešek zrušilo rozhodnutí z loňského srpna, ve kterém označilo Čínu za měnového manipulátora. Zpráva přichází krátce před podpisem předběžné obchodní dohody mezi USA a Čínou, která by měla zmírnit 18 měsíců trvající obchodní válku, upozornila agentura Reuters.