Investice do výroby baterií v poslední době výrazně rostou v důsledku přechodu automobilového průmyslu od vozidel se spalovacím motorem k elektromobilům. Členské země Evropské unie letos definitivně schválily normu, která od roku 2035 prakticky znemožňuje prodej nových benzinových a naftových aut v EU. Nejpoužívanější jsou v současnosti lithium-iontové akumulátory, dojezd na jedno nabití u těchto typů baterií činí v současnosti zhruba 300 až 600 kilometrů.

Prim v produkci baterií hraje Čína, kde budou mít podle odhadů do roku 2025 továrny na baterie maximální výrobní kapacitu zhruba 1,1 terawatthodiny (TWh) za rok, což je téměř dvojnásobek kapacity zbytku světa. K výrobě baterií do elektromobilů se využívá zejména lithium a kobalt, který je považován za kov budoucnosti, jeho těžba ale představuje ekologickou zátěž. Čína má v současnosti podle odhadů pod kontrolou 75 procent světových zpracovatelských kapacit lithia a 50 procent kobaltu a podle předpovědí agentury Bloomberg si patrně udrží vedoucí postavení ve výrobě baterií v příštích pěti letech.

V České republice jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia - naprostá většina na Cínovci, malé množství pak ve Slavkovském lese. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě. Podle studie Evropské federace pro dopravu a životní prostředí by více než pětina lithia a také přes 60 procent kobaltu potřebného k výrobě baterie mohla v roce 2035 pocházet z recyklace.

Expandovat ve výrobě baterií hodlá také Evropa, jednotlivé státy nyní nabízejí různé pobídky, aby toto odvětví nastartovaly. Naléhavější záležitostí se to stalo, když Spojené státy loni schválily zákon o snížení inflace za 430 miliard dolarů (9,9 bilionu korun), který zahrnuje velké daňové dotace na snížení emisí uhlíku a zároveň na podporu místní výroby. Na starém kontinentě ale zatím investují do výstavby továren na baterie především čínští a jihokorejští výrobci.

Podle údajů agentury Bloomberg v roce 2022 vyrobila Čína bateriové články o kapacitě 893 GWh, což tvořilo téměř 77 procent celkové světové kapacity. Za ní se umístilo Polsko s kapacitou 73 GWh (6,3 procenta) a Spojené státy 70 GWh (šest procent). Do roku 2030 by se na evropském kontinentě mělo postavit skoro 50 továren na lithium-iontové baterie, tzv. gigafactory. Největší celkovou výrobní kapacitu baterií by mělo podle plánů mít Německo, kde se připravují projekty s kapacitou 498 GWh, následuje Maďarsko (224 GWh) a Norsko (136 GWh).

Výběr evropských zemí, kde se realizuje či plánuje výstavba továren na baterie (abecedně):

Česká republika

- Za klíčovou pro transformaci českého automobilového průmyslu vláda považuje výstavbu gigafactory v České republice, jejíž stavbu zvažoval koncern Volkswagen. Jeho předseda představenstva koncernu Oliver Blume ale dnes uvedl, že VW v současnosti nebude rozhodovat o dalších lokalitách pro výstavbu gigafactory na baterie do elektromobilů v Evropě. Jedním z kandidátů byla i Česká republika se svou zónou v Líních u Plzně. Kvůli pomalejšímu rozvoji elektromobility v Evropě pro to nyní není důvod. V pondělí o tom jednal Blume s premiérem Petrem Fialou (ODS), který nedávno uvedl, že čas, po který může Česko jednat s automobilkou Volkswagen o umístění továrny, se blíží ke konci.

- V uvažované gigafactory mohlo pracovat do 4000 zaměstnanců, zhruba polovina by přešla ze Škody Auto. Stavbu továrny odmítali místní aerokluby a piloti využívající záložní armádní plochu, v některých okolních obcích se podepisuje petice proti stavbě. Stát investici podporoval, chce v místě postavit strategický podnikatelský park (SPP). Vláda loni v červenci stanovila klíčové stavby v lokalitě a je připravena dát na ně devět miliard korun. Česká republika o gigafactory jedná také s jihokorejskými partnery a místa, kde by mohla v Česku továrna stát, jsou vybírána ve spolupráci s agenturou CzechInvest, případně v kooperaci s elektrárenskou společností ČEZ.

Francie

- Francie byla v roce 2022 s kapacitou výroby šest GWh na devátém místě na světě.

- Asijské a evropské firmy plánují postavit na severu země celkem čtyři továrny na výrobu baterií. První z nich zahájí výrobu lithium-iontových baterií koncem tohoto roku s počáteční kapacitou 13 gigawatthodin (GWh), která se pak zvýší přibližně na 40 GWh. Projekt společnosti Automotive Cells Company (ACC), společného podniku firem Stellantis, Mercedes a TotalEnergies, zahrnuje celkovou investici v objemu dvou miliard eur (47 miliard Kč).

- Tchajwanská firma ProLogium letos v květnu oznámila výstavbu své první zahraniční továrny v severofrancouzském Dunkerku. Investice dosáhne hodnoty 5,2 miliardy eur (téměř 128 miliard Kč). V Dunkerku rovněž plánuje čínská společnost XTC New Energy Materials založit společný podnik s francouzským podnikem Orano, také v sektoru baterií. Tato investice se odhaduje na 1,5 miliardy eur.

Maďarsko

- Země patří ve středoevropském regionu k lídrům v přechodu na elektromobilitu. Své závody na výrobu elektrických aut už má či plánuje v Maďarsku BMW, Audi a Mercedes-Benz. Továrny na baterie zde již provozuje či v nejbližší době chystá vybudovat hned několik z deseti největších světových výrobců. Podle údajů agentury Bloomberg bylo Maďarsko v roce 2022 s kapacitou výroby 38 GWh na čtvrtém místě na světě.

- Mezi první evropské gigafactory patří továrna jihokorejské firmy Samsung otevřená v roce 2018 v maďarském Gödu. Firma baterie dodává mimo jiné automobilkám General Motors, Stellantis či BMW.

- Závod na baterie ve městě Debrecín staví čínská společnost Contemporary Amperex Technology (CATL), která je největším výrobcem baterií pro elektromobily na světě. Do svého závodu s kapacitou 100 GWh v Maďarsku hodlá investovat 7,3 miliardy eur (zhruba 179 miliard korun). Z maďarského závodu by měla odebírat baterie automobilka Mercedes-Benz i slovenské továrny koncernů Stellantis a Volkswagen.

- Letos v červnu oznámila čínská společnost Sunwoda, že hodlá investovat celkem 580 miliard forintů (přes 37 miliard korun) do výstavby továrny na výrobu baterií v průmyslovém parku ve městě Nyíregyháza na severovýchodě Maďarska. Společnost Sunwoda uvedla, že výstavbu továrny zahájí v příštím roce a že výrobu hodlá spustit koncem roku 2025.

- Čínská společnost Zhejiang Huayou Cobalt plánuje investovat v Maďarsku 520 miliard forintů (33,4 miliardy korun) do výstavby závodu na katody pro baterie do elektromobilů. Závod bude mít kapacitu přibližně 100.000 tun katod pro baterie do elektromobilů. Vzniknout má 900 pracovních míst. Výroba by mohla být zahájena v roce 2026.

- Další čínský výrobce baterií, firma EVE Power postaví v Maďarsku závod za jednu miliardu eur (24,6 miliardy Kč). Závod ve městě Debrecín bude první evropskou továrnou čínského podniku a měl by uspokojit poptávku po lithiových bateriích pro elektromobily vyráběné německou automobilkou BMW v nedalekém závodě, který je nyní ve výstavbě.

Německo

- Německo bylo v roce 2022 s výrobou baterií o celkové kapacitě 31 GWh na pátém místě na světě.

- V německém Grünheide ve spolkové zemi Braniborsko poblíž Berlína už ve své gigafactory vyrábí vozidla, montuje bateriové systémy a připravuje výrobu komponentů bateriových článků americká automobilka Tesla. Firma původně plánovala, že v německém závodě bude vyrábět celé akumulátory. Kapacita měla činit přes 50 gigawatthodin ročně. Ale vzhledem k tomu, že USA nabízejí výrobcům elektromobilů, kteří používají ve svých vozech baterie vyrobené v USA, daňové úlevy a spotřebitelské slevy, změnila firma plány.

- Čínská společnost CATL letos v lednu v německém městě Arnstadt oficiálně otevřela jednu z největších evropských továren na výrobu bateriových článků pro elektromobily. Celková investice do tohoto závodu by podle firmy měla činit zhruba 1,8 miliardy eur (44 miliard Kč).

- Automobilová skupina Stellantis nyní staví dva velké závody na výrobu baterií ve Francii a v Německu a měla by také hrát klíčovou roli v projektu, který počítá s vybudováním továrny v Itálii, kde má do roku 2030 dosáhnout roční výroby akumulátorů s úhrnnou kapacitou 37 gigawatthodin.

- Švédská společnost Northvolt letos v květnu oznámila, že investuje několik miliard eur do výstavby gigatovárny na výrobu baterií pro elektromobily v německém městě Heide. Závod by měl být schopen ročně vyrobit baterie zhruba pro jeden milion elektromobilů. Spolková vláda a země Šlesvicko-Holštýnsko, ve které se bude závod nacházet, poskytnou firmě dotace na projekt.

Polsko

- Jihokorejská společnost LG Chem otevřela v roce 2018 ve Vratislavi továrnu na výrobu lithium-iontových baterií pro elektrická auta. Závod má nyní kapacitu výroby 70 GWh ročně. V roce 2021 společnost oznámila, že plánuje do rozšíření své továrny na baterie investovat téměř 303 milionů eur. Továrna LG je nyní největším závodem na baterie pro elektromobily v Evropě a firma se z ní chystá udělat největší takovou továrnu na světě. Baterie z továrny kupuje automobilka Volkswagen, která je používá mimo jiné pro model Škoda Enyaq.

- Švédský výrobce lithium-iontových baterií Northvolt oznámil v roce 2021 investici v Polsku ve výši 200 milionů dolarů (4,6 miliardy Kč) do závodu na výrobu systémů skladování energie v Gdaňsku.

- Podnik IONWAY založený automobilovým koncernem Volkswagen a belgickou skupinou Umicore postaví svůj první závod na výrobu katodového aktivního materiálu v polském městě Nisa na jihu země. Celková investice má činit 1,7 miliardy eur (41,6 miliardy Kč).

Švédsko

- V roce 2022 vyrobilo Švédsko bateriové články o celkové kapacitě 16 GWh a bylo na šestém místě na světě.

- Významným výrobce lithium-iontových baterií je švédská firma Northvolt, jejímž největším akcionářem je německý koncern Volkswagen. Do roku 2030 chce mít Northvolt na evropském trhu čtvrtinový podíl a rozšířit roční výrobní kapacitu na 150 GWh. Ve Švédsku má Northvolt velkou továrnu na severu země, komerční dodávky zákazníkům zahájila v loňském roce a výrobní kapacita by se měla do budoucna zvýšit až 100 GWh.

Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg

Čtěte více

• Barnier a Frost se sešli poprvé od března, chtějí jednat rychleji
  Prvním osobním setkáním po více než třech měsících zahájili dnes hlavní vyjednávači Michel Barnier a David Frost novou fázi rozhovorů o budoucích vztazích Evropské unie a Británie. Obě strany se s ohledem na krátící se čas shodují, že počínaje dneškem tempo rozhovorů výrazně zrychlí, avšak na zásadní témata jako taková mají zatím Brusel a Londýn pohledy výrazně odlišné.
• Barnier by měl seznámit s výsledky druhého kola jednání o brexitu
  S výsledky nynějšího druhého kola rozhovorů Evropské unie a Londýna o britském odchodu z evropského bloku by měl dnes novináře seznámit hlavní unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier. Po úvodním zahřívacím kole minulý měsíc byl tento týden prvním "ostrým" vyjednáváním, především o otázce finančního vyrovnání.
• Barnier: EU další kolo jednání s Británií zklamalo, čas se krátí
  Britské postoje v dosud sporných oblastech jsou pro Evropskou unii po dalším kole rozhovorů o budoucích vztazích zklamáním. Británie nemůže odmítat prodloužení přechodného pobrexitového období a zároveň zpomalovat jednání o některých tématech. Prohlásil to dnes šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier poté, co se obě strany po více než měsíční pauze vynucené koronavirem na dálku vrátily k jednáním.
• Barnier má dohodu o brexitu za krok k důvěře mezi EU a Londýnem
  Dohoda o spořádaném britském odchodu z Evropské unie je podle unijního vyjednavače Michela Barniera potřebná k budování důvěry pro budoucnost mezi evropským blokem a Británií. Barnier to řekl novinářům dnes ráno při příchodu na mimořádný summit EU v Bruselu, na kterém by měli šéfové států a vlád sedmadvacítky smlouvu potvrdit společně s politickou deklarací o tom, jak si EU a Británie představují budoucí partnerství v hospodářské či bezpečnostní oblasti.
• Barnier: Na dohodu zbývají jen hodiny, stále je nejistá
  Na vyjednání dohody Evropské unie s Británií zbývají poslední hodiny, její osud je však stále nejistý. Poslancům Evropského parlamentu to dnes řekl hlavní unijní vyjednávač Michel Barnier, podle něhož se oběma stranám dosud nepodařilo překonat poslední zbývající rozpory. Europoslanci přitom požadují, aby úmluva o budoucích obchodních a dalších vztazích byla na světě nejpozději do neděle, jinak ji do konce roku nehodlají schválit.
• Barnier: Spořádaný brexit je základ pro ambiciózní budoucnost
  Spořádaný odchod Británie z Evropské unie na základě návrhu smlouvy o vystoupení schváleného britskou vládou bude podle šéfa unijního vyjednávacího týmu Michela Barniera základem pro vznik ambiciózního a strategického partnerství mezi EU27 a Británií stojící mimo evropský blok. Barnier to řekl novinářům, když dnes zástupce vlád 27 států unie seznámil s posledním vývojem rozhovorů o brexitu.
• Barroso: Důvěra v řecké reformy se obnovuje
  Důvěra v řecké ekonomické reformy se opět obnovuje, prohlásil včera večer předseda Evropské komise...
• Barroso: Evropa je na tom lépe než před krizí
  Evropa se v současnosti nachází v lepší situaci než před příchodem dluhové krize, protože posílila svou...
• Barroso chce po Francii "přesvědčivý" plán reforem
  Francie musí předložit přesvědčivý plán strukturálních reforem, pokud má od Evropské unie dostat více času...
• Barroso: Úsporná opatření dosáhla svých limitů
  Úsporná opatření, kterými se evropské země snaží bojovat s dluhovou krizí, již možná dosáhla svých limitů...
• Bavorská CSU prosazuje odchod rozpočtových hříšníků z eurozóny
  Bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) v koaličních jednáních o vytvoření příští německé vlády prosazuje...
• Bavorsko: Řecko by letos mělo opustit eurozónu
  Zadlužené Řecko by mělo ještě v letošním roce odejít z eurozóny. Uvedl to ministr financí...
• Bavorský premiér Söder vyzval k předčasným parlamentním volbám
  Bavorský premiér Markus Söder vyzval k uspořádání předčasných parlamentních voleb v Německu, jako možný termín navrhnul 9. červen 2024 souběžně s volbami do Evropského parlamentu. Podle Södera se země nachází v krizi, kterou stávající vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze nedokáže a nechce řešit. Scholzova vláda je nyní pod tlakem kvůli rozpočtové krizi, která má dopady na německé hospodářství.
• BBC: Analytici vidí prostor pro zpřísnění sankcí Západu, mimo jiné v energetice
  Rusko už nyní kvůli napadení Ukrajiny čelí bezprecedentním sankcím Západu, které mají za cíl přiškrtit jeho ekonomiku a potrestat osoby blízké prezidentovi Vladimiru Putinovi. Experti nicméně vidí prostor pro další stupňování postihů a očekávají, že k němu dojde, napsala v noci na dnešek zpravodajská společnost BBC. Mimo jiné podle ní narůstá tlak na omezení nákupu nerostných surovin, takový postup by ale mohl kromě růstu ceny energií přinést i drastickou reakci Moskvy.
• BBC: Argentince trápí karanténa, v části země trvá už pět měsíců
  Vyšší konzumace alkoholu a antidepresiv, další kila na váze, absolutní vyčerpanost a nejistota, kdy omezení skončí. Takové jsou podle serveru BBC Mundo důsledky nejdelší karantény, kterou kvůli pandemii covidu-19 zažívají už pět měsíců miliony Argentinců. Nehledě na dopad na druhou největší ekonomiku Jižní Ameriky, která byla už před pandemií ve vleklé recesi. Vzhledem k rekordním nárůstům nakažených v posledních dnech, zejména v Buenos Aires, je konec karantény podle BBC v nedohlednu, ač zatím je v části země prodloužena do konce srpna.
• BBC: Autorem bitcoinu je Australan Wright
  Tvůrcem kybernetické měny bitcoin je australský podnikatel Craig Wright. Uvedl to Wright v rozhovoru pro BBC a poskytl i důkazy, které jeho tvrzení potvrzují. Tímto přiznáním končí dlouhé roky spekulací o tom, kdo s originálním nápadem digitálního peněžního systému přišel. Doposud tvůrce vystupoval pod jménem Satoši Nakamoto.
• BBC: Botswana loni prodala diamanty za rekordních 4,5 miliardy USD
  Prodej surových či nebroušených diamantů z Botswany dosáhl v loňském roce rekordu, prodalo se jich za 4,5 miliardy dolarů (98,3 miliardy Kč). Západní kupci se totiž kvůli sankcím vyhýbají ruským drahokamům, celosvětová poptávka po diamantových špercích je přitom stabilní. Informuje o tom dnes BBC.
• BBC: Černé pondělí ruské ekonomiky
  Pondělí, jak už bylo jasné o víkendu, se pro ruský finanční systém stalo opravdu černým dnem, napsala ruská redakce BBC na svém webu a poukázala na rekordní oslabení rublu, zvýšení klíčové sazby centrální banky a uložení povinnosti vývozcům prodávat devizové příjmy.
• BBC: Firmy z USA nebudou moci stavět závody s pokročilými technologiemi v Číně
  Americké technologické společnosti, které pobírají finance od federální vlády, budou mít na deset let zakázáno stavět závody s pokročilými technologiemi v Číně. Uvedla to administrativa amerického prezidenta Joea Bidena. Opatření je součástí plánu na podporu polovodičového průmyslu ve Spojených státech, informuje BBC.
• BBC: Gallium & germanium: co znamená pro svět další tah Číny ve válce o čipy
  Čína začala zhruba před měsícem omezovat vývoz dvou klíčových materiálů pro polovodičový průmysl s tím, jak přituhuje válka o čipy mezi Pekingem a Spojenými státy, napsal server BBC. Pro export gallia a germania, kovů používaných při výrobě počítačových čipů i vojenského vybavení, z druhé největší ekonomiky světa je na základě nových čínských omezení zapotřebí zvláštních licencí. Čína tak zareagovala na krok Washingtonu, který se pokusil omezit přístup Pekingu k vyspělé technologii pro výrobu mikroprocesorů.