BBC: Argentince trápí karanténa, v části země trvá už pět měsíců

Vyšší konzumace alkoholu a antidepresiv, další kila na váze, absolutní vyčerpanost a nejistota, kdy omezení skončí. Takové jsou podle serveru BBC Mundo důsledky nejdelší karantény, kterou kvůli pandemii covidu-19 zažívají už pět měsíců miliony Argentinců. Nehledě na dopad na druhou největší ekonomiku Jižní Ameriky, která byla už před pandemií ve vleklé recesi. Vzhledem k rekordním nárůstům nakažených v posledních dnech, zejména v Buenos Aires, je konec karantény podle BBC v nedohlednu, ač zatím je v části země prodloužena do konce srpna.

Například ministerstvo dopravy už ale avizovalo, že obnovení pravidelné letecké dopravy, pozastavené od března a plánované na 1. září, odkládá na "termín někdy během dvou měsíců". Také ministerstvo školství se vyjadřuje nejasně ohledně prezenční výuky v novém školním roce, který obvykle začíná v této zemi na přelomu února a března. V nynějším školním roce, který skončí v polovině prosince, se argentinské děti učí stále z domova.

Národní karanténu vyhlásila argentinská vláda 20. března. V částech země ji začátkem června změnila na "preventivní povinný sociální distanc", ale v některých regionech ji tento měsíc opět zpřísnila.

V metropolitní oblasti Buenos Aires, v níž žije asi 15 ze 45 milionů obyvatel země, ale platí karanténa už pět měsíců. Existuje sice řada výjimek pro různé sektory, zejména ty, jež jsou nutné pro chod ekonomiky, ale i pro některé další, jako třeba donášku potravin a léků do domu či provoz prádelen. V metropoli už částečně fungují například i restaurace, jejich zákazníci ale stále nesmí dovnitř, mnohde na zahrádkách nesmí být ani stoly a omezená je i otevírací doba.

Nicméně mnozí Argentinci už karanténu nedodržují, což přimělo prezidenta Alberta Fernándeze k paradoxním vyjádřením. Když 14. srpna oznamoval prodloužení karanténních opatření do 30. srpna, prohlásil také: "karanténa už neexistuje".

"Pro něj možná karanténa neexistuje, ale existuje pro tisíce pracovníků v gastronomii, pro umělce či instalatéry," prohlásila před týdnem na protivládní demonstraci exministryně bezpečnosti Patricia Bullrichová, která sice jako většina ostatních na masové manifestaci měla roušku, bezpečnou vzdálenost ale stejně jiní demonstranti nedodržovala.

Karanténní omezení ještě více prohloubila ekonomickou krizi, s níž se Argentina potýká už několik let. Podle argentinské obchodní komory zkrachovalo od března nejméně 42.000 malých a středních podnikatelů.

Dopad karantény však není jen ekonomický. Podle psychologa Facunda Manese pandemie zvýšila až pětinásobně počet Argentinců, kteří se potýkají s depresemi. Studie Institutu Gina Germaniho zas ukázala, že 45 procent dotázaných zvýšilo v předchozích měsících konzumaci alkoholu. Jiní řešili stres přejídáním. Podle argentinské společnosti pro výživu přibralo během karantény šest z 10 Argentinců, přitom v této zemi trpí nadváhou asi 60 procent obyvatel, uvedl server BBC.

Největší škody, které karanténní omezení způsobila, zatím nejsou vidět, míní zpravodajka BBC v Argentině. Mnozí lidé totiž nechodili k lékaři a mohli tak zanedbat koronární, neurologické či onkologické nemoci. Přitom dvěma nejčastějšími příčinami úmrtí v Argentině jsou koronární a kardivaskulární choroby, na něž tam ročně zemře přes 95.000 lidí. A více než 65.000 Argentinců ročně umírá na rakovinu. V souvislosti s koronavirem SARS-CoV-2 zemřelo dosud v Argentině na 7400 pacientů. Počet případů nákazy evidovaných od počátku pandemie tam v pondělí překročil hranici 350.000, když byl zaznamenán rekordní denní nárůst.

Zdroj: Reuters, ČTK, BBC

Čtěte více

• Barnier: Spořádaný brexit je základ pro ambiciózní budoucnost
  Spořádaný odchod Británie z Evropské unie na základě návrhu smlouvy o vystoupení schváleného britskou vládou bude podle šéfa unijního vyjednávacího týmu Michela Barniera základem pro vznik ambiciózního a strategického partnerství mezi EU27 a Británií stojící mimo evropský blok. Barnier to řekl novinářům, když dnes zástupce vlád 27 států unie seznámil s posledním vývojem rozhovorů o brexitu.
• Barroso: Důvěra v řecké reformy se obnovuje
  Důvěra v řecké ekonomické reformy se opět obnovuje, prohlásil včera večer předseda Evropské komise...
• Barroso: Evropa je na tom lépe než před krizí
  Evropa se v současnosti nachází v lepší situaci než před příchodem dluhové krize, protože posílila svou...
• Barroso chce po Francii "přesvědčivý" plán reforem
  Francie musí předložit přesvědčivý plán strukturálních reforem, pokud má od Evropské unie dostat více času...
• Barroso: Úsporná opatření dosáhla svých limitů
  Úsporná opatření, kterými se evropské země snaží bojovat s dluhovou krizí, již možná dosáhla svých limitů...
• Baterie do elektromobilů vyrábí hlavně Čína, investuje i do továren v Evropě
  Investice do výroby baterií v poslední době výrazně rostou v důsledku přechodu automobilového průmyslu od vozidel se spalovacím motorem k elektromobilům. Členské země Evropské unie letos definitivně schválily normu, která od roku 2035 prakticky znemožňuje prodej nových benzinových a naftových aut v EU. Nejpoužívanější jsou v současnosti lithium-iontové akumulátory, dojezd na jedno nabití u těchto typů baterií činí v současnosti zhruba 300 až 600 kilometrů.
• Bavorská CSU prosazuje odchod rozpočtových hříšníků z eurozóny
  Bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) v koaličních jednáních o vytvoření příští německé vlády prosazuje...
• Bavorsko: Řecko by letos mělo opustit eurozónu
  Zadlužené Řecko by mělo ještě v letošním roce odejít z eurozóny. Uvedl to ministr financí...
• Bavorský premiér Söder vyzval k předčasným parlamentním volbám
  Bavorský premiér Markus Söder vyzval k uspořádání předčasných parlamentních voleb v Německu, jako možný termín navrhnul 9. červen 2024 souběžně s volbami do Evropského parlamentu. Podle Södera se země nachází v krizi, kterou stávající vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze nedokáže a nechce řešit. Scholzova vláda je nyní pod tlakem kvůli rozpočtové krizi, která má dopady na německé hospodářství.
• BBC: Analytici vidí prostor pro zpřísnění sankcí Západu, mimo jiné v energetice
  Rusko už nyní kvůli napadení Ukrajiny čelí bezprecedentním sankcím Západu, které mají za cíl přiškrtit jeho ekonomiku a potrestat osoby blízké prezidentovi Vladimiru Putinovi. Experti nicméně vidí prostor pro další stupňování postihů a očekávají, že k němu dojde, napsala v noci na dnešek zpravodajská společnost BBC. Mimo jiné podle ní narůstá tlak na omezení nákupu nerostných surovin, takový postup by ale mohl kromě růstu ceny energií přinést i drastickou reakci Moskvy.
• BBC: Autorem bitcoinu je Australan Wright
  Tvůrcem kybernetické měny bitcoin je australský podnikatel Craig Wright. Uvedl to Wright v rozhovoru pro BBC a poskytl i důkazy, které jeho tvrzení potvrzují. Tímto přiznáním končí dlouhé roky spekulací o tom, kdo s originálním nápadem digitálního peněžního systému přišel. Doposud tvůrce vystupoval pod jménem Satoši Nakamoto.
• BBC: Botswana loni prodala diamanty za rekordních 4,5 miliardy USD
  Prodej surových či nebroušených diamantů z Botswany dosáhl v loňském roce rekordu, prodalo se jich za 4,5 miliardy dolarů (98,3 miliardy Kč). Západní kupci se totiž kvůli sankcím vyhýbají ruským drahokamům, celosvětová poptávka po diamantových špercích je přitom stabilní. Informuje o tom dnes BBC.
• BBC: Černé pondělí ruské ekonomiky
  Pondělí, jak už bylo jasné o víkendu, se pro ruský finanční systém stalo opravdu černým dnem, napsala ruská redakce BBC na svém webu a poukázala na rekordní oslabení rublu, zvýšení klíčové sazby centrální banky a uložení povinnosti vývozcům prodávat devizové příjmy.
• BBC: Firmy z USA nebudou moci stavět závody s pokročilými technologiemi v Číně
  Americké technologické společnosti, které pobírají finance od federální vlády, budou mít na deset let zakázáno stavět závody s pokročilými technologiemi v Číně. Uvedla to administrativa amerického prezidenta Joea Bidena. Opatření je součástí plánu na podporu polovodičového průmyslu ve Spojených státech, informuje BBC.
• BBC: Gallium & germanium: co znamená pro svět další tah Číny ve válce o čipy
  Čína začala zhruba před měsícem omezovat vývoz dvou klíčových materiálů pro polovodičový průmysl s tím, jak přituhuje válka o čipy mezi Pekingem a Spojenými státy, napsal server BBC. Pro export gallia a germania, kovů používaných při výrobě počítačových čipů i vojenského vybavení, z druhé největší ekonomiky světa je na základě nových čínských omezení zapotřebí zvláštních licencí. Čína tak zareagovala na krok Washingtonu, který se pokusil omezit přístup Pekingu k vyspělé technologii pro výrobu mikroprocesorů.
• BBC, ITV a Sky News prohlašují za vítěze odpůrce EU
  Britští voliči se rozhodli vystoupit z Evropské unie - shodně to podle svých propočtů tvrdí britské televize BBC, Sky News...
• BBC: Jak moc visí generace Z na kryptoměnách a nezaměnitelných tokenech
  Možnost rychlého zisku mladé lidi vždy lákala k investicím do rizikových aktiv. Pro generaci Z jsou to výrazné cenové výkyvy - a decentralizovaná povaha - digitálních aktiv, co táhne. Ať už jsou to kryptoměny anebo takzvané nezaměnitelné tokeny (NFT). Toto odvětví ale nikdo nereguluje, což znamená, že je zde minimální ochrana investorů.
• BBC: Jak se Argentina naučila milovat dolar a jak by mohla přijít o peso
  Pokud by pravicový politik Javier Milei, který v nedělních primárkách v Argentině dostal největší počet hlasů ze všech uchazečů o prezidentský mandát, zopakoval svůj úspěch i v říjnových volbách, mohla by zaniknout argentinská měna, kterou by nahradil americký dolar, uvádí server BBC News. Milei totiž ve svém programu slibuje plnou dolarizaci argentinské ekonomiky a zrušení argentinské centrální banky.
• BBC: Kolik má Rusko rezerv a jak dlouho vydrží?
  Ruský rozpočet se v roce 2023 nepředvedl v nejlepší formě. V lednu jeho schodek činil 1,8 bilionu rublů (asi 550 miliard Kč), což je mnohaletý rekord. Ruská ropa se nadále prodává pod světovou cenou, ekonomika klesá a válka si žádá čím dál více peněz. Zatím k látání rozpočtových děr stačí rezervy. Britská BBC se však na svém ruskojazyčném webu ptá, jak dlouho tyto rezervy vydrží.
• BBC: Labouristé plánují zavést socialismus bez vykořisťování
  Britská Labouristická strana v případě volebního vítězství radikálně změní ekonomiku země a vytvoří socialistickou společnost, "kde už se nenecháme vykořisťovat". V rozhovoru s BBC to včera řekl stínový ministr financí labouristů John McDonnell. Příští parlamentní volby by se ve Spojeném království neměly konat dřív než v roce 2022.