Okénko finančního trhu 10.7.2018

Čtěte více

• O investičním nástroji SPAC je slyšet stále častěji. První SPAC ve střední Evropě má slovenské kořeny
  Pojem SPAC (Special Purpose Acquisition Company) se postupně dostává i do slovníku investorů ze střední a východní Evropy. V USA je přitom považován za atraktivní formu zhodnocování peněz investorů a získávání kapitálu pro firmy už řadu let. Historicky první SPAC má od roku 2022 i náš region, tedy střední a východní Evropa. V západní Evropě přitom také nejde o úplnou novinku. Nejsilnějším byl rok 2021, kdy bylo na evropských burzách kótovaných až 32 SPACů. V aktuální analýze se analytička WOOD & Company Eva Sadovská věnuje tomu, co to SPAC je, jak se na evropských burzách v posledních letech etabloval, ale i tomu, jak vybrat kvalitní SPAC.
• Ojetiny v Česku zdraží o 30 procent, Ukrajinci je po celé střední Evropě masově skupují. Prezident Zelenskyj jim totiž kvůli válce zrušil všechny daně a cla na dovoz aut
  Hraniční přechody mezi Polskem a Ukrajinou jsou v těchto dnech plné kolon, v nichž jsou v nebývalé míře zastoupeny kamiony a nákladní vozy určené pro převoz osobních aut. Kolony jsou někdy tak dlouhé, jak tomu za celou dobu ukrajinské války nebylo. V pátek před víkendem se například na hraničním přechodu Medyka utvořila až 12kilometrová kolona.
• Okamžité bankovní platby nyní i u Purple Trading
  Chcete mít peníze na vašem obchodním účtu mnohem rychleji než běžným bankovním převodem? Nechcete platit žádné poplatky za vklady a výběry? Pak právě vám by se mohla zalíbit možnost zasílání či vybírání svých finančních prostředků okamžitou bankovní platbou. Ty umožňuje řada bank, působících na území ČR od roku 2019 a další se začaly přidávat v tomto roce.
• OKD mění organizační strukturu a své důlní závody sloučí
  Od 1. dubna sloučí do jednoho organizačního celku Důlní závod 1, což byly dřívější doly ČSA, Lazy a Darkov, s Důlním závodem 2, což byl dříve Důl ČSM Sever a Jih. Společnost OKD vytvořila nový útvar Restrukturalizace, který bude koordinovat veškeré aktivity související s postupným útlumem zdejších jednotlivých šachet. Tyto změny schválilo představenstvo firmy. Výkonný ředitel OKD Antonín Klimša se snaží v předstihu zjednodušit organizační strukturu a optimalizovat všechny procesy v návaznosti na postupný pokles probíhající těžby.
• Okénko finančního trhu 10.10.2018
  Mezinárodní měnový fond ve své nejnovější studii varuje před krizí rozvíjejících se ekonomik. Jejich ukázky můžeme pozorovat už nyní na příkladu Turecka nebo Argentiny. Některé rozvíjející ekonomiky zažívají silné odtoky kapitálu pozorované naposledy v roce 2008, přitom právě takové ekonomiky jsou často silně závislé na zahraničním kapitálu. Problémy s financováním běžného účtu země se pak projevují prudkým oslabením měny a korekcí trhu. Studie byla představena na každoročním setkání výboru finanční stability tentokrát v Pákistánu, v zemi, která jako poslední dostala finanční pomoc od IMF ve snaze stabilizovat tamní veřejné finance. Začátkem tohoto roku k obdobnému kroku došlo v Argentině, která po vypuknutí měnové krize zažádalo o pomoc ve výši 50 mld. dolarů. Dalším příkladem je Turecko, které ještě do nedávna čelilo skokovému oslabení liry o více než 50 %. Ačkoli ve všech třech případech byl důvod vypuknutí krize někde jinde, vnější podmínky, které stály za tímto vývojem, jsou pro všechny stejné. Od začátku roku pozorujeme obrat trendu ve vývoji kurzu amerického dolaru, který je navzdory očekáváním, výrazně silnější. Zároveň americký Fed pokračuje ve své „agresivní“ politice zvyšování úrokových sazeb, zatímco ostatní centrální banky vyspělých ekonomik se drží se sazbami při zemi. K tomu se přidává nervozita trhů z rostoucích geopolitických rizik v čele s obchodními válkami. Kombinace těchto faktorů pak nutí investory stahovat svůj kapitál ze zemí, které se doposavad tvářily jako výhodná investice. Americké desetileté státní výnosy se nedávno pevně zakotvily nad úrovní 3 %, což už je pro mnoho investorů pádný důvod přehodnotit geografické rozložení portfolia.
• Okénko finančního trhu 10.1.2019
  Spotřebitelské ceny v prosinci meziměsíčně vzrostly o 0,1%, v meziročním srovnání spotřebitelská inflace stagnovala na hodnotě 2,0 %, což je nejnižší hodnota od dubna loňského roku. Inflace se tak v závěru loňského roku pohybovala v souladu s dvouprocentním cílem centrální banky. V průměru za celý loňský rok byla inflace mírně vyšší, když dosáhla 2,1 %. V listopadu i prosinci stagnovaly ceny potravin, zatímco jádrová inflace, zejména ceny služeb, dále zvyšovala svižný meziroční růst. Tato skutečnost spolu se slabší korunou tak podle našeho názoru bude vytvářet prostor pro další růst úrokových sazeb, které očekáváme hned na nejbližším zasedání bankovní rady v únoru. Trh si však současné zpomalení inflace vykládá jako důvod zastavení zvyšování úrokových sazeb ČNB, což se projevilo zploštěním výnosové křivky výnosů státních dluhopisů. Začátkem letošního roku by však mělo dojít ke zrychlení spotřebitelské inflace až na úroveň 2,5 %. Zdražování bude pohánět přetrvávající rychlý růst mezd působící zejména na vyšší ceny služeb, dražší budou i ceny energií pro domácnosti, do kterých se se zpožděním promítá rychlý růst cen energetických komodit v loňském roce.
• Okénko finančního trhu 10.12.2018
  T. Mayová, britská premiérka, se rozhodla odložit zítřejší parlamentní hlasování o návrhu smlouvy o Brexitu. Nechtěla riskovat, že by návrh neprošel parlamentem, a proto se rozhodla k jeho dočasnému stažení. Návrh chce znovu projednat s lídry unijních zemí na zasedání Evropské rady ve čtvrtek. Otevření návrhu dalšímu vyjednávání však přináší i jistá úskalí. Premiérka riskuje, že ostatní země začnou do smlouvy vkládat své požadavky. Například Francie chce rozšířit přístup do britských vod a Španělsko má požadavky ohledně Gibraltaru. Vyjádření od premiérky se však dočkáme až během dnešního odpoledne, kdy promluví k parlamentu a vysvětlí své pohnutky detailněji. Avšak do konce roku již mnoho času nezbývá a hlasování o Brexitu tak nejde odkládat do nekonečna. Zároveň bude pro premiérku velmi obtížné naklonit si poslance, kde již více než sto konzervativců veřejně prohlásilo, že návrh nepodpoří. Je tak přímo ohrožen březnový termín výstupu Británie z EU. Libra na tento vývoj reagovala skokovým oslabením. V současné chvíli se obchoduje na úrovni EUR/GBP 0,904, což je nejnižší hodnota za poslední tři měsíce.
• Okénko finančního trhu 10.4.2019
  Spotřebitelské ceny v březnu meziměsíčně vzrostly o 0,2 %, v meziročním srovnání se spotřebitelská inflace zvýšila na 3,0 %, což je nejvyšší hodnota od roku 2012. Březnové zrychlení cen bylo dáno dalším nárůstem cen elektřiny i vyššími cenami alkoholických nápojů. Vyšší byly rovněž ceny pohonných hmot, které reagovaly na postupně rostoucí ceny ropy na globálních trzích. Naopak poklesly ceny dovolených v důsledku končící zimní sezóny. Růst spotřebitelských cen se pohybuje na horní hranici inflačního cíle ČNB, což spolu s přetrvávající napjatou situací na trhu práce i slabší korunou vytváří prostor pro další růst úrokových sazeb. K jejich zvýšení by mohlo dojít hned na nejbližším zasedání bankovní rady počátkem května. Nepříznivý vývoj v zahraničí však bude působit proti zpřísňování měnové politiky. Ve zbytku letošního roku očekáváme, že inflace bude postupně zpomalovat a shora se přibližovat k dvouprocentnímu cíli. V průměru za celý letošní rok by tak spotřebitelské ceny měly vzrůst o 2,3 %.
• Okénko finančního trhu 10.5.2019
  Česká nezaměstnanost v dubnu klesla na 2,7 %, což představuje rekordně nízkou hodnotu od zavedení současné metodiky měření. Meziměsíčně tak z trhu práce zmizelo dalších zhruba 17 tisíc evidovaných uchazečů o zaměstnání a na jedno volné pracovní místo připadá již pouze 0,6 uchazeče. Nejvyšší nezaměstnanost vykázaly okresy Karviná (6,9 %) a Most (5,7 %), nicméně i zde se jedná o hodnoty, které by ještě před pár lety byly v rámci ČR naopak považovány za relativně nízké. Český trh práce se tak i nadále veze na vlně nebývalého nedostatku pracovní síly, který nutí firmy zvyšovat mzdy na úkor vlastní ziskovosti.
• Okénko finančního trhu 10.6.2019
  Podíl nezaměstnaných osob podle očekávání v květnu dále poklesl na 2,6 %. Jedná se o historicky nejnižší hodnotu, která byla na tuzemském trhu práce naměřena. Počet nezaměstnaných se oproti dubnu snížil na cca 200 tisíc, naopak počet volných pracovních míst dále narostl na více než 346. Na jednoho uchazeče tak připadá 1,7 volného pracovního místa. Zvyšující se rozdíl mezi nabídkou a poptávkou ukazuje, že napětí na tuzemském trhu práce dále narůstá, a to i přes zpomalování zahraničního ekonomického růstu a další rizika v podobě obchodních válek či brexitu. Během léta by se měl podíl nezaměstnaných osob lehce zvýšit vlivem sezónního přílivu čerstvých absolventů na trh práce. Nicméně pro vysátý trh práce to bude jen mírné zchlazení a ve zbytku roku by se měla nezaměstnanost nadále pohybovat na rekordně nízkých úrovních v blízkosti tří procent. Nedostatek pracovníků bude i nadále vyvíjet tlak na růst mezd, které si i v letošním roce udrží svižnou dynamiku na úrovni 7 %. To napovídá již výsledek za první čtvrtletí, kdy průměrná nominální mzda v ČR vzrostla o 7,4 %, podle měsíčních údajů se v průmyslu v dubnu zvedla dokonce o 8,4 %.
• Okénko finančního trhu 10.7.2019
  Podle nejnovější prognózy Evropské komise poroste HDP eurozóny v roce 2019 o 1,2 %. Pro rok 2020 očekává nepatrně pomalejší růst v porovnání s jarní prognózou a to 1,4 %. V porovnání s naší prognózou, kde očekáváme růst okolo jednoho procenta pro tento i následující rok, je však odhad Evropské komise stále optimističtější. Pro Českou republiku očekává komise stále silný růst nad úrovní dlouhodobého průměru okolo 2,6 % letos a 2,5 % příští rok. Naše současná prognóza ovšem počítá s nepatrně nižším růstem o dvě respektive o tři desetinky. Komise celkově očekává, že tuzemský růst podpoří především spotřeba domácností a pokračující investice do automatizace výroby, což je v souladu s naší prognózou.
• Okénko finančního trhu 10.8.2018
  Dnes zveřejněný záznam ze srpnového jednání bankovní rady nepřinesl příliš nových informací k dalšímu vývoji měnové politiky. Zopakoval prognózu koruny, která bude do konce roku zatížena nepříznivým globálním sentimentem. S tím je konzistentní pokračující zvyšování úrokových sazeb směrem k jejich dlouhodobě neutrální úrovni (mírně pod 3 %). Bankovní rada se shodovala v tom, že mezi hlavní nejistoty patří délka trvání globálních faktorů, které způsobily nedávné oslabení kurzu koruny, a nárůst protekcionistických opatření ve světovém obchodě.
• Okénko finančního trhu 10.9.2018
  Spotřebitelské ceny v srpnu meziměsíčně vzrostly o 0,1 %. V meziročním srovnání se spotřebitelská inflace dostala na hodnotu 2,5 %, což je o 0,2 p.b více než v předchozím měsíci. Za rychlejším růstem stojí zejména vyšší ceny nájmů a energií. Dlouhodobě vyšší ceny elektřiny se tak se zpožděním projevují i v konečných cenách pro domácnosti. Dále také vzrostly ceny dovolených. Naopak klesly ceny nových automobilů, alkoholických nápojů nebo oblečení. Jádrová inflace by tak měla zůstat na současných hodnotách, které už tak jsou nejvyšší v tomto roce. Rychlejší inflace tak nahrává zvýšení úrokových sazeb ČNB už na konci září.
• Okénko finančního trhu 1.10.2018
  Český index nákupních manažerů ve výrobě v září překvapivě poklesl o 1,5 b. na 53,4 b. Index tak pokračuje ve výrazném letním propadu a je nejnižší od listopadu 2016. Za poklesem indexu i nadále stojí především slabší růst výroby a pomalejší růst nových zakázek. Ten byl podle firem nejslabší za téměř dva roky. Zářijový výsledek také ukázal pomalejší zvýšení výroby a zaměstnanosti v sektoru výroby a klesající optimismus ve výhledu podnikatelů. Zároveň také roste tlak na vyšší ceny vstupů. Tento tlak je podle průzkumu nejvyšší za posledních jedenáct měsíců a tempo inflace nákupních cen patří mezi nejvyšší za posledních sedm let. Výsledky průzkumu nicméně ukázaly silnější poptávku ze zahraničí.
• Okénko finančního trhu 1.10.2019
  Růst českého hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí byl revizí o desetinu procentního bodu zvýšen a dosáhl 2,8 % meziročně a 0,7 % mezikvartálně. Největší měrou se na tomto výsledku podílela spotřeba domácností, která spolu se spotřebou vlády zůstává motorem ekonomického růstu, a saldo zahraničního obchodu. Naopak tvorba fixního kapitálu podruhé v řadě mezikvartálně poklesla, tentokrát o 0,6 %. Spolu s odhadem růstu HDP byly zveřejněny i čtvrtletní sektorové účty, podle kterých dále klesá ziskovost firem, na čemž se podílí zejména nárůst mzdových nákladů.
• Okénko finančního trhu 11.10.2018
  Výprodej trhů na Wall Street v noci na dnešek otřásl globálními trhy. Během dneška výprodej dorazil i na evropské burzy. Stoxx Europe 600 index se propadl o 2,0 %, což je nejnižší hodnota od února 2017. Výprodej je tak reakcí na nedávný růst výnosů amerických dluhopisů v důsledku zvyšování amerických sazeb. Americký prezident D. Trump po uzavření amerických trhů označil zvyšování úrokových sazeb Fedu za chybu a chování měnového výboru centrální banky za šílenství. Šéf Fedu se následně dočkal zastání u šéfky IMF Ch. Lagarde. Zároveň korekce proběhla jen den před začátkem výsledkové sezóny, v jejímž případě se objevují názory, že by mohla být zklamáním pro mnoho investorů vzhledem k vysokým očekáváním. K tomu se také v posledních dnech objevily zprávy od amerického prezidenta a ministra financí, které naznačují další eskalaci obchodního konfliktu mezi USA a Čínou.
• Okénko finančního trhu 1.11.2018
  Bankovní rada ČNB dnes rozhodla počtvrté v řadě a popáté v tomto roce zvýšit své úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazba byla navýšena na úroveň 1,75 %, lombardní na 2,75 % a diskontní sazba na 0,75 %. Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně proinflační a to hlavně z důvodu očekávaného vyššího růstu mezd. Dalším faktorem je slabší kurz koruny, který zvyšuje dovozní ceny importérů. Nová prognóza centrální banky počítá s jen zanedbatelně nižším růstem ekonomiky v následujících letech. Míra inflace by měla vygradovat v první polovině příštího roku a přiblížit se ke třem procentům. Následně by měla postupně klesat ke dvouprocentnímu cíli centrální banky v důsledku prudkého posílení koruny. V souladu s tímto vývojem vidí centrální banka prostor pro další zvyšování úrokových sazeb v prvním čtvrtletí příštího roku.
• Okénko finančního trhu 11.1.2019
  Maloobchodním tržbám se v listopadu opět dařilo. Maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v listopadu meziročně vzrostly o 6,1 %. Celkové tržby ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 3,3 %. Maloobchodní tržby tak navázaly na rychlejší říjnový růst a po slabším růstu v letních měsících se vrátily k solidnímu výkonu z první poloviny roku. Tradičně se dařilo internetovým obchodům a zásilkovým službám. Úspěšný měsíc za sebou mají také prodejci elektroniky, oblečení a kultury. Na druhou stranu opět meziročně poklesl prodej aut o 2,6 %, což navázalo na poklesy z předchozích měsíců. Pro závěr roku 2018 odhadujeme, že si maloobchodní tržby udrží svá současná tempa. Tržby jsou podporovány přetrvávajícím rychlým růstem mezd související s historicky nejnižší mírou nezaměstnanosti. Uvedený trend bude pokračovat i v tomto roce, kdy předpokládáme jen mírné zpomalení mzdového růstu. Jeho úroveň tak bude podporovat chuť spotřebitelů utrácet i letos. Celkové tržby obchodníků bez aut tedy vzrostou v roce 2018 v průměru o 4,8 %, v letošním roce jen nepatrně zpomalí na 4,6 %.
• Okénko finančního trhu 11.12.2018
  Guvernér ČNB J. Rusnok v dnešním rozhovoru řekl, že vidí prostor pro více zvýšení sazeb v příštím roce v případě, že koruna neposílí podle očekávání centrální banky. Zároveň se také přiklání k pauze ve zvyšování sazeb na prosincovém jednání z důvodu dočasného negativního efektu Rezolučního fondu na kurz koruny. Guvernér však stále očekává pokračující proinflační tlaky vyplývající ze silně utaženého trhu práce a rekordního růstu mezd.
• Okénko finančního trhu 11.2.2019
  Britská premiérka T. May včera odmítla opoziční kompromisní návrh ohledně Brexitu předložený J. Corbynem. Ten si stanovil pět podmínek, po jejichž splnění by opoziční poslanci podpořili smlouvu o Brexitu. Jednou z nich je i setrvání Británie v celní unii s EU, což je však ustanovení, na které premiérka nemůže přistoupit, neboť by zbavilo Británii práva vyjednávat individuální obchodní smlouvy se třetími zeměmi. V úterý proběhne v britském parlamentu další kolo diskuze ohledně Brexitu. Očekává se, že premiérka požádá poslance o prodloužení lhůty pro vyjednání nové dohody s EU. Řada z nich to však považuje za ztrátu času, neboť si uvědomují beznadějnost dalšího vyjednávání s EU. Spíše podezírají premiérku, že pouze hraje o čas, aby je na poslední chvíli těsně před 29. březnem postavila před volbu, zda přijmou její původní dohodu o Brexitu nebo dají přednost odchodu Británie z EU bez dohody.