Okamžité bankovní platby nyní i u Purple Trading

Čtěte více

• OIL.WTI roste během pár týdnů o takřka 100 %
  Rally na ropných trzích stále pokračuje a OIL.WTI stojí na čele zisků. Cena dnes prorazila 34 dolarů za barel, přestože ještě 28. dubna se OIL.WTI obchodoval na úrovni 17,50 dolarů. To znamená, že za necelý měsíc cena vzrostla o takřka 100 %. Za rychlým růstem stojí omezení produkce OPEC+ spojené s oživením poptávky spojené s koncem koronavirových omezení v mnoha zemích. Včerejší data potvrdila další pokles amerických ropných zásob, i když růst poptávky se v USA zároveň ukázal jako nevýrazný.
• 💥OIL.WTI roste o 2%
  Podle komentáře Bílého domu, ale také agentur Bloomberg a Axios se Írán připravuje na bezprostřední raketový útok na Izrael. Tato situace, pokud je pravdivá, je negativní zprávou pro finanční trhy (zejména akciový trh), ale „dobrou zprávou“ pro ceny ropy, které jsou podporovány geopolitickými obavami a potenciálem narušení dodávek v případě širších zemí Izrael - Írán, protože oba země pravděpodobně mají jaderné zbraně.
• ⛽ OIL.WTI se propadá o 4 %!
  Z fundamentálního hlediska by dnes zveřejněná zpráva DOE měla být pro ceny ropy pozitivní. Zásoby klesly o více než 3 miliony barelů, týden po velkém nárůstu o téměř 8 milionů barelů. Na druhou stranu je celková úroveň zásob na úrovni pětiletého průměru a od začátku roku se zásoby zvýšily o více než 40 milionů barelů. Kromě toho pozorujeme také mírný nárůst zásob ropných derivátů. Pokles zásob ropy byl částečně způsoben relativně nízkým dovozem ropy.
• OIL.WTI získává 1,7 %, když hurikán Francine zasáhl produkci ropy v USA
  Ceny ropy dnes pokračují v růstu, protože americký dolar byl podpořen včerejšími údaji CPI a pozastavením významné části těžební kapacity v Mexickém zálivu poté, co hurikán Francine dnes v noci zasáhl pobřeží Louisiany. A kvůli tomu bylo zastaveno 39 % americké výrobní kapacity v Mexickém zálivu. Obavy z produkce ropy v USA mohou podpořit růst ceny WTI do zóny 70 USD, kde můžeme vidět první zónu silného odporu. Na druhou stranu, aby naznačovala rally, ropa by potřebovala velmi solidní ekonomická data, zejména z Číny a USA. Hlavní trend zatím stále směřuje dolů.
• OIL.WTI získává 2,70 %
  Po víkendové eskalaci konfliktu na Blízkém východě a oznámení, že libyjská východní vláda zastaví veškerý vývoz a těžbu ropy, v pondělí nabývají futures na ropu. Libye v současnosti vyváží ropu za více než 30 miliard dolarů ročně. Do roku 2023 bude země vyvážet v průměru 1,2 milionu barelů ropy denně.
• OIL.WTI ztrácí 5,3 % 📉
  Není jasné, zda je pokles kontraktů skutečnou předzvěstí nižší poptávky na fyzickém trhu, obchodníci však udržují medvědí pozice. Ceny dnes nereagovaly na zprávy banky JP Morgan, která naznačila, že OPEC+ může zvýšit omezení produkce. Země OPEC i Mezinárodní agentura pro energii (IEA) předpovídaly snížení nabídky ve čtvrtém čtvrtletí roku, ale včerejší údaje z USA ukázaly vysokou úroveň zásob. Americká agentura pro energii (EIA) oznámila, že zásoby ropy v USA minulý týden vzrostly o 3,6 mil. barelů na 421,9 mil. barelů, čímž výrazně překonaly odhady analytiků. Zároveň domácí produkce ropy v USA zůstala na rekordní úrovni 13,2 mil. barelů denně (bpd).
• OIL získává 3 % a roste nad 78 USD
  Ceny ropy dnes rostou, Brent (OIL) a WTI (OIL.WTI) se během dne obchodovaly téměř o 3 % výše. Dnes je ve hře řada faktorů, které podporují ceny ropy. Tím hlavním je stále napjatá situace na Blízkém východě:
• 🚩 OIL získává 3,7 %, když izraelská armáda informovala, že Írán vypustil rakety do Izraele
  Podle IDF byly rakety vypuštěny z Íránu do Izraele; všichni izraelské civilisty se nacházejí v bombových krytech, zatímco rakety z Íránu jsou vypalovány na Izrael. OIL dnes pokračuje v rally a dostává se na téměř 75 dolarů za barel, přičemž nyní získává 4 %. Druhá vlna hlásí, že rakety dorazí do Izraele za přibližně 75 minut podle nejnovějších zpráv.
• O investičním nástroji SPAC je slyšet stále častěji. První SPAC ve střední Evropě má slovenské kořeny
  Pojem SPAC (Special Purpose Acquisition Company) se postupně dostává i do slovníku investorů ze střední a východní Evropy. V USA je přitom považován za atraktivní formu zhodnocování peněz investorů a získávání kapitálu pro firmy už řadu let. Historicky první SPAC má od roku 2022 i náš region, tedy střední a východní Evropa. V západní Evropě přitom také nejde o úplnou novinku. Nejsilnějším byl rok 2021, kdy bylo na evropských burzách kótovaných až 32 SPACů. V aktuální analýze se analytička WOOD & Company Eva Sadovská věnuje tomu, co to SPAC je, jak se na evropských burzách v posledních letech etabloval, ale i tomu, jak vybrat kvalitní SPAC.
• Ojetiny v Česku zdraží o 30 procent, Ukrajinci je po celé střední Evropě masově skupují. Prezident Zelenskyj jim totiž kvůli válce zrušil všechny daně a cla na dovoz aut
  Hraniční přechody mezi Polskem a Ukrajinou jsou v těchto dnech plné kolon, v nichž jsou v nebývalé míře zastoupeny kamiony a nákladní vozy určené pro převoz osobních aut. Kolony jsou někdy tak dlouhé, jak tomu za celou dobu ukrajinské války nebylo. V pátek před víkendem se například na hraničním přechodu Medyka utvořila až 12kilometrová kolona.
• Okamžité platby a tokenizace. Mastercard představuje 10 trendů, které změní způsob placení v roce 2025
  Technologie a inovace stále rychleji proměňují způsoby placení. Platby v reálném čase se stávají globálním standardem, jsou dostupné již ve více než stovce zemí a v příštích třech letech budou tvořit 27 procent všech světových elektronických plateb. Blíží se konec zadávání čísla karty při platbách online, pokračuje zjednodušování plateb v maloobchodu, mezi firmami i mezinárodně a generativní AI dramaticky zvyšuje bezpečnost plateb. Deset klíčových trendů a technologií pro rok 2025 a další období představuje technologická a platební společnost Mastercard.
• OKD mění organizační strukturu a své důlní závody sloučí
  Od 1. dubna sloučí do jednoho organizačního celku Důlní závod 1, což byly dřívější doly ČSA, Lazy a Darkov, s Důlním závodem 2, což byl dříve Důl ČSM Sever a Jih. Společnost OKD vytvořila nový útvar Restrukturalizace, který bude koordinovat veškeré aktivity související s postupným útlumem zdejších jednotlivých šachet. Tyto změny schválilo představenstvo firmy. Výkonný ředitel OKD Antonín Klimša se snaží v předstihu zjednodušit organizační strukturu a optimalizovat všechny procesy v návaznosti na postupný pokles probíhající těžby.
• Okénko finančního trhu 10.10.2018
  Mezinárodní měnový fond ve své nejnovější studii varuje před krizí rozvíjejících se ekonomik. Jejich ukázky můžeme pozorovat už nyní na příkladu Turecka nebo Argentiny. Některé rozvíjející ekonomiky zažívají silné odtoky kapitálu pozorované naposledy v roce 2008, přitom právě takové ekonomiky jsou často silně závislé na zahraničním kapitálu. Problémy s financováním běžného účtu země se pak projevují prudkým oslabením měny a korekcí trhu. Studie byla představena na každoročním setkání výboru finanční stability tentokrát v Pákistánu, v zemi, která jako poslední dostala finanční pomoc od IMF ve snaze stabilizovat tamní veřejné finance. Začátkem tohoto roku k obdobnému kroku došlo v Argentině, která po vypuknutí měnové krize zažádalo o pomoc ve výši 50 mld. dolarů. Dalším příkladem je Turecko, které ještě do nedávna čelilo skokovému oslabení liry o více než 50 %. Ačkoli ve všech třech případech byl důvod vypuknutí krize někde jinde, vnější podmínky, které stály za tímto vývojem, jsou pro všechny stejné. Od začátku roku pozorujeme obrat trendu ve vývoji kurzu amerického dolaru, který je navzdory očekáváním, výrazně silnější. Zároveň americký Fed pokračuje ve své „agresivní“ politice zvyšování úrokových sazeb, zatímco ostatní centrální banky vyspělých ekonomik se drží se sazbami při zemi. K tomu se přidává nervozita trhů z rostoucích geopolitických rizik v čele s obchodními válkami. Kombinace těchto faktorů pak nutí investory stahovat svůj kapitál ze zemí, které se doposavad tvářily jako výhodná investice. Americké desetileté státní výnosy se nedávno pevně zakotvily nad úrovní 3 %, což už je pro mnoho investorů pádný důvod přehodnotit geografické rozložení portfolia.
• Okénko finančního trhu 10.1.2019
  Spotřebitelské ceny v prosinci meziměsíčně vzrostly o 0,1%, v meziročním srovnání spotřebitelská inflace stagnovala na hodnotě 2,0 %, což je nejnižší hodnota od dubna loňského roku. Inflace se tak v závěru loňského roku pohybovala v souladu s dvouprocentním cílem centrální banky. V průměru za celý loňský rok byla inflace mírně vyšší, když dosáhla 2,1 %. V listopadu i prosinci stagnovaly ceny potravin, zatímco jádrová inflace, zejména ceny služeb, dále zvyšovala svižný meziroční růst. Tato skutečnost spolu se slabší korunou tak podle našeho názoru bude vytvářet prostor pro další růst úrokových sazeb, které očekáváme hned na nejbližším zasedání bankovní rady v únoru. Trh si však současné zpomalení inflace vykládá jako důvod zastavení zvyšování úrokových sazeb ČNB, což se projevilo zploštěním výnosové křivky výnosů státních dluhopisů. Začátkem letošního roku by však mělo dojít ke zrychlení spotřebitelské inflace až na úroveň 2,5 %. Zdražování bude pohánět přetrvávající rychlý růst mezd působící zejména na vyšší ceny služeb, dražší budou i ceny energií pro domácnosti, do kterých se se zpožděním promítá rychlý růst cen energetických komodit v loňském roce.
• Okénko finančního trhu 10.12.2018
  T. Mayová, britská premiérka, se rozhodla odložit zítřejší parlamentní hlasování o návrhu smlouvy o Brexitu. Nechtěla riskovat, že by návrh neprošel parlamentem, a proto se rozhodla k jeho dočasnému stažení. Návrh chce znovu projednat s lídry unijních zemí na zasedání Evropské rady ve čtvrtek. Otevření návrhu dalšímu vyjednávání však přináší i jistá úskalí. Premiérka riskuje, že ostatní země začnou do smlouvy vkládat své požadavky. Například Francie chce rozšířit přístup do britských vod a Španělsko má požadavky ohledně Gibraltaru. Vyjádření od premiérky se však dočkáme až během dnešního odpoledne, kdy promluví k parlamentu a vysvětlí své pohnutky detailněji. Avšak do konce roku již mnoho času nezbývá a hlasování o Brexitu tak nejde odkládat do nekonečna. Zároveň bude pro premiérku velmi obtížné naklonit si poslance, kde již více než sto konzervativců veřejně prohlásilo, že návrh nepodpoří. Je tak přímo ohrožen březnový termín výstupu Británie z EU. Libra na tento vývoj reagovala skokovým oslabením. V současné chvíli se obchoduje na úrovni EUR/GBP 0,904, což je nejnižší hodnota za poslední tři měsíce.
• Okénko finančního trhu 10.4.2019
  Spotřebitelské ceny v březnu meziměsíčně vzrostly o 0,2 %, v meziročním srovnání se spotřebitelská inflace zvýšila na 3,0 %, což je nejvyšší hodnota od roku 2012. Březnové zrychlení cen bylo dáno dalším nárůstem cen elektřiny i vyššími cenami alkoholických nápojů. Vyšší byly rovněž ceny pohonných hmot, které reagovaly na postupně rostoucí ceny ropy na globálních trzích. Naopak poklesly ceny dovolených v důsledku končící zimní sezóny. Růst spotřebitelských cen se pohybuje na horní hranici inflačního cíle ČNB, což spolu s přetrvávající napjatou situací na trhu práce i slabší korunou vytváří prostor pro další růst úrokových sazeb. K jejich zvýšení by mohlo dojít hned na nejbližším zasedání bankovní rady počátkem května. Nepříznivý vývoj v zahraničí však bude působit proti zpřísňování měnové politiky. Ve zbytku letošního roku očekáváme, že inflace bude postupně zpomalovat a shora se přibližovat k dvouprocentnímu cíli. V průměru za celý letošní rok by tak spotřebitelské ceny měly vzrůst o 2,3 %.
• Okénko finančního trhu 10.5.2019
  Česká nezaměstnanost v dubnu klesla na 2,7 %, což představuje rekordně nízkou hodnotu od zavedení současné metodiky měření. Meziměsíčně tak z trhu práce zmizelo dalších zhruba 17 tisíc evidovaných uchazečů o zaměstnání a na jedno volné pracovní místo připadá již pouze 0,6 uchazeče. Nejvyšší nezaměstnanost vykázaly okresy Karviná (6,9 %) a Most (5,7 %), nicméně i zde se jedná o hodnoty, které by ještě před pár lety byly v rámci ČR naopak považovány za relativně nízké. Český trh práce se tak i nadále veze na vlně nebývalého nedostatku pracovní síly, který nutí firmy zvyšovat mzdy na úkor vlastní ziskovosti.
• Okénko finančního trhu 10.6.2019
  Podíl nezaměstnaných osob podle očekávání v květnu dále poklesl na 2,6 %. Jedná se o historicky nejnižší hodnotu, která byla na tuzemském trhu práce naměřena. Počet nezaměstnaných se oproti dubnu snížil na cca 200 tisíc, naopak počet volných pracovních míst dále narostl na více než 346. Na jednoho uchazeče tak připadá 1,7 volného pracovního místa. Zvyšující se rozdíl mezi nabídkou a poptávkou ukazuje, že napětí na tuzemském trhu práce dále narůstá, a to i přes zpomalování zahraničního ekonomického růstu a další rizika v podobě obchodních válek či brexitu. Během léta by se měl podíl nezaměstnaných osob lehce zvýšit vlivem sezónního přílivu čerstvých absolventů na trh práce. Nicméně pro vysátý trh práce to bude jen mírné zchlazení a ve zbytku roku by se měla nezaměstnanost nadále pohybovat na rekordně nízkých úrovních v blízkosti tří procent. Nedostatek pracovníků bude i nadále vyvíjet tlak na růst mezd, které si i v letošním roce udrží svižnou dynamiku na úrovni 7 %. To napovídá již výsledek za první čtvrtletí, kdy průměrná nominální mzda v ČR vzrostla o 7,4 %, podle měsíčních údajů se v průmyslu v dubnu zvedla dokonce o 8,4 %.
• Okénko finančního trhu 10.7.2018
  Německý ZEW index za červenec nepříjemně překvapil trh poklesem na -24,7 bodů, nejnižší hodnotu od roku 2012. Eskalující konflikt USA se zbytkem světa snižuje důvěru investorů ohledně budoucího vývoje. Jedná se o pátý pokles v tomto roce. Zhoršení výhledu přichází po dobrých výsledcích měsíčních statistik jako např. tovární objednávky či průmyslová výroba, které zaznamenaly zlepšení. Nicméně zhoršující se mezinárodní obchodní situace výrazně převážila tyto optimistické zprávy. Minulý týden vstoupilo v platnost nařízení americké administrativy ohledně cel na zboží z Číny ve výši 34 mld. dolarů, která okamžitě zásah vrátila. Tým RBI odhaduje zpomalení ekonomického růstu Německa pro tento rok na 2,2 % z loňských 2,5 %.
• Okénko finančního trhu 10.7.2019
  Podle nejnovější prognózy Evropské komise poroste HDP eurozóny v roce 2019 o 1,2 %. Pro rok 2020 očekává nepatrně pomalejší růst v porovnání s jarní prognózou a to 1,4 %. V porovnání s naší prognózou, kde očekáváme růst okolo jednoho procenta pro tento i následující rok, je však odhad Evropské komise stále optimističtější. Pro Českou republiku očekává komise stále silný růst nad úrovní dlouhodobého průměru okolo 2,6 % letos a 2,5 % příští rok. Naše současná prognóza ovšem počítá s nepatrně nižším růstem o dvě respektive o tři desetinky. Komise celkově očekává, že tuzemský růst podpoří především spotřeba domácností a pokračující investice do automatizace výroby, což je v souladu s naší prognózou.