Taleb: Větší obavu než z Evropy mám z neschopnosti USA přijmout problém. Banky, dluh a politický pat

Více strachu než dluhová krize v Evropě autorovi bestselleru Černá labuť Nicholasi Nassim Talebovi nahánějí Spojené státy a jejich další vývoj nejen v ekonomice. Zatímco Evropa podle Taleba své problémy dokáže pojmenovat, uvědomuje si je a méně nebo více důrazně je řeší, Spojené státy toho nejsou schopny a nejspíše ani ochotny. Jako od počátku mylnou pak vidí dosavadní finanční pomoc, která skončila v rukou amerických bankéřů.

Napětí na globálních trzích eskalovalo počínaje srpnovým snížením ratingu USA od S&P a zpomalováním ekonomiky na jedné straně a eskalací dluhové krize Evropy a rovněž zpomalující ekonomikou na straně druhé. „Rozdíl mezi Evropou a USA vnímám zřetelně ve schopnosti pojmenovat a přijmout svůj problém. Americe se jeho pochopení dosud nedostalo,“ uvedl Taleb. „Započteme-li politický pat ohledně způsobu řešení dluhů země a vysokou nezaměstnanost, obávám se mnohem více budoucnosti americké ekonomiky a to po delší čas,“ doplňuje jeho slova bývalý evropský bankéř a poradce francouzského exprezidenta Mitteranda v době ropného šoku osmdesátých let Jacques Attali.

Taleb opakovaně uvádí, že problém amerického zadlužení je mnohem vážnější než ten, který se řeší kolem Řecka a to i v případě rozšíření na další periferní ekonomiky Evropy. „Jednoduše neexistuje morální ospravedlnění, proč tak bohatý svět žije na úkor tak vysokých dluhů,“ míní Taleb.

Autor Černé labutě se opírá jako vysoce neefektivní do dosavadní pomoci „americké ekonomice“, která skončila v rukou amerických bank. Za udivující a neskutečné považuje reporty bank americké komisi pro cenné papíry SEC, ze kterých vyplývá suma 2,2 bilionu dolarů vynaložená na jejich pomoc, ze které v případě extrapolace na nejbližší dekádu dovozuje sumu blížící se pěti bilionům dolarů. „Jsou to peníze, které nešly na infrastrukturu, školy nebo dlouhodobé investice do americké ekonomiky, ale do rukou bank, jejich managementu a vybraných zaměstnanců. Takový transfer je nepředstavitelným rozsahem daně, rozsahem větším, než jsou si týmy prezidenta Baracka Obamy i dosud opozičních republikánů schopny připustit, že by mohly v budoucnu ušetřit omezením vládních deficitů,“ uvádí Taleb s tím, že banky, které pomohly dovést USA do dnešní situace, jsou v řadě případů dosud jediným sektorem, který těží z vynaložené pomoci na řešení.

„Jsou to banky, které dlouhodobě přijímají riziko, jsou placeny za růst, ale pokles přenesou na své akcionáře, daňové poplatníky a dokonce důchodce, cestou extrémně nízkých úrokových sazeb či tajné pomoci Fedu v rozsahu 1,2 bilionu dolarů. Výměnou za to se dočkáme výplaty bonusů místo toku úvěrů do ekonomiky a skrývání rizikových expozic. V důsledku za to opět platí daňoví poplatníci, důchodci a další, kdo spoléhali na návratnost svých úspor. Na tuto skupinu ?věřitelů? a budoucí generaci navíc skrze politiku nízkých sazeb dopadá transfer inflačního rizika,“ dovozuje Taleb a za největší políček považuje návrat bankovních bonusů na předkrizové úrovně.
Růst bank v posledních letech podle Taleba není důsledkem inteligentního podnikání, ale právě bezhlavého extenzivního způsobu byznysu a následného transferu rizik a ztrát. Taleb se zároveň ptá, jak je možné, že manažeři fondů a investoři drží akcie bank, ačkoli z nich nedostávají takový benefit, jaký odpovídá benefitu bankéřů externalizujících riziko na daňové poplatníky a jinak. Jako odpověď uvádí betu: Banky jsou zásadní součástí indexu S&P 500 a dalších a manažeři fondů je jednoduše držet „musejí“.

„Tito manažeři fondů a investoři by měli využít etiku stejně jako v minulosti vůči společnostem tabákovým nebo založeným na černé práci v Africe k vyvinutí tlaku na akcie bank a na základě své vlastní zodpovědnosti je začít selektovat podle míry tohoto transferu negativních externalit. Jak pro investory, tak pro celou ekonomiku by totiž bylo mnohem efektivnější, kdyby výše uvedené zdroje směřovaly do reálné ekonomiky a efektivnějšího byznysu,“ uzavírá své přesvědčení Taleb, profesor řízení rizik na newyorské univerzitě. Taleb zároveň přiznává, že zaujímá investiční pozice, ze kterých bude těžit v případě poklesu hodnoty akcií amerických bank.

(Zdroj: CNBC, Bloomberg, Project Syndicate)