Téměř polovině českých domácností se výrazně zvýšily výdaje za poslední rok

Čtěte více

• Tématické reporty: Centrální banka znovu snížila základní úrokovou sazbu o 75bb
  Česká národní banka snížila svou základní úrokovou sazbu o dalších 75 bb na 0,25 %. Rozhodla se tak učinit s ohledem na relativně pesimistický scénář pouze pozvolného oživení ekonomické aktivity v druhé polovině letošního roku. Očekáváme, že ČNB sazby znovu sníží na červnovém zasedání a dvoutýdenní repo sazba tak dosáhne technické nuly. Na této hladině pak podle nás setrvá až do konce příštího roku. V případě, že i pak bude ekonomika vyžadovat další podporu, ČNB bude muset využít nekonvenční nástroje, a tím nejpravděpodobnějším jsou podle nás devizové intervence.
• Tématické reporty: ČNB intervenuje na devizovém trhu
  Česká národní banka dnes vstoupila na devizový trh, aby zabránila oslabování české koruny. Ta za posledních čtrnáct dní vlivem rusko-ukrajinského konfliktu proti euru ztratila zhruba šest procent. Lze nalézt dva důvody pro toto rozhodnutí. Jedním je stabilizace korunového trhu, který je pod tlakem odlivu kapitálu v důsledku globálního nárůstu rizika. Druhým důvodem jsou další silné inflační tlaky, které oslabující koruna spolu s rostoucími cenami energetických komodit vytváří. Intervenční hladinu ČNB nezveřejnila a ani to od ní neočekáváme. Hlavním nástrojem měnové politiky zůstávají úrokové sazby. Vlivem aktuálního vývoje je rizikem, že tuzemské sazby překročí hranici 5 % a jejich snižování se odsune až do příštího roku.
• Tématické reporty: ČNB ponechala sazby beze změny
  Centrální banka v souladu s očekáváními dnes úrokové sazby nezměnila. Základní repo sazba tak zůstává 0,25 %. Jako hlavní důvod uvádějí centrální bankéři přetrvávající vysokou míru nejistoty spojenou s vývojem pandemie. Bankovní rada zůstává oproti prognóze ČNB, která do konce roku počítá s trojím zvýšením sazeb, i nadále opatrnější a očekává jejich stabilitu po delší dobu. Guvernér Rusnok uvedl, že předčasné zpřísnění měnové politiky může napáchat mnohem více škod oproti tomu, že by úrokové sazby zůstaly nízké po delší dobu, než by se zpětným pohledem mohlo zdát optimální. Zpřísňování měnové politiky může podle bankovní rady nastat až ve chvíli, kdy budou k dispozici hmatatelné výsledky ekonomického oživení a pandemie bude významně ustupovat. Naše prognóza očekává první zvýšení úrokových sazeb v listopadu.
• Tématické reporty: Fed by mohl naznačit, za jakých podmínek začne omezovat program QE
  Parametry nastavení měnové politiky ponechá Americká centrální banka ve středu beze změny. Mohla by však naznačit, jaké podmínky budou muset být splněny, aby začala omezovat svůj program nákupů aktiv. Zveřejněna bude i nová prognóza. Ta ale zřejmě zůstane bez výraznějších změn. Inflace podle ní pravděpodobně nepřekročí 2 % ani v roce 2023, takže není překvapivé, že medián výhledu vývoje úrokových sazeb bude pro následující tři roky počítat s jejich stabilitou. My prostor pro první zvýšení sazeb vidíme ve druhé polovině roku 2023. Dolarové sazby na trhu a výnosy amerických státních dluhopisů se v polovině roku odlepily ode dna a od té doby postupně rostou. Tento trend podle nás bude v příštím roce pokračovat díky nové vakcíně proti Covid-19 a očekávanému oživení ekonomiky. To by mělo podporovat i růst korunových sazeb, které jsou stále více ovlivněny právě dolarovými sazbami.
• Tématické reporty: Na zajímavější kroky ze strany ECB si budeme muset počkat
  Evropská centrální banka si své trumfy vystřílela již na prosincovém zasedání, kdy rozšířila a prodloužila pandemický program nákupů aktiv a zveřejnila svou novou prognózu. Čtvrteční zasedání tak bude z tohoto úhlu pohledu patřit k těm méně zajímavým. Centrální banka bude pravděpodobně hodnotit svoji prognózu v kontextu posledního pandemického vývoje. Pokračuje také strategická revize její měnové politiky, která zřejmě vyústí ve změnu inflačního cíle. Na tato oznámení si ale budeme muset ještě pár měsíců počkat. Pozornost ECB se v nejbližších měsících bude podle našeho názoru soustředit spíše na udržení příznivých podmínek na trhu pro financování než na dosažení inflačního cíle. Ten je stále v nedohlednu a s tím i zvyšování sazeb. To očekáváme až v roce 2024.
• Tématické reporty: Po verbálních intervencích by ECB měla přistoupit k akci
  K jednacímu stolu ve čtvrtek zasedne Evropská centrální banka. Tu začal znepokojovat růst výnosů dluhopisů na finančních trzích. Je tak velmi pravděpodobné, že toto téma bude ústředním bodem i nadcházejícího jednání. Aby ECB růstu výnosů zabránila, měla by podle našeho názoru místo verbálních intervencí již přistoupit k akci. Logickým krokem by tak bylo zvýšení nákupů aktiv v rámci stávajícího pandemického programu. Nejedná se tedy o žádný nový nástroj, ale pouze o flexibilnější využívání toho stávajícího. Evropské výnosy totiž podle naší prognózy dále porostou. Nahoru je potáhnou výnosy amerických Treasuries, ale i rostoucí inflační očekávání v eurozóně. V krátkém období má ECB šanci díky větším nákupům dluhopisů tento trend zbrzdit. Ve střednědobém horizontu by však v prostředí očekávaného ekonomického oživení a rostoucí inflace byla tato snaha velmi nákladná a pravděpodobně neúspěšná.
• Téma – nový formát videokomentářů k dění na finančních trzích
  Připravili jsme nový formát videa, který bychom rádi čas od času využívali ke komentářům k dění na finančních trzích. Snad se vám bude líbit.
• Téměř pětina českých domácností dá až 75 % svých příjmů na náklady spojené s bydlením
  Jaká je finanční kondice domácností, které v současnosti splácejí hypoteční úvěr? To bylo předmětem výzkumu finančněporadenské společnosti Swiss Life Select. A jedním z výsledků je i potvrzení rčení, že „člověk míní, život mění“. Po čerpání hypotečního úvěru se vyvíjí vše podle plánu pro necelých 30 procent dotázaných.
• Téměř polovina Čechů má nějaký typ půjčky nebo úvěru. Častěji se jedná o lidi s vyššími příjmy
  Hypotéky, spotřebitelské úvěry, půjčky od příbuzných nebo nebankovních institucí v současnosti splácí bezmála polovina produktivní české populace. Podle Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů, který společně realizují Česká spořitelna, Evropa v datech a Sociologický ústav AV ČR, půjčky častěji využívají lidé s vyššími příjmy, kteří je využívají především na dlouhodobé výdaje, jako je například nákup auta nebo bytu. S exekučním řízením se osobně nebo alespoň v rámci jedné domácnosti setkala pětina Čechů. Pozitivním zjištěním je fakt, že již několik let v řadě se počet lidí v exekuci snižuje. Podle červnových dat Exekutorské komory počet lidí v exekuci za posledních pět let klesl o bezmála 20 %.
• Téměř polovina držitelů nějaké kryptoměny se k nákupu dostala v roce 2021
  Téměř polovina současných držitelů kryptoměn ve Spojených státech, Latinské Americe a Asii je prvně koupila v roce 2021. Zjistil to podle agentury Reuters průzkum kryptoměnové burzy Gemini. Její tvůrci se od listopadu loňského roku do února 2022 ptali na kryptoměny skoro 30 000 lidí ve 20 zemích.
• Téměř všichni začínající investoři se nejprve učí obchodovat na demoúčtech
  Podle čeho si vybrat investičního brokera? Jakých chyb by se začínající investoři měli vyvarovat? Jak se naučit obchodovat? Na tyto a podobné otázky odpovídá Pavel Drahotský, ředitel Saxo Bank pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.
• Téměř 60 % těžby BTC využívá udržitelné energie
  Rada pro těžbu bitcoinů, dobrovolné fórum společností zabývajících se těžbou krypto aktiv podporované MicroStrategy Inc. Michaela Saylora, uvedla, že její poslední čtvrtletní průzkum ukázal, že globální průmysl těžby bitcoinů se více spoléhá na elektřinu z udržitelných zdrojů.
• Téměř 80 % vysokoškolsky vzdělaných lidí má zkušenost s investováním. Za nejatraktivnější považují investice do nemovitostí
  Investování láká stále více Čechů, jejich přístup k němu však často ovlivňuje dosažené vzdělání. Z průzkumu platformy InvestBay vyplývá, že alespoň jednou investovalo 78 % vysokoškolsky vzdělaných lidí, zatímco u těch se základním vzděláním nebo výučním listem to není ani polovina. Občané s vysokou školou mají nejen větší odvahu riskovat, ale čtvrtina z nich investuje primárně z toho důvodu, že disponuje volnými finančními prostředky. Naproti tomu u lidí s výučním listem je to jen 8,8 % a zároveň by 40,8 % při investování uvítalo pomoc finančního poradce. Co dalšího nám data prozradila o rozdílném přístupu k investicím?
• Temná data ADP americké akcie nezastavila, dolar klesá a koruna nejsilnější od března
  Americké i evropské akcie dnes rostou. Dobré zprávy přišly z vakcínové fronty, k tomu se přidaly spekulace o pokroku v jednáních o novém podpůrném programu pro americkou ekonomiku a především pro tamní pracovní trh. Z něj dnes přišla poměrně ponurá data od institutu ADP, podle kterých tvorba pracovních míst v americkém soukromém sektoru v červenci prudce šlápla na brzdu.
• Temná stránka elektromobility
  V posledních letech zažíváme revoluci v podobě rozmachu elektrických aut. Cílem je postupně se zbavovat závislosti na ropě a redukovat spalování fosilních paliv, která tvoří emise a přispívají ke klimatickým změnám. Navíc znečišťují ovzduší a ohrožují zdraví lidí, zejména ve velkých městech, kde je provoz přehuštěný. I nástup elektromobilů však neznamená jen pozitiva. Tato změna s sebou přináší také nové problémy, které mohou mít dalekosáhlé následky.
• Tempo německého hospodářství zpomalilo na 1,5 procenta
  „Je znepokojující, že největší evropská ekonomika ztrácí tempo svého růstu v situaci, kdy ještě nedošlo k brexitu a hlavní bojiště obchodních válek se vyhýbá Evropské unii. Po hlubokých propadech na burzách ze závěru loňského roku se začíná ukazovat, že se s dílčími problémy musí potýkat i reálné ekonomiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Tempo očkování dostává euro pod tlak
  Poslední týdny přinesly na trhy větší míru nervozity a řada investorů se začala stahovat zpět do amerického dolaru, který v průběhu minulého roku výrazně ztrácel a nervozitu tak přivítal, jelikož si mohl dojít pro menší zisky. Většina měn v koši proti americkém dolaru dokázala však své zisky alespoň částečně udržet. Nicméně euro se propadlo hluboko pod 1.20 a jeho oslabení podporuje nejen posilující americký dolar, ale také o poznání horší vyhlídky pro oživení evropské ekonomiky.
• Tempo poklesu cen v zemědělství prudce brzdí
  „Ceny zemědělských výrobců se v červenci meziměsíčně celkově nezměnily. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat ČSÚ. Oproti předchozímu měsíci vzrostly ceny obilovin o 2,9 %, ale také olejnin o 2,1 % či mléka o 0,5 %. Meziměsíčně naopak klesly ceny prasat, a to o 0,6 %, drůbeže o 3,5 % a vajec o 5,7 %, ceny brambor dokonce poklesly o 30,8 %. Meziročně pak byly ceny brambor nižší o 23,1 %, obiloviny zlevnily o 12,8 %. Celkově se ceny zemědělských výrobců meziročně snížily o 3,7 %, čímž se potvrdilo očekávané zpomalení poklesu. Ten trvá sice již patnáctý měsíc v řadě, jeho tempo však prudce brzdí. V červnu činil pokles cen v zemědělství v meziročním srovnání 7,5 %, v květnu dokonce 10,1 %. Vypadá to, že ceny zemědělských výrobců brzy dosáhnou v tomto smyslu svého limitu,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Tempo prohlubování deficitu státního rozpočtu v dubnu mírně zpomalilo
  Stát do konce dubna hospodařil s deficitem ve výši 200 mld. CZK. Jedná se o vůbec nejhorší výsledek za první čtyři měsíce. Zatímco příjmy vzrostly meziročně o 11,4 %, a za inflací tak jejich růst stále zaostává, dynamika výdajů letos nabrala na síle a naopak tempo zvyšování spotřebitelských cen výrazně předbíhá. Rovněž kumulovaný schodek za posledních 12 měsíců zůstává blízko rekordních hodnot. Aktuálně pozorovaný trendový nesoulad mezi příjmy a výdaji je tedy srovnatelný s rokem 2021.
• Tempo rastu úverovania európskym firmám zrýchľuje. Je to ďalší náznak, že spomalenie ekonomiky môže byť dočasné.
  K výraznejšiemu spomaleniu ekonomiky je potrebné buď silnejšie uťahovanie fiškálnych alebo monetárnych podmienok. Fiškálne je aktuálne na tom eurozóna dobre, drvivá väčšina krajín nemá žiaden problém s deficitmi, naopak majú priestor skôr pre fiškálnu expanziu. Monetárne je na tom z hľadiska úrokových sadzieb tiež veľmi dobre, keďže ECB ich drží v mínuse a nebude ich dvíhať minimálne ďalší rok. Otázne však je, či sa posledné horšie čísla z eurozóny nepremietli do slabšej tvorby úverov. A to či už kvôli nižšiemu dopytu po dlhu alebo kvôli tomu, že banky sú ochotné menej požičiavať.