Česko má historicky rekordní počet neobsazených pracovních míst, dokonce ještě vyšší než před pandemií. Je to bolehlav pro zaměstnavatele, dobrá zpráva pro vládní politiky

Čtěte více

• Česko letos poroste zřejmě méně, než nově prognózuje MMF. Fond nezohlednil čerstvou hloubku potíží autoprůmyslu, ani nečekaně silnou měnovou restrikci ČNB
  Česká ekonomika v letošním roce vykáže růst o 3,8 procenta, v příštím roce ale tempo růstu zrychlí na 4,5 procenta. Ve svém podzimním výhledu to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Zhoršil tak odhad z jarní prognózy, kde očekával na letošní rok vzestup hrubého domácího produktu (HDP) o 4,2 procenta.
• Česko letos vykáže rekordní schodek státních financí, ratingové agentury jsou zatím shovívavé. Trpělivost jim ale jednou dojde, je třeba přijít s plánem ozdravení
  Výsledek hospodaření státního rozpočtu za letošní první pololetí potvrzuje, že Česko letos vykáže historicky rekordní schodek státních financí, jenž dokonce převýší ten loňský. Deficit letos dosáhne 420 miliard korun. Ve druhém pololetí roku lze očekávat výraznější ekonomický růst, jejž umožní postupující vakcinace u nás i v zahraničí. Stát si také obecně ve druhém pololetí půjčuje méně než v pololetí prvním, přičemž letošek nebude výjimkou – i to v příštích měsících zmírní tempo nárůstu státního dluhu.
• Česko letos zatím vyvezlo o 130 miliard korun méně aut než loni, export elektroniky nebo potravin ale navzdory covidu meziročně stoupá
  Meziroční propad tuzemského exportu činí za uplynulá tři čtvrtletí letošního roku 9,4 procenta. Pokud bychom takový propad vyhlíželi letos v lednu, budeme za katastrofisty. Pokud bychom jej vyhlíželi letos v dubnu, pak budeme celkem za optimisty.
• Česko loni navýšilo svůj čistý export elektřiny o 27 procent, je třetím největším čistým vývozcem elektřiny v EU. České domácnosti ale elektřinu mají jednu z nejdražších v EU
  Česká republika loni vyvezla o 13,6 milionu megawatthodin elektřiny více, než jí dovezla. Řadí se tak k největším čistým exportérům elektřiny v Evropě. Navíc navýšila svůj čistý vývoz elektřiny oproti roku 2021, kdy takto vyvezla 10,7 milionu megawatthodin. Nárůst představuje 27,1 procenta a loni rovněž patřil k nejvýraznějším v Evropě.
• Česko loni poprvé od roku 2019 snížilo své zadlužení. Veřejné finance se tak stabilizují po šocích v podobě covidu a války na Ukrajině
  Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice na úroveň rovných 44 procent HDP. Jedná se dosud o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje a že konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.
• Česko loni rozšířilo svůj „zlatý poklad“ o více než tunu zlata. ČNB v posledním půldruhém roce navýšila své zlaté rezervy nejvíce od 90. let, cena zlata však klesá
  Česká národní banka loni přikupovala zlato. Své devizové rezervy ve zlatě rozšířila celkem o 35 tisíc troyských uncí zlata, což odpovídá 1,01 tuny drahého kovu. Na počátku loňského roku disponovala 305 tisíci troyských uncí drahého kovu, koncem roku to bylo už 340 tisíc uncí, neboli zhruba 10,6 tuny. ČNB tak ke konci loňska držela nejvíce zlata od ledna 2015.
• Česko loni rozšířilo svůj „zlatý poklad“, uložený v sejfech České národní banky, o více než tunu zlata. Češi přesto mají doma stále dvakrát více zlata než centrální banka, na Chorvaty ale ani tak nemají
  Česká národní banka loni přikupovala zlato. Své devizové rezervy ve zlatě rozšířila celkem o 35 tisíc troyských uncí zlata, což odpovídá 1,01 tuny drahého kovu. Na počátku loňského roku disponovala 305 tisíci troyských uncí drahého kovu, koncem roku to bylo už 340 tisíc uncí, neboli zhruba 10,6 tuny. ČNB tak ke konci loňska držela nejvíce zlata od ledna 2015.
• Česko loni „vymíralo“ nejrychleji od roku 1918. Ukrajinští imigranti trend výrazně zvrátí, mohou zmírnit také inflaci v zemi
  V Česku loni zemřelo takřka 140 tisíc lidí, přesněji 139 900. Je to ještě o 10 600 osob více než v roce 2020, kdy covidová pandemie – klíčový zdroj tak vysokého počtu zemřelých – propukla. Počet zemřelých tak převýšil počet živě narozených o 28 100. Takto relativně vysoké číslo znamená, že Česko loni „vymíralo“ nejrychleji od roku 1918.
• Česko loni v žebříčku zadluženosti zemí EU dopadlo nejhůře od krizového roku 2013
  Česko bylo loni 9. nejméně zadluženou zemí EU. Tak špatně na tom předtím bylo naposledy v krizovém roce 2013. Naopak nejlepších výsledků v tomto miléniu dosahovalo v letech 2016 až 2020, kdy bylo soustavně čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU.
• Česko má historicky rekordní počet neobsazených pracovních míst, dokonce ještě vyšší než před pandemií. Je to bolehlav pro zaměstnavatele, dobrá zpráva pro vládní politiky
  Trh práce v Česku se přehřívá nad očekávání intenzivně. Srpnová míra nezaměstnanosti činí 3,6 procenta, jak vyplývá z dnešních údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Čekal se přitom údaj 3,7 procenta. V Česku je však navíc největší počet volných pracovních míst, a to více než 363 tisíc. Tento údaj znatelně překonává předpandemické maximum, dosažené v únoru 2020, kdy počet neobsazených pracovních míst činil necelých 352 tisíc.
• Česko má nejlepší rating v historii a i mezi zeměmi bývalého východního bloku. Přední ratingová agentura Moody’s mu po dlouhých takřka sedmnácti letech zvýšila hodnocení
  Ratingová agentura Moody’s včera po uzavření trhů zlepšila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky. Premiér Andrej Babiš to hned v sobotu ráno označil na twitteru za skvělý úspěch tuzemského hospodářství, což je nepochybně pravda.
• Česko má nejnižší dluh za posledních deset let
  Veřejné zadlužení České republiky se daří držet víceméně stabilizované již sedm let. Potvrzují to dnešní čísla Českého statistického úřadu k dluhu a deficitu vládních institucí ve třetím loňském čtvrtletí. Dluh vládních institucí mezičtvrtletně klesl na 1783,5 miliardy korun. Jeho krátkodobé výkyvy však nejsou podstatné, jelikož odráží třeba jen časování splatností jednotlivých dluhopisů ČR či naopak jejich emisní kalendář.
• Česko má nejnižší nezaměstnanost v eurozóně. ECB plánuje utáhnout uvolněnou monetární ekonomiku
  Míra nezaměstnanosti v eurozóně se v květnu snížila z 8,1 % na 7,9 %. V Evropské unii pak došlo k poklesu nezaměstnanosti o jednu desetinu procentního bodu na 7,3 %. Nejnižší zaměstnanost z celé EU stále přetrvává v České republice (3,3 %). Nizozemsko se však také může pochlubit stejnou úrovní nezaměstnaností.
• Česko má nejvyšší inflaci v celé EU, klíčovým „viníkem“ je přitom takzvaný úsporný tarif, ukazují nová data Eurostatu. Česko svojí inflací překonává dokonce už i Maďarsko
  Česká republika vykazovala letos v listopadu vůbec nejvyšší míru meziroční inflace v celé EU. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Eurostat. Takzvaná harmonizovaná inflace – tedy inflace srovnatelná napříč unijními zeměmi – dosáhla v listopadu v Česku meziroční úrovně rovných osmi procent. Inflace v Česku tak převyšuje dokonce i inflaci v druhém Maďarsku (viz graf níže). Nejnižší inflaci hlásí Belgie, kde se už ceny dokonce meziročně propadají, a to o 0,8 procenta. Průměr EU pak odpovídá hodnotě 3,1 procenta.
• Česko má nejvyšší míru nezaměstnanosti mladých lidí za posledních více než osm let, říká Eurostat
  Zatímco obecná míra nezaměstnanosti se i podle dnešních dat Úřadu práce vyvíjí příznivě, vykazuje za červenec úroveň 3,5 procenta, lepší než převážně očekávanou hodnotu 3,6 procenta, Česko má nebývale vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí ve věku do 25 let. Ta letos v červnu dle dat Eurostatu čítala 13,7 procenta. Vyplývá to z nově zveřejněných údajů Eurostatu.
• Česko má nejvyšší podíl vkladů v domácí měně z „nových“ zemí EU, které neplatí eurem. Plyne z aktuální každoroční zprávy Evropské centrální banky
  Podíl bankovních vkladů domácností a firem v ČR v koruně činil loni 91,2 procenta. Jedná se o nejvyšší podíl vkladů v domácností mezi „novými“ zeměmi EU, které nejsou členy eurozóny. Druhý nejvyšší podíl mezi těmito státy vykazuje z daných zemí Polsko (88,4 procenta), třetí pak Maďarsko (78,8 procenta).
• Česko má nejvyšší schodek v historii, úroková sazba na jeho dluhu i proto dnes vyskočila na desetileté maximum
  Česká republika loni vykázala historicky nejvyšší schodek státního rozpočtu, 419,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které na dnešní tiskové konferenci zveřejnil ministr financí Zbyněk Stanjura. Deficit je tak ještě o 52,3 miliardy korun vyšší než ten za předloňský rok, kdy pandemie propukla.
• Česko má nejvyšší schodek zahraničního obchodu v dějinách. A mohlo být ještě hůře – loňský prosincový „finiš“ je totiž lepší, než se čekalo, zejména díky dobrému výkonu autoprůmyslu
  Zahraniční obchod České republiky vykázal v loňském roce svůj největší schodek v historii, takřka 200miliardový. Deficit nakonec psychologickou metu 200 miliard těsně nepřekonal, skončil na úrovni 198,1 miliardy korun. A to díky tomu, že prosincový výsledek zahraničního obchodu výrazně předčil všechna expertní očekávání. V posledním měsíci loňska totiž schodek činil jen 1,2 miliardy korun. Pokud by činil 19 miliard korun, což byla hodnota, kterou experti oslovení agenturou Bloomberg viděli jako nejpravděpodobnější, celkový loňský deficit by hranici 200 miliard korun hravě překonal.
• Česko má podle Bloombergu reálně jednu z nejvíce uvolněných měnových politik na světě. V režii ČNB se tak ocitá ve společnosti proinflačních ekonomik Turecka, Srí Lanky, Argentiny či Pákistánu
  Česká republika má momentálně jednu z reálně nejvíce uvolněných měnových politik na světě, tedy politiku, jež poměrně málo tlumí inflaci. Vyplývá to z nejnovějšího pravidelného přehledu agentury Bloomberg. Ten sestává nejen z nominálních základních úrokových sazeb, které přímo nastavují jednotlivé centrální banky, ale také ze sazeb reálných, které zohledňují inflaci. Reálné úrokové sazby jsou přitom pro rozhodování investorů či spotřebitelů často podstatnější než sazby nominální. Vyjadřují totiž skutečnou, tedy právě reálnou, cenu peněz, resp. úvěrů.
• Česko má rozpočet s historicky rekordním schodkem, který by bývalo lepší přepracovat. Škrty ve výdajích na armádu jsou ostudné
  Sněmovnou dnes prošel rozpočet, která vstoupí do učebnic jako „největší sekera“ v dějinách České republiky. Jde o rozpočet, který bylo jistě lepší přepracovat, a to i za cenu třeba několikatýdenního provizoria. Provizorium by žádnou pohromou, ani ostudou nebylo. To už je ostudnější to, že v rámci politického „handlu“ za účelem prosazení rozpočtu došlo na desetimiliardový škrt v chystaných armádních zakázkách. Uspokojivá výše armádních výdajů by měla být prioritou rozpočtu, i kvůli našim závazkům vůči spojencům v NATO.