Češi v červenci utráceli málem jako před koronavirem, výjimkou jsou třeba auta. Trpí také segment ubytování, notně závislý na výdajích zahraničních návštěvníků

Čtěte více

• Češi teď mají díky daňovému balíčku a zrušení superhrubé mzdy více peněz. Do čeho je budou investovat - do nemovitostí, nebo do akcií?
  Na pražské burze se včera začalo obchodovat s novým titulem, největším zprostředkovatelem směny deviz v Česku, společností SAB Finance. Jde o nejnovější důkaz toho, že pandemie zájem o tuzemský kapitálový trh nesnižuje. Loni to byly emise Zbrojovky nebo on-line lékárny Pilulka, letos se na burzu chystá například řetězec italských restaurací Coloseum.
• Češi teprve začínají ochutnávat Green Deal EU a už „prskají“. Výrazné zdražení regulované ceny elektřiny je prvním z hmatatelných důsledků zelené agendy EU
  V téhle zemi Green Deal zjevně nemá šanci. Ještě ani pořádně nezačal a celý národ – lidi i firmy – už brečí, že zdraží elektřina. A hněvem lidu vystrašení politici svolávají mimořádné tiskovky. Tak znova: cílem Green Dealu je masivní umělé zdražení „špinavých“ energií, kterých je většina. Takové, jež podnítí přechod na zelené energie, které ale potřebují vyšší míru flexibility elektrizační soustavy, a zejména fosilní, případně jadernou zálohu, pročež jsou celkově výrazně dražší. To teď právě mají Češi začít pociťovat na vlastní peněžence.
• Češi trpí fetišem vlastnického bydlení, které je a bude stále hůře dostupné
  Češi trpí fetišem vlastnického bydlení. V zemích, jako je Německo, Švýcarsko nebo Rakousko, které si jinak rádi Češi berou za příklad, přetrvává daleko nižší podíl populace bydlící ve vlastním bytě nebo domě. Nájemní bydlení je tam mnohem rozšířenější než v Česku. A nikomu to nepřipadá jako ekonomický nerozum. Jestliže tuto mentalitu Češi postupně přijmou za svoji také, usnadní jim to život. Navíc učiní věc v mnoha ohledech rozumnou i ryze z ekonomického hlediska.
• Češi utráceli méně, než se čekalo, už před říjnovým nouzovým stavem. Bojí se budoucnosti
  Češi v září v obchodech utráceli trochu méně, než se čekalo. Jejich slabší než předpokládaná ochota ke spotřebním výdajům ale sama o sobě nepředstavuje výraznější potíž, pokud by nedošlo na právě probíhající závažnou druhou vlnu pandemie koronaviru a s ní spjatá protiopatření.
• Češi utrácí méně, než se čekalo; stále se bojí zhoršení ekonomické situace. Šetří na elektronice i oblečení
  Maloobchodní tržby se v Česku v srpnu propadly více, než se čekalo, a to meziročně o 2,8 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali pokles jen o 1,9 procenta. Tvrdá data ke spotřebě domácností tak potvrzují to, co zachytila šetření jejich nálady. Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se totiž v srpnu po červencovém zlepšení zhoršila.
• Češi utrácí v Česku méně a v zahraničí více, třeba i za potraviny. Stát tak přichází o peníze z daní
  Maloobchodní tržby se v Česku v září propadly více, než se čekalo, a to meziročně o rovná čtyři procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali pokles jen o 3,7 procenta.
• Češi utrácí více, než se čekalo. S nástupem podzimu a nástupem topné sezóny překvapivě navýšili své spotřební výdaje, zatímco v létě je snižovali
  Lidé v Česku v září utráceli více, než se čekalo. Maloobchodní tržby tak překonaly všechny expertní odhady. Meziročně sice stále vykazují pokles, o 5,6 procenta, ten je však citelně nižší, než se čekalo. Čeští i zahraniční analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů, že maloobchodní tržby vykážou za září meziroční pokles 7,8 procenta.
• Češi utrácí za elektroniku více než před rokem, navzdory koronaviru. Jejich spotřební apetýt ale v srpnu přesto poněkud ochladl
  Maloobchodní tržby vykázaly v srpnu slabší výkon než v červenci. Růst výkonu maloobchodu, který byl patrný po skončení jarní vrcholné fáze koronavirové uzavírky podstatné části ekonomiky, tak ustal. Po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní činil červencový meziroční růst tržeb v maloobchodě 1,8 procenta, zatímco v srpnu 1,6 procenta. Stále jde o poměrně solidní výkon, vzhledem k míře, v jaké se lidé v ČR v srpnu obávali zhoršení své vlastní i obecné ekonomické situace.
• Češi utratili v Polsku za cigarety 6 miliard korun. Letos koupí 70 milionů krabiček
  „Češi letos za nákupy polských cigaret utratí nejméně 6 miliard korun, z toho 5 miliard korun bude inkasovat polský státní rozpočet na polské spotřební dani a na polské DPH. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo České sdružení pro značkové výrobky z kontinuálního průzkumu odhozených prázdných krabiček cigaret v českých koších. V něm konstatuje, že se polské cigarety podílejí na celkové spotřebě cigaret v České republice z devíti procent, což znamená, že Češi v Polsku letos nakoupí zhruba 70 milionů krabiček cigaret,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Češi už mají doma víc zlata, než národní banka v trezorech
  Který národ vede v nákupech investičního zlata? Němci, kteří v přepočtu na osobu vládnou světovému žebříčku. Podle nejnovějšího přehledu marketingové organizace World Gold Council (WGC), která sdružuje nejvýznamnější těžaře zlata, na jednoho Němce včetně kojenců připadl vloni nákup přes 1,4 gramu zlata.
• Češi v květnu překvapivě silně utráceli, hlavně za elektroniku či domácí potřeby. Koronavirus jako by se jich netýkal, ovšem to vše hlavně jen na dluh
  Češi v květnu v obchodech utráceli více, než se čekalo. Maloobchodní tržby bez zahrnutí motoristického segmentu se tak meziročně propadly pouze o 0,7 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali s poklesem tržeb o 6,4 procenta.
• Češi vlastní zlato za miliardy. S každým poklesem ceny přikupují další
  Trh se zlatem se mění a mění se i způsob, jakým Češi drahý kov kupují a uchovávají. I když Češi své zlaté úspory navyšují, meziročně maloobchodní poptávka po drahém kovu klesla. Podle ekonomů je vzhledem k přetrvávající vysoké poptávce ze stran centrálních bank a jiných významných hráčů pokles ceny pod 48 tisíc korun za burzovní cenu unce nepravděpodobný.
• Češi v lednu nakupovali více než v prosinci, hlavně třeba oděvy a obuv ve slevách. Jejich nákupní nálada se takřka rekordně zlepšila díky uklidnění situace kolem cen energií a díky teplému počasí
  Lednové maloobchodní tržby mírně předčily očekávání. Předpokládal se totiž jejich propad o 7,9 procenta, avšak nakonec pokles činí „jen“ 7,7 procenta. Jedná se tak o nejslabší meziroční propad od loňského září.
• Češi v listopadu navýšili své útraty méně, než se čekalo. Utrácí ovšem stále solidně, jejich nákupní apetýt zeslábne letos, i kvůli obavě z propouštění
  Češi stále nakupují docela s gustem, od oblečení přes mobily až po elektroniku. Jejich útraty táhnou ekonomiku, jisté ochlazení však již přichází. Růst maloobchodních tržeb v listopadu 2019 opět úplně nenaplnil očekávání analytiků, byť za střední hodnotou jejich odhadu meziročního růstu ve výši tří procent zaostal jen nepatrně.
• Češi v listopadu navýšili své útraty v obchodech nejvýrazněji za více než dvacet let, třeba za oblečení a boty utratili o více než 280 % o rok dříve
  Lidé v ČR loni v listopadu navýšili své útraty v obchodech nejvíce za více než dvacet let. Meziročně totiž tržby v maloobchodu vzrostly o 13,2 procenta, což je nejvyšší údaj od října 2001.
• Češi v Německu: požadavky ✅ kariérní příležitosti ✅ integrace
  Zjistěte, jaké jsou požadavky a formality pro Čechy, kteří chtějí pracovat v Německu ✅ Objevte kariérní příležitosti ✅ Tipy pro integraci.
• Češi v polském pohraničí by se dnes měli předzásobit pohonnými hmotami
  Češi v polském pohraničí by se dnes měli předzásobit pohonnými hmotami, od zítřka hrozí jejich skokové zdražení. Paliva jsou v Polsku, kde nízké ceny zajišťuje i armáda, stále dramaticky levnější než v ČR i přesto, že investoři věří ve volební úspěch opozice.
• Češi v polském pohraničí by se měli předzásobit pohonnými hmotami, po víkendu hrozí jejich skokové zdražení. Paliva jsou v Polsku, kde nízké ceny zajišťuje i armáda, stále dramaticky levnější než v ČR i přesto, že investoři věří ve volební úspěch opozice
  Pohonné hmoty v Polsku jsou stále dramaticky levnější než ty v Česku. Rozdíl činí v případě benzínu průměrně 7,70 Kč/l, v případě nafty dokonce 7,80 Kč/l. Vyplývá to z dat, která včera zveřejnila Evropská komise. Jedná se o průměry, resp. rozdíly průměrů, vždy za celou zemi; například v pohraničí se ceny od těch průměrných mohou i poměrně výrazně lišit.
• Češi v průměru berou už skoro 40 tisíc, růst mezd loni ve čtvrtém čtvrtletí „vyrazil dech“. Propouštění jsou hlavně pracovníci s nízkým příjmem
  Průměrná mzda se loni ve čtvrtém čtvrtletí poprvé v historii České republiky přiblížila k úrovni 40 tisíc korun. Dosáhla úrovně 38 525 korun. Její meziroční nárůst, v porovnání s posledním čtvrtletím roku 2019, výrazně překonal očekávání analytiků. Ti, které oslovila agentura Bloomberg, předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů reálný růst mezd o jedno procento. Ve skutečnosti si mzdy polepšily o 3,8 procenta. To znamená, že průměrná mzda byla ve čtvrtém čtvrtletí 2020 o zhruba 2000 korun vyšší, než experti předpokládali. To ilustruje značnou míru nejistoty, kterou jsou z důvodu pandemické situace odhady makroekonomických veličin zatíženy. Nutno však doplnit, že na průměrnou mzdu dosáhne pouze přibližně třetina pracovníků, zatímco zbylé dvě třetiny mají mzdu nižší.
• Češi v říjnu navýšili své útraty méně, než se čekalo. Utrácí ovšem stále solidně, jejich nákupní apetýt zeslábne příští rok, kvůli obavě z propouštění
  Češi stále nakupují s gustem, od oblečení přes mobily až po elektroniku. Jejich útraty táhnou ekonomiku, ochlazení přijde příští rok. Rychlejší růstové dynamiky v tomto ekonomickém cyklu už český maloobchod nedosáhne.