Česko výrazně zlepšilo čerpání evropských peněz, i proto má lepší čistou pozici. Za bezmála rok „přeskočilo“ v rychlosti čerpání takřka třetinu zemí Evropské unie

Čtěte více

• Česko už příští rok sníží schodek veřejných financí na úroveň maastrichtského limitu pro přijetí eura, prognózuje Evropská komise. Stalo by se tak poprvé od roku 2019, byl by to úspěch Fialovy vlády
  Česká republika podle Evropské komise už příští rok znatelně pokročí ve stabilizaci svých veřejných financí. Vyplývá to z dnes zveřejněné prognózy Bruselu. Podle ní Česko již v příštím roce stlačí schodek veřejných financí na úroveň rovných tří procent hrubého domácího produktu, a to z letošních předpokládaných 3,6 procenta HDP. Na uzdě, totiž citelně pod průměrem EU tak udrží celkové zadlužení v poměru k HDP a rovněž úrokové platby související s dluhem, které by měly letos i v roce 2024 rovněž zůstat výrazně pod úrovní průměru EU i eurozóny.
• Česko včera dovezlo letošní rekordní objem ruského plynu, přes 110 tisíc megawatthodin
  Objem ruského plynu dováženého do Česka znatelně narůstá. Včera podle dat ENTSOG, tedy evropské sítě přepravců plynu, činil objem plynu přepravený ze Slovenska do Česka stanicí Lanžhot více než 123 tisíc megawatthodin (viz graf Bloombergu níže). To je dosavadní letošní nejvyšší údaj. Objem plynu přepravovaného ze Slovenska do Česka stanicí Lanžhot postupně narůstá od začátku letošního října, když předtím byl prakticky po celý letošní rok nulový.
• Česko ve třetím čtvrtletí 2020 korigovalo svůj veřejný dluh, ten se však letos dostane nad úroveň 40 procent. Hrozí zhoršení ratingu
  Česká republika loni ve třetím čtvrtletí vykázala druhý nejvyšší veřejný dluh ve své historii. Dosáhl úrovně 2,17 bilionu korun. Podruhé v historii čtvrtletních sledování tak převýšil úroveň dvou bilionů korun. Poprvé se tak stalo v loňském druhém čtvrtletí, kdy činil dokonce 2,26 bilionu korun.
• Česko v nezaměstnanosti dále láme rekordy
  „Rekordně nízká míra nezaměstnanosti v Česku stále přetrvává. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Úřadu práce. Nezaměstnanost se v červnu držela na 3,6 %, stejně jako tomu bylo v květnu, v meziročním srovnání pak byl podíl nezaměstnaných vyšší jen lehce, o 0,2 %. V loňském roce totiž zaměstnavatelé nabírali více sezónních zaměstnanců, letos již dříve avizovali, že tzv. brigádníků plánují zaměstnávat méně. Nezaměstnanost v červnu meziměsíčně klesla ve 12 krajích a v 52 ze 77 okresů. Uchazečů o zaměstnání pak bylo v červnu 272 684, o 1 638 méně než v květnu,“ popisuje Marcela Hrdá, partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Česko v pasti NIMBYsmu
  Restart Česka. Republika v pohybu. Česko musí zrychlit. The country for the future. To vše jsou názvy strategií, jak modernizovat tuzemskou ekonomiku v režii hlavních politických stran. Jejich výchozí premisa je bezpochyby pravdivá – Česko má všechny předpoklady prosperovat a hrát první ligu společně s vyspělými západními státy. Na cestě nás však čeká spousta výzev. A nejde přitom pouze o pro-růstové legislativní změny, ale také o mentální výhybku napříč společností.
• Česko v pátek zřejmě jako Brusel, Berlín i Paříž podpoří řešení drahých energií „konfiskací“ zisků jiných než plynových elektráren. Nebude pak moct uplatnit „válečnou daň“ na ČEZ
  Ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela dnes potvrdil, že při páteční mimořádné evropské radě pro energetiku budou na stole dva stěžejní návrhy, jak domácnostem i firmám napříč EU ulevit od vysokých cen energií.
• Česko v těchto týdnech dováží z Ruska zhruba 50 % plynu, vyplývá i z dat ministerstva průmyslu
  Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní uvádí, že během letošního roku až do října, tedy fakticky v říjnu (neboť předtím, od letošního ledna, ze Slovenska do Česka plyn prakticky netekl – viz obr. 2 níže) přiteklo 79,6 milionu kubíků plynu (viz obr. 1 níže). Podle dat Bloombergu k přepravě plynu skrze stanici Lanžhot se v říjnu ze Slovenska do Česka přepravilo 88,4 milionu kubíků (viz obr. 2 níže). Takže přes 90 % plynu, který v říjnu prošel Lanžhotem, bylo z Ruska – pokud tedy platí údaj ministerstva průmyslu.
• Česko v tichosti obnovilo dovoz ruského plynu, a hned poměrně razantně. V rostoucí míře dováží z Ruska také ropu
  Proklamace tuzemských politiků, že se Česko zbavilo své závislosti na ruském plynu, jsou od minulého měsíce poněkud v rozporu s údaji z předávací stanice v Lanžhotu. Od začátku října totiž plyn na této hraniční stanici už neteče z Česka na Slovensko jako předtím, ale ze Slovenska do Česka. A to v objemu až 100 gigawatthodin denně (viz graf Bloombergu níže). Znamená to tedy, že Česko bez výraznějšího zájmu médií obnovilo svůj dovoz ruského plynu. Výrazných až čtyřicet procent do Česka dováženého plynu je nyní právě ruského původu.
• Česko vykazuje jednu z nejnižších inflací v EU. Jen pět zemí eurozóny z dvaceti ji má ještě nižší
  Česká republika letos v únoru vykazovala sedmou nejnižší inflaci v EU. Podle Eurostatu činila meziročně 2,2 procenta, což Česko řadí na sedmé místo v pomyslném pořadí zemí EU dle nejnižší inflace. Česko má nižší inflaci, než odpovídá průměru EU (2,8 procenta) i eurozóny (2,6 procenta). Vykazuje také citelně nižší inflaci než všechny okolní země.
• Česko vymírá tempem 2500 lidí měsíčně, i když počet zemřelých po covidu klesl o třetinu. Situaci zachraňuje imigrace
  V Česku letos během prvního čtvrtletí zemřelo o takřka třetinu méně lidí než ve stejném období loňska. I přes ústup covidové pandemie, jež představuje stěžejní příčinu loňského extrémně vysokého počtu zemřelých, však i letos zůstal jejich poště nadprůměrný. V porovnání s průměrem let 2015 až 2019. Důvodem je zejména to, že v sílící intenzitě vymírají populačně silné poválečné ročníky. Nejvíce zemřelých z hlediska roku narození letos připadá na rok 1946.
• Česko vyváží do Ruska více piva než před invazí na Ukrajinu, o zhruba dva miliony půllitrů. Za rok 2024 by měla být finanční hodnota vývozu českého piva do Ruska historicky rekordní, poprvé atakuje miliardu korun
  Česko loni od ledna do října vyvezlo do Ruska takřka 33,1 tisíce tun piva. To odpovídá bezmála 62 milionům půllitrů. Rusko tak bylo v uvedeném období roku 2024 třetí nejvýznamnější destinací odbytu českého „zlatavého moku“. A to po Německu a Slovensku. Hodnota českého piva loni vyvezeného do Ruska odpovídala zhruba 13,3 koruny na půllitr, což je srovnatelné se spotřebitelskou cenou baleného piva v českých obchodech. Hodnota do Ruska vyvezeného piva totiž loni od ledna do října činila mírně více než 819 milionů korun. Údaje vyplývají z dat ČSÚ.
• Česko zasáhla práva inflační smršť, inflace je nejvyšší od roku 1993. Pádivá inflace poškodí i střední třídu, třeba jízdné na vlak zdraží o 20 %, důchodcům ale o 140 %
  Dubnová míra inflace v ČR opět všem vyrazila dech. Jak v meziměsíčním pohledu, tak meziročně překonala veškerá očekávání. Meziročně činí 14,2 procenta, takže je nejvýraznější od prosince roku 1993. Závratná je na dubnové poměry také meziměsíční dynamika inflace.
• Česko za tři roky vyvezlo tolik elektřiny, kolik jí za rok vyrobí dva Temelíny
  Česko za tři roky vyvezlo tolik elektřiny, kolik jí za rok vyrobí dva Temelíny, přitom elektřina českým domácnostem zdražila o 85 procent a je nejdražší v EU; masivně dovážejícím Maďarům prakticky vůbec. Čechům dramaticky více zdražil také plyn, přestože byl zhusta ruský – pořádně si tedy připlatili za to, že Rusku přispěli na válku na Ukrajině
• Česko zažívá boom solárních elektráren. Zelené zdroje ale tuzemskou, ani evropskou energetiku nespasí, proto ostatně Němci tak horečně budují terminály na plyn
  Česko zažívá pořádný solární boom. Loni bylo v zemi zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawatt, vyplývá z dnes zveřejněných údajů Solární asociace. To představuje meziroční nárůst o 366 procent. Postupně se zvyšuje také průměrná velikost elektráren.
• Česko zažívá inflační šok, inflace může stoupnout až na 5 %. Srpnová inflace vyrazila dech všem, koruna zpevňuje na nejsilnější úroveň od propuknutí pandemie
  Srpnová inflace vyráží dech. Poprvé od listopadu 2008 překonává v meziročním vyjádření hranici čtyř procent. S velkým přehledem tak překonává všechny expertní odhady a předpoklady, včetně toho České národní banky.
• Česko zažívá nejsilnější boom internetového nakupování ze všech zemí EU, říká Eurostat. Během pandemie se stalo jeho evropskou velmocí
  V Česku roste nejvýrazněji ze všech zemí EU podíl lidí, kteří nakupují přes internet. V roce 2016 celkem 57 procent z těch obyvatel ČR, kteří používají internet, uvedlo, že přes něj také nakupují. V roce 2021 už takto odpovědělo hned 84 procent z nich.
• Česko zažívá „ropný šok“, cena benzínu i nafty v ČR je nejvyšší v historii. Prudké zdražování tím rozhodně nekončí, benzín může vyletět až k 50 korunám za litr, omezí-li Rusko dodávky ropy či plynu
  Průměrná cena pohonných hmot u českých čerpacích stanic je nejvyšší v historii. Vyplývá to z dnešních dat společnosti CCS. Litr benzínu Natural 95 se podle nich včera celorepublikově prodával průměrně za 39,36 koruny. Rekordní cena benzínu před zahájením ruské invaze minulý týden, ta ze 13. září 2012, odpovídala 38,56 koruny za litr. Už nyní je tedy benzín o 80 haléřů na litr dražší v porovnání s rekordní cenou z doby před invazí. Na dějinném maximu byla včera také cena nafty. Litr nafty se prodával za 38,73.
• Česko, zejména Praha, přišlo v létě o rekordní počet zahraničních turistů. Jejich úbytek tuzemští turisté nevykompenzovali, navzdory jejich rekordnímu počtu a programům typu Covid Lázně
  V letošním třetím čtvrtletí, zahrnujícím vrchol turistické sezóny, se tuzemský turistický ruch potýkal s historicky rekordním výpadkem poptávky. V hromadných ubytovacích zařízeních v ČR se ubytovalo meziročně o 20,7 procenta méně hostů. Strávili v nich meziročně o 16,8 procenta méně nocí.
• Česko - země opatrných “střádalů”
  Česko zažilo bezesporu jeden z nejhlubších propadů reálné spotřeby domácností v historii. Reálné útraty domácností klesaly od konce roku 2021 šest kvartálů v řadě a pohybují se skoro 9 % po úrovněmi roku 2019. Na vině však nebyla pouze vysoká inflace a pokles reálných příjmů domácností. Češi na rozdíl od Poláků nebo Maďarů zareagovali také konzervativním navyšováním úspor.
• Česko z hlediska udržení zaměstnanosti zvládlo první vlnu koronavirové pandemie nejlépe v celé EU, vyplývá z nových čísel Eurostatu
  Český trh práce zvládl úder první vlny koronavirové pandemie nejlépe v celé Evropské unii. Z podstatné části to lze brát také jaké důkaz úspěšnosti opatření tuzemské vlády na podporu zaměstnanosti, jako je například program Antivirus.