Česká ekonomika zpomaluje svůj růst

Čtěte více

• Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,3 %
  Podle zpřesněného odhadu ČSÚ klesla tuzemská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 0,3 % po předchozím růstu o 0,6 %. Ve srovnání s předběžným odhadem z konce dubna jde o totožný výsledek. V meziročním srovnání došlo ke zmírnění hospodářského poklesu z 4,8 % na 2,1 %, primárně však vlivem nízké srovnávací základny loňského prvního čtvrtletí, které již bylo zasaženo současnou pandemií. Celkově lze říci, že ekonomika se dokázala s problémy, které ji na začátku roku postihly, vypořádat nad míru dobře a nadále tak prokazovala vyšší míru odolnosti. Ta byla zjevná také při srovnání s výkony sousedních a podobně průmyslově orientovaných ekonomik Německa a Slovenska, které ve stejném období poklesly mezičtvrtletně o skoro 2 %.
• Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 0,3 %
  Česká ekonomika podle předběžného odhadu ČSÚ klesla v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 0,3 %, po předchozím růstu o 0,6 %. To byl mírně lepší výsledek, než s jakým počítala naše prognóza, která očekávala snížení HDP o 0,8 % a stejný byl i konsensus finančního trhu. V meziročním srovnání se pokles ekonomiky zmírnil z -4,8 % na -2,1 %, především však vlivem nižší srovnávací základy loňského prvního čtvrtletí, které již bylo zasaženo současnou pandemií. Ta významně ovlivnila také hospodářský vývoj v prvních měsících letošního roku, kdy počet nových případů nákazy a počet pacientů v nemocnicích dosahoval rekordních hodnot. Úroveň protiepidemických opatření tak byla nejvyšší v dosavadním průběhu pandemie. Mezičtvrtletní pokles ekonomické aktivity umocňuje také skutečnost, že ve čtvrtém čtvrtletí, konkrétně před Vánoci, došlo na zhruba tři týdny k významnému rozvolnění restrikcí, když při splnění hygienických podmínek mohly otevřít všechny obchody a také služby. Přes všechny problémy, kterým ekonomika v prvním čtvrtletí čelila lze však říci, že nakonec vykázala relativně dobrý výsledek a nadále tak prokazovala vyšší odolnost, které jsme byli svědky také v průběhu podzimní vlny koronaviru.
• Česká ekonomika v prvním čtvrtletí vlivem koronaviru výrazně poklesla
  Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku podle předběžného odhadu poklesla ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku o 3,6 %, když ještě na konci loňského roku rostla o 0,5 %. V meziročním vyjádření se ekonomická aktivita snížila o 2,2 %, po předchozím nárůstu o 2 %. Hlavním důvodem tohoto poklesu byla bezesporu restriktivní vládní opatření zavedená v průběhu března, jejichž cílem bylo bránit šíření koronavirové infekce. Oproti našemu odhadu, který počítal s mezičtvrtletním poklesem HDP o 7,6 %, byly tak skutečné dopady koronaviru na českou ekonomiku pravděpodobně méně závažnější. Trh se ve svých odhadech naopak moc nemýlil.
• Česká ekonomika v Q2 14 stagnovala
  Regionální měny s výjimkou koruny zaznamenávaly ve čtvrtek solidní zisky. Důvodem byly především zveřejněné údaje o HDP za Q2 14 ve všech...
• Česká ekonomika v Q3 mezičtvrtletně klesla
  Tuzemský HDP se podle předběžného odhadu ČSÚ ve třetím letošním čtvrtletí snížil mezičtvrtletně o 0,3 %. Meziroční pokles dosáhl 0,6 % a zůstal tak oproti druhému čtvrtletí beze změny. Výsledek za třetí čtvrtletí byl oproti naší prognóze mírně horší, když jsme očekávali mezičtvrtletní pokles ve výši 0,1 % a ten meziroční na úrovni -0,5 %. Tržní konsensus pak byl ještě optimističtější, když čekal mezičtvrtletní stagnaci HDP a meziroční pokles o 0,3 %.
• Česká ekonomika vykázala známky zpomalení
  Koruna prožila poměrně klidný týden. Její kurz se držel v rozmezí sedmi haléřů bez výraznějšího trendu. Koruna tak týden zakončila na úrovni 27,51 CZK/EUR, o tři haléře nad hodnotou, na které zahajovala. O něco více se dařil...
• Česká ekonomika v závěru roku solidně rostla navzdory vysokým úsporám domácností
  Konečný odhad tuzemského HDP za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 % na 0,4 %. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 %, zatímco podle předchozího odhadu ČSÚ ze začátku března ve stejném rozsahu poklesla. Na výdajové straně zaznamenal nejvyšší příspěvek k mezičtvrtletnímu růstu čistý vývoz, což pravděpodobně z velké části souviselo s vývozem dříve rozpracované produkce, především pak v případě automobilového průmyslu.
• Česká ekonomika zapomíná, co je to růst
  Dnes zveřejnil Český statistický úřad úvodní odhad HDP za třetí čtvrtletí tohoto roku. Výsledek je výrazně horší, než očekávala naše i tržní prognóza. Mezičtvrtletně česká ekonomika poklesla o 0,3 % a v meziročním vyjádření o 0,6 %.
• Česká ekonomika zpomaluje
  Po mezikvártálním růstu o 0,4 % ve třetím čtvrtletí česká ekonomika zvolnila na 0,2 %. V meziročním srovnání to znamenalo zpomalení na 1,7 % z předchozích 2,5 %. Podle zprávy statistického úřadu se dařilo odvětví služeb a stavebnictví. Zpracovatelský průmysl ale k růstu přidané hodnoty již nepřispíval, což vzhledem k datům přicházejícím z této oblasti není překvapivé. Zpomalování ekonomiky naznačuje i vývoj zaměstnanosti, která se ve srovnání s předchozím čtvrtletím snížila o 0,3 %. Detailní strukturu růstu zatím neznáme. Ta bude zveřejněna až začátkem března. Česká národní banka počítala s růstem HDP o 1,9 %. Dnešní statistika se tak od jejího odhadu zásadně neliší.
• Česká ekonomika zpomaluje. Klesla i německá ekonomika.
  Česká ekonomika dle ČSÚ ve 3. Q zpomalila meziroční růst na 2,3 %. Hrubý domácí produkt stoupl oproti předchozímu čtvrtletí o 0,4 %.
• Česká ekonomika zůstává odolná vůči německému a čínskému zpomalení, přesto však svým růstem nadále zaostává za Maďarskem a Polskem
  Hrubý domácí produkt České republiky rostl ve třetím letošním čtvrtletí reálně mezičtvrtletně o 0,4 procenta, meziročně pak o 2,5 procenta. Tuzemská ekonomika tedy v porovnání s druhým kvartálem nepatrně ztratila na dynamice, avšak nadále si udržuje celkem solidní tempo růstu. Zvláště po přihlédnutí k tomu, že německá ekonomika koketovala s technickou recesí, do níž však nakonec podle předběžného odhadu těsně nezabředla.
• Česká ekonomika zvládla závěr roku překvapivě dobře
  Podle rychlého odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt za čtvrté čtvrtletí minulého roku mezikvartální růst o 0,3 %. V meziročním srovnání HDP pokleslo o 5,0 %, tedy stejně jako ve třetím čtvrtletí 2020. Za celý minulý rok pak česká ekonomika poklesla „jen“ o 5,6 %, přičemž odhady z poloviny roku počítaly s propadem přesahujícím 7 %. Nicméně vzhledem k nejistotám sběru dat během ekonomických uzavírek nelze vyloučit, že zpřesněný odhad přinese revize. Vývoj české ekonomiky v závěru minulého roku se tak připisuje na seznam překvapivě dobrých výsledků, které jsme již pozorovali napříč Evropou minulý týden.
• Česká exportní banka a pojišťovna EGAP bude spadat jen pod ministerstvo financí
  Tak rozhodla vláda a změnu posoudí ČNB. Jde o schválení převodu podílů ministerstev průmyslu a obchodu, zemědělství a zahraničních věcí v České exportní bance a pojišťovně EGAP.
• Česká firma je druhým největším výrobcem bankomatů na kryptoměny
  Česká společnost General Bytes je druhým největším výrobcem kryptoměnových bankomatů na světě s podílem na trhu 30,6 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil server coinfox.info s odvoláním na údaje od Coin ATM Radar. Podle zprávy je nyní na světě více než 4100 bankomatů poskytujících služby pro nákup a prodej bitcoinů a dalších kryptoměn.
• Česká inflace dál zrychlí nad 18 %
  Česká inflace v červenci pravděpodobně dál zrychlí a posune se nad 18 %, a to v důsledku vyšších cen energií a dražších potravin. Energetické společnosti pravděpodobně dál v průběhu léta mění ceníky kvůli přetrvávajícím vysokým (termínovým) cenám plynu i elektřiny. A možná bude zdražování pokračovat i nad rámec dosud ohlášených změn ceníků - ceny elektřiny na (pro nás) relevantních burzách v průběhu posledního měsíce dál vzrostly a pohybují se okolo desetinásobků dlouhodobých průměrů.
• Česká inflace nečekaně poskočila
  Tuzemské spotřebitelské ceny vyrostly v červnu o 3,3 % meziročně, což odpovídá zvýšení o 0,6 % oproti květnu. Výsledek tak předčil všechny odhady, když trh počítal s inflací na úrovni 2,9 %. Cenová dynamika tak opět vyskočila nad toleranční pásmo České národní banky, které je shora ohraničeno hodnotou 3 %. Meziměsíčně se na tuzemské inflaci nejsilněji projevil růst cen tabákových výrobků a vína. Dostavil se i pravidelný efekt přechodu z pozdních na rané brambory a svým dílem přispěly i rostoucí ceny ropy na světových trzích, které v Česku způsobily zdražení pohonných hmot a olejů o 3,1 % meziměsíčně. Oproti květnu naopak zlevňovala zelenina, nealkoholické nápoje či mléko.
• Česká inflace nižší díky potravinám
  Česká inflace zvolnila v dubnu výrazněji, než jsme očekávali, na 12,7 % z březnových 15 %. Meziměsíčně ceny poklesly o 0,2 %, zatímco jak my, tak většina trhu včetně ČNB očekávala meziměsíční nárůst (náš odhad +0,4-0,5 %). Hlavním překvapením však byly těžko predikovatelné ceny potravin, zatímco jádrová inflace zvolňuje “plus mínus” podle našich očekávání, a to zejména díky imputovanému nájemnému. Ceny potravin poměrně překvapivě opět zcela nekorespondovaly s průzkumy mezi vybranými spotřebitelskými výrobky - výrazněji poklesly zejména ceny vajec (-12,9 %) a zeleniny bez brambor (-5 %).
• Česká inflace po čtyřech letech znovu na cíli. Termín ukončení kurzového závazku se přibližuje
  Česko dnes zveřejnilo výsledky inflace a ta se po prudkém růstu z posledních dvou měsíců vrací poprvé od konce roku 20...
• Česká inflace podle očekávání prudce zrychlila
  Česká inflace podle očekávání na začátku roku prudce zrychlila - meziměsíčně vzrostly ceny o 6 % a meziroční inflace tak vystoupala z 15,8 % na 17,5 %. To je blízko našeho odhadu (17,7 %), odhadu Česká národní banky (17,6 %) a lehce nad tržním konsensem (17,1 %). Na prudkém meziměsíčním zdražení se podepsaly zejména ceny elektřiny, které vzrostly o 139 %.
• Česká inflace pod taktovkou úsporného tarifu
  Pokles inflace v říjnu v důsledku zavedení energetického úsporného tarifu jsme sice očekávali, překvapil nás ovšem svojí intenzitou - náš odhad 17,5 % (versus 18,0 % v září) patřil sice k nejnižším na trhu, i tak ovšem výrazně zaostal za realitou (-1,4 % meziměsíčně,15,1 % meziročně). Překvapení jde výhradně na vrub metodice zapracování energetického úsporného tarifu a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje.