Spotřebitelské ceny rostou pomalejším tempem

Čtěte více

• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, září 2023
  Důvěra v české ekonomice v září klesla, tahounem bylo zhoršení nálady jak na straně podnikatelů, tak mezi spotřebiteli klesla.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, září 2024
  Důvěra v české ekonomice se v září zlepšila, čemuž pomohla zejména lepší nálada mezi podnikateli, zlepšení důvěry je ale patrné i na straně spotřebitelů.
• Spotřebitelská poptávka v červenci zklamala
  Tuzemské maloobchodní tržby za červenec zklamaly. Jejich reálný objem bez prodejů aut se zvýšil meziměsíčně pouze o 0,1 %, zatímco my jsme očekávali růst o 0,5 %. V meziročním vyjádření byly tržby nižší o 1,8 %, což byl ve srovnání s naší prognózou (-3,0 % y/y) i tržním konsensem (-3,1 % y/y) naopak lepší výsledek. Na meziroční vývoj totiž působily revize historických dat, když statistický úřad zhruba o desetinu zvýšil meziměsíční dynamiku pro každý měsíc v období od listopadu 2022 až do červena 2023.
• Spotřebitelská poptávka v ČR stále klesá
  Maloobchodní tržby bez prodejů aut v září nadále klesaly. Meziměsíčně byly v reálném vyjádření nižší o 0,4 % po srpnovém poklesu o 0,8 %. Meziroční pokles po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní se prohloubil z -2,8 % na -4,0 %, což bylo zhruba v souladu s naší prognózou (-3,9 %) a mírně pod tržním konsensem (-3,7 %). Oproti předpandemickému únoru 2020 byla úroveň tržeb letos v září nižší o 7,7 %.
• Spotřebitelská poptávka v únoru nečekaně a silně klesla
  Maloobchodní tržby bez prodeje aut v únoru meziměsíčně klesly v reálném vyjádření o 0,8 %, zatímco ještě měsíc předtím rychle rostly o 1,3 %. Meziročně byly zmíněné tržby vyšší o 1,6 % a únorový výsledek tak zaostal za očekáváními, když tržní konsensus předpokládal růst o 2,3 % y/y. Směrem výše byl ale revidován lednový údaj, který původně ukazoval na meziměsíční nárůst o 1,0 %. Zklamání z únorového výsledku podtrhuje také fakt, že zatímco od října do ledna maloobchodní tržby meziměsíčně rostly a naznačovaly trend postupného oživování spotřebitelské poptávky, tak v únoru přišla poměrně výrazná korekce. Oproti předpandemickému únoru 2020 tak byly tržby bez prodejů aut v reálném vyjádření stále nižší o 5 %.
• Spotřebitelská poptávka zůstala i na začátku druhého čtvrtletí slabá
  Maloobchodní tržby bez prodejů aut se v dubnu nadále snižovaly. Tempo meziměsíčního poklesu se však zmírnilo z březnových -1,3 % na -0,3 %. Nižší byly tržby za prodej pohonných hmot (-2,9 % m/m), ty za potraviny naopak nepatrně vzrostly (+0,2 % m/m), zatímco prodeje nepotravinářského zboží stagnovaly. Vynecháme-li období pandemie, kdy byla řada obchodů buď zavřena nebo určitým způsobem omezena, tak současná úroveň reálných maloobchodních tržeb odpovídá začátku roku 2018. V meziročním srovnání byly maloobchodní tržby bez prodejů aut letos v dubnu nižší o 7,7 %, což bylo výrazně pod tržním očekáváním (-6,1 %). Na této odchylce se ale podepsala také revize dat z předchozích měsíců směrem k horšímu. Zatímco původně statistici udávali, že v březnu tržby klesly meziročně o 8,1 %, po revizi se tento pokles výrazně prohloubil na -9,5 %.
• Spotřebitelská poptávka zůstává v ČR slabá
  Tuzemské maloobchodní tržby nezahrnující prodeje aut v září meziměsíčně vzrostly v reálném vyjádření pouze o 0,2 %. Pokračoval tak jejich utlumený vývoj, když v srpnu došlo k nárůstu o nepatrných 0,1 % m/m. Meziročně byly zářijové maloobchodní tržby vyšší o 5,6 %, což bylo zhruba v souladu s tržním konsensem (5,5 %). Částečně ale na to stále působil vliv nízké srovnávací základny. Ve srovnání s předpandemickým únorem 2020 byly reálné maloobchodní tržby bez aut nižší o 1,5 %.
• Spotřebitelské ceny opět vzrostly
  „Od začátku letošního roku dochází k růstu spotřebitelských cen, což zvyšuje míru inflace nad cíl České národní banky. V případě, že tento vývoj bude pokračovat, je možné, že centrální banka zasáhne prostřednictvím zvýšení úrokových sazeb. V průběhu letošního roku by úrokové sazby mohly vzrůst až o polovinu procentního bodu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Spotřebitelské ceny opět zmírnily svůj růst
  „Vzhledem k postupnému zmírňování meziročního růstu spotřebitelských cen nelze očekávat, že by Česká národní banka zvyšovala úrokové sazby nad současnou úroveň. Případné snižování úrokových sazeb zřejmě přijde až ve chvíli, kdy se inflace dostane pod úroveň základní úrokové sazby,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Spotřebitelské ceny poklesly druhý měsíc v řadě
  Koronavirová nákaza i v dubnu přibrzdila růst cen, když meziroční inflace ztratila další dvě desetiny procentního bodu a dosáhla 3,2 %. Oproti březnu se pak spotřebitelské ceny snížily o 0,2 %. Tato hodnota je mírně nad naším odhadem i konsenzem trhu. Další zpomalení cenového růstu bylo dáno zejména nižšími cenami pohonných hmot, oproti březnu se však snížily i ceny alkoholických nápojů a tabáku. Na druhé straně pokračoval růst cen potravin, kde byly vyšší zejména ceny zeleniny, ovoce a pečiva.
• Spotřebitelské ceny se v květnu nezměnily
  Dnes publikovaná čísla ČSÚ ukázala, že se celková úroveň spotřebitelských cen v květnu oproti dubnu nezměnila, meziročně pak květnové spotřebitelské ceny vzrostly o 2,6 %. Ovlivnily je především mírné oboustranné cenové pohyby v téměř všech oddílech spotřebního koše.
• Spotřebitelské ceny se v květnu zastavily, Fed může být jistější o jejich směru
  Data o spotřebitelských cenách v zámoří dopadla z pohledu dluhopisových i akciových investorů dobře. Hlavní čísla jsou shodně o desetinu procentního bodu pod odhady, dokládají ústup inflace a podpoří spekulace na dřívější pokles úrokových sazeb už v září. Celková inflace klesla na 3,3 z dubnových 3,4 procenta. Čekalo se udržení tempa. Jádrová inflace pak vykázala zpomalení na 3,4 z 3,6 pct, zatímco tržní konsensus předpokládal pokles jen na 3,5 procenta.
• Spotřebitelské ceny v Česku rostou nejpomaleji za více než rok. V příštích měsících inflace dále zpomalí, nelze však stále vyloučit zvýšení úrokových sazeb ČNB v roce 2021
  Míra inflace v Česku v říjnu dosahovala nejnižší úrovně za poslední více než rok. V meziročním vyjádření vykázala hodnotu 2,7 procenta. Pomaleji ceny rostly naposledy v lednu 2019. Ovšem loni v únoru, červnu, září a konečně říjnu rostly stejným tempem. Od loňského října však vždy tempem vyšším. V příštích měsících bude růst cen nadále zpomalovat, a to až k úrovni dvou procent v příštím roce. V cenách se totiž výrazněji projeví hospodářský útlum spojený s poklesem dynamiky růstu mezd a také efekt navýšené základny meziročního srovnání.
• Spotřebitelské ceny v prosinci vzrostly meziročně o 6,9 %
  Bez započtení vlivu „Úsporného tarifu“ do indexu spotřebitelských cen v roce 2022 by ale meziroční cenový růst dosáhl hodnoty 4,2 %. Toto je číslo, které bychom měli brát jako hlavní, a to porovnávat se zahraničím.
• Spotřebitelské ceny v říjnu: Inflace mírně stoupla, hrozbou však není
  Index spotřebitelských cen se v říjnu zvýšil o 0,3 procenta po předchozím pokle...
• Spotřebitelské ceny v USA vzrostly o 8,5 %. Elon Musk chce koupit Twitter
  Spotřebitelské ceny v USA vzrostly v březnu o 8,5 % oproti předchozímu roku, což je nejrychlejší nárůst od roku 1981. Hodnota je tak 0,1 procentního bodu nad očekáváním trhu. Bez zahrnutí potravin a energií se tzv. jádrový CPI index zvýšil v meziročním srovnání o 6,5 %. To odpovídá predikcím ekonomů. Trhy na zprávu reagovaly pozitivně. Akcie vzrostly a výnosy státních dluhopisů vyklesaly. Největší růst zaznamenaly ceny jídla a energií.
• Spotřebitelské ceny v USA zůstaly beze změny
  Spotřebitelské ceny v prosinci stagnovaly a v meziměsíčním měření zůstaly nezměněny. Index spotřebitelských cen (...
• Spotřebitelské ceny v září: Nic než trojice sezónních vlivů
  Index spotřebitelských cen se v září snížil o 0,2 procenta po předchozím pokles...
• Spotřebitelské ceny v září: Nic než trojice sezónních vlivů
  Index spotřebitelských cen se v září snížil o 0,2 procenta po předchozím poklesu...
• Spotřebitelské ceny zmírnily svůj meziroční růst
  „Inflaci nám pomáhá krotit silný kurz koruny. Naopak nedostatečná konkurence na některých trzích umožňuje další zdražování. Lidem přitom výrazně klesají reálné příjmy a rovněž dochází ke znehodnocování životních úspor domácností,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.