Americký (ne)ropný deficit
Spojené státy dlouhodobě spotřebovávají více, než vyrobí, a skrz deficit obchodní bilance se tím notoricky zadlužují vůči zbytku světa. O příčinách tohoto deficitu jako jsou údajné nízké úspory Američanů, nebo nákupy vládního dluhu zahraničím, bychom se mohli také bavit dlouho. Zajímavější je ale vývoj amerického schodku a jeho rozdělení na ropu a ostatní produkty.
Celkový deficit rostl celou dobu prezidentování Billa Clintona i George Bushe mladšího s tím, jak americké domácnosti kupovaly na dluh auta, běžnou spotřebu a především pak nemovitosti. Globální finanční krize tomuto rychle dala stopku a od roku 2009 deficit sice pomalu roste, ale nedosahuje abnormálních hloubek z let 2005-08 (v poměru k HDP už vůbec ne).
Vývoj deficitu obchodní bilance v USA (v mld. USD měsíčně) – celkem (modře), ropný (černě), ostatní (červeně):
Červený deficit ostatních produktů se vyvíjí v souladu s ekonomikou i kurzem dolaru. Slabý dolar a finanční krize v letech 2007-14 držela schodek na uzdě, od roku 2015 už je to zase jízda směrem dolů podpořená daňovými škrty prezidenta Trumpa.
Černý „ropný“ deficit byl v minulosti hodně závislý na cenách ropy, jeho maximum můžeme vidět právě v půli roku 2008. S nástupem břidlicové revoluce se ale velmi rychle snižoval a letos už jsou USA po mnoha letech v ropné bilanci v plusu. Cena ropy tak nyní americkou obchodní bilanci neovlivňuje. Za celkový relativně pomalu rostoucí obchodní deficit tak mohou Američané děkovat právě břidlicovým těžařům.
Bydlení je stále málo
S nástupem hypoteční krize klesla nová rezidenční výstavba v USA na nevídaná minima, kde se držela několik let. Nyní po celé dekádě růstu se pořád ještě výstavba pohybuje v pásmu, které by se historickým pohledem dalo nazvat jako recesní. A to graf nebere v potaz růst populace. Nové domy na jednoho obyvatele by tedy byly ještě výrazně níže.
Vývoj výstavby nových bytů v USA v tis. ročně - celkem (červeně), pouze rodinné domy (modře):
Co tento graf říká o budoucnosti amerického stavebnictví, které je velkým hybatelem ekonomiky a častým spouštěčem recesí? Investice do nových domů si sice procházejí strukturálními překážkami jako je demografie a zvýšená byrokracie, stále je ale velký prostor pro růst. Dokazují to vysoké ceny nemovitostí, které už v USA překonaly předkrizová maxima, a podporu trh najde i v nízkých sazbách hypoték. Zkrátka podobný obrázek jako máme zde v České republice.
Trh práce za jednotlivých prezidentů
Když nově zvolený prezident Donald Trump sliboval během svého 4letého mandátu tvorbu 10 milionů nových pracovních míst, většina ekonomických komentátorů (včetně mě) brala toto vyjádření jako další z „velkých čísel“, které Trump tahá z rukávu spíše pro ohromení publika. Zvlášť v době, kdy na konci Obamovy éry již byl trh práce relativně vyždímaný a zdálo se, že i kdyby ekonomika nová pracovní místa chtěla vytvořit, neměl by je kdo obsadit.
Po třech letech v Bílém domě to ale vypadá, že Trump nakonec nebude daleko od pravdy. V tempu přírůstku pracovních míst je Trumpova ekonomika blízko rekordní Carterové i Clintonové, které byly taženy výrazným vstupem žen, resp. imigrantů na trh práce.
Vývoj přírůstku nových pracovních míst v soukromém sektoru za jednotlivých prezidentů USA (v tis.):
Zajímavý pohled je i na pracovní místa, které vytvořil státní aparát za jednotlivých prezidentů. Zatímco oba prezidenti Bushové výrazné rozšiřovali erár zejména kvůli „svým“ válkám v Perském zálivu, Obama veřejné výplatní pásky snižoval, byť byl určitou části americké populace nazýván jako socialista, který jen rozšiřuje moc státu a náklady státního rozpočtu.
Prezident Trump z tohoto srovnání vychází jako mírný podprůměr. I po Obamových škrtech drží veřejný sektor omezený a jeho podíl na celkovém trhu práce tak postupně klesá.
Vývoj přírůstku nových pracovních míst ve veřejném sektoru za jednotlivých prezidentů USA (v tis.):
To je za mě pro dnešek vše. Přeji všem příjemně strávené vánoční svátky!
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroj: Calculatedriskblog.com
