ECB
Hlavní evropská instituce poprvé za 16 let přemýšlí o úpravě aktuálního inflačního cíle, který je „pod, ale blízko 2%“ přesně na 2%. Někteří guvernéři se obávají, že nechávají inflaci zbytečně příliš slabou a následují tak ostatní vyspělé ekonomiky, jako například v USA, kde je inflační cíl také na 2%. Nicméně dosažení více radikální změny v měření a zajištění cenové stability je možná až příliš ambiciózní. Cíl zajistit růst cen na 2% by pomohl zmírnit tlak na utahování měnové politiky, jakmile by se inflace dostala na úroveň 1,5%. Zároveň by vzrostlo cenové očekávání a byl by zajištěn prostor pro reálný růst cen.
Graf: Inflační cíle v ostatních ekonomikách (Zdroj: Bloomberg)
Navzdory osmi letům monetárního stimulu zahrnujícího nákupy dluhopisů nedokázal Mario Draghi dosáhnout inflačního cíle. Růst cen klesl pod 1% a výhled pro další roky se opakovaně zhoršoval. Hlavním problémem podle odborníků je, že nikdo vlastně ani neví, jestli inflace a s ní asociovaná Philipsova křivka, která vyjadřuje vztah mezi inflací a mzdami, stále funguje. Pohled je zároveň takový, že globalizace a technologie brzdí růst cen, zatímco ECB ve zprávě z roku 2017 zjistila, že cyklické faktory jako jsou geopolitické šoky a ceny komodit hrály mnohem větší roli. Zpráva došla k závěru, že kvantitativní uvolňování pomohlo podpořit inflační očekávání. Strategii monetární politiky bude přehodnocovat také americký FED, a to v polovině roku 2020.
Evropská ekonomika má možná to nejhorší za sebou
Pondělní zveřejnění německého indexu IFO pozitivně překvapilo, když podle očekávání rostlo na 95 bodů a zastavil se tak propad indexu od poloviny roku 2018. Lépe dopadlo také zveřejnění německého PMI za výrobní sektor. To rostlo na 43,8 bodů a překonalo tako poměrně pozitivní očekávání. Zveřejněno bylo o týden dříve také tempo růstu HDP za třetí kvartál, kdy německá ekonomika unikla tzv. technické recesi a expandovala o 0,1%. Dnes zveřejněná důvěra v ekonomiku rostla nad očekávání, čímž naznačila, že by region mohl mít to nejhorší za sebou.
Zatímco domácí poptávka zůstává silná, politici stále volají po nutnosti fiskálního stimulu. Nová ředitelka ECB na nutnost fiskálního stimulu upozornila ve svém prvním projevu a následně jí podpořil guvernér německé centrální banky.
Štěpán Hájek
BOSSA
