Rusko přidává další překážky pro odcházející zahraniční firmy
Zahraniční společnosti, které chtějí opustit Rusko, čelí dalším překážkám. Ruské ministerstvo financí přidalo další požadavky související s odchodem firem, včetně dvouletého limitu na možnost zpětného odkupu podniků, uvedla agentura Reuters.
Pro západní společnosti, které se chtějí stáhnout z Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu, je stále obtížnější orientovat se v pravidlech, řekli představitelé firem agentuře Reuters. Nad těmi, kteří v zemi zůstávají, pak stále visí nejistota, a dokonce i hrozba znárodnění.
Vládní komise, která dohlíží nad zahraničními investicemi, musí udělovat souhlas s dohodami, které zahrnují firmy z tzv. "nepřátelských" zemí, tedy těch, které kvůli válce na Ukrajině uvalily na Rusko sankce. Tento týden ministerstvo financí na seznam komise doplnilo požadavky, které úřady navrhovaly již dříve.
Noví majitelé aktiv koupených od společností, které opouštějí zemi, musí ve stanové lhůtě uvést až 20 procent získaných akcií na burzu. To podle centrální banky poskytne investorům v Rusku větší rozmanitost. Tato podmínka se ale nebude vztahovat na již dříve dokončené transakce, uvedla centrální banka.
Změna se týká i ustanovení ve smlouvách, které umožňuje odcházejícím zahraničním vlastníkům koupit svůj prodávaný podnik v určité době zpět. Nové může lhůta pro zpětný odkup trvat nejvýše dva roky.
List Vedomosti citoval zdroj blízký vládě, podle něhož je důvodem těchto úprav ztížit odchod společností.
Zdroj: Reuters, ČTK, List Vedomosti
Čtěte více
-
Rusko pokračuje v podpoře rublu
Ruská centrální banka minulý týden vynaložila na podporu kurzu domácí měny více než 4,5 miliardy dolarů... -
Rusko povolilo plynárenské firmě Novatek zřídit vlastní bezpečnostní síly
Ruský parlament dnes schválil návrh, aby ruská plynárenská společnost Novatek získala právo zřídit vlastní bezpečnostní síly k ochraně svých zařízení. Informovala o tom agentura Reuters. Podobné právo již dříve získaly i jiné ruské energetické podniky, například největší ruská plynárenská společnost Gazprom či největší ruský producent ropy Rosněfť. -
Rusko pozastavilo platnost smlouvy s Japonskem o rybolovu u Kurilských ostrovů
Rusko pozastavilo platnost smlouvy, která japonským rybářům umožňuje lovit ryby v blízkosti jižního pobřeží Kurilských ostrovů. Ruské ministerstvo zahraničí dnes tento krok vysvětlilo tím, že Japonsko neprovedlo dohodnuté platby. -
Rusko pozastavuje daňové dohody se zeměmi, které nepokládá za přátelské
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal nový zákon o pozastavení řady ustanovení daňových dohod s "nikoliv přátelskými státy", včetně Česka. Oznámila to včera ruská média s odvoláním na úřední portál, který příslušný zákon zveřejnil. Zákon vstoupí v platnost deset dní po publikování, napsala agentura TASS. -
Rusko požaduje po ExxonMobilu 15,5 mld. rublů za údajně nezaplacené daně
Ruská generální prokuratura žádá soud, aby od americké ropné společnosti ExxonMobil vymáhal údajně nezaplacené daně 15,5 miliardy rublů (4,8 miliardy Kč). Informovaly o tom dnes agentury TASS a Interfax s odvoláním na soudní dokumenty. -
Rusko prodalo první emisi eurobondu od zavedení západních sankcí
Rusko včera prodalo svou první emisi eurobondu od zavedení západních sankcí v roce 2014. Emisí... -
Rusko prý jedná s Čínou o půjčce v jüanech
Rusko jedná s Čínou o možnosti získat půjčku v čínských jüanech, žádné rozhodnutí ale v této záležitosti prozatím nepadlo. Tiskové agentuře RIA to řekl ruský ministr financí Anton Siluanov. Ruské ministerstvo financí podle něj s tím čínským jednalo koncem loňského roku. -
Rusko prý opět intervenuje, rubl posiluje
Ruský rubl (RUB) zahájil dnešní obchodování mírným poklesem, později ale výrazně posílil vůči dolaru... -
Rusko překvapivě snížilo úrok na 7,75 %
Ruská centrální banka dnes překvapivě snížila svou hlavní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 7,75 procenta. Zároveň uvedla, že díky výraznějšímu poklesu inflace může další snižování sazeb následovat v první polovině příštího roku. Banka také zvýšila odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) na příští rok. -
Rusko přestalo dodávat plyn do Polska a Bulharska, cena suroviny se zvyšuje
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes ráno zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. Cena plynu pro evropský trh se pak výrazně zvýšila. Evropská unie oznámila, že chystá společnou reakci, podle polské i bulharské strany Gazprom porušil uzavřené smlouvy. -
Rusko příští rok zredukuje státní pomoc ekonomice
Rusko v příštím roce zredukuje státní podporu ekonomice a bude sledovat růst nákladů na obsluhu státního dluhu, který se kvůli pandemii covidu-19 výrazně zvýšil, a propad cen ropy. Uvedl to dnes ministr financí Anton Siluanov. -
Rusko přitvrdilo podmínky cizím firmám pro odchod ze země
Ruské úřady přitvrdily podmínky, které musí splnit zahraniční společnosti při odchodu z Ruska: prodraží se jim příspěvek do ruského rozpočtu a také budou muset svá ruská aktiva prodávat ještě s větší slevou než dosud, uvedl dnes ruský ministr financí Anton Siluanov. Příspěvek do státního rozpočtu se zvyšuje z 15 na 35 procent z částky dohodnuté při transakci, přičemž při prodeji musí z tržní ceny slevit tři pětiny, a ne polovinu jako dosud. -
Rusko: Rezervní fond může až polovinu peněz vložit do státních dluhopisů
Ruský fond národního bohatství bude moci investovat až polovinu svých prostředků do ruských státních dluhopisů. Rozhodla o tom podle agentury Reuters ruská vláda. Fond byl vytvořen jako rezerva pro obtížné období a v minulosti do ruských státních dluhopisů neinvestoval. -
Rusko se chce zbavovat amerických dluhopisů a vyhýbat se dolaru
Rusko se chce zbavovat amerických státních dluhopisů a při mezinárodních transakcích plánuje na úkor amerického dolaru více využívat rubl a další měny včetně eura. Včera to ve státní televizi řekl ruský ministr financí Anton Siluanov. Jde o reakci na novou sérii amerických sankcí uvalených na Rusko. -
Rusko se loni stalo hlavním dodavatelem ropy do Číny
Rusko loni sesadilo Saúdskou Arábii z pozice hlavního dodavatele ropy do Číny. Podle údajů čínského celního úřadu dodalo Rusko do Číny rekordních 107,02 milionu tun ropy, tedy 2,14 milionu barelů denně. To je mnohem více než další dva velcí vývozci, Saúdská Arábie a Irák. Čína je největším světovým dovozcem ropy a odmítá sankce na ruskou ropu uvalené Západem. -
Rusko se nezúčastní zasedání OPEC
Ceny ropy dnes klesají o více než 1,5 % poté, co Rusko dnes potvrdilo, že nevyšle své zástupce na klíčové středeční zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), které se koná ve Vídni. -
Rusko se ocitlo v platební neschopnosti, píše Bloomberg
Rusko se poprvé za více než 100 let ocitlo v platební neschopnosti. Stalo se tak poté, co v neděli večer Moskvě vypršela lhůta na zaplacení zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč) úroků ze zahraničních dluhopisů, informovala dnes agentura Bloomberg. Moskva peníze na zaplacení má, západní země jí ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu platbu nechtějí umožnit. Ruský ministr financí Anton Siluanov situaci označil za frašku. -
Rusko se potýká s rekordním odlivem zahraničního kapitálu
Rusko přišlo kvůli odlivu zahraničního kapitálu za poslední čtyři měsíce o více než 1,6 miliardy dolarů (zhruba 37 miliard Kč). Je to nejvíce od roku 2013, informoval dnes ruský list Kommersant s odkazem na informace firmy Emerging Portfolio Fund Research (EPFR), která sleduje globální toky investic. Příčinou odchodu zahraničních investorů je podle listu mimo jiné i neustále ochlazování vztahů mezi Moskvou a Západem v čele s USA. -
Rusko se připojí k omezení těžby ropy
Rusko se připojí k omezení těžby ropy, na němž se zatím bez konkrétních kvót dohodla minulý měsíc... -
Rusko se údajně bude potýkat s nedostatkem IT odborníků
Rusko se bude potýkat s rostoucím nedostatkem odborníků na informační technologie (IT), do roku 2030 jich bude chybět zhruba milion. Předpověděl to dnes šéf největší ruské bankovní společnosti Sberbank German Gref. Míra nezaměstnanosti v Rusku je teď na rekordních minimech v důsledku nedostatku pracovních sil, za kterým stojí rozsáhlá vojenská mobilizace a emigrace statisíců obyvatel po zahájení invaze na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.