Rusko pozastavuje daňové dohody se zeměmi, které nepokládá za přátelské

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal nový zákon o pozastavení řady ustanovení daňových dohod s "nikoliv přátelskými státy", včetně Česka. Oznámila to včera ruská média s odvoláním na úřední portál, který příslušný zákon zveřejnil. Zákon vstoupí v platnost deset dní po publikování, napsala agentura TASS.

Rusko tímto krokem pozastavuje především platnost některých ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovým únikům, které má se Spojenými státy, Británii, Německem, Francií, Itálii, Španělskem, Kanadou, Českem, Dánskem, Norskem, Finskem, Švýcarskem a dalšími nikoliv přátelskými zeměmi, uvedl TASS.

Zákon pozastavuje platnost prakticky všech ustanovení o tom, v jakém státu budou zdaněny příjmy, a také ohledně snížených daňových sazeb, výhod a úlev, dohodnutých s 38 zeměmi. V platnosti zůstává ustanovení o vyloučení dvojího zdanění, poznamenal list Vedomosti o týden dříve, kdy předlohu schválili ruští poslanci.

Ruská vláda zveřejnila v polovině května 2021 seznam zemí, které nejsou vůči Rusku přátelské. Tehdy na něj zařadila pouze Českou republiku a Spojené státy. Seznam podle Moskvy obsahuje státy, které "provádějí nepřátelské akce proti Ruské federaci, proti občanům RF nebo proti ruským právnickým osobám". O necelý měsíc dříve česká vláda označila agenty ruské vojenské rozvědky za důvodně podezřelé z výbuchu ve Vrběticích v roce 2014. Následovalo vzájemné vyhošťování diplomatů.

Po invazi na Ukrajinu Moskva seznam nikoliv přátelských zemí rozšířila. Přibyly všechny země Evropské unie, Ukrajina a dvě desítky dalších států, které po začátku ruské invaze zavedly proti Rusku sankce nebo se k nim připojily. Moskva zařadila na seznam i Tchaj-wan, přestože ho Čína považuje za součást svého území.

Ruský seznam odsoudila mimo jiné Evropská unie, podle které je v rozporu s Vídeňskou diplomatickou konvencí z roku 1961 o povinnosti hostitelského státu zajistit fungování diplomatických misí.

Zdroj: Reuters, ČTK, TASS, Vedomosti

Čtěte více

• Rusko podle Putina hodlá přeorientovat vývoz energií z EU k novým partnerům
  Rusko hodlá přeorientovat vývoz svých energetických surovin na perspektivnější partnery, než je Evropská unie, a to na rychle rostoucí trhy v Asii, na Blízkém východě, v Latinské Americe a v Africe, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v dnešním projevu vysílaném televizí. Rusko se potýká s dopady západních sankcí, které mají Moskvu přimět k ukončení války proti Ukrajině.
• Rusko podle Putina odolává západním sankcím, zmínil se však o potížích
  Komplikovaná situace v ruské ekonomice vyžaduje zvláštní úsilí vlády, ale Rusko dopady západních sankcí zvládá, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v letovisku Soči na březích Černého moře. Lukašenko od svého ruského spojence obvykle požaduje nové půjčky a levnější dodávky ruských surovin.
• Rusko podle šéfky centrální banky nemůže žít z rezerv, čeká ho transformace
  Ruská ekonomika nemůže donekonečna žít ze svých finančních rezerv a bude muset projít transformací, aby se vypořádala s důsledky mezinárodních sankcí. Uvedla to dnes guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová. Předpověděla také, že míra inflace v Rusku se vrátí na čtyřprocentní cílovou úroveň centrální banky až v roce 2024. Podle agentury Reuters přitom signalizovala další snižování úrokových sazeb.
• Rusko podle šéfky senátu neplánuje zestátňovat aktivity odcházejících firem
  Rusko neplánuje zestátňovat aktivity zahraničních podniků opouštějících zemi. Uvedla to dnes podle agentury RIA Novosti předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková v souvislosti s návrhem zákona o uvalování vnější správy na tyto aktivity.
• Rusko podle výboru investorů nesplnilo dluhové závazky
  Rusko nesplnilo své závazky vůči věřitelům, protože neuhradilo úroky z dluhopisů v hodnotě zhruba 1,9 milionu dolarů (44 milionů Kč). K tomuto závěru dnes dospěl výbor Mezinárodního sdružení pro swapy a deriváty (ISDA). Rusko se tak ještě více přiblížilo k platební neschopnosti. Informují o tom agentury Reuters a AFP.
• Rusko podpořilo rubl desítkami miliard USD
  Ruská centrální banka minulý měsíc vynaložila na podporu domácí měny 22,3 miliardy dolarů a 2,3 miliardy...
• Rusko pohrozilo právními kroky, pokud se ho Západ pokusí dotlačit k bankrotu
  Rusko podnikne právní kroky, pokud se ho západní země pokusí dotlačit ke státnímu bankrotu. Uvedl to podle agentury Reuters ruský ministr financí Anton Siluanov v rozhovoru s listem Izvestija. Rusku nyní hrozí vyhlášení platební neschopnosti poté, co minulý týden uhradilo splátky dolarových dluhopisů v rublech. Země se kvůli útoku na Ukrajinu stala terčem rozsáhlých sankcí, které mimo jiné omezují její přístup ke globálnímu finančnímu systému.
• Rusko pokračuje v podpoře rublu
  Ruská centrální banka minulý týden vynaložila na podporu kurzu domácí měny více než 4,5 miliardy dolarů...
• Rusko povolilo plynárenské firmě Novatek zřídit vlastní bezpečnostní síly
  Ruský parlament dnes schválil návrh, aby ruská plynárenská společnost Novatek získala právo zřídit vlastní bezpečnostní síly k ochraně svých zařízení. Informovala o tom agentura Reuters. Podobné právo již dříve získaly i jiné ruské energetické podniky, například největší ruská plynárenská společnost Gazprom či největší ruský producent ropy Rosněfť.
• Rusko pozastavilo platnost smlouvy s Japonskem o rybolovu u Kurilských ostrovů
  Rusko pozastavilo platnost smlouvy, která japonským rybářům umožňuje lovit ryby v blízkosti jižního pobřeží Kurilských ostrovů. Ruské ministerstvo zahraničí dnes tento krok vysvětlilo tím, že Japonsko neprovedlo dohodnuté platby.
• Rusko požaduje po ExxonMobilu 15,5 mld. rublů za údajně nezaplacené daně
  Ruská generální prokuratura žádá soud, aby od americké ropné společnosti ExxonMobil vymáhal údajně nezaplacené daně 15,5 miliardy rublů (4,8 miliardy Kč). Informovaly o tom dnes agentury TASS a Interfax s odvoláním na soudní dokumenty.
• Rusko prodalo první emisi eurobondu od zavedení západních sankcí
  Rusko včera prodalo svou první emisi eurobondu od zavedení západních sankcí v roce 2014. Emisí...
• Rusko prý jedná s Čínou o půjčce v jüanech
  Rusko jedná s Čínou o možnosti získat půjčku v čínských jüanech, žádné rozhodnutí ale v této záležitosti prozatím nepadlo. Tiskové agentuře RIA to řekl ruský ministr financí Anton Siluanov. Ruské ministerstvo financí podle něj s tím čínským jednalo koncem loňského roku.
• Rusko prý opět intervenuje, rubl posiluje
  Ruský rubl (RUB) zahájil dnešní obchodování mírným poklesem, později ale výrazně posílil vůči dolaru...
• Rusko překvapivě snížilo úrok na 7,75 %
  Ruská centrální banka dnes překvapivě snížila svou hlavní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 7,75 procenta. Zároveň uvedla, že díky výraznějšímu poklesu inflace může další snižování sazeb následovat v první polovině příštího roku. Banka také zvýšila odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) na příští rok.
• Rusko přestalo dodávat plyn do Polska a Bulharska, cena suroviny se zvyšuje
  Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes ráno zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. Cena plynu pro evropský trh se pak výrazně zvýšila. Evropská unie oznámila, že chystá společnou reakci, podle polské i bulharské strany Gazprom porušil uzavřené smlouvy.
• Rusko přidává další překážky pro odcházející zahraniční firmy
  Zahraniční společnosti, které chtějí opustit Rusko, čelí dalším překážkám. Ruské ministerstvo financí přidalo další požadavky související s odchodem firem, včetně dvouletého limitu na možnost zpětného odkupu podniků, uvedla agentura Reuters.
• Rusko příští rok zredukuje státní pomoc ekonomice
  Rusko v příštím roce zredukuje státní podporu ekonomice a bude sledovat růst nákladů na obsluhu státního dluhu, který se kvůli pandemii covidu-19 výrazně zvýšil, a propad cen ropy. Uvedl to dnes ministr financí Anton Siluanov.
• Rusko přitvrdilo podmínky cizím firmám pro odchod ze země
  Ruské úřady přitvrdily podmínky, které musí splnit zahraniční společnosti při odchodu z Ruska: prodraží se jim příspěvek do ruského rozpočtu a také budou muset svá ruská aktiva prodávat ještě s větší slevou než dosud, uvedl dnes ruský ministr financí Anton Siluanov. Příspěvek do státního rozpočtu se zvyšuje z 15 na 35 procent z částky dohodnuté při transakci, přičemž při prodeji musí z tržní ceny slevit tři pětiny, a ne polovinu jako dosud.
• Rusko: Rezervní fond může až polovinu peněz vložit do státních dluhopisů
  Ruský fond národního bohatství bude moci investovat až polovinu svých prostředků do ruských státních dluhopisů. Rozhodla o tom podle agentury Reuters ruská vláda. Fond byl vytvořen jako rezerva pro obtížné období a v minulosti do ruských státních dluhopisů neinvestoval.