Problémy ruského dluhu - od bolševické revoluce, přes rozpad SSSR až po Putina

Hlavní události týkající se ruského dluhu v uplynulém století (Rusko se podle agentury Bloomberg poprvé za více než 100 let ocitlo v platební neschopnosti):

1918

Těsně před bolševickou revolucí v roce 1917 bylo carské Rusko největším mezinárodním dlužníkem na světě, protože si hodně půjčovalo na financování industrializace a železnic a po vypuknutí první světové války i na modernizaci armády. Po říjnové revoluci v roce 1917, kdy se k moci dostali bolševici v čele s Vladimirem Iljičem Leninem, nastal totální rozvrat hospodářství a 1. ledna 1918 Lenin anuloval všechny státní půjčky, jak zahraniční tak vnitřní, a Rusko oznámilo, že dluhy platit nebude. Nejvíce na to doplatila Francie a Británie, které utrpěly ohromné ztráty. Podle amerického historika a analytika dosahoval tehdejší zahraniční dluh Ruska v dnešních cenách 500 miliard dolarů. Trvalo až do poloviny 80. let, než Moskva část tohoto dluhu uznala.

1991

V roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz, se k dluhům po zaniklém impériu přihlásilo Rusko. Bývalý náměstek ministra financí Andrej Vavilov uvedl, že Ruská federace držela na konci roku 1992 dluhy ze sovětské éry kolem 105 miliard dolarů. Následovalo dlouhé jednání s takzvaným Pařížským klubem věřitelů. Své dluhy u Pařížského klubu věřitelů Rusko nakonec zaplatilo z příjmů z prodeje surovin. Poslední splátku dluhů pocházejících ještě z dob sovětské éry ve výši 22,5 miliardy dolarů Rusko uhradilo v roce 2006. Pařížský klub již předtím souhlasil s přijetím ruského návrhu splatit 51,4 procenta tohoto dluhu v nominální hodnotě a zbývající část s příplatkem zhruba 4,8 procenta, tedy asi jedné miliardy dolarů. Díky poslední splátce dluhu z dob sovětské éry se celkové zahraniční zadlužení Ruska snížilo asi o třetinu, protože před touto splátkou zahraniční dluh činil zhruba 70 miliard dolarů.

1998

Ruská vláda a centrální banka v srpnu 1998 oznámily změnu politiky směnného kurzu rublu, spočívající ve výrazném uvolnění kurzu rublu a vzdání se tlaků na jeho devalvaci. Součástí protikrizových opatření bylo i 90denní moratorium na splácení zahraničního dluhu, čímž se Rusko dostalo do finanční krize. Země zmrazila splátky krátkodobých rublových dluhopisů známých pod zkratkami GKO a OFZ. Hodnota těchto dluhopisů činila před srpnovým kolapsem až 40 miliard dolarů a téměř polovinu tohoto dluhu drželi zahraniční věřitelé. Zahraniční dluh, který se v roce 1995 pohyboval kolem 50 procent hrubého domácího produktu (HDP), se do roku 1998 zvýšil na 77 procent. Otřesy prohloubila také asijská krize, pokles cen ropy na světových trzích a klesající důvěra zahraničních investorů. Kurz rublu vůči dolaru klesl z původních přibližně 7:1 až na 20:1 na začátku září. Krize vedla až k demisi vlády. V chaosu se Rusko potácelo také při měnové krizi v roce 2008, kdy pád rublu vedl k uzavírání bank a ke ztrátě úspor obyvatelstva.

2022

V rámci sankcí uvalených na Rusko za jeho útok na Ukrajinu z 24. února byly zmrazeny rezervy, které drží ruská centrální banka u finančních institucí ve Spojených státech. Washington pak začátkem dubna znemožnil ruské vládě uhradit splátky dluhopisů z rezerv u amerických bank a ruská vláda musela uhradit závazky plynoucí z jejích dolarových dluhopisů v rublech. V reakci na to ruské ministerstvo financí uvedlo, že dluhy denominované v dolarech bude splácet v rublech a nabídne "možnost následné konverze do původní měny". Rusko označuje případnou platební neschopnost za umělou, protože peníze na splácení svých dluhů má, ale sankce zmrazily jeho devizové rezervy držené v zahraničí. "Peníze jsou a je také připravenost platit," řekl v květnu ruský ministr financí Anton Siluanov, a dodal: "Tato situace, uměle vytvořená nepřátelskou zemí, nebude mít na kvalitu života Rusů žádný vliv."

Rusko dluží asi 40 miliard dolarů v zahraničních dluhopisech, z toho asi polovinu cizincům. Před začátkem války mělo Rusko asi 640 miliard dolarů v devizových a zlatých rezervách, z nichž velkou část drželo v zahraničí. Ta je nyní zmrazena.

V neděli 27. června večer skončila 30denní lhůta, kterou Rusko ještě mělo na vyrovnání závazků. Rusko se tak poprvé za více než 100 let ocitá v platební neschopnosti u zahraničního dluhu, uvedla dnes agentura Bloomberg. Tentokrát jde ale o vynucenou platební neschopnost. V neděli večer Moskvě vypršela lhůta na zaplacení úroků zhruba za 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč) ze zahraničních dluhopisů a i když Moskva peníze na zaplacení má, západní země jí kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu platbu nechtějí umožnit. Ruský ministr financí Anton Siluanov situaci označil za frašku.

Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg

Čtěte více

• Primární nabídky akcií v Evropě výrazně klesly
  Primární nabídky akcií v Evropě v prvním čtvrtletí letošního roku klesly nejníže od doby, kdy se region potýkal s důsledky finanční krize z roku 2008. Nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie a obchodní spor mezi Spojenými státy a Čínou přiměly firmy, aby se vstupem na trh raději počkaly. Výnosy z nabídek v Evropě v prvním čtvrtletí klesly na 242 milionů USD (5,6 miliardy Kč) z 13,9 miliardy USD ve stejném období předchozího roku. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila agentura Refinitiv.
• Primární rozpočet Řecka loni překonal očekávání
  Řecko loni opět zlepšilo své veřejné finance. Přebytek primárního rozpočtu vystoupil na 4,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), ačkoliv cílem byl přebytek 3,5 procenta HDP, řekl agentuře Reuters úředník ministerstva financí. Přebytek primárního rozpočtu, který nezahrnuje obsluhu dluhu, loni překonal cílový údaj už čtvrtý rok za sebou díky vyšším příjmům z daní a nižším výdajům.
• Primární rozpočet Řecka skončil v přebytku
  Řecku se podařilo loni dosáhnout milníku, který mu může pomoci k úlevě při splácení dluhu. Evropská komise...
• Primární rozpočet řecké vlády byl do července v přebytku
  Primární rozpočet centrální vlády Řecka vykázal za prvních sedm měsíců letošního roku přebytek 1,77 miliardy eur (45,57 miliardy Kč). To je vysoko nad stanoveným cílem, který naopak předpokládal deficit. K výrazně lepším výsledkům přispěly vyšší příjmy vlády, uvedlo dnes ministerstvo financí.
• Primární rozpočet řecké vlády skončil v pololetí v přebytku
  Primární rozpočet centrální vlády Řecka vykázal za prvních šest měsíců roku přebytek 617 milionů eur (16 miliard Kč). To je vysoko nad stanoveným cílem, který naopak předpokládal deficit. K výrazně lepším výsledkům přispěly mnohem nižší výdaje, uvedlo včera ministerstvo financí.
• Primární rozpočet řecké vlády vykázal přebytek
  Primární rozpočet ústřední řecké vlády vykázal za první tři čtvrtletí přebytek 2,6 miliardy eur. Informoval o tom...
• Primární veřejná abídka akcií firmy SKIET bude v Koreji největší od roku 2017
  Jihokorejská společnost SK IE Technology (SKIET), která vyrábí suroviny pro baterie, získala ze své primární veřejné nabídky akcií (IPO) více než 2,2 bilionu wonů (42,3 miliardy Kč). Její vstup na burzu je tak největší nabídkou akcií od května 2017, kdy jihokorejská herní firma Netmarble získala z prodeje akcií 2,7 bilionu wonů. S odvoláním na údaje jihokorejské akciové burzy to dnes uvedla agentura Reuters. S akciemi firmy se začne obchodovat na burze v Soulu 11. května.
• Pro a proti nákupu eura
  Eurodolar v uplynulém týdnu pozvolna ztrácel a už je na dohled od letošních minim, na která mu chybí okolo...
• Problémy automobilek s čipy snižují ceny kovů platinové skupiny
  Současný nedostatek čipů v automobilovém průmyslu, který výrazně omezil výrobu aut, vyvolal také rychlý výprodej drahých kovů používaných v tomto odvětví. Čím déle nedostatek čipů přetrvá, tím slabší může být zotavení cen těchto kovů. Největší šanci na opětovný růst ceny má palladium, shodli se analytici, které oslovila agentura Reuters.
• Problémy ekonomiky Německa znepokojují jeho sousední země
  Problémy německé ekonomiky znepokojují sousedy Německa, a to od Švýcarska až po Polsko. Někteří zahraniční ekonomové Berlín vyzývají k reformám, aby se krize dál nešířila, píše agentura Reuters. Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil prognózu růstu německé ekonomiky na letošní i příští rok o 0,3 procentního bodu. V letošním roce očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) pouze o 0,2 procenta, což je mezi velkými zeměmi eurozóny nejslabší růst.
• Problémy s dluhy má v Číně letos 18 firem
  Celkem 18 čínských podniků už mělo od začátku letošního roku problém včas splatit dluhopisy. V prodlení se splácením je tak 37 emisí dluhopisů v celkové hodnotě 41,2 miliardy jüanů (134,5 miliardy Kč). To zvyšuje obavy o další vývoj čínské ekonomiky v době, kdy její růst zpomaluje, zatímco obchodní válka se Spojenými státy nabývá na síle. Uvedla to agentura Reuters.
• Proč by mohl dolar po Fedu oslabit?
  Ve středu nás čeká poslední letošní zasedání americké centrální banky (Fed) a účastníci trhu očekávají, že...
• Proč cena ropy kvůli hurikánu Harvey klesá?
  Hurikán Harvey má vážný dopad na těžbu ropy v Texasu a Mexickém zálivu. Za normálních okolností by to vyvolalo obavy z nedostatku dodávek a zvýšilo ceny ropy. Nyní je to naopak. Ceny ropy se v pondělí snížily o téměř tři procenta, což byl nejvyšší pokles za téměř dva měsíce. A v propadu pokračují i dnes. Proč Harvey nezpůsobil růst cen ropy stejně jak je tomu u cen benzinu, ptá se CNN.
• Pro Čínu je letos prioritou zaměstnanost
  Pro čínskou vládu je letos prioritou vytváření pracovních míst. Pokud jich vznikne dost, bylo by možné akceptovat...
• Pro DAX platí stále býčí vyhlídky
  Německý akciový index DAX se dnes zatím obchoduje bez větších změn, nedočkal se ani výraznější reakce...
• Prodej akcií About You může firmu ohodnotit asi na čtyři miliardy eur
  Německý internetový prodejce módního oblečení About You stanovil cenové rozmezí pro nabídku svých akcií na 21 až 26 eur za akcii. To ohodnocuje celou společnost zhruba na čtyři miliardy eur (101,7 miliardy Kč). Firma dnes uvedla, že začátek obchodování na burze ve Frankfurtu nad Mohanem předpokládá 16. června.
• Prodej aut v Británii loni klesl na šestileté minimum
  Prodej nových osobních automobilů v Británii v loňském roce klesl o dvě procenta na 2,31 milionu vozů. Dostal se tak na nejnižší úroveň od roku 2013. Vyplývá to z předběžných údajů britského Svazu výrobců a prodejců automobilů (SMMT), na které se dnes odvolává agentura Reuters.
• Prodej aut v Číně v září vzrostl o 13 procent, roste už půl roku
  Prodej osobních a nákladních aut v Číně se v září zvýšil meziročně o 12,8 procenta na 2,57 milionu a vzrostl už šestý měsíc za sebou. Zpráva, kterou dnes zveřejnilo čínské sdružení výrobců aut CAAM potvrzuje, že největší automobilový trh světa se dostává ze dna, na které se propadl v době koronavirových omezení. Od začátku letošního roku je ale prodej meziročně stále nižší - za devět měsíců klesl o 6,9 procenta na 17,12 milionu vozů.
• Prodej aut v EU v květnu klesl o více než polovinu
  Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii se v květnu kvůli koronavirové krizi meziročně snížil o 52,3 procenta na 581.161 vozů. Pokles nicméně zpomalil z rekordních 76,3 procenta v předchozím měsíci. Vyplývá to z údajů Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA).
• Prodej aut v EU v listopadu klesl o 12 procent
  Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii se v listopadu kvůli druhé vlně koronaviru a znovuzaváděným protiepidemickým opatřením dál snižoval. Meziročně klesl o 12 procent na 897.692 vozů. Uvedlo to dnes Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Za prvních 11 měsíců roku se pak prodej propadl o 25,5 procenta na zhruba devět milionů vozů.