Podle rostoucích bankovních vkladů Moskva dál rekrutuje vojáky

Rostoucí bankovní vklady dokládají, kde Moskva rekrutuje vojáky. Nejvíce peněz přibývá na bankovních účtech v patnácti nejchudších ruských regionech, odkud se rekrutují vojáci do války na Ukrajině, kteří se už ovšem domů nevracejí. Skrze válku na Ukrajině tak bohatnou ruští chudí, vyplývá z analýzy Institutu pro rozvíjející se ekonomiky (BOFIT), který spadá pod finskou centrální banku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulou sobotu oznámil počet ukrajinských vojáků, kteří zahynuli během ruské invaze. Podle něj jich bylo 31.000. Rusové takové údaje nezveřejňují, stejně jako počet mobilizovaných vojáků. Neoficiálně má být podle portálu Mediazona padlých nejméně 42.000 osob. Čísla zveřejněná jednotlivými bojujícími stranami nelze během konfliktu nezávisle ověřit.

"Regiony s vysokým nárůstem vkladů na bankovních účtech jsou totožné s těmi, kde probíhá intenzivní mobilizace vojáků. Je tedy pravděpodobné, že vysoké platy a vysoké dávky slíbené smluvním vojákům, mobilizovaným záložníkům a jejich rodinám v případě vážného zranění nebo úmrtí se promítají do prudkého nárůstu vkladů v regionálních bankách," píše ekonomka BOFIT Laura Solanková v analýze nazvané "Odkud pocházejí mobilizovaní vojáci v Rusku? Důkazy z bankovních vkladů".

Podle údajů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) bylo 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, podél ukrajinských hranic v Bělorusku a sousedních ruských regionech rozmístěno 190.000 ruských vojáků. Během částečné mobilizace v září loňského roku se ozbrojené síly rozrostly přibližně o 300.000 vojáků a od té doby se přihlásily další statisíce dobrovolníků.

Ruský prezident Vladimir Putin na prosincové tiskové konferenci zmínil, že ozbrojené síly v roce 2023 nabraly 486.000 nových smluvních vojáků a v současné době je ve válečné zóně 617.000 ruských vojáků. Celkově se tedy odhaduje, že je ve zbrani nejméně jeden milion lidí. Ministr obrany Sergej Šojgu vyzval, aby se stav armády letos zvýšil na 1,4 milionu.

"Smluvním vojákům a mobilizovaným záložníkům byly přislíbeny zálohy a pravidelné platy. Prezident Putin navíc v březnu 2022 podepsal dekret, který stanoví, že zraněný voják dostane tři miliony rublů (asi 760.000 Kč) a pokud přijde o život, jeho rodina obdrží pět milionů rublů. I kdyby paušální platby stanovené v dekretu z března 2022 nebyly vyplaceny v plné výši, byly by vyplacené částky značné," uvádí v analýze Solanková.

Tyto peníze jsou vidět i v ruských makroekonomických statistikách. Reálné příjmy a maloobchodní tržby rostou, ale stoupá i inflace. Platy vojákům se staly hlavní rozpočtovou položkou poté, co vojenské výdaje loni poprvé v historii překonaly sociální výdaje. V zemi se uskutečňují obrovské peněžní transfery, jak vyplývá ze zpráv ruské centrální banky (CBR) o domácím bankovním sektoru.

To, že nábor vojáků je a bude v zemi rozložen nerovnoměrně, bylo jasné od začátku války. Během loňské mobilizace byly úřady aktivní zejména ve středním a jižním Rusku, v regionech, jako je například Dagestán. Vyhýbaly se naopak velkým městským centrům v evropské části Ruska - Moskvě nebo Petrohradu. Snažily se tak předejít protestům.

"Po prvních dnech invaze přestaly regionální úřady zveřejňovat informace o počtu mobilizovaných mužů. Nicméně dostupné důkazy založené na příspěvcích na sociálních sítích a údajích z registrů dědictví naznačují, že chudší regiony nesly nepoměrně vyšší náklady na vojenské ztráty," uvádí analýza finského institutu.

"Průměrná mzda v Rusku činila v srpnu 2022 přibližně 62.000 rublů (asi 15.820 Kč) měsíčně, takže příslib 700.000 rublů jako okamžitého bonusu za podpis smlouvy pro nové dobrovolníky představuje částku vyšší než průměrný roční plat v zemi. Navíc průměrné platy v méně bohatých regionech bývají mnohem nižší. Například na severním Kavkaze činil průměrný měsíční plat v roce 2022 pouhých 35.000 rublů," píše se v analýze.

Ačkoli úřady zveřejňování oficiálních údajů o náboru a mnoha dalších makroekonomických parametrech na začátku války omezily, ruská centrální banka nadále zveřejňuje měsíční údaje. To Finům umožnilo sledovat měsíční trendy vkladů domácností, které na konci roku 2022 prudce vzrostly.

Zvyšovat se začaly v říjnu 2022 a výrazně vzrostly v prosinci. Počátek tohoto prudkého nárůstu se shoduje s první vlnou mobilizace, zvýšenými veřejnými výdaji a s oživením ruské ekonomiky ve třetím čtvrtletí roku 2022.

Solanková následně podrobně analyzovala údaje z regionálních bank, aby získala podrobnější obraz o změnách. A zjistila velké rozdíly. V Magadanu, což je bohaté přístavní město na ruském Dálném východě, se za 12 měsíců vklady zvýšily o tři procenta. Ale v Tuvě na jižní Sibiři, což je jeden z nejchudších regionů země, který je zároveň jedním z hlavních center náboru, stouply o 53 procent. Celkově podle finské analýzy vykazuje za loňský rok přibližně 15 ruských "mobilizovaných" regionů neobvykle vysoké tempo růstu vkladů domácností. Téměř všechny z nich jsou chudé a odlehlé. Bankovní vklady tam dříve bývaly velmi skromné. Proto i mírný příliv peněz generuje v těchto regionech jejich velký relativní nárůst. Podíl obyvatel žijících s příjmy pod úrovní minimální mzdy je zde vysoký, dosahuje až třetiny, píše Solanková.

Zdroj: Reuters, ČTK, BOFIT

Čtěte více

• Podle Maďarska a Polska je veto rozpočtu EU nutné
  Maďarsko a Polsko považují za nutné své veto sedmiletého rozpočtu Evropské unie a unijního fondu na podporu ekonomik zasažených koronavirem, shodli se na dnešní schůzce šéfové vlád obou zemí. Polský premiér Mateusz Morawiecki podle agentury Reuters tvrdí, že podmiňování výplaty unijních peněz dodržováním principů právního státu může vést k rozpadu evropského bloku. Podle šéfa maďarské vlády Viktora Orbána je použití veta legitimním nástrojem v současném sporu.
• Podle ministrů Francie a Německa je požadavek na platby v rublech vydírání
  Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Robert Habeck odmítli nový požadavek prezidenta Vladimira Putina, aby zahraniční kupci za ruský plyn platili v rublech. Podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Obě země se podle ministrů připravují na zastavení dodávek plynu z Ruska.
• Podle MMF jsou stimulační opatření stále zapotřebí
  Centrální banky v Evropě, Spojených státech a Japonsku by neměly spěchat s odchodem od mimořádně...
• Podle německé ministryně se Afghánistán řítí do nejhorší krize naší doby
  Podle německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové se Afghánistán řítí do "nejhorší humanitární krize naší doby". V zimě tam bude potřebovat humanitární pomoc až 24 milionů lidí, uvedla Baerbocková. V asijské zemi navíc stále zůstává na 15.000 lidí, kterým Německo slíbilo přesídlení, uvedla dnes agentura DPA.
• Podle Obamy si Evropané uvědomují naléhavost situace
  Americký prezident Barack Obama včera večer vyjádřil přesvědčení, že Evropané zvládnou dluhovou krizi eurozóny.
• Podle odhadů Deloitte čeká letos ekonomiku pokles o 10 procent
  Česká ekonomka by letos mohla klesnout o deset procent, vyplývá z nejnovějších odhadů hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka. Propad ekonomiky by měl být doprovázen rychlým růstem počtu nezaměstnaných, dvouciferným poklesem vývozu, dovozu i průmyslové výroby, poklesem inflace ke konci roku a propadem veřejných financí do deficitu přes pět procent HDP. Marek zveřejnil odhady na twitteru.
• Podle Pavla jsou reformy penzí a daní nezbytné, je nutné je lidem vysvětlit
  Podle zvoleného prezidenta Petra Pavla jsou reformy penzí a daní pro Česko nezbytné, není možné je dál odkládat a je potřeba je lidem začít vysvětlovat. Řekl to včera večer v rozhovoru pro televizi Nova. Přibližování obou reforem zmínil jako součást svého plánu ve funkci. O důchodové reformě se v ČR debatuje léta. Zatím se ji nepodařilo prosadit a nenašla se na ní širší politická shoda. Podle expertů je potřeba změnit i nastavení daní. Vláda reformu penzí chystá.
• Podle průzkumu odborů mezi zaměstnanci není Lagardeová vhodná pro vedení ECB
  Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová není podle zaměstnanců tou správnou osobou pro vedení instituce. Ukázal to průzkum uskutečněný odborovou organizací IPSO zastupující zaměstnance ECB. Podle průzkumu, na který upozornila agentura Reuters, je důvěra zaměstnanců v celý tým vrcholového vedení ECB nižší než před rokem a téměř 60 procent zaměstnanců hodnotí činnost vedení negativně.
• Podle průzkumu se většina obyvatel USA mylně domnívá, že USA jsou v recesi
  Přestože hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v poslední době roste, 56 procent Američanů v novém průzkumu vyjádřilo přesvědčení, že země zažívá ekonomickou recesi. Sondáž vypracovaná pro britský deník The Guardian odhalila i další mylné představy o vývoji ekonomických ukazatelů necelých šest měsíců před prezidentskými volbami, v nichž bude stav hospodářství jako obvykle ústředním tématem.
• Podle Reuters je na summitu EU připravena dohoda
  Plénum summitu Evropské unie, který od pátku jedná o fondu obnovy ekonomik po koronavirové krizi a o sedmiletém rozpočtu bloku, bude pokračovat od 05:15 SELČ. Na twitteru to oznámil mluvčí šéfa Evropské rady Barend Leyts. Podle agentury Reuters, která se odvolává na několik zdrojů, je připravena dohoda a čeká se její přijetí, jež vyžaduje jednomyslný souhlas.
• Podle Södera není zásobování plynem zajištěno, německé ekonomice hrozí infarkt
  Německo nemá podle bavorského premiéra Markuse Södera zajištěné zásobování plynem; zemský ministerský předseda varoval, že největší ekonomice EU hrozí infarkt. Jeho protějšek z Bádensko-Württemberska Winfried Kretschmann během debaty uspořádané listem Süddeutsche Zeitung řekl, že situace je dramatická a případné odstavení některých podniků od dodávek plynu může mít dopad na dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu. Bavorsko a Bádensko-Württembersko přitom patří k motorům německého hospodářství. Německý ministr hospodářství Robert Habeck dnes dal najevo, že se obává úplného přerušení dodávek plynovodem Nord Stream 1, kterým proudí plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
• Podle Sorose by EU neměla ve sporu s Maďarskem a Polskem ustoupit
  Evropská unie si s ohledem na své hodnoty nemůže dovolit ustoupit tlaku Maďarska a Polska, které blokují přijetí unijního rozpočtu kvůli nesouhlasu s tím, aby čerpání evropských peněz bylo podmíněno dodržováním principů právního státu. V komentáři pro server Project Syndicate to napsal americký finančník maďarského původu George Soros.
• Podle šéfa bitcoinové burzy se možná blíží kroky proti používání kryptoměn
  Vlády po celém světě by mohly začít podnikat kroky proti používání bitcoinu a dalších kryptoměn. V rozhovoru s televizí CNBC to uvedl Jesse Powell, spoluzakladatel a výkonný ředitel přední bitcoinové burzy Kraken.
• Podle šéfa ECB ohrožuje populismus evropskou integraci
  Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi dnes v rozhovoru se španělským deníkem El País varoval, že nástup populismu v Evropě by mohl ochromit další integraci. A to přesto, že ekonomické ukazatele se zlepšují a dostávají se na předkrizovou úroveň.
• Podle šéfa RWE Německu stále hrozí problémy s dodávkami plynu
  Německo musí urychlit výstavbu infrastruktury pro dovoz plynu, aby se vyhnulo omezení dodávek. Týdeníku WirtschaftsWoche to podle agentury Reuters řekl Markus Krebber, generální ředitel největší energetické společnosti v zemi RWE. Dodal, že riziko prudkého růstu cen energií nebylo zcela zažehnáno. Plyn pro evropský trh zatím dnes zlevňuje.
• Podle Švédska už Turecko nemá důvod nezahájit ratifikaci vstupu do NATO
  Turecko nemá důvod nezahájit ratifikaci vstupu Švédska a Finska do NATO. Na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu to dnes agentuře Reuters řekl švédský ministr zahraničí Tobias Billström. Jeho finský protějšek Pekka Haavisto zase vyjádřil naději, že pozitivní impuls v této věci přinese tento týden cesta šéfa turecké diplomacie Mevlüta Çavuşoglua do Spojených států. Z členských států aliance dosud severní rozšíření NATO nepodepsaly Maďarsko a právě Turecko.
• Podle většiny Němců eurokrize neskončila
  Zhruba čtyři pětiny Němců jsou přesvědčeny o tom, že krize v eurozóně ještě neskončila. Vyplývá to z výsledků...
• Podle Warrena Buffetta kolaps eura není nemyslitelný
  Warren Buffett pronesl v rozhovoru pro CNBC komentář k euru.
• Podmínky v čínském průmyslu se zlepšily
  Aktivita v čínském zpracovatelském průmyslu se v březnu mírně zlepšila. Naznačily to dnešní oficiální čínské...
• Podmínky v průmyslu se v září opět zhoršily
  Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v září opět zhoršily. Aktuální oslabení sektoru trvá od června 2022. Index nákupních manažerů (PMI) klesl na 46 bodů ze srpnových 46,7 bodu, uvedla dnes společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru.