Podle MMF jsou stimulační opatření stále zapotřebí

Centrální banky v Evropě, Spojených státech a Japonsku by neměly spěchat s odchodem od mimořádně uvolněné měnové politiky, kterou se snaží podporovat hospodářský růst. Uvedla to šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová na konferenci světových centrálních bankéřů v americkém horském letovisku Jackson Hole.

Podle šéfky MMF jsou stimulační opatření stále zapotřebí, a to zejména v Evropě a Japonsku. Lagardeová rovněž vyzvala, aby centrální banky v případě zpřísňování měnové politiky svůj postup koordinovaly, a minimalizovaly tak negativní dopady na světovou ekonomiku. "Pokud nebudeme schopni postupovat na globální úrovni, mohlo by to ohrozit oživení světové ekonomiky," dodala.

Šefka MMF rovněž upozornila, že obavy z omezování stimulačních opatření americké centrální banky (Fed) měly negativní dopad na finanční trhy. Toto omezování však podle ní bude postupovat pomaleji, než se finanční trhy obávají.

Zápis z posledního zasedání Fedu naznačil, že banka začne už letos omezovat své štědré nákupy dluhopisů, kterými se snaží podporovat hospodářský růst. Na přesnějším termínu tohoto kroku se však představitelé měnového výboru Fedu neshodují.

Někteří představitelé se domnívají, že by již brzy mohl nastat čas k "určitému omezení" nákupů. Další činitelé výboru banky naopak vyzývají k trpělivosti a chtějí s rozhodnutím počkat, až co ukážou nové údaje o vývoji ekonomiky.

Fed nyní podporuje americkou ekonomiku nákupem dluhopisů za 85 miliard dolarů měsíčně. Šéf Fedu Ben Bernanke ale v červnu řekl, že pokud se bude ekonomika vyvíjet podle předpokladů, začne banka zřejmě už letos nákupy dluhopisů omezovat.

Zdroj: Reuters, ČTK, MMF

Čtěte více

• Podle EK má být daň z mimořádného zisku nejméně 33 procent, někde již platí
  Výběr informací o daních z mimořádných zisků firem v Evropě (mimořádná schůze Sněmovny by mohla schválit například vládní daňový balíček, který kromě jiného zavádí novou daň z neočekávaných zisků):
• Podle ekonoma čeká trhy s obilím kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu šok
  Ruská invaze na Ukrajinu by mohla zničit globální trhy s obilím tak hluboce, že by to mohl být největší šok v zásobování za několik desetiletí. Uvedl to na twitteru zemědělský ekonom Illinoiské univerzity Scott Irwin. Cena pšenice je nyní nejvyšší od roku 2008 a za celý týden směřuje k růstu o rekordních 40 procent, napsala agentura Bloomberg.
• Podle francouzských expertů hrozí kvůli omikronu organizační rozvrat společnosti
  Francouzská zdravotnická rada, poradní orgán vlády, dnes varovala, že kvůli variantě omikron hrozí Francii v lednu organizační rozvrat. Kvůli vysokému počtu lidí v karanténě a izolaci po kontaktu s nakaženým totiž hrozí akutní nedostatek pracovníků ve zdravotnictví a v dalších klíčových odvětvích státní správy a hospodářství, uvedla dnes agentura AFP. Rada pracuje s prognózou, že kvůli nové a zřejmě nakažlivější variantě koronaviru budou v zemi v lednu přibývat stovky tisíc nakažených denně.
• Podle Goldman Sachs by inflace v Británii příští rok mohla přesáhnout 22 procent
  Investiční banka Goldman Sachs varuje, že míra inflace v Británii by příští rok mohla přesáhnout 22 procent. Stalo by se tak podle ní v situaci, kdy by ceny plynu zůstaly na vysokých úrovních. Předpověď Goldman Sachs je tak ještě více pesimistická než minulý týden zveřejněný odhad Citigroup, který předpokládá vrchol inflace na 18,6 procenta. Je také výrazně nad hodnotou 13 procent, kterou tento měsíc zveřejnila britská centrální banka.
• Podle guvernéra ČNB Rusnoka nastane razantní útlum ekonomiky
  Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka je zřejmé, že nastane razantní útlum ekonomiky. S pokračováním mimořádné situace přitom podle něj roste pravděpodobnost, že ekonomika klesne. Vyplývá to z vyjádření Rusnoka na dnešní tiskové konferenci po mimořádném zasedání bankovní rady. Ta dnes snížila úrokové sazby o půl procentního bodu.
• Podle G7 je Rusko zodpovědné za potravinovou krizi, G7 vyčlení 4,5 miliardy USD
  Rusko kvůli své agresivní válce proti Ukrajině nese obrovskou odpovědnost za enormní růst cen potravin a hnojiv a za dramatické zhoršení potravinové krize ve světě. Dnes to ve společném prohlášení uvedli představitelé skupiny velkých světových ekonomik G7, kteří od neděle jednají v bavorském alpském zámku Elmau. Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA v prohlášení uvedly, že na boj proti hladu a podvýživě vyčlení dodatečných 4,5 miliardy dolarů (105 miliard korun). Krátce před zveřejněním prohlášení jeden z představitelů americké vlády řekl, že dodatečná pomoc na potravinovou bezpečnost bude činit až pět miliard dolarů a že polovinou přispějí Spojené státy.
• Podle Hornana se otřesy v City uklidní
  Nynější otřesy v londýnském finančním středisku City se po vítězství brexitu ve čtvrtečním referendu...
• Podle Macrona postcovidová ekonomika vyžaduje nová rozpočtová pravidla
  Evropská unie musí přehodnotit svůj rozpočtový rámec a změnit svá pravidla ohledně deficitů, aby podpořila postpandemické investice a hospodářský růst, protože svět se chce dostat z krize vyvolané nemocí covid-19. Prohlásil to včera prezident Emmanuel Macron při prezentaci priorit nadcházejícího francouzského předsednictví v EU.
• Podle Maďarska a Polska je veto rozpočtu EU nutné
  Maďarsko a Polsko považují za nutné své veto sedmiletého rozpočtu Evropské unie a unijního fondu na podporu ekonomik zasažených koronavirem, shodli se na dnešní schůzce šéfové vlád obou zemí. Polský premiér Mateusz Morawiecki podle agentury Reuters tvrdí, že podmiňování výplaty unijních peněz dodržováním principů právního státu může vést k rozpadu evropského bloku. Podle šéfa maďarské vlády Viktora Orbána je použití veta legitimním nástrojem v současném sporu.
• Podle ministrů Francie a Německa je požadavek na platby v rublech vydírání
  Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Robert Habeck odmítli nový požadavek prezidenta Vladimira Putina, aby zahraniční kupci za ruský plyn platili v rublech. Podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Obě země se podle ministrů připravují na zastavení dodávek plynu z Ruska.
• Podle německé ministryně se Afghánistán řítí do nejhorší krize naší doby
  Podle německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové se Afghánistán řítí do "nejhorší humanitární krize naší doby". V zimě tam bude potřebovat humanitární pomoc až 24 milionů lidí, uvedla Baerbocková. V asijské zemi navíc stále zůstává na 15.000 lidí, kterým Německo slíbilo přesídlení, uvedla dnes agentura DPA.
• Podle Obamy si Evropané uvědomují naléhavost situace
  Americký prezident Barack Obama včera večer vyjádřil přesvědčení, že Evropané zvládnou dluhovou krizi eurozóny.
• Podle odhadů Deloitte čeká letos ekonomiku pokles o 10 procent
  Česká ekonomka by letos mohla klesnout o deset procent, vyplývá z nejnovějších odhadů hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka. Propad ekonomiky by měl být doprovázen rychlým růstem počtu nezaměstnaných, dvouciferným poklesem vývozu, dovozu i průmyslové výroby, poklesem inflace ke konci roku a propadem veřejných financí do deficitu přes pět procent HDP. Marek zveřejnil odhady na twitteru.
• Podle Pavla jsou reformy penzí a daní nezbytné, je nutné je lidem vysvětlit
  Podle zvoleného prezidenta Petra Pavla jsou reformy penzí a daní pro Česko nezbytné, není možné je dál odkládat a je potřeba je lidem začít vysvětlovat. Řekl to včera večer v rozhovoru pro televizi Nova. Přibližování obou reforem zmínil jako součást svého plánu ve funkci. O důchodové reformě se v ČR debatuje léta. Zatím se ji nepodařilo prosadit a nenašla se na ní širší politická shoda. Podle expertů je potřeba změnit i nastavení daní. Vláda reformu penzí chystá.
• Podle průzkumu odborů mezi zaměstnanci není Lagardeová vhodná pro vedení ECB
  Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová není podle zaměstnanců tou správnou osobou pro vedení instituce. Ukázal to průzkum uskutečněný odborovou organizací IPSO zastupující zaměstnance ECB. Podle průzkumu, na který upozornila agentura Reuters, je důvěra zaměstnanců v celý tým vrcholového vedení ECB nižší než před rokem a téměř 60 procent zaměstnanců hodnotí činnost vedení negativně.
• Podle průzkumu se většina obyvatel USA mylně domnívá, že USA jsou v recesi
  Přestože hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v poslední době roste, 56 procent Američanů v novém průzkumu vyjádřilo přesvědčení, že země zažívá ekonomickou recesi. Sondáž vypracovaná pro britský deník The Guardian odhalila i další mylné představy o vývoji ekonomických ukazatelů necelých šest měsíců před prezidentskými volbami, v nichž bude stav hospodářství jako obvykle ústředním tématem.
• Podle Reuters je na summitu EU připravena dohoda
  Plénum summitu Evropské unie, který od pátku jedná o fondu obnovy ekonomik po koronavirové krizi a o sedmiletém rozpočtu bloku, bude pokračovat od 05:15 SELČ. Na twitteru to oznámil mluvčí šéfa Evropské rady Barend Leyts. Podle agentury Reuters, která se odvolává na několik zdrojů, je připravena dohoda a čeká se její přijetí, jež vyžaduje jednomyslný souhlas.
• Podle rostoucích bankovních vkladů Moskva dál rekrutuje vojáky
  Rostoucí bankovní vklady dokládají, kde Moskva rekrutuje vojáky. Nejvíce peněz přibývá na bankovních účtech v patnácti nejchudších ruských regionech, odkud se rekrutují vojáci do války na Ukrajině, kteří se už ovšem domů nevracejí. Skrze válku na Ukrajině tak bohatnou ruští chudí, vyplývá z analýzy Institutu pro rozvíjející se ekonomiky (BOFIT), který spadá pod finskou centrální banku.
• Podle Södera není zásobování plynem zajištěno, německé ekonomice hrozí infarkt
  Německo nemá podle bavorského premiéra Markuse Södera zajištěné zásobování plynem; zemský ministerský předseda varoval, že největší ekonomice EU hrozí infarkt. Jeho protějšek z Bádensko-Württemberska Winfried Kretschmann během debaty uspořádané listem Süddeutsche Zeitung řekl, že situace je dramatická a případné odstavení některých podniků od dodávek plynu může mít dopad na dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu. Bavorsko a Bádensko-Württembersko přitom patří k motorům německého hospodářství. Německý ministr hospodářství Robert Habeck dnes dal najevo, že se obává úplného přerušení dodávek plynovodem Nord Stream 1, kterým proudí plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
• Podle Sorose by EU neměla ve sporu s Maďarskem a Polskem ustoupit
  Evropská unie si s ohledem na své hodnoty nemůže dovolit ustoupit tlaku Maďarska a Polska, které blokují přijetí unijního rozpočtu kvůli nesouhlasu s tím, aby čerpání evropských peněz bylo podmíněno dodržováním principů právního státu. V komentáři pro server Project Syndicate to napsal americký finančník maďarského původu George Soros.