Podle průzkumu odborů mezi zaměstnanci není Lagardeová vhodná pro vedení ECB

Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová není podle zaměstnanců tou správnou osobou pro vedení instituce. Ukázal to průzkum uskutečněný odborovou organizací IPSO zastupující zaměstnance ECB. Podle průzkumu, na který upozornila agentura Reuters, je důvěra zaměstnanců v celý tým vrcholového vedení ECB nižší než před rokem a téměř 60 procent zaměstnanců hodnotí činnost vedení negativně.

Průzkum se uskutečnil v polovině osmiletého funkčního období Lagardeové. Zaměstnance ECB podle průzkumu nejvíce trápí věci jako platové a pracovní podmínky. IPSO ale upozorňuje, že zhruba polovina z těch, kteří odpověděli, vyjádřila určité pochybnosti k výsledkům Lagardeové v oblasti boje s vysokou inflací, který je hlavním cílem ECB.

Měnový výbor ECB v čele s Lagardeovou se musel potýkat s prudkým růstem cen, který byl částečně způsoben válkou na Ukrajině a jejím dopadem na ceny energií. Tento růst nepředpovídala ani řada dalších centrálních bank a ekonomů.

Mluvčí ECB uvedl, že průzkum je chybný a zahrnuje témata, za která je zodpovědná Výkonná rada nebo Rada guvernérů, a ne pouze prezidentka, a která nespadají do působnosti IPSO. Prezidentka i Rada guvernérů se plně soustředili na svůj mandát a uplatňovali politiku reagující na bezprecedentní události posledních let, jako pandemie a války, dodal.

Stížnosti na některé činnosti v rámci organizace byly běžné i u průzkumů IPSO provedených v době vedení dvou předchůdců Lagardeové - Maria Draghiho a Jean-Clauda Tricheta. Ale tato dvojice získala od zaměstnanců pozitivní hodnocení své práce ve funkci centrálních bankéřů.

IPSO uvádí, že téměř 64 procent ze zhruba 1100 respondentů si myslí, že Lagardeová nezlepšila pověst ECB. V průzkumech, které se týkaly Draghiho a Tricheta, si více než 70 procent respondentů myslelo, že zlepšili pověst banky, a to i přes námitky týkající se jiných otázek. Tyto průzkumy se však uskutečnily na konci funkčního období, ne v polovině. Ani jeden z předchozích šéfů Evropské centrální banky se navíc nemusel vypořádat s obdobím trvale vysoké globální inflace, která poškodila životní úroveň občanů, včetně zaměstnanců ECB.

Přibližně 53,5 procenta dotazovaných si myslí, že Lagardeová, bývalá šéfka Mezinárodního měnového fondu, není v tuto chvíli vhodnou prezidentkou ECB. Za vhodnou ji považuje 22,8 procenta a 23,8 procenta nedokázalo odpovědět. Podle IPSO to bylo poprvé, kdy zaměstnanci dospěli k tak negativnímu závěru ohledně nejvyššího představitele banky. Lagardeová nemá na rozdíl od svých předchůdců žádné zkušenosti v oblasti centrálního bankovnictví a její jmenování do čela ECB v roce 2019 někteří analytici a politici zpochybňovali.

Důvěru ve Výkonnou radu ECB označilo 59 procent respondentů za nulovou nebo nízkou, o rok dříve se tak vyjádřilo 40 procent respondentů.

ECB uvedla, že se jí zdá, že průzkum IPSO může být vyplněn vícekrát jednou osobou, což kritizovala i u předchozích průzkumů. Poukázala také na to, že její vlastní průzkumy získaly přibližně 3000 odpovědí a v jednom z těchto průzkumu v roce 2022 uvedlo 83 procent respondentů, že jsou hrdí, že pracují pro ECB, a 72 procent by ji doporučilo. ECB má 3500 zaměstnanců.

IPSO uvádí, že v průzkumu se nezjistila žádná podezřelá aktivita, a vyjadřuje přesvědčení, že výsledky zprostředkovávají reálný obraz názoru zaměstnanců.

Zdroj: Reuters, ČTK, ECB

Čtěte více

• Podle G7 je Rusko zodpovědné za potravinovou krizi, G7 vyčlení 4,5 miliardy USD
  Rusko kvůli své agresivní válce proti Ukrajině nese obrovskou odpovědnost za enormní růst cen potravin a hnojiv a za dramatické zhoršení potravinové krize ve světě. Dnes to ve společném prohlášení uvedli představitelé skupiny velkých světových ekonomik G7, kteří od neděle jednají v bavorském alpském zámku Elmau. Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA v prohlášení uvedly, že na boj proti hladu a podvýživě vyčlení dodatečných 4,5 miliardy dolarů (105 miliard korun). Krátce před zveřejněním prohlášení jeden z představitelů americké vlády řekl, že dodatečná pomoc na potravinovou bezpečnost bude činit až pět miliard dolarů a že polovinou přispějí Spojené státy.
• Podle Hornana se otřesy v City uklidní
  Nynější otřesy v londýnském finančním středisku City se po vítězství brexitu ve čtvrtečním referendu...
• Podle Macrona postcovidová ekonomika vyžaduje nová rozpočtová pravidla
  Evropská unie musí přehodnotit svůj rozpočtový rámec a změnit svá pravidla ohledně deficitů, aby podpořila postpandemické investice a hospodářský růst, protože svět se chce dostat z krize vyvolané nemocí covid-19. Prohlásil to včera prezident Emmanuel Macron při prezentaci priorit nadcházejícího francouzského předsednictví v EU.
• Podle Maďarska a Polska je veto rozpočtu EU nutné
  Maďarsko a Polsko považují za nutné své veto sedmiletého rozpočtu Evropské unie a unijního fondu na podporu ekonomik zasažených koronavirem, shodli se na dnešní schůzce šéfové vlád obou zemí. Polský premiér Mateusz Morawiecki podle agentury Reuters tvrdí, že podmiňování výplaty unijních peněz dodržováním principů právního státu může vést k rozpadu evropského bloku. Podle šéfa maďarské vlády Viktora Orbána je použití veta legitimním nástrojem v současném sporu.
• Podle ministrů Francie a Německa je požadavek na platby v rublech vydírání
  Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Robert Habeck odmítli nový požadavek prezidenta Vladimira Putina, aby zahraniční kupci za ruský plyn platili v rublech. Podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Obě země se podle ministrů připravují na zastavení dodávek plynu z Ruska.
• Podle MMF jsou stimulační opatření stále zapotřebí
  Centrální banky v Evropě, Spojených státech a Japonsku by neměly spěchat s odchodem od mimořádně...
• Podle německé ministryně se Afghánistán řítí do nejhorší krize naší doby
  Podle německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové se Afghánistán řítí do "nejhorší humanitární krize naší doby". V zimě tam bude potřebovat humanitární pomoc až 24 milionů lidí, uvedla Baerbocková. V asijské zemi navíc stále zůstává na 15.000 lidí, kterým Německo slíbilo přesídlení, uvedla dnes agentura DPA.
• Podle Obamy si Evropané uvědomují naléhavost situace
  Americký prezident Barack Obama včera večer vyjádřil přesvědčení, že Evropané zvládnou dluhovou krizi eurozóny.
• Podle odhadů Deloitte čeká letos ekonomiku pokles o 10 procent
  Česká ekonomka by letos mohla klesnout o deset procent, vyplývá z nejnovějších odhadů hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka. Propad ekonomiky by měl být doprovázen rychlým růstem počtu nezaměstnaných, dvouciferným poklesem vývozu, dovozu i průmyslové výroby, poklesem inflace ke konci roku a propadem veřejných financí do deficitu přes pět procent HDP. Marek zveřejnil odhady na twitteru.
• Podle Pavla jsou reformy penzí a daní nezbytné, je nutné je lidem vysvětlit
  Podle zvoleného prezidenta Petra Pavla jsou reformy penzí a daní pro Česko nezbytné, není možné je dál odkládat a je potřeba je lidem začít vysvětlovat. Řekl to včera večer v rozhovoru pro televizi Nova. Přibližování obou reforem zmínil jako součást svého plánu ve funkci. O důchodové reformě se v ČR debatuje léta. Zatím se ji nepodařilo prosadit a nenašla se na ní širší politická shoda. Podle expertů je potřeba změnit i nastavení daní. Vláda reformu penzí chystá.
• Podle průzkumu se většina obyvatel USA mylně domnívá, že USA jsou v recesi
  Přestože hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v poslední době roste, 56 procent Američanů v novém průzkumu vyjádřilo přesvědčení, že země zažívá ekonomickou recesi. Sondáž vypracovaná pro britský deník The Guardian odhalila i další mylné představy o vývoji ekonomických ukazatelů necelých šest měsíců před prezidentskými volbami, v nichž bude stav hospodářství jako obvykle ústředním tématem.
• Podle Reuters je na summitu EU připravena dohoda
  Plénum summitu Evropské unie, který od pátku jedná o fondu obnovy ekonomik po koronavirové krizi a o sedmiletém rozpočtu bloku, bude pokračovat od 05:15 SELČ. Na twitteru to oznámil mluvčí šéfa Evropské rady Barend Leyts. Podle agentury Reuters, která se odvolává na několik zdrojů, je připravena dohoda a čeká se její přijetí, jež vyžaduje jednomyslný souhlas.
• Podle rostoucích bankovních vkladů Moskva dál rekrutuje vojáky
  Rostoucí bankovní vklady dokládají, kde Moskva rekrutuje vojáky. Nejvíce peněz přibývá na bankovních účtech v patnácti nejchudších ruských regionech, odkud se rekrutují vojáci do války na Ukrajině, kteří se už ovšem domů nevracejí. Skrze válku na Ukrajině tak bohatnou ruští chudí, vyplývá z analýzy Institutu pro rozvíjející se ekonomiky (BOFIT), který spadá pod finskou centrální banku.
• Podle Södera není zásobování plynem zajištěno, německé ekonomice hrozí infarkt
  Německo nemá podle bavorského premiéra Markuse Södera zajištěné zásobování plynem; zemský ministerský předseda varoval, že největší ekonomice EU hrozí infarkt. Jeho protějšek z Bádensko-Württemberska Winfried Kretschmann během debaty uspořádané listem Süddeutsche Zeitung řekl, že situace je dramatická a případné odstavení některých podniků od dodávek plynu může mít dopad na dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu. Bavorsko a Bádensko-Württembersko přitom patří k motorům německého hospodářství. Německý ministr hospodářství Robert Habeck dnes dal najevo, že se obává úplného přerušení dodávek plynovodem Nord Stream 1, kterým proudí plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
• Podle Sorose by EU neměla ve sporu s Maďarskem a Polskem ustoupit
  Evropská unie si s ohledem na své hodnoty nemůže dovolit ustoupit tlaku Maďarska a Polska, které blokují přijetí unijního rozpočtu kvůli nesouhlasu s tím, aby čerpání evropských peněz bylo podmíněno dodržováním principů právního státu. V komentáři pro server Project Syndicate to napsal americký finančník maďarského původu George Soros.
• Podle šéfa bitcoinové burzy se možná blíží kroky proti používání kryptoměn
  Vlády po celém světě by mohly začít podnikat kroky proti používání bitcoinu a dalších kryptoměn. V rozhovoru s televizí CNBC to uvedl Jesse Powell, spoluzakladatel a výkonný ředitel přední bitcoinové burzy Kraken.
• Podle šéfa ECB ohrožuje populismus evropskou integraci
  Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi dnes v rozhovoru se španělským deníkem El País varoval, že nástup populismu v Evropě by mohl ochromit další integraci. A to přesto, že ekonomické ukazatele se zlepšují a dostávají se na předkrizovou úroveň.
• Podle šéfa RWE Německu stále hrozí problémy s dodávkami plynu
  Německo musí urychlit výstavbu infrastruktury pro dovoz plynu, aby se vyhnulo omezení dodávek. Týdeníku WirtschaftsWoche to podle agentury Reuters řekl Markus Krebber, generální ředitel největší energetické společnosti v zemi RWE. Dodal, že riziko prudkého růstu cen energií nebylo zcela zažehnáno. Plyn pro evropský trh zatím dnes zlevňuje.
• Podle Švédska už Turecko nemá důvod nezahájit ratifikaci vstupu do NATO
  Turecko nemá důvod nezahájit ratifikaci vstupu Švédska a Finska do NATO. Na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu to dnes agentuře Reuters řekl švédský ministr zahraničí Tobias Billström. Jeho finský protějšek Pekka Haavisto zase vyjádřil naději, že pozitivní impuls v této věci přinese tento týden cesta šéfa turecké diplomacie Mevlüta Çavuşoglua do Spojených států. Z členských států aliance dosud severní rozšíření NATO nepodepsaly Maďarsko a právě Turecko.
• Podle většiny Němců eurokrize neskončila
  Zhruba čtyři pětiny Němců jsou přesvědčeny o tom, že krize v eurozóně ještě neskončila. Vyplývá to z výsledků...