Podle odhadů Deloitte čeká letos ekonomiku pokles o 10 procent

Česká ekonomka by letos mohla klesnout o deset procent, vyplývá z nejnovějších odhadů hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka. Propad ekonomiky by měl být doprovázen rychlým růstem počtu nezaměstnaných, dvouciferným poklesem vývozu, dovozu i průmyslové výroby, poklesem inflace ke konci roku a propadem veřejných financí do deficitu přes pět procent HDP. Marek zveřejnil odhady na twitteru.

"Jakékoli nové prognózy jsou zatíženy enormní nejistotou vzhledem k tomu, že příčina, tedy šíření koronaviru a preventivní opatření, stále neodezněla. Následující výhled je třeba brát s velkou rezervou a spíše jako ilustraci relací v ekonomice," řekl ČTK Marek.

Dodal, že odhadovaný scénář předpokládá dvouměsíční výrazné omezení ekonomické aktivity v řadě odvětví. Dalším klíčovým předpokladem je výrazná recese ve všech zemích, které jsou významnými obchodními partnery Česka, v reakci na ochromení ekonomiky koronavirem a preventivními opatřeními.

Reakce se přitom podle Marka liší podle odvětví v ekonomice. "Zatímco ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, letecké dopravě, ubytování a cestovním ruchu bude recese hlubší, zemědělství, energetika a většina odvětví v oblasti služeb se bude potýkat s menším propadem tržeb a přidané hodnoty," uvedl. Průmyslová výroba by letos podle odhadu měla klesnout o téměř 16 procent.

Nezaměstnanost podle nejnovějšího scénáře Deloitte tentokrát reaguje proti normálnímu vývoji rychleji a zvyšuje se až na 5,6 procenta ve čtvrtém čtvrtletí 2020. Počet nezaměstnaných by se tak zvýšil ze 109.000 na konci loňska na 305.000.

Inflaci podle Marka na jedné straně ovlivní výrazné oslabení kurzu koruny a růst dovozních cen, na straně druhé ale propad domácí poptávky sníží jádrovou inflaci, která nezahrnuje sezonní vlivy. Inflace by tak měla ke konci letošního roku klesnout na 2,2 procenta. V únoru byla 3,7 procenta.

"Výrazné změny se dotknou zahraničního obchodu," upozornil Marek. Vývoz by podle něj měl meziročně klesnout o 21 procent a dovoz o 14 procent. Loňský přebytek obchodní bilance 146 miliard korun by se tak měl změnit ve schodek 128 miliard korun.

Veřejné finance podle odhadu Deloitte pocítí dramatický pokles ekonomické aktivity a zatíží je opatření na podporu ekonomiky. "Zatímco v roce 2019 dosáhl podle naší prognózy vládní sektor přebytku 81 miliard korun (1,4 procenta HDP), letos se podle odhadů propadají do deficitu 272 miliardy korun (- 5,1 procenta HDP). Kvůli tomu se obrací dosud klesající trajektorie dluhu vládního sektoru a ten se zvyšuje z 29,4 procenta HDP v roce 2019 na 36,7 procenta HDP v roce 2020," uvedl Marek. I tak by měl ale zůstat dluh v poměru k HDP jedním z nejnižších v Evropě.

"Měnová politika při takto drastickém scénáři nemá na výběr, než nechat klesnout úrokové sazby téměř na nulu a sledovat výrazné oslabení kurzu koruny," dodal Marek.

Ještě na počátku roku ekonomové počítali letos s růstem ekonomiky o dvě procenta. V posledních dnech ovšem začali své předpovědi výrazně zhoršovat a všichni očekávají ekonomický propad. Prozatím se ale kvůli nedostatku dat neshodnou na jeho hloubce.

Zdroj: Reuters, ČTK, Deloitte

Čtěte více

• Podle Goldman Sachs by inflace v Británii příští rok mohla přesáhnout 22 procent
  Investiční banka Goldman Sachs varuje, že míra inflace v Británii by příští rok mohla přesáhnout 22 procent. Stalo by se tak podle ní v situaci, kdy by ceny plynu zůstaly na vysokých úrovních. Předpověď Goldman Sachs je tak ještě více pesimistická než minulý týden zveřejněný odhad Citigroup, který předpokládá vrchol inflace na 18,6 procenta. Je také výrazně nad hodnotou 13 procent, kterou tento měsíc zveřejnila britská centrální banka.
• Podle guvernéra ČNB Rusnoka nastane razantní útlum ekonomiky
  Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka je zřejmé, že nastane razantní útlum ekonomiky. S pokračováním mimořádné situace přitom podle něj roste pravděpodobnost, že ekonomika klesne. Vyplývá to z vyjádření Rusnoka na dnešní tiskové konferenci po mimořádném zasedání bankovní rady. Ta dnes snížila úrokové sazby o půl procentního bodu.
• Podle G7 je Rusko zodpovědné za potravinovou krizi, G7 vyčlení 4,5 miliardy USD
  Rusko kvůli své agresivní válce proti Ukrajině nese obrovskou odpovědnost za enormní růst cen potravin a hnojiv a za dramatické zhoršení potravinové krize ve světě. Dnes to ve společném prohlášení uvedli představitelé skupiny velkých světových ekonomik G7, kteří od neděle jednají v bavorském alpském zámku Elmau. Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA v prohlášení uvedly, že na boj proti hladu a podvýživě vyčlení dodatečných 4,5 miliardy dolarů (105 miliard korun). Krátce před zveřejněním prohlášení jeden z představitelů americké vlády řekl, že dodatečná pomoc na potravinovou bezpečnost bude činit až pět miliard dolarů a že polovinou přispějí Spojené státy.
• Podle Hornana se otřesy v City uklidní
  Nynější otřesy v londýnském finančním středisku City se po vítězství brexitu ve čtvrtečním referendu...
• Podle Macrona postcovidová ekonomika vyžaduje nová rozpočtová pravidla
  Evropská unie musí přehodnotit svůj rozpočtový rámec a změnit svá pravidla ohledně deficitů, aby podpořila postpandemické investice a hospodářský růst, protože svět se chce dostat z krize vyvolané nemocí covid-19. Prohlásil to včera prezident Emmanuel Macron při prezentaci priorit nadcházejícího francouzského předsednictví v EU.
• Podle Maďarska a Polska je veto rozpočtu EU nutné
  Maďarsko a Polsko považují za nutné své veto sedmiletého rozpočtu Evropské unie a unijního fondu na podporu ekonomik zasažených koronavirem, shodli se na dnešní schůzce šéfové vlád obou zemí. Polský premiér Mateusz Morawiecki podle agentury Reuters tvrdí, že podmiňování výplaty unijních peněz dodržováním principů právního státu může vést k rozpadu evropského bloku. Podle šéfa maďarské vlády Viktora Orbána je použití veta legitimním nástrojem v současném sporu.
• Podle ministrů Francie a Německa je požadavek na platby v rublech vydírání
  Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Robert Habeck odmítli nový požadavek prezidenta Vladimira Putina, aby zahraniční kupci za ruský plyn platili v rublech. Podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Obě země se podle ministrů připravují na zastavení dodávek plynu z Ruska.
• Podle MMF jsou stimulační opatření stále zapotřebí
  Centrální banky v Evropě, Spojených státech a Japonsku by neměly spěchat s odchodem od mimořádně...
• Podle německé ministryně se Afghánistán řítí do nejhorší krize naší doby
  Podle německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové se Afghánistán řítí do "nejhorší humanitární krize naší doby". V zimě tam bude potřebovat humanitární pomoc až 24 milionů lidí, uvedla Baerbocková. V asijské zemi navíc stále zůstává na 15.000 lidí, kterým Německo slíbilo přesídlení, uvedla dnes agentura DPA.
• Podle Obamy si Evropané uvědomují naléhavost situace
  Americký prezident Barack Obama včera večer vyjádřil přesvědčení, že Evropané zvládnou dluhovou krizi eurozóny.
• Podle Pavla jsou reformy penzí a daní nezbytné, je nutné je lidem vysvětlit
  Podle zvoleného prezidenta Petra Pavla jsou reformy penzí a daní pro Česko nezbytné, není možné je dál odkládat a je potřeba je lidem začít vysvětlovat. Řekl to včera večer v rozhovoru pro televizi Nova. Přibližování obou reforem zmínil jako součást svého plánu ve funkci. O důchodové reformě se v ČR debatuje léta. Zatím se ji nepodařilo prosadit a nenašla se na ní širší politická shoda. Podle expertů je potřeba změnit i nastavení daní. Vláda reformu penzí chystá.
• Podle průzkumu odborů mezi zaměstnanci není Lagardeová vhodná pro vedení ECB
  Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová není podle zaměstnanců tou správnou osobou pro vedení instituce. Ukázal to průzkum uskutečněný odborovou organizací IPSO zastupující zaměstnance ECB. Podle průzkumu, na který upozornila agentura Reuters, je důvěra zaměstnanců v celý tým vrcholového vedení ECB nižší než před rokem a téměř 60 procent zaměstnanců hodnotí činnost vedení negativně.
• Podle průzkumu se většina obyvatel USA mylně domnívá, že USA jsou v recesi
  Přestože hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v poslední době roste, 56 procent Američanů v novém průzkumu vyjádřilo přesvědčení, že země zažívá ekonomickou recesi. Sondáž vypracovaná pro britský deník The Guardian odhalila i další mylné představy o vývoji ekonomických ukazatelů necelých šest měsíců před prezidentskými volbami, v nichž bude stav hospodářství jako obvykle ústředním tématem.
• Podle Reuters je na summitu EU připravena dohoda
  Plénum summitu Evropské unie, který od pátku jedná o fondu obnovy ekonomik po koronavirové krizi a o sedmiletém rozpočtu bloku, bude pokračovat od 05:15 SELČ. Na twitteru to oznámil mluvčí šéfa Evropské rady Barend Leyts. Podle agentury Reuters, která se odvolává na několik zdrojů, je připravena dohoda a čeká se její přijetí, jež vyžaduje jednomyslný souhlas.
• Podle rostoucích bankovních vkladů Moskva dál rekrutuje vojáky
  Rostoucí bankovní vklady dokládají, kde Moskva rekrutuje vojáky. Nejvíce peněz přibývá na bankovních účtech v patnácti nejchudších ruských regionech, odkud se rekrutují vojáci do války na Ukrajině, kteří se už ovšem domů nevracejí. Skrze válku na Ukrajině tak bohatnou ruští chudí, vyplývá z analýzy Institutu pro rozvíjející se ekonomiky (BOFIT), který spadá pod finskou centrální banku.
• Podle Södera není zásobování plynem zajištěno, německé ekonomice hrozí infarkt
  Německo nemá podle bavorského premiéra Markuse Södera zajištěné zásobování plynem; zemský ministerský předseda varoval, že největší ekonomice EU hrozí infarkt. Jeho protějšek z Bádensko-Württemberska Winfried Kretschmann během debaty uspořádané listem Süddeutsche Zeitung řekl, že situace je dramatická a případné odstavení některých podniků od dodávek plynu může mít dopad na dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu. Bavorsko a Bádensko-Württembersko přitom patří k motorům německého hospodářství. Německý ministr hospodářství Robert Habeck dnes dal najevo, že se obává úplného přerušení dodávek plynovodem Nord Stream 1, kterým proudí plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
• Podle Sorose by EU neměla ve sporu s Maďarskem a Polskem ustoupit
  Evropská unie si s ohledem na své hodnoty nemůže dovolit ustoupit tlaku Maďarska a Polska, které blokují přijetí unijního rozpočtu kvůli nesouhlasu s tím, aby čerpání evropských peněz bylo podmíněno dodržováním principů právního státu. V komentáři pro server Project Syndicate to napsal americký finančník maďarského původu George Soros.
• Podle šéfa bitcoinové burzy se možná blíží kroky proti používání kryptoměn
  Vlády po celém světě by mohly začít podnikat kroky proti používání bitcoinu a dalších kryptoměn. V rozhovoru s televizí CNBC to uvedl Jesse Powell, spoluzakladatel a výkonný ředitel přední bitcoinové burzy Kraken.
• Podle šéfa ECB ohrožuje populismus evropskou integraci
  Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi dnes v rozhovoru se španělským deníkem El País varoval, že nástup populismu v Evropě by mohl ochromit další integraci. A to přesto, že ekonomické ukazatele se zlepšují a dostávají se na předkrizovou úroveň.
• Podle šéfa RWE Německu stále hrozí problémy s dodávkami plynu
  Německo musí urychlit výstavbu infrastruktury pro dovoz plynu, aby se vyhnulo omezení dodávek. Týdeníku WirtschaftsWoche to podle agentury Reuters řekl Markus Krebber, generální ředitel největší energetické společnosti v zemi RWE. Dodal, že riziko prudkého růstu cen energií nebylo zcela zažehnáno. Plyn pro evropský trh zatím dnes zlevňuje.