Podle francouzských expertů hrozí kvůli omikronu organizační rozvrat společnosti

Francouzská zdravotnická rada, poradní orgán vlády, dnes varovala, že kvůli variantě omikron hrozí Francii v lednu organizační rozvrat. Kvůli vysokému počtu lidí v karanténě a izolaci po kontaktu s nakaženým totiž hrozí akutní nedostatek pracovníků ve zdravotnictví a v dalších klíčových odvětvích státní správy a hospodářství, uvedla dnes agentura AFP. Rada pracuje s prognózou, že kvůli nové a zřejmě nakažlivější variantě koronaviru budou v zemi v lednu přibývat stovky tisíc nakažených denně.

Díky očkování a kvůli menší agresivitě varianty omikron, o které mluví některé nedávno vydané studie, zatím Francii nehrozí přeplnění nemocnic. Vysoká nakažlivost nové varianty a tudíž vysoký počet lidí v karanténě však ohrožují chod zdravotnictví kvůli nedostatku personálu. Nedostatek pracovníků, a tedy závažné organizační problémy, podle předsedy rady Jeana-Françoise Delfraissyho hrozí i v dalších klíčových odvětvích, jako jsou zásobování a maloobchod s potravinami, doprava, energetika či školství. Podle Delfraissyho proto Francii hrozí "možný společenský rozpad".

Podle rady je proto nezbytné přehodnotit pravidla karantény a izolaci. Rada považuje za pravděpodobné, že variantu omikron doprovází mírnější průběh nemoci covid-19, než je tomu u jiných variant. S průběhem s mírnými či žádnými příznaky se dá také počítat u očkovaných. Stávající pravidla určují sedmidenní izolaci po kontaktu s nakaženým variantou omikron. "V případě nakažených bez příznaků je nutné zvážit přínosy mezi udržením organizace na pracovišti a rizikem šíření nákazy," uvedl člen rady Olivier Guérin. Podle něj pravidlo, že po kontaktu s nakaženým musí člověk odejít do izolace, se ve zdravotnictví kvůli nedostatku personálu již nyní striktně nedodržuje.

Ve středu francouzská vláda uvedla, že třetina nových případů koronavirové nákazy v současnosti připadá na variantu omikron. Dnes ministr zdravotnictví Olivier Véran uvedl, že úřady potvrdily za posledních 24 hodin zhruba 88.000 nových případů nákazy, nejvíce od začátku epidemie.

Zdroj: AFP, ČTK

Čtěte více

• Podle analýz kryptoměnu bitcoin využívá po celém světě kolem 210 milionů lidí
  Vybrané údaje o kybernetické měně bitcoin (před 15 lety, 31. října 2008, tehdy ještě anonymní vývojář Satoši Nakamoto zveřejnil článek "A Peer-to-Peer Electronic Cash System", ve kterém popsal technologii, na základě které vznikl později bitcoin):
• Podle analýzy se investice do umělé inteligence letos přiblíží HDP ČR
  Investice světových firem do umělé inteligence (AI) se budou letos dál zvyšovat a na konci roku mohou dosáhnout šesti bilionů korun, což se blíží hrubému domácímu produktu ČR. Ten loni činil 7,3 bilionu Kč. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti XTB, kterou má ČTK k dispozici.
• Podle Commerzbank sníží ECB úrokovou sazbu už v červenci
  Podle Commerzbank sníží Evropská centrální banka (ECB) základní úrokovou sazbu už v červenci. Druhá největší německá banka tak upravila svůj odhad, který takový krok původně očekával až v závěrečném čtvrtletí letošního roku. Podle svého dnešního vyjádření banka reaguje na úterní výroky šéfa ECB Maria Draghiho.
• Podle Čaputové je ve hře další zpřísnění sankcí vůči Rusku
  Ve hře je další zpřísnění sankcí vůči Rusku, včetně vyloučení zbylých ruských bank z platebního systému SWIFT. V diskusní relaci slovenské televize Markíza to dnes uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Vyslovila se rovněž pro snížení závislosti na dodávkách energií z Ruska.
• Podle Číny nebude mít globální obchodní válka vítěze
  Globální obchodní válka nebude mít vítěze, prohlásil včera na úvod třídenního summitu skupiny velkých ekonomik BRICS čínský prezident Si Ťin-pching. Ostatní čtyři členské státy skupiny - Brazílii, Rusko, Indii a Jihoafrickou republiku - vyzval, aby odmítly protekcionismus. Na letošní setkání BRICS do jihoafrického Johannesburgu míří i ruský prezident Vladimir Putin, jeho brazilský protějšek Michel Temer a indický premiér Naréndra Módí.
• Podle ČNB není nyní potřeba dále snížit sazby, uvedl Rusnok
  Podle České národní banky není v současné době potřebné dále uvolnit měnové podmínky, tedy snížit úrokové sazby. Pro jistotu ale analyzuje možnost potenciálního použití nekonvenčních nástrojů měnové politiky, jako jsou například devizové intervence. Vyplývá to z prezentace guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka na konferenci Goldman Sachs Growth Markets, kterou dnes zveřejnila ČNB na internetu.
• Podle ČNB stále trvá riziko zrychlení inflace
  Podle bankovní rady České národní banky (ČNB) v Česku stále přetrvává riziko zrychlení inflace, a to zejména s ohledem na zvýšené tempo růstu cen služeb. Za varovné považují bankéři také zdražování nemovitostí. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady o nastavení úrokových sazeb, který dnes ČNB zveřejnila. Šest ze sedmi členů bankovní rady minulý týden podpořilo snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta.
• Podle Dombrovskise EU potřebuje lepší regulaci kryptoměn
  Lotyšský kandidát na místopředsedu Evropské komise Valdis Dombrovskis na dnešním slyšení před členy výborů Evropského parlamentu řekl, že EU potřebuje nová pravidla pro regulaci kryptoměn. Chce také vytvořit fond, který by pomáhal malým a středním podnikům. Dosavadní eurokomisař pro euro a sociální dialog by měl mít v nové komisi pod vedením Ursuly van der Leyenové jako jeden z výkonných místopředsedů na starosti hospodářství a finanční služby. Vzhledem k jeho zkušenostem se neočekává, že by jej výbory do jeho nové funkce neschválily.
• Podle EK má být daň z mimořádného zisku nejméně 33 procent, někde již platí
  Výběr informací o daních z mimořádných zisků firem v Evropě (mimořádná schůze Sněmovny by mohla schválit například vládní daňový balíček, který kromě jiného zavádí novou daň z neočekávaných zisků):
• Podle ekonoma čeká trhy s obilím kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu šok
  Ruská invaze na Ukrajinu by mohla zničit globální trhy s obilím tak hluboce, že by to mohl být největší šok v zásobování za několik desetiletí. Uvedl to na twitteru zemědělský ekonom Illinoiské univerzity Scott Irwin. Cena pšenice je nyní nejvyšší od roku 2008 a za celý týden směřuje k růstu o rekordních 40 procent, napsala agentura Bloomberg.
• Podle Goldman Sachs by inflace v Británii příští rok mohla přesáhnout 22 procent
  Investiční banka Goldman Sachs varuje, že míra inflace v Británii by příští rok mohla přesáhnout 22 procent. Stalo by se tak podle ní v situaci, kdy by ceny plynu zůstaly na vysokých úrovních. Předpověď Goldman Sachs je tak ještě více pesimistická než minulý týden zveřejněný odhad Citigroup, který předpokládá vrchol inflace na 18,6 procenta. Je také výrazně nad hodnotou 13 procent, kterou tento měsíc zveřejnila britská centrální banka.
• Podle guvernéra ČNB Rusnoka nastane razantní útlum ekonomiky
  Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka je zřejmé, že nastane razantní útlum ekonomiky. S pokračováním mimořádné situace přitom podle něj roste pravděpodobnost, že ekonomika klesne. Vyplývá to z vyjádření Rusnoka na dnešní tiskové konferenci po mimořádném zasedání bankovní rady. Ta dnes snížila úrokové sazby o půl procentního bodu.
• Podle G7 je Rusko zodpovědné za potravinovou krizi, G7 vyčlení 4,5 miliardy USD
  Rusko kvůli své agresivní válce proti Ukrajině nese obrovskou odpovědnost za enormní růst cen potravin a hnojiv a za dramatické zhoršení potravinové krize ve světě. Dnes to ve společném prohlášení uvedli představitelé skupiny velkých světových ekonomik G7, kteří od neděle jednají v bavorském alpském zámku Elmau. Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA v prohlášení uvedly, že na boj proti hladu a podvýživě vyčlení dodatečných 4,5 miliardy dolarů (105 miliard korun). Krátce před zveřejněním prohlášení jeden z představitelů americké vlády řekl, že dodatečná pomoc na potravinovou bezpečnost bude činit až pět miliard dolarů a že polovinou přispějí Spojené státy.
• Podle Hornana se otřesy v City uklidní
  Nynější otřesy v londýnském finančním středisku City se po vítězství brexitu ve čtvrtečním referendu...
• Podle Macrona postcovidová ekonomika vyžaduje nová rozpočtová pravidla
  Evropská unie musí přehodnotit svůj rozpočtový rámec a změnit svá pravidla ohledně deficitů, aby podpořila postpandemické investice a hospodářský růst, protože svět se chce dostat z krize vyvolané nemocí covid-19. Prohlásil to včera prezident Emmanuel Macron při prezentaci priorit nadcházejícího francouzského předsednictví v EU.
• Podle Maďarska a Polska je veto rozpočtu EU nutné
  Maďarsko a Polsko považují za nutné své veto sedmiletého rozpočtu Evropské unie a unijního fondu na podporu ekonomik zasažených koronavirem, shodli se na dnešní schůzce šéfové vlád obou zemí. Polský premiér Mateusz Morawiecki podle agentury Reuters tvrdí, že podmiňování výplaty unijních peněz dodržováním principů právního státu může vést k rozpadu evropského bloku. Podle šéfa maďarské vlády Viktora Orbána je použití veta legitimním nástrojem v současném sporu.
• Podle ministrů Francie a Německa je požadavek na platby v rublech vydírání
  Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Robert Habeck odmítli nový požadavek prezidenta Vladimira Putina, aby zahraniční kupci za ruský plyn platili v rublech. Podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Obě země se podle ministrů připravují na zastavení dodávek plynu z Ruska.
• Podle MMF jsou stimulační opatření stále zapotřebí
  Centrální banky v Evropě, Spojených státech a Japonsku by neměly spěchat s odchodem od mimořádně...
• Podle německé ministryně se Afghánistán řítí do nejhorší krize naší doby
  Podle německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové se Afghánistán řítí do "nejhorší humanitární krize naší doby". V zimě tam bude potřebovat humanitární pomoc až 24 milionů lidí, uvedla Baerbocková. V asijské zemi navíc stále zůstává na 15.000 lidí, kterým Německo slíbilo přesídlení, uvedla dnes agentura DPA.
• Podle Obamy si Evropané uvědomují naléhavost situace
  Americký prezident Barack Obama včera večer vyjádřil přesvědčení, že Evropané zvládnou dluhovou krizi eurozóny.