Podle analýz kryptoměnu bitcoin využívá po celém světě kolem 210 milionů lidí
Vybrané údaje o kybernetické měně bitcoin (před 15 lety, 31. října 2008, tehdy ještě anonymní vývojář Satoši Nakamoto zveřejnil článek "A Peer-to-Peer Electronic Cash System", ve kterém popsal technologii, na základě které vznikl později bitcoin):
- Bitcoin, jehož zkratka je BTC, je virtuální internetová měna. Jejím hlavním znakem je, že nemá žádnou centrální autoritu, která by řídila například množství peněz v oběhu. Bitcoin je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci.
- Systém bitcoinu vytvořil anonymní vývojář pod pseudonymem Satoši Nakamoto a poprvé se objevila 3. ledna 2009. Nakamoto při vytvoření měny vycházel ze svého článku "A Peer-to-Peer Electronic Cash System", ve kterém v říjnu 2008 popsal technologii, na jejímž základě vznikl bitcoin (i další kryptoměny). Tvůrce bitcoinu nebyl dlouho znám a existovala řada teorií, kdo Nakamoto ve skutečnosti je. V roce 2016 se k autorství přihlásil australský podnikatel Craig Wright, přesvědčivé důkazy však neposkytl a tak se o autorovi stále jen spekuluje. Jako první použil bitcoin k nákupu americký programátor Laszlo Hanyecz, který si v květnu 2010 za 10.000 bitcoinů koupil dvě pizzy v hodnotě zhruba 40 dolarů.
- Bitcoiny vznikají tak, že počítač řeší komplikované matematické algoritmy a za vyřešení obdrží jeho majitel odměnu v podobě určitého množství bitcoinů. Procesu se říká těžba a lidé, kteří takto bitcoiny získávají, se nazývají těžaři nebo mineři. Po vytěžení je suma převedena na konkrétní adresu majitele bitcoinů v podobě číselného kódu. Každá "mince" je unikátní a nezaměnitelná. Těžit může buď jednotlivec, což je dost nákladné, nebo skupina. Decentralizované databáze transakcí mezi několika subjekty se obecně nazývají blockchain.
- Software pro těžbu je naprogramován tak, aby uvolňoval nové mince stabilním tempem, které se ale postupně zpomaluje. Počet mincí v oběhu bude konečný, celkem jich má být vytvořeno 21 milionů. V roce 2033 jich má být v oběhu 99 procent a poslední se mají dostat do oběhu kolem roku 2140.
- Těžba je drahá a věnují se jí hlavně lidé, kteří se do tohoto byznysu dostali dříve a neustále optimalizují a aktualizují hardware pro těžbu, což stojí nemalé peníze. Dalším velkým nákladem pro těžaře, ale i pro společnost, je spotřebovaná energie, běžnému uživateli se tak těžba nevyplatí. Bitcoin ale může získat i "netěžař". Bitcoiny se na svět dostávají díky decentralizované (P2P, peer-to-peer) počítačové síti, kde se dá s bitcoiny obchodovat, nakupovat je či prodávat.
- Cena a samotná existence bitcoinu se odvíjí od důvěry a ochoty vlastníků měny obchodovat, hodnotu určuje pouze nabídka a poptávka. Přes 10.000 dolarů (tehdy as i 215.000 Kč) se cena Bitcoinu poprvé přehoupla v listopadu 2017. Na maximu téměř 69.000 dolarů se bitcoin ocitl v listopadu 2021. Letošní rok zahájila cena pokořením 18.000 dolarů (zhruba 402.000 Kč). Bitcoinu pomohlo, že se právníkům podařilo zajistit pět miliard dolarů (112 miliard Kč), které patřily zkrachovalé kryptoměnové burze FTX. V současnosti se pohybuje kolem 35.000 dolarů (asi 806.000 Kč).
- Bitcoin je nejznámější z několika tisíc kybernetických měn (jejich počet stále roste) a má také nejvyšší tržní kapitalizaci, a to přes 595 miliard dolarů. V první pětici nejoblíbenějších jsou podle serveru Coinmarketcap.com ještě ethereum, Cardano, Tether, BNB a XRP. Tržní kapitalizace těchto měn zdaleka nedoshuje bitcoinu. Server CoinMarketCap nyní eviduje téměř 9000 kryptoměn s celkovou tržní kapitalizací přes 1,1 bilionu dolarů.
- Podle studie poradenské společnosti Henley & Partner z letošního září kryptoměny využívá po celém světě zhruba 425 milionů lidí. Přes 88.000 jich má v kryptoměnách majetek v hodnotě nejméně jednoho milionu dolarů (zhruba 22,5 milionu Kč) a 22 lidí v hodnotě nejméně jedné miliardy dolarů. Bitcoin podle těchto údajů využívá po celém světě kolem 210 milionů lidí. Majetek v hodnotě nejméně jednoho milionu dolarů má v bitcoinech více než 40.000 lidí, bitcoinových miliardářů je však pouze šest. Češi v září podle údajů největšího obchodníka Bit.plus nakoupili kryptoměny zhruba za 250 milionů korun, což je o 20 milionů korun více než v předchozím měsíci.
- Bitcoin je ale i terčem snah o jeho omezování. Transakce s kryptoměnami omezuje ze silných ekonomik například Čína, obavy z používání kryptoměn už dříve dala najevo také americká ministryně financí Janet Yellenová nebo prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. V některých zemích je uživání bitcoinu zcela zakázáno. Státy Evropské unie letos v květnu definitivně schválily pravidla regulace trhů s kryptoměnami, která zavádějí dosud nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy. Zprostředkovatelé budou díky nové normě shromažďovat údaje o prodávajících a kupujících, což má zabránit praní špinavých peněz či zkomplikovat obcházení unijních sankcí.
- Naopak středoamerický Salvador v roce 2021 zavedl jako první země světa kryptoměnu bitcoin jako oficiální národní měnu (vedle amerického dolaru). Na konci loňského dubna povolila bitcoin jako oficiální platidlo Středoafrická republika.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
Podíl špatných úvěrů ve španělských bankách klesl
Podíl nesplácených úvěrů na celkovém objemu půjček v portfoliích španělských komerčních bank... -
Podíl špatných úvěrů ve španělských bankách roste
Podíl nesplácených úvěrů na celkovém objemu půjček poskytnutých španělskými bankami se v září zvýšil... -
Podíl špatných úvěrů v eurozóně je navzdory recesi nejníže od roku 2015
Podíl nesplácených úvěrů na celkovém objemu úvěrů v eurozóně v posledním čtvrtletí loňského roku navzdory recesi klesl na 2,63 procenta, což je nejnižší úroveň od roku 2015. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská centrální banka (ECB). -
Podíl zahraničních investorů držících české dluhopisy klesl
Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci dubna klesl na 36,85 procenta z 39,39 procenta ke konci března. Jejich podíl je tak nejnižší za poslední zhruba dva roky. V absolutní hodnotě pak objem dluhopisů v držení zahraničních investorů v dubnu stoupl na 685 miliard korun. Nárůst objemu ve srovnání s březnem o 70 miliard korun byl největší od března 2017. Vyplývá to dat, které zveřejnilo ministerstvo financí. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo 1,993 bilionu korun. -
Podíl zahraničních investorů držících české dluhopisy klesl
Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci června klesl na 35,35 procenta z 39,39 procenta ke konci března. Jejich podíl je tak nejnižší od konce roku 2016. V absolutní hodnotě pak objem dluhopisů v držení zahraničních investorů ke konci června stoupl na 691,7 miliard korun. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo 2,09 bilionu korun. -
Podíl zahraničních investorů s českými dluhopisy během čtvrtletí stoupl
Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, v prvním čtvrtletí stoupl na 27,6 procenta. Na konci loňského roku činil 26,5 procenta, což byla nejnižší hodnota od července 2016. Vyplývá to z dat ministerstva financí. V absolutní hodnotě objem korunových dluhopisů v majetku zahraničních investorů během čtvrtletí stoupl na 669,4 miliardy korun z 608 miliard korun na konci roku 2021. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo ke konci března 2,5 bilionu korun. -
Podíl zahraničních investorů s českými dluhopisy klesl
Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci září klesl na 34,47 procenta z 35,35 procenta na konci června. Jejich podíl je tak nejnižší od konce roku 2016. V absolutní hodnotě pak objem dluhopisů v držení zahraničních investorů ke konci září klesl na 652,8 miliardy korun. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo 2,03 bilionu korun. -
Podíl zahraničních investorů s českými dluhopisy loni klesl
Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci loňského roku klesl na 26,5 procenta, což je nejnižší hodnota od července 2016. Na konci roku 2020 podíl činil 31,2 procenta. Vyplývá to z dat, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí. V absolutní hodnotě objem korunových dluhopisů v majetku zahraničních investorů ovšem loni stoupl na 608 miliard korun z 587 miliard korun na konci roku 2020. Zároveň loni v dubnu zahraniční investoři drželi vůbec největší objem dluhopisů, a to 727,5 miliardy korun. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo ke konci loňského roku 2,37 bilionu korun. -
Podíl zahraničních investorů s českými dluhopisy loni klesl
Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci loňského roku klesl na 31,2 procenta z 40,6 procenta na konci roku 2019. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí. Jde o nejnižší hodnotu od konce listopadu 2016. Podíl přitom klesal průběžně celý rok. Důvodem byl zvýšený prodej dluhopisů ministerstvem financí kvůli pandemii. Cenné papíry přitom nakupovaly především domácí finanční instituce. -
Podle analytiků by česká koruna mohla dále mírně ztrácet
Česká měna, která v minulých dnech oslabila až k 25,50 Kč za euro, tedy na nejslabší úrovni od propuknutí války na Ukrajině v únoru 2022, by mohla v příštích měsících ještě mírně ztrácet. Vyplývá to z ankety ČTK mezi analytiky. Vývoj kurzu bude podle nich záležet zejména na dalších krocích České národní banky a Evropské centrální banky (ECB). Pod 25,50 Kč/EUR byl kurz koruny i v pátek odpoledne. -
Podle analýzy se investice do umělé inteligence letos přiblíží HDP ČR
Investice světových firem do umělé inteligence (AI) se budou letos dál zvyšovat a na konci roku mohou dosáhnout šesti bilionů korun, což se blíží hrubému domácímu produktu ČR. Ten loni činil 7,3 bilionu Kč. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti XTB, kterou má ČTK k dispozici. -
Podle Commerzbank sníží ECB úrokovou sazbu už v červenci
Podle Commerzbank sníží Evropská centrální banka (ECB) základní úrokovou sazbu už v červenci. Druhá největší německá banka tak upravila svůj odhad, který takový krok původně očekával až v závěrečném čtvrtletí letošního roku. Podle svého dnešního vyjádření banka reaguje na úterní výroky šéfa ECB Maria Draghiho. -
Podle Čaputové je ve hře další zpřísnění sankcí vůči Rusku
Ve hře je další zpřísnění sankcí vůči Rusku, včetně vyloučení zbylých ruských bank z platebního systému SWIFT. V diskusní relaci slovenské televize Markíza to dnes uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Vyslovila se rovněž pro snížení závislosti na dodávkách energií z Ruska. -
Podle Číny nebude mít globální obchodní válka vítěze
Globální obchodní válka nebude mít vítěze, prohlásil včera na úvod třídenního summitu skupiny velkých ekonomik BRICS čínský prezident Si Ťin-pching. Ostatní čtyři členské státy skupiny - Brazílii, Rusko, Indii a Jihoafrickou republiku - vyzval, aby odmítly protekcionismus. Na letošní setkání BRICS do jihoafrického Johannesburgu míří i ruský prezident Vladimir Putin, jeho brazilský protějšek Michel Temer a indický premiér Naréndra Módí. -
Podle ČNB není nyní potřeba dále snížit sazby, uvedl Rusnok
Podle České národní banky není v současné době potřebné dále uvolnit měnové podmínky, tedy snížit úrokové sazby. Pro jistotu ale analyzuje možnost potenciálního použití nekonvenčních nástrojů měnové politiky, jako jsou například devizové intervence. Vyplývá to z prezentace guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka na konferenci Goldman Sachs Growth Markets, kterou dnes zveřejnila ČNB na internetu. -
Podle ČNB stále trvá riziko zrychlení inflace
Podle bankovní rady České národní banky (ČNB) v Česku stále přetrvává riziko zrychlení inflace, a to zejména s ohledem na zvýšené tempo růstu cen služeb. Za varovné považují bankéři také zdražování nemovitostí. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady o nastavení úrokových sazeb, který dnes ČNB zveřejnila. Šest ze sedmi členů bankovní rady minulý týden podpořilo snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. -
Podle Dombrovskise EU potřebuje lepší regulaci kryptoměn
Lotyšský kandidát na místopředsedu Evropské komise Valdis Dombrovskis na dnešním slyšení před členy výborů Evropského parlamentu řekl, že EU potřebuje nová pravidla pro regulaci kryptoměn. Chce také vytvořit fond, který by pomáhal malým a středním podnikům. Dosavadní eurokomisař pro euro a sociální dialog by měl mít v nové komisi pod vedením Ursuly van der Leyenové jako jeden z výkonných místopředsedů na starosti hospodářství a finanční služby. Vzhledem k jeho zkušenostem se neočekává, že by jej výbory do jeho nové funkce neschválily. -
Podle EK má být daň z mimořádného zisku nejméně 33 procent, někde již platí
Výběr informací o daních z mimořádných zisků firem v Evropě (mimořádná schůze Sněmovny by mohla schválit například vládní daňový balíček, který kromě jiného zavádí novou daň z neočekávaných zisků): -
Podle ekonoma čeká trhy s obilím kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu šok
Ruská invaze na Ukrajinu by mohla zničit globální trhy s obilím tak hluboce, že by to mohl být největší šok v zásobování za několik desetiletí. Uvedl to na twitteru zemědělský ekonom Illinoiské univerzity Scott Irwin. Cena pšenice je nyní nejvyšší od roku 2008 a za celý týden směřuje k růstu o rekordních 40 procent, napsala agentura Bloomberg. -
Podle francouzských expertů hrozí kvůli omikronu organizační rozvrat společnosti
Francouzská zdravotnická rada, poradní orgán vlády, dnes varovala, že kvůli variantě omikron hrozí Francii v lednu organizační rozvrat. Kvůli vysokému počtu lidí v karanténě a izolaci po kontaktu s nakaženým totiž hrozí akutní nedostatek pracovníků ve zdravotnictví a v dalších klíčových odvětvích státní správy a hospodářství, uvedla dnes agentura AFP. Rada pracuje s prognózou, že kvůli nové a zřejmě nakažlivější variantě koronaviru budou v zemi v lednu přibývat stovky tisíc nakažených denně.