Podle analýzy se investice do umělé inteligence letos přiblíží HDP ČR

Investice světových firem do umělé inteligence (AI) se budou letos dál zvyšovat a na konci roku mohou dosáhnout šesti bilionů korun, což se blíží hrubému domácímu produktu ČR. Ten loni činil 7,3 bilionu Kč. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti XTB, kterou má ČTK k dispozici.

Společnosti Amazon, Microsoft, Alphabet a Meta oznámily, že do konce roku plánují dohromady utratit za kapitálové náklady 187 miliard dolarů, tedy 4,4 bilionu korun. To je více jak dvojnásobek českého státního rozpočtu na rok 2024. Za investice do AI utratí podle analýzy více, než je HDP Maďarska nebo Slovenska.

Kapitálové náklady nejsou sice jen pro AI, ale výraznou část tvoří investice do cloudové infrastruktury nové generace, která bude mít výrazně vyšší výpočetní výkon, uvedla XTB. Další náklady jdou na servery, energetickou infrastrukturu pro datacentra a hardware, kde má dominantní pozici se svými grafickými procesory společnost Nvidia. Další miliardy dolarů investovaných do AI jsou podle analýzy vklad do vývoje a výzkumu.

"Poptávka po umělé inteligenci je obrovská, potřebná infrastruktura přestává stačit k jejímu uspokojení a ve světě není příliš firem, které si mohou dovolit potřebné investice, aby v ní získaly vedoucí pozici. A tak spadla odpovědnost na technologické giganty v USA, kteří mají obrovský polštář hotovosti podobných šancí využít," uvedl analytik XTB Štěpán Hájek.

Největší investice plánují Amazon, Microsoft a Alphabet. Tyto tři společnosti mají podstatnou část byznysu z cloudových služeb, na které mají napojený vlastní AI stavební blok. Microsoft pracuje s OpenAI, Google má Gemini a Amazon Anthropic. Žádnou zásadní investici zatím nezveřejnil Apple, který bude pravděpodobně využívat cloudové služby od jedné ze tří zmíněných firem. Za poslední roky však utratil Apple přes 100 miliard dolarů, tedy 2,4 miliardy korun, do vývoje, kde podstatnou část tvoří také investice do AI, podotkla XTB.

Investice do AI budou s největší pravděpodobností výrazně vyšší, uvádí firma. Své místo na trhu chtějí podle ní získat i menší firmy, které plánují výrazné investice převyšující další 50 miliard dolarů (kolem 1,2 bilionu korun). Během roku se mohou dále zvyšovat a konkrétní plány mohou zveřejnit i další společnosti, dodal Hájek.

Zdroj: Reuters, ČTK, XTB

Čtěte více

• Podíl špatných úvěrů ve španělských bankách roste
  Podíl nesplácených úvěrů na celkovém objemu půjček poskytnutých španělskými bankami se v září zvýšil...
• Podíl špatných úvěrů v eurozóně je navzdory recesi nejníže od roku 2015
  Podíl nesplácených úvěrů na celkovém objemu úvěrů v eurozóně v posledním čtvrtletí loňského roku navzdory recesi klesl na 2,63 procenta, což je nejnižší úroveň od roku 2015. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská centrální banka (ECB).
• Podíl zahraničních investorů držících české dluhopisy klesl
  Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci dubna klesl na 36,85 procenta z 39,39 procenta ke konci března. Jejich podíl je tak nejnižší za poslední zhruba dva roky. V absolutní hodnotě pak objem dluhopisů v držení zahraničních investorů v dubnu stoupl na 685 miliard korun. Nárůst objemu ve srovnání s březnem o 70 miliard korun byl největší od března 2017. Vyplývá to dat, které zveřejnilo ministerstvo financí. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo 1,993 bilionu korun.
• Podíl zahraničních investorů držících české dluhopisy klesl
  Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci června klesl na 35,35 procenta z 39,39 procenta ke konci března. Jejich podíl je tak nejnižší od konce roku 2016. V absolutní hodnotě pak objem dluhopisů v držení zahraničních investorů ke konci června stoupl na 691,7 miliard korun. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo 2,09 bilionu korun.
• Podíl zahraničních investorů s českými dluhopisy během čtvrtletí stoupl
  Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, v prvním čtvrtletí stoupl na 27,6 procenta. Na konci loňského roku činil 26,5 procenta, což byla nejnižší hodnota od července 2016. Vyplývá to z dat ministerstva financí. V absolutní hodnotě objem korunových dluhopisů v majetku zahraničních investorů během čtvrtletí stoupl na 669,4 miliardy korun z 608 miliard korun na konci roku 2021. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo ke konci března 2,5 bilionu korun.
• Podíl zahraničních investorů s českými dluhopisy klesl
  Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci září klesl na 34,47 procenta z 35,35 procenta na konci června. Jejich podíl je tak nejnižší od konce roku 2016. V absolutní hodnotě pak objem dluhopisů v držení zahraničních investorů ke konci září klesl na 652,8 miliardy korun. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo 2,03 bilionu korun.
• Podíl zahraničních investorů s českými dluhopisy loni klesl
  Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci loňského roku klesl na 26,5 procenta, což je nejnižší hodnota od července 2016. Na konci roku 2020 podíl činil 31,2 procenta. Vyplývá to z dat, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí. V absolutní hodnotě objem korunových dluhopisů v majetku zahraničních investorů ovšem loni stoupl na 608 miliard korun z 587 miliard korun na konci roku 2020. Zároveň loni v dubnu zahraniční investoři drželi vůbec největší objem dluhopisů, a to 727,5 miliardy korun. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo ke konci loňského roku 2,37 bilionu korun.
• Podíl zahraničních investorů s českými dluhopisy loni klesl
  Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci loňského roku klesl na 31,2 procenta z 40,6 procenta na konci roku 2019. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí. Jde o nejnižší hodnotu od konce listopadu 2016. Podíl přitom klesal průběžně celý rok. Důvodem byl zvýšený prodej dluhopisů ministerstvem financí kvůli pandemii. Cenné papíry přitom nakupovaly především domácí finanční instituce.
• Podle analytiků by česká koruna mohla dále mírně ztrácet
  Česká měna, která v minulých dnech oslabila až k 25,50 Kč za euro, tedy na nejslabší úrovni od propuknutí války na Ukrajině v únoru 2022, by mohla v příštích měsících ještě mírně ztrácet. Vyplývá to z ankety ČTK mezi analytiky. Vývoj kurzu bude podle nich záležet zejména na dalších krocích České národní banky a Evropské centrální banky (ECB). Pod 25,50 Kč/EUR byl kurz koruny i v pátek odpoledne.
• Podle analýz kryptoměnu bitcoin využívá po celém světě kolem 210 milionů lidí
  Vybrané údaje o kybernetické měně bitcoin (před 15 lety, 31. října 2008, tehdy ještě anonymní vývojář Satoši Nakamoto zveřejnil článek "A Peer-to-Peer Electronic Cash System", ve kterém popsal technologii, na základě které vznikl později bitcoin):
• Podle Commerzbank sníží ECB úrokovou sazbu už v červenci
  Podle Commerzbank sníží Evropská centrální banka (ECB) základní úrokovou sazbu už v červenci. Druhá největší německá banka tak upravila svůj odhad, který takový krok původně očekával až v závěrečném čtvrtletí letošního roku. Podle svého dnešního vyjádření banka reaguje na úterní výroky šéfa ECB Maria Draghiho.
• Podle Čaputové je ve hře další zpřísnění sankcí vůči Rusku
  Ve hře je další zpřísnění sankcí vůči Rusku, včetně vyloučení zbylých ruských bank z platebního systému SWIFT. V diskusní relaci slovenské televize Markíza to dnes uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Vyslovila se rovněž pro snížení závislosti na dodávkách energií z Ruska.
• Podle Číny nebude mít globální obchodní válka vítěze
  Globální obchodní válka nebude mít vítěze, prohlásil včera na úvod třídenního summitu skupiny velkých ekonomik BRICS čínský prezident Si Ťin-pching. Ostatní čtyři členské státy skupiny - Brazílii, Rusko, Indii a Jihoafrickou republiku - vyzval, aby odmítly protekcionismus. Na letošní setkání BRICS do jihoafrického Johannesburgu míří i ruský prezident Vladimir Putin, jeho brazilský protějšek Michel Temer a indický premiér Naréndra Módí.
• Podle ČNB není nyní potřeba dále snížit sazby, uvedl Rusnok
  Podle České národní banky není v současné době potřebné dále uvolnit měnové podmínky, tedy snížit úrokové sazby. Pro jistotu ale analyzuje možnost potenciálního použití nekonvenčních nástrojů měnové politiky, jako jsou například devizové intervence. Vyplývá to z prezentace guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka na konferenci Goldman Sachs Growth Markets, kterou dnes zveřejnila ČNB na internetu.
• Podle ČNB stále trvá riziko zrychlení inflace
  Podle bankovní rady České národní banky (ČNB) v Česku stále přetrvává riziko zrychlení inflace, a to zejména s ohledem na zvýšené tempo růstu cen služeb. Za varovné považují bankéři také zdražování nemovitostí. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady o nastavení úrokových sazeb, který dnes ČNB zveřejnila. Šest ze sedmi členů bankovní rady minulý týden podpořilo snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta.
• Podle Dombrovskise EU potřebuje lepší regulaci kryptoměn
  Lotyšský kandidát na místopředsedu Evropské komise Valdis Dombrovskis na dnešním slyšení před členy výborů Evropského parlamentu řekl, že EU potřebuje nová pravidla pro regulaci kryptoměn. Chce také vytvořit fond, který by pomáhal malým a středním podnikům. Dosavadní eurokomisař pro euro a sociální dialog by měl mít v nové komisi pod vedením Ursuly van der Leyenové jako jeden z výkonných místopředsedů na starosti hospodářství a finanční služby. Vzhledem k jeho zkušenostem se neočekává, že by jej výbory do jeho nové funkce neschválily.
• Podle EK má být daň z mimořádného zisku nejméně 33 procent, někde již platí
  Výběr informací o daních z mimořádných zisků firem v Evropě (mimořádná schůze Sněmovny by mohla schválit například vládní daňový balíček, který kromě jiného zavádí novou daň z neočekávaných zisků):
• Podle ekonoma čeká trhy s obilím kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu šok
  Ruská invaze na Ukrajinu by mohla zničit globální trhy s obilím tak hluboce, že by to mohl být největší šok v zásobování za několik desetiletí. Uvedl to na twitteru zemědělský ekonom Illinoiské univerzity Scott Irwin. Cena pšenice je nyní nejvyšší od roku 2008 a za celý týden směřuje k růstu o rekordních 40 procent, napsala agentura Bloomberg.
• Podle francouzských expertů hrozí kvůli omikronu organizační rozvrat společnosti
  Francouzská zdravotnická rada, poradní orgán vlády, dnes varovala, že kvůli variantě omikron hrozí Francii v lednu organizační rozvrat. Kvůli vysokému počtu lidí v karanténě a izolaci po kontaktu s nakaženým totiž hrozí akutní nedostatek pracovníků ve zdravotnictví a v dalších klíčových odvětvích státní správy a hospodářství, uvedla dnes agentura AFP. Rada pracuje s prognózou, že kvůli nové a zřejmě nakažlivější variantě koronaviru budou v zemi v lednu přibývat stovky tisíc nakažených denně.
• Podle Goldman Sachs by inflace v Británii příští rok mohla přesáhnout 22 procent
  Investiční banka Goldman Sachs varuje, že míra inflace v Británii by příští rok mohla přesáhnout 22 procent. Stalo by se tak podle ní v situaci, kdy by ceny plynu zůstaly na vysokých úrovních. Předpověď Goldman Sachs je tak ještě více pesimistická než minulý týden zveřejněný odhad Citigroup, který předpokládá vrchol inflace na 18,6 procenta. Je také výrazně nad hodnotou 13 procent, kterou tento měsíc zveřejnila britská centrální banka.