Od zavedení hotovostního eura do dneška česká koruna posílila o 18 %

Česká koruna za 15 let, kdy se začala v hotovostní podobě používat jednotná evropská měna, posílila proti euru o zhruba 18 procent. V roce 2002 se začala obchodovat na úrovni kolem 32 Kč za euro, poté v roce 2004 oslabila až nad 33 Kč/EUR, aby v půlce roku 2008 krátce česká měna posílila až pod 23 Kč za euro, dosud nejsilnější hodnotu vůči euru. V posledních třech letech je ale její kurz oslabován intervencemi České národní banky na úroveň kolem 27 Kč/EUR. Vyplývá to z výpočtů ČTK a vyjádření oslovených analytiků. Podle nich přitom posilování koruny bylo doprovázeno přibližováním úrovně české ekonomiky západoevropským zemím.

Euro začalo platit v hotovostní podobě před 15 lety 1. ledna 2002 a nahradilo dříve platné měny používané ve státech eurozóny. Pro bezhotovostní platby bylo již ovšem zavedeno od ledna 1999. Nyní eurem platí 19 zemí EU. Naposledy do eurozóny vstoupila Litva v roce 2015, a to jako poslední z pobaltských zemí. V době svého vzniku bylo euro vnímáno jako nástroj k dosažení hospodářské stability. Už na počátku ale existovaly i kritické hlasy, podle nichž nemůže měnová unie fungovat v tolika různorodých ekonomikách.

Na začátku roku 2002 se koruna obchodovala podle údajů serveru Patria.cz kolem 32 Kč/EUR. Následně česká koruna posilovala, aby se během první poloviny 2002 poprvé vůbec dostala pod hranici 30 korun. Poté ovšem začala česká koruna proti euru oslabovat a na počátku roku 2004 se dostala až nad 33 Kč/EUR. Pak až do léta roku 2008 posilovala. Tehdy se dokonce krátce dostala pod hranici 23 korun za euro. Nyní se více než tři roky obchoduje kvůli intervencím České národní banky kolem hranice 27 korun za euro.

Výrazně přitom koruna začala vůči euru posilovat po vstupu země do EU v květnu 2004, upozornil analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. "Toto období (po vstupu do EU) bylo charakteristické rychlým růstem české ekonomiky a kontinuálním posilováním koruny vůči euru. Docházelo k reálné konvergenci české ekonomiky vůči ekonomice eurozóny, a to jak prostřednictvím rychlejšího růstu HDP, tak i zmíněným posilováním koruny," uvedl. Ve druhé polovině roku 2007 a první polovině roku 2008 tempo posilování koruny výrazně zrychlilo a v červenci 2008 se koruna vůči euru podle něj krátce dostala pod hladinu 23 Kč/EUR, což jsou dosud nejsilnější hodnoty české měny vůči euru.

Hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda upozornil na to, že od zavedení eura v roce 1999 dosáhl kurz koruny k euru své nejslabší úrovně 38,44 Kč/EUR v první polovině roku 1999. Koruna naopak nejvíce zpevňovala v polovině roku 2008. "První pololetí roku 1999 a polovina roku 2008 zároveň ohraničují periodu, ve které česká měna vůči euru v trendovém pohledu setrvale zpevňovala, a to celkově o více než 40 procent. Zároveň v této periodě docházelo k ekonomickému dohánění Německa a dalších prosperujících západních ekonomik," uvedl.

Eurozóna přitom podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala představuje pro českou ekonomiku nejdůležitějšího obchodního partnera, protože do ní směřují plné dvě třetiny českých vývozů. "Existence samotného eura se projevuje v tom, že české firmy (především ty s exportním zaměřením) často používají euro ve velké části výrobního procesu na straně vstupů i výstupů. Dochází tak k přirozené "euroizaci" české ekonomiky," upozornil.

Samotné přijetí eura v Česku ale není na pořadu dne, současná vláda s ním nepočítá. "Pokud by přijetí eura začala výrazně podporovat nově vzniklá vláda z voleb příštího roku, pak je nebližší možný termín přijetí eura v roce 2022," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Upozornil, že například Slovensko vstoupilo do systému směnných kurzu (ERM II) v listopadu 2005 a euro přijalo 1. ledna 2009. Každá země musí být v ERM II alespoň dva roky. "V tuto chvíli se však nezdá, že by přijetí eura mělo v příštích volbách být důležitou otázkou, přijetí eura před rokem 2025 tak neočekávám," dodal Seidler.

Vývoj měnového páru EUR/CZK (měsíční graf – MN):

Zdroj: Reuters, ČTK, Patria.cz, Akcenta, Roklen, Komerční banka, ING, Investing.com

Čtěte více

• Odvětvím s vysokým podílem umělé inteligence roste produktivita
  Typy podniků, které nejčastěji využívají umělou inteligenci (AI), zaznamenávají téměř pětkrát rychlejší růst produktivity pracovníků než ty, které ji příliš nevyužívají. To zvyšuje naději, že využití AI by mohlo podpořit širší ekonomiku, uvedla ve své zprávě poradenská společnost PwC.
• Odvrácení fiskální krize stále bez dohody
  Bez dohody skončila nedělní jednání amerických politiků o odvrácení fiskální krize, která hrozí Spojeným státům od dnešní půlnoci místního času (úterý 06:00 SEČ). Rokování budou pokračovat dnes v podvečer SELČ.
• Od základních sazeb ČNB se odvíjí cena peněz
  Základní informace o úrokových sazbách vyhlašovaných Českou národní bankou (bankovní rada ČNB dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta):
• Od základních úrokových sazeb ČNB se odvíjí cena peněz
  Základní informace o úrokových sazbách, vyhlašovaných Českou národní bankou (ČNB dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta):
• Od základních úrokových sazeb ČNB se odvíjí cena peněz
  Základní informace o úrokových sazbách vyhlašovaných Českou národní bankou (ČNB dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 pct. bodu na 2,75 procenta, jde o největší zvýšení od roku 1997):
• Od základních úrokových sazeb ČNB se odvíjí cena peněz
  Základní informace o úrokových sazbách, vyhlašovaných Českou národní bankou (ČNB dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta):
• Od základních úrokových sazeb ČNB se odvíjí cena peněz
  Základní informace o úrokových sazbách vyhlašovaných Českou národní bankou (bankovní rada ČNB dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta):
• Od základních úrokových sazeb ČNB se odvíjí cena peněz
  Základní informace o úrokových sazbách vyhlašovaných Českou národní bankou (bankovní rada ČNB dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta):
• Od základních úrokových sazeb se odvíjí cena peněz
  Základní informace o úrokových sazbách vyhlašovaných Českou národní bankou (bankovní rada ČNB dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta):
• Od základních úrokových sazeb se odvíjí cena peněz
  Základní informace o úrokových sazbách vyhlašovaných Českou národní bankou (bankovní rada ČNB dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta):
• Od zavedení hotovostního eura do dneška koruna posílila proti euru o 28 procent
  Koruna za 20 let, kdy se začala v hotovostní podobě používat jednotná evropská měna, posílila proti euru o zhruba 28 procent. V roce 2002 se začala obchodovat na úrovni kolem 32 Kč za euro, poté v roce 2004 oslabila až nad 33 Kč/EUR, aby v půlce roku 2008 krátce česká měna posílila až pod 23 Kč za euro, dosud nejsilnější hodnotu vůči euru. Později byl kurz koruny od listopadu 2013 do dubna 2017 oslabován intervencemi České národní banky na úroveň kolem 27 korun za euro. Následné posilování koruny zastavené pandemií koronaviru doprovázely výkyvy kurzu, kdy se koruna i vracela zpět k hranici 27 Kč za euro. V posledních týdnech kurz koruny opět posiluje především kvůli razantnímu zvyšování úrokových sazeb ČNB, a to až pod hranici 25 korun za euro. Vyplývá to z výpočtů ČTK, údajů serveru Patria a vyjádření oslovených analytiků.
• OECD asi sníží odhad hospodářského růstu
  Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v listopadu pravděpodobně zhorší odhad svého...
• OECD: Brexit by stál každého Brita jeden plat
  Další přední mezinárodní ekonomický subjekt se připojil k tvrzení, aby Velká Británie zůstala i nadále...
• OECD čeká další zpomalování růstu Číny
  Růst čínské ekonomiky bude v letošním i příštím roce dál zpomalovat. Předpověděla to dnes Organizace...
• OECD čeká nejvyšší nezaměstnanost od krize ve 30. letech
  Míra nezaměstnanosti v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by se v letošním čtvrtém čtvrtletí měla vyšplhat na 9,4 procenta, což by znamenalo nejvyšší úroveň od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. V případě příchodu druhé vlny koronaviru by mohla vystoupit až na 12,6 procenta. Vyplývá to z nejnovější studie OECD.
• OECD: Český HDP letos klesne o 6,8 procenta, oživení bude pomalé
  Česká ekonomika v letošním roce kvůli šíření koronaviru klesne o 6,8 procenta. Napřesrok by se měl hrubý domácí produkt (HDP) zvýšit o 1,5 procenta, v roce 2022 by pak měl jeho růst zrychlit na 3,3 procenta. Předpověděla to dnes Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
• OECD díky nižší inflaci zvýšila výhled růstu globální ekonomiky na 3,2 procenta
  Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok o 0,1 procentního bodu na 3,2 procenta. Uvedla to dnes ve své prognóze. Důvodem je zmírnění inflace a zlepšení reálných mezd. Se stejným tempem růstu počítá i v příštím roce. OECD je mezivládní organizací, která se snaží podporovat rozvoj ekonomiky a světového obchodu, jejím členem je i Česká republika.
• OECD dnes představí aktualizovaný hospodářský výhled
  Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dnes představí aktualizovanou prognózu...
• OECD: Dohoda o digitální dani se odkládá do poloviny roku 2021
  Globální dohoda o digitální dani, která by se dotkla zejména firem Google, Apple, Facebook, Amazon i dalších, se zatím odkládá. Důvodem je pandemie, ale také neshody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, uvedla dnes Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Novým cílem je polovina roku 2021. Pokud se takřka 140 zemí nedomluví, světová ekonomika by podle OECD mohla klesnout o více než jeden procentní bod.
• OECD: ECB by měla proti dluhové krizi dělat více
  Evropská centrální banka (ECB) by měla proti dluhové krizi v eurozóně dělat více, protože evropské záchranné fondy EFSF...