OECD čeká nejvyšší nezaměstnanost od krize ve 30. letech

Míra nezaměstnanosti v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by se v letošním čtvrtém čtvrtletí měla vyšplhat na 9,4 procenta, což by znamenalo nejvyšší úroveň od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. V případě příchodu druhé vlny koronaviru by mohla vystoupit až na 12,6 procenta. Vyplývá to z nejnovější studie OECD.

"Prognózy naznačují, že míra nezaměstnanosti v zemích OECD bude mnohem vyšší než na vrcholu globální finanční krize (v roce 2009)," píše se ve studii. Dosud nejvyšší zaznamenaná míra nezaměstnanosti v zemích OECD činila 8,66 procenta. Naměřena byla dvakrát, a to v říjnu 2009 a v lednu 2010, upozornila agentura Kjódó.

OECD nepočítá s návratem míry nezaměstnanosti na úrovně z období před příchodem koronavirové krize dříve než v roce 2022. V příštím roce by míra nezaměstnanosti podle studie měla činit 7,7 procenta, respektive 8,9 procenta v případě druhé vlny koronaviru. Na konci loňského roku dosahovala 5,3 procenta.

"Státy nyní musejí navázat na odvážná opatření, která podnikly hned na začátku koronavirové krize, a učinit vše, co je v jejich silách, aby zabránily situaci, že z krize zaměstnanosti vznikne obrovská krize sociální," uvedl generální tajemník OECD Ángel Gurría.

Zdroj: ČTK, Reuters, OECD

Čtěte více

• Od základních úrokových sazeb ČNB se odvíjí cena peněz
  Základní informace o úrokových sazbách vyhlašovaných Českou národní bankou (ČNB dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 pct. bodu na 2,75 procenta, jde o největší zvýšení od roku 1997):
• Od základních úrokových sazeb ČNB se odvíjí cena peněz
  Základní informace o úrokových sazbách, vyhlašovaných Českou národní bankou (ČNB dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta):
• Od základních úrokových sazeb ČNB se odvíjí cena peněz
  Základní informace o úrokových sazbách, vyhlašovaných Českou národní bankou (ČNB dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta):
• Od základních úrokových sazeb se odvíjí cena peněz
  Základní informace o úrokových sazbách vyhlašovaných Českou národní bankou (bankovní rada ČNB dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta):
• Od základních úrokových sazeb se odvíjí cena peněz
  Základní informace o úrokových sazbách vyhlašovaných Českou národní bankou (bankovní rada ČNB dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta):
• Od zavedení hotovostního eura do dneška česká koruna posílila o 18 %
  Česká koruna za 15 let, kdy se začala v hotovostní podobě používat jednotná evropská měna, posílila proti euru o zhruba 18 procent. V roce 2002 se začala obchodovat na úrovni kolem 32 Kč za euro, poté v roce 2004 oslabila až nad 33 Kč/EUR, aby v půlce roku 2008 krátce česká měna posílila až pod 23 Kč za euro, dosud nejsilnější hodnotu vůči euru. V posledních třech letech je ale její kurz oslabován intervencemi České národní banky na úroveň kolem 27 Kč/EUR. Vyplývá to z výpočtů ČTK a vyjádření oslovených analytiků. Podle nich přitom posilování koruny bylo doprovázeno přibližováním úrovně české ekonomiky západoevropským zemím.
• Od zavedení hotovostního eura do dneška koruna posílila proti euru o 28 procent
  Koruna za 20 let, kdy se začala v hotovostní podobě používat jednotná evropská měna, posílila proti euru o zhruba 28 procent. V roce 2002 se začala obchodovat na úrovni kolem 32 Kč za euro, poté v roce 2004 oslabila až nad 33 Kč/EUR, aby v půlce roku 2008 krátce česká měna posílila až pod 23 Kč za euro, dosud nejsilnější hodnotu vůči euru. Později byl kurz koruny od listopadu 2013 do dubna 2017 oslabován intervencemi České národní banky na úroveň kolem 27 korun za euro. Následné posilování koruny zastavené pandemií koronaviru doprovázely výkyvy kurzu, kdy se koruna i vracela zpět k hranici 27 Kč za euro. V posledních týdnech kurz koruny opět posiluje především kvůli razantnímu zvyšování úrokových sazeb ČNB, a to až pod hranici 25 korun za euro. Vyplývá to z výpočtů ČTK, údajů serveru Patria a vyjádření oslovených analytiků.
• OECD asi sníží odhad hospodářského růstu
  Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v listopadu pravděpodobně zhorší odhad svého...
• OECD: Brexit by stál každého Brita jeden plat
  Další přední mezinárodní ekonomický subjekt se připojil k tvrzení, aby Velká Británie zůstala i nadále...
• OECD čeká další zpomalování růstu Číny
  Růst čínské ekonomiky bude v letošním i příštím roce dál zpomalovat. Předpověděla to dnes Organizace...
• OECD: Český HDP letos klesne o 6,8 procenta, oživení bude pomalé
  Česká ekonomika v letošním roce kvůli šíření koronaviru klesne o 6,8 procenta. Napřesrok by se měl hrubý domácí produkt (HDP) zvýšit o 1,5 procenta, v roce 2022 by pak měl jeho růst zrychlit na 3,3 procenta. Předpověděla to dnes Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
• OECD díky nižší inflaci zvýšila výhled růstu globální ekonomiky na 3,2 procenta
  Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok o 0,1 procentního bodu na 3,2 procenta. Uvedla to dnes ve své prognóze. Důvodem je zmírnění inflace a zlepšení reálných mezd. Se stejným tempem růstu počítá i v příštím roce. OECD je mezivládní organizací, která se snaží podporovat rozvoj ekonomiky a světového obchodu, jejím členem je i Česká republika.
• OECD dnes představí aktualizovaný hospodářský výhled
  Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dnes představí aktualizovanou prognózu...
• OECD: Dohoda o digitální dani se odkládá do poloviny roku 2021
  Globální dohoda o digitální dani, která by se dotkla zejména firem Google, Apple, Facebook, Amazon i dalších, se zatím odkládá. Důvodem je pandemie, ale také neshody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, uvedla dnes Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Novým cílem je polovina roku 2021. Pokud se takřka 140 zemí nedomluví, světová ekonomika by podle OECD mohla klesnout o více než jeden procentní bod.
• OECD: ECB by měla proti dluhové krizi dělat více
  Evropská centrální banka (ECB) by měla proti dluhové krizi v eurozóně dělat více, protože evropské záchranné fondy EFSF...
• OECD: Ekonomika členských zemí ve 2. čtvrtletí rekordně klesla
  Hrubý domácí produkt (HDP) v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se v letošním druhém čtvrtletí v důsledku koronavirové krize propadl oproti předchozím třem měsícům o rekordních 9,8 procenta. Uvedla to dnes OECD na základě předběžných odhadů.
• OECD: Ekonomika eurozóny srovnala krok s USA
  Hospodářský růst předních světových ekonomik se synchronizuje na úrovni, jaká tu nebyla roky, ekonomika eurozóny srovnala krok s USA. Ve svém revidovaném výhledu to dnes uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Globální ekonomika by podle OECD měla letos zrychlit růst z loňských 3,1 procenta na 3,5 procenta a v příštím roce na 3,7 procenta, což znamená nejlepší výsledek od roku 2011.
• OECD: Ekonomika se bude z dopadů koronaviru zotavovat roky
  Světové ekonomice potrvá roky, než se zotaví z dopadů šíření koronaviru. Uvedl to generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Ángel Gurría. Dodal, že koronavirus už způsobil větší ekonomický šok než finanční krize. Naděje na rychlé hospodářské oživení jsou podle něj spíše zbožným přáním než výsledkem racionálního uvažování.
• OECD: Ekonomiky G7 oživí, eurozóna zůstane slabá
  Nejvyspělejší ekonomiky světa v čele s USA a Japonskem zažijí v prvním pololetí výrazné oživení...
• OECD: Eurozóna je zdrojem rizika
  Globální ekonomika se pomalu dostává z recese, i když k udržitelnému růstu má ještě daleko. "Podstatným" zdrojem...