Od základních úrokových sazeb se odvíjí cena peněz

Základní informace o úrokových sazbách vyhlašovaných Českou národní bankou (bankovní rada ČNB dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta):

- Stanovením základní úrokové sazby centrální banka ovlivňuje vývoj úrokových sazeb v ekonomice. Výše úrokových sazeb ČNB je také jedním z faktorů, které ovlivňují kurz koruny vůči cizím měnám. Za vyhlašovanou sazbu přebírá Česká národní banka při takzvaných repo operacích od komerčních bank přebytečné finance, které jim vrací navýšené o úrok. Standardně jde o dvoutýdenní obchody, v některých případech se provádějí i transakce s dobou splatnosti kratší než 14 dní. Vedle těchto dlouhodobějších obchodů centrální banka umožňuje bankám uložit si u ní přebytečné peníze přes noc.

- Pro oba případy obchodů - tedy pro dvoutýdenní repo operace (2T repo sazba) i pro uložení peněz přes noc (depozitní facilita, diskontní sazba) - stanovila Česká národní banka od listopadu 2012 úrokovou sazbu 0,05 procenta. V srpnu 2017 zvýšila dvoutýdenní sazbu na 0,25 procenta a do února 2020 ji postupně zvyšovala o 0,25 procentního bodu až na 2,25 procenta, poté klesala až na 0,25 procenta v květnu 2020 a následně ji ČNB opět zvyšovala až na 5,75 procenta (od 6. května 2022). Předloni v červnu bankovní rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent, loni v prosinci ji snížila o 0,25 procentního bodu na 6,75 procenta, v únoru na 6,25 procenta a nyní klesne na 5,75 procenta.

- Diskontní sazba od listopadu 2012 rovněž do února 2020 rostla až na 1,25 procenta, následně klesala až na 0,05 procenta předloni v březnu, loni 1. října vzrostla na 0,50 procenta a následně ji ČNB zvyšovala až na 4,75 procenta (od 6. května 2022). Předloni v červnu bankovní rada rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu jako základní sazby na šest procent, loni v prosinci klesla na 5,75 procenta, v únoru na 5,25 procenta a nyní na 4,75 procenta.

- Třetí důležitá úroková sazba, lombardní, za kterou si banky od ČNB přes noc peníze půjčují, byla od listopadu 2012 na 0,25 procenta, poté do února 2020 rostla až na 3,25 procenta a po poklesu až na 1,00 procenta předloni v květnu opět rostla až na 6,75 procenta (od 6. května 2022). Od června 2022 byla osm procent, od loňského prosince 7,75 procenta. V únoru podobně jako u ostatních dvou sazeb bankovní rada rozhodla o snížení o půl procentního bodu, tedy na 7,25 procenta. Nyní klesne na 6,75 procenta.

- Výše základní úrokové sazby od vzniku ČR z dlouhodobého hlediska spíše klesala, vyskytla se ale i období výrazného růstu. 2T repo sazba byla vyhlášena poprvé v prosinci 1995 ve výši 11,3 procenta (do té doby ČNB používala diskontní sazbu, jež v lednu 1993 činila 9,5 procenta). Nejvyšší byla v červnu 1997, kdy krátkodobě byla 39 procent. V prosinci 1998 klesla pod hranici deseti procent, v listopadu 2001 pod pět procent a v prosinci 2009 činila jedno procento.

- To, že ČNB kvůli dlouhodobě nízkým úrokům nemohla používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle svůj standardní nástroj, tedy úrokové sazby, byl jedním z důvodů, proč centrální banka v listopadu 2013 zahájila forexové intervence. Ve snaze předejít deflaci tak oslabila korunu a zhruba tři a půl roku udržovala její kurz nad 27 korunami za euro. Režim forexových intervencí ukončila ČNB začátkem dubna 2017, nyní se kurz drží pod 24,50 koruny za euro.

- Cenu peněz v ekonomice kromě úrokových sazeb České národní banky určuje PRIBOR (z anglického Prague Inter Bank Offered Rate). Je to úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. Často se používá jako referenční sazba, od které se odvíjí výše úroků u hypoték a dalších úvěrů pro občany a firmy. Výška sazby PRIBOR se liší podle toho, na jak dlouho se peníze půjčují. Její výše reaguje na sazby centrální banky.

- Nyní je PRIBOR nejnižší pro roční obchody (4,84 procenta), nejvyšší je pro 14denní obchody (6,29 procenta).

Vývoj dvoutýdenní repo sazby od roku 2012:

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Odvětví cestovního ruchu se letos v Maďarsku dařilo lépe než loni
  Odvětví cestovního ruchu se letos v Maďarsku dařilo lépe než loni, přispěl k tomu zejména větší zájem o cestování po Maďarsku. Řekl to dnes šéf Maďarské agentury pro cestovní ruch Zoltán Guller. Počet nocí, které hosté strávili v komerčních ubytovacích zařízeních, se přiblížil 29 milionům. To je o 24 procent více než loni.
• Odvětvím s vysokým podílem umělé inteligence roste produktivita
  Typy podniků, které nejčastěji využívají umělou inteligenci (AI), zaznamenávají téměř pětkrát rychlejší růst produktivity pracovníků než ty, které ji příliš nevyužívají. To zvyšuje naději, že využití AI by mohlo podpořit širší ekonomiku, uvedla ve své zprávě poradenská společnost PwC.
• Odvrácení fiskální krize stále bez dohody
  Bez dohody skončila nedělní jednání amerických politiků o odvrácení fiskální krize, která hrozí Spojeným státům od dnešní půlnoci místního času (úterý 06:00 SEČ). Rokování budou pokračovat dnes v podvečer SELČ.
• Od základních sazeb ČNB se odvíjí cena peněz
  Základní informace o úrokových sazbách vyhlašovaných Českou národní bankou (bankovní rada ČNB dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta):
• Od základních úrokových sazeb ČNB se odvíjí cena peněz
  Základní informace o úrokových sazbách vyhlašovaných Českou národní bankou (ČNB dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 pct. bodu na 2,75 procenta, jde o největší zvýšení od roku 1997):
• Od základních úrokových sazeb ČNB se odvíjí cena peněz
  Základní informace o úrokových sazbách vyhlašovaných Českou národní bankou (bankovní rada ČNB dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta):
• Od základních úrokových sazeb ČNB se odvíjí cena peněz
  Základní informace o úrokových sazbách vyhlašovaných Českou národní bankou (bankovní rada ČNB dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta):
• Od základních úrokových sazeb ČNB se odvíjí cena peněz
  Základní informace o úrokových sazbách, vyhlašovaných Českou národní bankou (ČNB dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta):
• Od základních úrokových sazeb ČNB se odvíjí cena peněz
  Základní informace o úrokových sazbách, vyhlašovaných Českou národní bankou (ČNB dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta):
• Od základních úrokových sazeb se odvíjí cena peněz
  Základní informace o úrokových sazbách vyhlašovaných Českou národní bankou (bankovní rada ČNB dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta):
• Od zavedení hotovostního eura do dneška česká koruna posílila o 18 %
  Česká koruna za 15 let, kdy se začala v hotovostní podobě používat jednotná evropská měna, posílila proti euru o zhruba 18 procent. V roce 2002 se začala obchodovat na úrovni kolem 32 Kč za euro, poté v roce 2004 oslabila až nad 33 Kč/EUR, aby v půlce roku 2008 krátce česká měna posílila až pod 23 Kč za euro, dosud nejsilnější hodnotu vůči euru. V posledních třech letech je ale její kurz oslabován intervencemi České národní banky na úroveň kolem 27 Kč/EUR. Vyplývá to z výpočtů ČTK a vyjádření oslovených analytiků. Podle nich přitom posilování koruny bylo doprovázeno přibližováním úrovně české ekonomiky západoevropským zemím.
• Od zavedení hotovostního eura do dneška koruna posílila proti euru o 28 procent
  Koruna za 20 let, kdy se začala v hotovostní podobě používat jednotná evropská měna, posílila proti euru o zhruba 28 procent. V roce 2002 se začala obchodovat na úrovni kolem 32 Kč za euro, poté v roce 2004 oslabila až nad 33 Kč/EUR, aby v půlce roku 2008 krátce česká měna posílila až pod 23 Kč za euro, dosud nejsilnější hodnotu vůči euru. Později byl kurz koruny od listopadu 2013 do dubna 2017 oslabován intervencemi České národní banky na úroveň kolem 27 korun za euro. Následné posilování koruny zastavené pandemií koronaviru doprovázely výkyvy kurzu, kdy se koruna i vracela zpět k hranici 27 Kč za euro. V posledních týdnech kurz koruny opět posiluje především kvůli razantnímu zvyšování úrokových sazeb ČNB, a to až pod hranici 25 korun za euro. Vyplývá to z výpočtů ČTK, údajů serveru Patria a vyjádření oslovených analytiků.
• OECD asi sníží odhad hospodářského růstu
  Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v listopadu pravděpodobně zhorší odhad svého...
• OECD: Brexit by stál každého Brita jeden plat
  Další přední mezinárodní ekonomický subjekt se připojil k tvrzení, aby Velká Británie zůstala i nadále...
• OECD čeká další zpomalování růstu Číny
  Růst čínské ekonomiky bude v letošním i příštím roce dál zpomalovat. Předpověděla to dnes Organizace...
• OECD čeká nejvyšší nezaměstnanost od krize ve 30. letech
  Míra nezaměstnanosti v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by se v letošním čtvrtém čtvrtletí měla vyšplhat na 9,4 procenta, což by znamenalo nejvyšší úroveň od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. V případě příchodu druhé vlny koronaviru by mohla vystoupit až na 12,6 procenta. Vyplývá to z nejnovější studie OECD.
• OECD: Český HDP letos klesne o 6,8 procenta, oživení bude pomalé
  Česká ekonomika v letošním roce kvůli šíření koronaviru klesne o 6,8 procenta. Napřesrok by se měl hrubý domácí produkt (HDP) zvýšit o 1,5 procenta, v roce 2022 by pak měl jeho růst zrychlit na 3,3 procenta. Předpověděla to dnes Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
• OECD díky nižší inflaci zvýšila výhled růstu globální ekonomiky na 3,2 procenta
  Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok o 0,1 procentního bodu na 3,2 procenta. Uvedla to dnes ve své prognóze. Důvodem je zmírnění inflace a zlepšení reálných mezd. Se stejným tempem růstu počítá i v příštím roce. OECD je mezivládní organizací, která se snaží podporovat rozvoj ekonomiky a světového obchodu, jejím členem je i Česká republika.
• OECD dnes představí aktualizovaný hospodářský výhled
  Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dnes představí aktualizovanou prognózu...
• OECD: Dohoda o digitální dani se odkládá do poloviny roku 2021
  Globální dohoda o digitální dani, která by se dotkla zejména firem Google, Apple, Facebook, Amazon i dalších, se zatím odkládá. Důvodem je pandemie, ale také neshody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, uvedla dnes Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Novým cílem je polovina roku 2021. Pokud se takřka 140 zemí nedomluví, světová ekonomika by podle OECD mohla klesnout o více než jeden procentní bod.