Od ECB se čeká snížení úroků na minimum

Od zítřejšího zasedání bankovní rady Evropské centrální banky (ECB) čekají finanční trhy i politici snížení úrokových sazeb na historické minimum. Podle analytiků by ale měla banka podpořit klesající ekonomiku eurozóny i dalšími kroky. Ty by povzbudily trhy, které už začínají pochybovat o trvalosti příznivě přijatých výsledků posledního summitu Evropské unie.

Většina ekonomů dotázaných agenturou Reuters čeká, že ECB sníží základní sazbu o čtvrt procentního bodu na 0,75 procenta. Banka dosud v historii eurozóny tuto sazbu pod jedním procentem nikdy neměla.

Šéf ECB Mario Draghi dal na červnovém zasedání najevo, že řešení dluhové krize musí začít u politiků, a naznačil tím, že ECB by mohla případnou politickou dohodu doprovodit podpůrnými opatřeními. Draghi na pátečním summitu vyjádřil spokojenost s dohodou, která svěřuje jeho instituci centrální dozor nad evropskými bankami a umožní záchrannému fondu eurozóny ESM přímo podporovat banky a nakupovat státní dluhopisy zemí ohrožených krizí.

Člen řídícího výboru ECB Peter Praet před týdnem signalizoval snížení sazeb, když prohlásil, že bance v tomto kroku nemůže nic zabránit. Prostor pro pokles úvěrových nákladů v eurozóně otevřel vývoj ekonomiky. Inflační tlaky po propadu světových cen ropy výrazně klesají, zatímco evropské ekonomiky vykazují další známky oslabování.

ECB podle pozorovatelů cítí, že trhy, které díky dohodě ze summitu výrazně oživily, nyní potřebují další podporu, protože vůči dohodě se začínají objevovat pochyby. Finsko a Nizozemsko už daly najevo, že s nákupy dluhopisů fondem ESM nesouhlasí, a 500 miliard eur, které bude mít fond k dispozici, by vzhledem k nutnosti vyčlenit jen pro španělské banky 100 miliard eur nemuselo brzy stačit.

"Pokud pouze sníží sazby, bude to pro trhy zklamání, protože to pro okrajové ekonomiky eurozóny nic znamenat nebude . . . Proto je zapotřebí něco dalšího," řekl Christian Schulz z Berenberg Bank, který dříve působil jako ekonom v ECB.

Zvyšují se také tlaky na to, aby ECB přistoupila k novým nestandardním opatřením. Ta banka začala podnikat před dvěma roky kvůli krizi v Řecku, kdy zahájila nákupy státních dluhopisů na trhu, což ovšem vedlo k rezignaci dvou německých členů ECB. Tuto zimu ECB poskytla bankám ve dvou sériích levné tříleté úvěry v celkové sumě asi bilion eur. ECB by také mohla diskutovat o tom, zda umožní fondu EM přístup ke svým superlevným úvěrům, což ale odmítá Německo i užší vedení banky.

Analytici a obchodníci se ale realističtěji zaměřují zejména na možnost snížení mezních sazeb, které určují rozpětí pohybu úroků na mezibankovním trhu - zápůjční sazby pro nouzové jednodenní úvěry, která je nyní na 1,75 procenta, a depozitní sazbu na současné úrovni 0,25 procenta. Spekulace se točí hlavně kolem snížení depozitní sazby na nulu, což by podpořilo mezibankovní trh.

Zdroj: Reuters, ECB, FXstreet, ČTK

Čtěte více

• O dávky v nezaměstnanosti žádá rekordních 6,7 milionu Američanů
  Ve Spojených státech minulý týden požádalo o podporu v nezaměstnanosti zhruba 6,65 milionu lidí. Je to rekord a zhruba dvojnásobek počtu z předchozího týdne. Informovalo o tom dnes americké ministerstvo práce. Americké podniky začaly propouštět kvůli šíření koronaviru, v jehož důsledku musela řada firem zavřít.
• Od Bank of Japan se čeká něco velkého
  V japonské centrální bance došlo k výměně vedení a na křeslo guvernéra si sedne Haruhiko Kuroda...
• Odborníci: Pokles bitcoinu vypudil z trhu lidi, co šli po penězích
  Současný strmý pokles ceny virtuální měny bitcoin vypudil z trhu ty lidi, které při investici do této kryptoměny vedla pouze vidina možného velkého zbohatnutí bez práce. Shodli se na tom tuzemští odborníci, které dnes oslovila ČTK. Od počátku letošního roku bitcoin ztratil už více než polovinu hodnoty, dnes se propadl pod 6000 dolarů (asi 122.500 Kč). Ještě v prosinci se přitom virtuální měna prodávala za téměř 20.000 dolarů a za celý loňský rok zpevnila o více než 1300 procent.
• Odborník: Bitcoin nenahradí oficiální měnu
  Digitální měna bitcoin by v budoucnosti neměla nahradit oficiální měnu, ale stane se součástí měnového systému. Běžné peníze ztratí své privilegované postavení. Na mezinárodní konferenci AMEC Global Summit to dnes řekl odborník na kryptoměnu Jakub Jedlinský z Vysoké školy ekonomické v Praze. Podle něj se některé tradiční měny přesunou i do decentralizovaných databází (tzv. blockchain), které uchovávají neustále se rozšiřující počet záznamů a u kryptoměn slouží jako účetní kniha.
• Odbory vyjednaly německým zaměstnancům v kovoprůmyslu vyšší mzdy
  Německá odborová organizace IG Metall vyjednala zaměstnancům kovodělného a elektrárenského průmyslu v klíčové spolkové zemi růst mezd na příští dva roky v úhrnu o více než osm procent, což bere v úvahu vysokou inflaci v zemi. Největší německý odborový svaz to uvedl ve svém dnešním sdělení. Prospěch z pilotní dohody bude mít na 3,9 milionu lidí.
• Od Británie se kvůli viru izolují další země, i Polsko či Kanada
  Kvůli vysoce nakažlivé mutaci koronaviru SARS-CoV-2, která se šíří na jihu Anglie, ruší přílety z Británie řada země včetně těch mimoevropských. Nejnověji jsou mezi nimi například Kanada, Polsko, Dánsko a Norsko. Podle BBC se k omezení cestování z Británie chystají například také Hongkong, Chorvatsko, Argentina, Chile, Maroka a Kuvajt. Saúdská Arábie mezitím pozastavila mezinárodní lety na týden, zatímco Izrael zakázal vstup cestujícím z Británie s výjimkou izraelských občanů. Izraelci přilétající z Británie musí podstoupit dvoutýdenní karanténu.
• Odbyt koncernu Volkswagen loni klesl o sedm procent, více než předloni
  Celosvětový odbyt německého automobilového koncernu Volkswagen loni navzdory lepšímu druhému čtvrtletí klesl o sedm procent na 8,3 milionu vozů. Propad je hlubší než v předchozím roce, kdy se odbyt snížil na desetileté minimum. Volkswagen dnes zároveň uvedl, že si udržel pozici předního evropského výrobce elektromobilů s bateriemi. Odbyt čistě elektrických vozů meziročně vzrostl o 26 procent.
• Od července bude novým guvernérem ČNB Aleš Michl, chce stabilitu sazeb
  Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval dosavadního člena bankovní rady Aleše Michla (44) guvernérem České národní banky (ČNB). Ve funkci od července nahradí Jiřího Rusnoka, kterému končí druhý mandát a znovu už kandidovat nemohl. Michl je odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb, v současné sedmičlenné bankovní radě je s dalším členem Oldřichem Dědkem v tomto názoru v menšině. Michl po svém jmenování uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. Michlovo jmenování vyvolalo rozporuplné reakce na politické scéně i mezi ekonomy, koruna reagovala prudkým oslabením. Do konce června prezident musí jmenovat ještě tři členy bankovní rady, a tím může zásadně ovlivnit politiku centrální banky.
• Od čtvrtka v obchodu mezi EU a Kanadou padají celní bariéry
  Od čtvrtka začne v prozatímním režimu platit rozsáhlá hospodářská a obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Kanadou označovaná jako CETA. Ročně by měla pro evropské firmy například představovat 590 milionů eur (skoro 16 miliard Kč) úspor na zrušených celních poplatcích. Plně začne smlouva platit poté, co ji ratifikují všechny členské státy unie a europarlament.
• Od ECB se čeká holubičí rétorika
  Evropská centrální banka (ECB) má na čtvrtek v plánu další měnové zasedání. Analytici z Credit Agricole...
• Odhad Goldman Sachs srazil cenu ropy
  Ceny ropy opět výrazně klesají a dnes je srazily prudce snížené cenové odhady banky Goldman Sachs...
• Odhad inflace v Německu zůstal na 0,8 %
  Meziroční inflace v Německu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie zůstala...
• Odhad: Ruská invaze na Ukrajinu může snížit světový HDP o 0,5 až jedno procento
  Ruská invaze na Ukrajinu by mohla snížit celosvětový HDP o 0,5 až jedno procento a zároveň zvýšit inflaci. Politická podpora západu Ukrajině ale může dopady konfliktu utlumit. Vyplývá to odhadu globální investiční společnosti Invesco, který má ČTK k dispozici.
• Odhad škody v Pásmu Gazy je 18,5 miliardy USD
  Pásmo Gazy za první čtyři měsíce izraelského bombardování utrpělo škody na kritické infrastruktuře ve výši zhruba 18,5 miliardy dolarů (435 miliard Kč), odhadují Světová banka a OSN ve včera zveřejněné zprávě. Izrael ofenzivu v Pásmu Gazy zahájil po přeshraničním teroristickém útoku Hamásu 7. října.
• Odhady: Konzervativci přesvědčivě vyhráli volby, mají většinu
  Předčasné parlamentní volby v Británii vyhrála včera Konzervativní strana premiéra Borise Johnsona. Podle odhadů výsledků, které zveřejnily stanice BBC, ITV a Sky News, získala vládní strana v Dolní sněmovně přesvědčivou absolutní většinu. Británie by tak mohla na konci ledna opustit Evropskou unii.
• Odhady počítají s posilováním koruny
  Česká ekonomika v následujících letech poroste tempem kolem 2,6 procenta ročně, v roce 2020 by pak měl růst zpomalit na 2,4 procenta. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 19 tuzemských odborných institucí. Letos i příští rok by podle materiálu měl být růst ekonomiky tažen výdaji na konečnou spotřebu vlády i domácností. Zároveň odhady počítají s posilováním koruny až pod hranici 25 korun za euro.
• Odhady výsledků voleb ve Francii poslaly euro vzhůru
  Údaje agentury Reuters před otevřením forexového trhu v Asii signalizují nárůst eura vůči americkému dolaru na čtyřtýdenní maximum 1,0900 EUR/USD z pátečního závěru 1,0726 EUR/USD. Jednotná evropská měna tak reaguje na odhady výsledků prvního kola prezidentských voleb ve Francii, podle kterých zvítězil centristický kandidát Emmanuel Macron.
• Odhlasovat brexit byla chyba, ale ne katastrofa, řekl Cameron
  To, že Britové předloni souhlasili s odchodem Spojeného království z Evropské unie, byla sice chyba, nebyla to ale katastrofa. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to včera v soukromém rozhovoru řekl bývalý britský premiér David Cameron. Situace se podle něj ukázala být "méně zlou, než jsme si původně mysleli".
• Odchod Británie by byl pro EU katastrofou
  Odchod Británie z Evropské unie by byl pro Brusel katastrofou. V rozhovoru pro včerejší vydání rakouského...
• Odchod Katalánska podle tří čtvrtin šéfů firem poškodí ekonomiku
  Hnutí za odtržení Katalánska může podle téměř tří čtvrtin šéfů španělských firem ohrozit domácí ekonomiku. Ukázal to průzkum konzultační firmy Deloitte, který včera zveřejnil list El País. Katalánská regionální vláda plánuje referendum o oddělení hospodářsky silného regionu od Španělska na 1. října, třebaže španělské soudy označily tuto akci za neústavní.