Odbyt koncernu Volkswagen loni klesl o sedm procent, více než předloni

Celosvětový odbyt německého automobilového koncernu Volkswagen loni navzdory lepšímu druhému čtvrtletí klesl o sedm procent na 8,3 milionu vozů. Propad je hlubší než v předchozím roce, kdy se odbyt snížil na desetileté minimum. Volkswagen dnes zároveň uvedl, že si udržel pozici předního evropského výrobce elektromobilů s bateriemi. Odbyt čistě elektrických vozů meziročně vzrostl o 26 procent.

Na vině slabších prodejních čísel byly problémy s dodávkami automobilové elektroniky a problémy s výrobou obecně. Volkswagen, který je po japonské Toyotě druhou největší automobilkou na světě, se s nimi potýkal hůře než třeba němečtí výrobci luxusních aut.

Celkově vzato, jediným růstovým regionem byla Asie a Tichomoří, pokud se tam nezohlední nejdůležitější trh, kterým je Čína. V průběhu roku se však obchod znatelně stabilizoval - například v prosinci se globální odbyt zvýšil v prodejních statistikách o 18,1 procenta, v Číně téměř o 23 procent a v západní Evropě téměř o 18 procent.

Zatímco ve druhé polovině roku se globální prodej zvýšil o 12 procent, v té první o více než pětinu klesl. Problémem byla válka na Ukrajině, která přerušila dodavatelské řetězce, a kvůli pandemii zavřené továrny v Číně. Ve druhé části roku se pandemická opatření v Číně už trochu uvolnila.

V oblasti prodeje aut s elektrickým pohonem se druhému největšímu výrobci aut na světě, jehož součástí je i Škoda Auto, dařilo velmi dobře. Jejich odbyt se ve srovnání s předchozím rokem zvýšil o 26 procent na více než 572.000 vozů. Volkswagen uvedl, že 6,9 procenta všech dodaných vozů byly čistě elektrické vozy, což je o 1,8 procentního bodu více než v roce předchozím.

Podle členky obchodního výboru Hildegard Wortmannové si společnost do roku 2023 věří. A to navzdory slábnoucímu makroekonomickému prostředí a přetrvávajícím nedostatkům v dodavatelském řetězci.

Automobilka Škoda tento týden uvedla, že jí loni klesl celosvětový odbyt o 16,7 procenta na 731.300 vozů. Odbyt bateriových vozidel se ale o více než devět procent zvýšil a dosáhl 53.700.

Zdroj: ČTK, Volkswagen

Čtěte více

• Očekávání v USA i Evropě jsou příliš pozitivní
  Během čtvrtka se trhy žádného velkého překvapení z nových makroekonomických reportů nedočkaly. Ať už šlo...
• Očekávaný návrh daňové reformy v USA počítá s výraznými škrty
  Republikánská strana dnes ve Sněmovně reprezentantů USA s denním zpožděním představila návrh první daňové reformy po třiceti letech. Předložený návrh americký daňový systém zjednodušuje, krátí daně firmám i střední třídě a postupně chce odbourat daň z nemovitostí, informují světové agentury. Republikáni se ale vzdali snahy o fiskální disciplínu, protože pokud by byl jejich návrh schválen, zvýšil by se v příštím desetiletí státní dluh Spojených států o 1,5 bilionu dolarů (33 bilionů Kč). Ten přitom v současnosti přesahuje 20 bilionů dolarů.
• Očekává se, že Harrisová dnes zavolá Trumpovi a uzná porážku
  Očekává se, že demokratka Kamala Harrisová dnes zavolá republikánovi Donaldu Trumpovi a uzná porážku v prezidentských volbách, píše server NBC News. V 16:00 místního času (22:00 SEČ) by americká viceprezidentka měla vystoupit s projevem, v němž má také uznat porážku, uvedla agentura Reuters.
• O dávky v nezaměstnanosti v USA požádalo dalších 5,2 milionu lidí
  O podporu v nezaměstnanosti si minulý týden ve Spojených státech zažádalo dalších 5,2 milionu lidí. Je to skoro o 1,4 milionu lidí méně než v předchozím týdnu, i tak je to ale výrazně nad dlouhodobým průměrem. Oznámilo to dnes americké ministerstvo práce. Od začátku současné krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, už přišlo v USA za poslední měsíc o práci více než 21 milionů lidí.
• O dávky v nezaměstnanosti žádá rekordních 6,7 milionu Američanů
  Ve Spojených státech minulý týden požádalo o podporu v nezaměstnanosti zhruba 6,65 milionu lidí. Je to rekord a zhruba dvojnásobek počtu z předchozího týdne. Informovalo o tom dnes americké ministerstvo práce. Americké podniky začaly propouštět kvůli šíření koronaviru, v jehož důsledku musela řada firem zavřít.
• Od Bank of Japan se čeká něco velkého
  V japonské centrální bance došlo k výměně vedení a na křeslo guvernéra si sedne Haruhiko Kuroda...
• Odborníci: Pokles bitcoinu vypudil z trhu lidi, co šli po penězích
  Současný strmý pokles ceny virtuální měny bitcoin vypudil z trhu ty lidi, které při investici do této kryptoměny vedla pouze vidina možného velkého zbohatnutí bez práce. Shodli se na tom tuzemští odborníci, které dnes oslovila ČTK. Od počátku letošního roku bitcoin ztratil už více než polovinu hodnoty, dnes se propadl pod 6000 dolarů (asi 122.500 Kč). Ještě v prosinci se přitom virtuální měna prodávala za téměř 20.000 dolarů a za celý loňský rok zpevnila o více než 1300 procent.
• Odborník: Bitcoin nenahradí oficiální měnu
  Digitální měna bitcoin by v budoucnosti neměla nahradit oficiální měnu, ale stane se součástí měnového systému. Běžné peníze ztratí své privilegované postavení. Na mezinárodní konferenci AMEC Global Summit to dnes řekl odborník na kryptoměnu Jakub Jedlinský z Vysoké školy ekonomické v Praze. Podle něj se některé tradiční měny přesunou i do decentralizovaných databází (tzv. blockchain), které uchovávají neustále se rozšiřující počet záznamů a u kryptoměn slouží jako účetní kniha.
• Odbory vyjednaly německým zaměstnancům v kovoprůmyslu vyšší mzdy
  Německá odborová organizace IG Metall vyjednala zaměstnancům kovodělného a elektrárenského průmyslu v klíčové spolkové zemi růst mezd na příští dva roky v úhrnu o více než osm procent, což bere v úvahu vysokou inflaci v zemi. Největší německý odborový svaz to uvedl ve svém dnešním sdělení. Prospěch z pilotní dohody bude mít na 3,9 milionu lidí.
• Od Británie se kvůli viru izolují další země, i Polsko či Kanada
  Kvůli vysoce nakažlivé mutaci koronaviru SARS-CoV-2, která se šíří na jihu Anglie, ruší přílety z Británie řada země včetně těch mimoevropských. Nejnověji jsou mezi nimi například Kanada, Polsko, Dánsko a Norsko. Podle BBC se k omezení cestování z Británie chystají například také Hongkong, Chorvatsko, Argentina, Chile, Maroka a Kuvajt. Saúdská Arábie mezitím pozastavila mezinárodní lety na týden, zatímco Izrael zakázal vstup cestujícím z Británie s výjimkou izraelských občanů. Izraelci přilétající z Británie musí podstoupit dvoutýdenní karanténu.
• Od července bude novým guvernérem ČNB Aleš Michl, chce stabilitu sazeb
  Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval dosavadního člena bankovní rady Aleše Michla (44) guvernérem České národní banky (ČNB). Ve funkci od července nahradí Jiřího Rusnoka, kterému končí druhý mandát a znovu už kandidovat nemohl. Michl je odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb, v současné sedmičlenné bankovní radě je s dalším členem Oldřichem Dědkem v tomto názoru v menšině. Michl po svém jmenování uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. Michlovo jmenování vyvolalo rozporuplné reakce na politické scéně i mezi ekonomy, koruna reagovala prudkým oslabením. Do konce června prezident musí jmenovat ještě tři členy bankovní rady, a tím může zásadně ovlivnit politiku centrální banky.
• Od čtvrtka v obchodu mezi EU a Kanadou padají celní bariéry
  Od čtvrtka začne v prozatímním režimu platit rozsáhlá hospodářská a obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Kanadou označovaná jako CETA. Ročně by měla pro evropské firmy například představovat 590 milionů eur (skoro 16 miliard Kč) úspor na zrušených celních poplatcích. Plně začne smlouva platit poté, co ji ratifikují všechny členské státy unie a europarlament.
• Od ECB se čeká holubičí rétorika
  Evropská centrální banka (ECB) má na čtvrtek v plánu další měnové zasedání. Analytici z Credit Agricole...
• Od ECB se čeká snížení úroků na minimum
  Od zítřejšího zasedání bankovní rady Evropské centrální banky (ECB) čekají finanční trhy...
• Odhad Goldman Sachs srazil cenu ropy
  Ceny ropy opět výrazně klesají a dnes je srazily prudce snížené cenové odhady banky Goldman Sachs...
• Odhad inflace v Německu zůstal na 0,8 %
  Meziroční inflace v Německu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie zůstala...
• Odhad: Ruská invaze na Ukrajinu může snížit světový HDP o 0,5 až jedno procento
  Ruská invaze na Ukrajinu by mohla snížit celosvětový HDP o 0,5 až jedno procento a zároveň zvýšit inflaci. Politická podpora západu Ukrajině ale může dopady konfliktu utlumit. Vyplývá to odhadu globální investiční společnosti Invesco, který má ČTK k dispozici.
• Odhad škody v Pásmu Gazy je 18,5 miliardy USD
  Pásmo Gazy za první čtyři měsíce izraelského bombardování utrpělo škody na kritické infrastruktuře ve výši zhruba 18,5 miliardy dolarů (435 miliard Kč), odhadují Světová banka a OSN ve včera zveřejněné zprávě. Izrael ofenzivu v Pásmu Gazy zahájil po přeshraničním teroristickém útoku Hamásu 7. října.
• Odhady: Konzervativci přesvědčivě vyhráli volby, mají většinu
  Předčasné parlamentní volby v Británii vyhrála včera Konzervativní strana premiéra Borise Johnsona. Podle odhadů výsledků, které zveřejnily stanice BBC, ITV a Sky News, získala vládní strana v Dolní sněmovně přesvědčivou absolutní většinu. Británie by tak mohla na konci ledna opustit Evropskou unii.
• Odhady počítají s posilováním koruny
  Česká ekonomika v následujících letech poroste tempem kolem 2,6 procenta ročně, v roce 2020 by pak měl růst zpomalit na 2,4 procenta. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 19 tuzemských odborných institucí. Letos i příští rok by podle materiálu měl být růst ekonomiky tažen výdaji na konečnou spotřebu vlády i domácností. Zároveň odhady počítají s posilováním koruny až pod hranici 25 korun za euro.