Odbory vyjednaly německým zaměstnancům v kovoprůmyslu vyšší mzdy
Německá odborová organizace IG Metall vyjednala zaměstnancům kovodělného a elektrárenského průmyslu v klíčové spolkové zemi růst mezd na příští dva roky v úhrnu o více než osm procent, což bere v úvahu vysokou inflaci v zemi. Největší německý odborový svaz to uvedl ve svém dnešním sdělení. Prospěch z pilotní dohody bude mít na 3,9 milionu lidí.
Dohody bylo dosaženo po pěti kolech rozhovorů a sérii varovných stávek, které svaz IG Metall zorganizoval, aby prosadil svůj požadavek. Dohoda zahrnuje také nezdaněnou prémiovou platbu 3000 eur (přes 73.200 Kč) pro zaměstnance na dorovnání inflace.
Samotné zvýšení mezd bude dvoufázové. Od června příštího roku mzdy stoupnou o 5,2 procenta, v květnu roku následujícího pak o dalších 3,3 procenta. Platba 3000 eur bude rozdělena do dvou tranší, jedna příští rok v březnu a druhá rok poté.
Podle lídra IG Metall ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko Romana Zitzelsbergera je výsledek "velmi slušný". Odborář dodal, že se ho podařilo dosáhnout navzdory mnoha sporům, hádkám a po vzrušených debatách v těžké době.
Kupní sílu pracovníků v největší evropské ekonomice snižuje inflace, která v říjnu dosáhla 10,4 procenta. Zaměstnavatelé podle agentury Reuters ale nevidí velký prostor pro zvyšování mezd kvůli rostoucím nákladům na materiál a na energie.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
Očekávání FX expertů na EURUSD
Očekávání analytiků a soukromých traderů na tento týden pro měnový pár EURUSD. -
Očekávání rozhodné akce je pryč, USD posiluje
Americká měna (USD) posílila proti všem hlavním měnám s výjimkou japonského jenu (JPY)... -
Očekávání v USA i Evropě jsou příliš pozitivní
Během čtvrtka se trhy žádného velkého překvapení z nových makroekonomických reportů nedočkaly. Ať už šlo... -
Očekávaný návrh daňové reformy v USA počítá s výraznými škrty
Republikánská strana dnes ve Sněmovně reprezentantů USA s denním zpožděním představila návrh první daňové reformy po třiceti letech. Předložený návrh americký daňový systém zjednodušuje, krátí daně firmám i střední třídě a postupně chce odbourat daň z nemovitostí, informují světové agentury. Republikáni se ale vzdali snahy o fiskální disciplínu, protože pokud by byl jejich návrh schválen, zvýšil by se v příštím desetiletí státní dluh Spojených států o 1,5 bilionu dolarů (33 bilionů Kč). Ten přitom v současnosti přesahuje 20 bilionů dolarů. -
Očekává se, že Harrisová dnes zavolá Trumpovi a uzná porážku
Očekává se, že demokratka Kamala Harrisová dnes zavolá republikánovi Donaldu Trumpovi a uzná porážku v prezidentských volbách, píše server NBC News. V 16:00 místního času (22:00 SEČ) by americká viceprezidentka měla vystoupit s projevem, v němž má také uznat porážku, uvedla agentura Reuters. -
O dávky v nezaměstnanosti v USA požádalo dalších 5,2 milionu lidí
O podporu v nezaměstnanosti si minulý týden ve Spojených státech zažádalo dalších 5,2 milionu lidí. Je to skoro o 1,4 milionu lidí méně než v předchozím týdnu, i tak je to ale výrazně nad dlouhodobým průměrem. Oznámilo to dnes americké ministerstvo práce. Od začátku současné krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, už přišlo v USA za poslední měsíc o práci více než 21 milionů lidí. -
O dávky v nezaměstnanosti žádá rekordních 6,7 milionu Američanů
Ve Spojených státech minulý týden požádalo o podporu v nezaměstnanosti zhruba 6,65 milionu lidí. Je to rekord a zhruba dvojnásobek počtu z předchozího týdne. Informovalo o tom dnes americké ministerstvo práce. Americké podniky začaly propouštět kvůli šíření koronaviru, v jehož důsledku musela řada firem zavřít. -
Od Bank of Japan se čeká něco velkého
V japonské centrální bance došlo k výměně vedení a na křeslo guvernéra si sedne Haruhiko Kuroda... -
Odborníci: Pokles bitcoinu vypudil z trhu lidi, co šli po penězích
Současný strmý pokles ceny virtuální měny bitcoin vypudil z trhu ty lidi, které při investici do této kryptoměny vedla pouze vidina možného velkého zbohatnutí bez práce. Shodli se na tom tuzemští odborníci, které dnes oslovila ČTK. Od počátku letošního roku bitcoin ztratil už více než polovinu hodnoty, dnes se propadl pod 6000 dolarů (asi 122.500 Kč). Ještě v prosinci se přitom virtuální měna prodávala za téměř 20.000 dolarů a za celý loňský rok zpevnila o více než 1300 procent. -
Odborník: Bitcoin nenahradí oficiální měnu
Digitální měna bitcoin by v budoucnosti neměla nahradit oficiální měnu, ale stane se součástí měnového systému. Běžné peníze ztratí své privilegované postavení. Na mezinárodní konferenci AMEC Global Summit to dnes řekl odborník na kryptoměnu Jakub Jedlinský z Vysoké školy ekonomické v Praze. Podle něj se některé tradiční měny přesunou i do decentralizovaných databází (tzv. blockchain), které uchovávají neustále se rozšiřující počet záznamů a u kryptoměn slouží jako účetní kniha. -
Od Británie se kvůli viru izolují další země, i Polsko či Kanada
Kvůli vysoce nakažlivé mutaci koronaviru SARS-CoV-2, která se šíří na jihu Anglie, ruší přílety z Británie řada země včetně těch mimoevropských. Nejnověji jsou mezi nimi například Kanada, Polsko, Dánsko a Norsko. Podle BBC se k omezení cestování z Británie chystají například také Hongkong, Chorvatsko, Argentina, Chile, Maroka a Kuvajt. Saúdská Arábie mezitím pozastavila mezinárodní lety na týden, zatímco Izrael zakázal vstup cestujícím z Británie s výjimkou izraelských občanů. Izraelci přilétající z Británie musí podstoupit dvoutýdenní karanténu. -
Odbyt koncernu Volkswagen loni klesl o sedm procent, více než předloni
Celosvětový odbyt německého automobilového koncernu Volkswagen loni navzdory lepšímu druhému čtvrtletí klesl o sedm procent na 8,3 milionu vozů. Propad je hlubší než v předchozím roce, kdy se odbyt snížil na desetileté minimum. Volkswagen dnes zároveň uvedl, že si udržel pozici předního evropského výrobce elektromobilů s bateriemi. Odbyt čistě elektrických vozů meziročně vzrostl o 26 procent. -
Od července bude novým guvernérem ČNB Aleš Michl, chce stabilitu sazeb
Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval dosavadního člena bankovní rady Aleše Michla (44) guvernérem České národní banky (ČNB). Ve funkci od července nahradí Jiřího Rusnoka, kterému končí druhý mandát a znovu už kandidovat nemohl. Michl je odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb, v současné sedmičlenné bankovní radě je s dalším členem Oldřichem Dědkem v tomto názoru v menšině. Michl po svém jmenování uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. Michlovo jmenování vyvolalo rozporuplné reakce na politické scéně i mezi ekonomy, koruna reagovala prudkým oslabením. Do konce června prezident musí jmenovat ještě tři členy bankovní rady, a tím může zásadně ovlivnit politiku centrální banky. -
Od čtvrtka v obchodu mezi EU a Kanadou padají celní bariéry
Od čtvrtka začne v prozatímním režimu platit rozsáhlá hospodářská a obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Kanadou označovaná jako CETA. Ročně by měla pro evropské firmy například představovat 590 milionů eur (skoro 16 miliard Kč) úspor na zrušených celních poplatcích. Plně začne smlouva platit poté, co ji ratifikují všechny členské státy unie a europarlament. -
Od ECB se čeká holubičí rétorika
Evropská centrální banka (ECB) má na čtvrtek v plánu další měnové zasedání. Analytici z Credit Agricole... -
Od ECB se čeká snížení úroků na minimum
Od zítřejšího zasedání bankovní rady Evropské centrální banky (ECB) čekají finanční trhy... -
Odhad Goldman Sachs srazil cenu ropy
Ceny ropy opět výrazně klesají a dnes je srazily prudce snížené cenové odhady banky Goldman Sachs... -
Odhad inflace v Německu zůstal na 0,8 %
Meziroční inflace v Německu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie zůstala... -
Odhad: Ruská invaze na Ukrajinu může snížit světový HDP o 0,5 až jedno procento
Ruská invaze na Ukrajinu by mohla snížit celosvětový HDP o 0,5 až jedno procento a zároveň zvýšit inflaci. Politická podpora západu Ukrajině ale může dopady konfliktu utlumit. Vyplývá to odhadu globální investiční společnosti Invesco, který má ČTK k dispozici. -
Odhad škody v Pásmu Gazy je 18,5 miliardy USD
Pásmo Gazy za první čtyři měsíce izraelského bombardování utrpělo škody na kritické infrastruktuře ve výši zhruba 18,5 miliardy dolarů (435 miliard Kč), odhadují Světová banka a OSN ve včera zveřejněné zprávě. Izrael ofenzivu v Pásmu Gazy zahájil po přeshraničním teroristickém útoku Hamásu 7. října.