Nová bankovní rada ČNB poprvé zasedala a rozdělila si kompetence

Bankovní rada České národní banky dnes poprvé zasedala v novém složení a schválila rozdělení kompetencí jednotlivých členů. Nový guvernér Aleš Michl povede sekci kancelář, sekci správní a samostatné odbory interního auditu a lidských zdrojů. ČNB o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Nová viceguvernérka Eva Zamrazilová povede sekci měnovou a samostatný odbor restrukturalizace sekce rozpočtu a účetnictví. Další viceguvernér Marek Mora bude řídit sekci regulace a mezinárodní spolupráce a sekci informatiky.

Člen bankovní rady Oldřich Dědek bude mít v kompetenci sekci peněžní a sekci řízení rizik a podpory obchodů. Další člen Tomáš Holub povede sekci licenčních a sankčních řízení, sekci statistiky a datové podpory. Karina Kubelková bude mít pod sebou sekci finanční stability a sekci dohledu nad finančním trhem II. Jan Frait bude řídit sekci dohledu nad finančním trhem a sekci bankovních obchodů.

Bankovní rada řídí organizační útvary ústředí a pobočky ČNB jako kolektivní orgán. Ředitelé sekcí a samostatných odborů v rámci svých pravomocí odpovídají bankovní radě za řízení jim svěřených agend.

Michla, který ve funkci nahradil Jiřího Rusnoka, prezident Miloš Zeman jmenoval guvernérem 11. května. Rusnokovi skončil druhý mandát a znovu kandidovat nemohl. Michl je odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb. V dosavadní sedmičlenné bankovní radě byl dosud s dalším členem Dědkem v tomto názoru v menšině.

Sedmičlenná bankovní rada ČNB dále určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově-politických opatřeních. Členové rady mají šestiletý mandát a nesmějí zastávat funkci více než dvakrát. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu.

Zdroj: ČTK, Reuters, ČNB

Čtěte více

• Norsko snížilo úrok na nové minimum
  Norská centrální banka dnes snížila svou hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na nové rekordní...
• Norsko zvažuje připojení ke globální dohodě o snížení těžby ropy
  Norsko zváží snížení těžby ropy, pokud největší světoví producenti ropy uzavřou novou dohodu o koordinovaném snížení dodávek. Uvedla to norská ministryně pro ropu a ropný průmysl Tina Bruová. Norsko je největším těžařem ropy v západní Evropě a na globálních dodávkách ropy se podílí dvěma procenty. Naposledy se ke koordinovanému snížení těžby přidalo v roce 2002.
• Norský fond nebude investovat do dluhopisů v některých měnách
  Norský státní fond bohatství, který je největší na světě, v rámci reorganizace portfolia cenných papírů s pevným příjmem v objemu 300 miliard USD (6,8 bilionu Kč) přestane investovat do dluhopisů států a firem z deseti zemí, včetně České republiky, vydávaných v lokálních měnách. Cílem tohoto kroku je snížit počet měn, ve kterých jsou investice fondu. Oznámilo to dnes norské ministerstvo financí.
• Norský obchod byl v září poprvé za dva roky v deficitu
  Bilance zahraničního obchodu Norska se v září poprvé za téměř dva roky propadla do deficitu. Důvodem byl prudký pokles prodeje zemního plynu a nižší ceny ropy, dvou nejdůležitějších vývozních položek. Deficit činil 1,2 miliardy norských korun (4,6 miliardy Kč), oznámil dnes norský statistický úřad SSB.
• Norský státní fond dosáhl v 1Q rekordního zisku
  Norský státní investiční fond vykázal za letošní první čtvrtletí rekordní zisk 1,21 bilionu norských korun (zhruba 2,6 bilionu Kč), a to zejména díky silnému růstu cen akcií technologických společností. Oznámila to dnes státní firma Norges Bank Investment Management (NBIM), která je správcem fondu.
• Norský státní fond je ve ztrátě, čeká další výkyvy na trzích
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, v pololetí prodělal 188 miliard norských korun (téměř 468 miliard Kč). Znamená to nejhorší výsledek v jeho historii. Akcie a nemovitosti, které spravuje, totiž kvůli pandemii ztratily na hodnotě. Hodnota fondu se ale už vrátila na úroveň ze začátku roku, tedy do doby před příchodem krize způsobené šířením nového koronaviru. Správce fondu ale včera také uvedl, že do budoucna ještě počítá na trzích s dalšími výkyvy.
• Norský státní fond vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu, poprvé za dva roky
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu 653 miliard norských korun (1,7 bilionu Kč). Válka na Ukrajině a další globální události měly totiž negativní dopad na akcie a dluhopisy. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Fond je ve ztrátě poprvé od roku 2020.
• Norský státní fond vykázal v prvním pololetí největší ztrátu v historii
  Norský státní investiční fond má od ledna do června největší pololetní ztrátu ve své šestadvacetileté historii, prodělal 1,68 bilionu norských korun (4,2 bilionu Kč). Přestože rostly ceny plynu, nedařilo se akciovým trhům, do kterých tento největší fond svého druhu na světě masivně investuje. Takzvaný ropný fond, který v Norsku spravuje peníze získané z prodeje ropy a zemního plynu, to dnes uvedl na svém webu.
• Norský státní investiční fond má za loňský rok rekordní ztrátu
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, má za loňský rok rekordní ztrátu téměř 1,64 bilionu norských korun (3,6 bilionu Kč). Skončilo tak tříleté období vysokých zisků, informoval dnes fond v tiskové zprávě. Propad připsal válce na Ukrajině, vysoké inflaci a růstu úrokových sazeb. Předchozí nejhlubší ztráta činila 633 miliard norských korun a je z roku 2008.
• Norský státní investiční fond vykázal loni rekordní zisk
  Norský státní investiční fond vykázal za loňský rok rekordní zisk 2,22 bilionu norských korun (4,86 bilionu Kč). Hlavní podíl na tom měly výnosy z investic do technologických akcií. V roce 2022 měl fond naopak kvůli poklesu technologických akcií ztrátu 1,64 bilionu NOK. Uvedla to podle agentury Reuters společnost Norges Bank Investment Management (NBIM), která je správcem fondu. Norský státní investiční fond je s hodnotou 1,6 bilionu USD (36,6 bilionu Kč) největší na světě.
• Nová britská ministryně financí obvinila konzervativce z překročení rozpočtu
  Nová britská labouristická ministryně financí Rachel Reevesová dnes sdělila parlamentu, že její konzervativní předchůdce zanechal veřejné výdaje na cestě k překročení letošního rozpočtu o 21,9 miliardy liber (661 miliard Kč). Vzápětí oznámila škrty ve výši 5,5 miliardy liber a očekávat se dá i růst daní, píše agentura Reuters.
• Nová britská vláda dál představuje své plány, premiér chce "lepší" dohodu s EU
  Nová britská vláda po čtvrtečním drtivém vítězství labouristů v parlamentních volbách pokračuje v představování svých plánů s cílem podpořit ekonomický růst. Premiér Keir Starmer dnes vyhlásil, že chce "lepší" obchodní dohodu s Evropskou unií, informovala agentura Reuters. Nová ministryně financí zase hodlá urychlit výstavbu bytů či větrných elektráren.
• Nová dohoda NAFTA má být do konce roku
  Nová podoba Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) by mohla být hotova ještě do konce letošního roku. Podle Bílého domu se na tom včera shodli americký prezident Donald Trump s kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Trump přitom tento týden pohrozil, že USA kvůli nevýhodným podmínkám dohodu vypoví.
• Nová drachma by z počátku prudce oslabila
  Pokud řečtí voliči v dnešním referendu odmítnou požadavky mezinárodních věřitelů a nakonec budou nuceni odejít...
• Nová FOREX kniha od Raghee Horner vychází v češtině!
  Nejúspěšnější kniha Raghee Horner právě vychází v češtině!
• Nová funkce na webu FXstreet.cz
  Dnes jsme spustili novou funkci s názvem Denní kalendář událostí.
• Nová italská vláda zhoršila hospodářský výhled
  Nová italská vláda zhoršila výhled domácí ekonomiky pro letošní i příští rok. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Letos by tak měl hospodářský růst v Itálii podle nových prognóz činit pouze 0,1 procenta a napřesrok 0,4 procenta. Předchozí vláda přitom ve svém dubnovém výhledu předpovídala, že hrubý domácí produkt (HDP) Itálie se v letošním roce zvýší o 0,2 procenta a v příštím o 0,8 procenta.
• Nová jednání o dani z finančních transakcí
  Německo a Francie se tento týden pokusí oživit skomírající plán daně z finančních transakcí v 11 zemích eurozóny...
• Nová kniha o forexu vychází ve 2. rozšířeném vydání!
  Dovolujeme si vás informovat, že od dnešního dne uvádíme na trh další novou knihu Ondřeje Hartmana. Kniha vychází již ve druhém...
• Novak: Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu loni vzrostly o 28 procent
  Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v loňském roce zvýšily o 28 procent, respektive o 2,5 bilionu rublů (zhruba 810 miliard Kč). Na zasedání vlády to podle médií dnes řekl ruský vicepremiér Alexandr Novak. Řekl také, že těžba ropy v Rusku se loni zvýšila o dvě procenta na 535 milionů tun, zatímco export se zvýšil o sedm procent. Rusko loni podle Novaka dodalo 15,5 miliardy krychlových metrů zemního plynu potrubím Síla Sibiře do Číny. Předloni tyto dodávky činily zhruba 10,5 miliardy krychlových metrů.