Nová britská vláda dál představuje své plány, premiér chce "lepší" dohodu s EU

Nová britská vláda po čtvrtečním drtivém vítězství labouristů v parlamentních volbách pokračuje v představování svých plánů s cílem podpořit ekonomický růst. Premiér Keir Starmer dnes vyhlásil, že chce "lepší" obchodní dohodu s Evropskou unií, informovala agentura Reuters. Nová ministryně financí zase hodlá urychlit výstavbu bytů či větrných elektráren.

Starmer se k partnerství s EU vyjádřil při návštěvě Severního Irska, jehož ekonomické vazby na zbytek Spojeného království ohrozil odchod země z evropského bloku. Británie pod vedením Konzervativní strany při brexitu opustila jednotný trh EU, aby mohla sama regulovat trh britský, důsledkem toho jsou mimo jiné kontroly zboží proudícího mezi unií a jejím někdejším členem a také potřeba zvláštního režimu v Severním Irsku.

Labouristé před volbami slibovali, že budou usilovat o bližší partnerství s unií, a Starmer dnes tento cíl zopakoval. "Myslíme si, že můžeme dostat lepší dohodu, než zpackanou dohodu, s níž přišel Boris Johnson," řekl nový premiér v odkaze na jednoho ze svých konzervativních předchůdců.

Podrobnosti ohledně Starmerových plánů ale nejsou zcela jasné. Labouristé neavizovali zásadní změny ohledně nastavení obchodních vztahů nebo volného pohybu osob z EU, konkrétně zatím hovoří o širokém bezpečnostním paktu s unií. Nová vláda podle deníku The Guardian oznámila, že chce posílit spolupráci v obraně, v energetice, v boji s nelegální migrací i v klimatické politice.

Britský ministr zahraničí David Lammy by o věci mohl jednat na zasedání unijních šéfů diplomacií v říjnu, na které jej Brusel pozval. Z Irska mezitím přišla reakce, že EU je připravená s Londýnem o změně pobrexitových vztahů jednat.

Labouristé se po 14 letech v opozici o víkendu chopili moci poté, co jim voliči přisoudili téměř dvoutřetinovou většinu v dolní komoře britského parlamentu. Nová vláda má před sebou složité výzvy, neboť Británii přebírá po sérii krizí, které společně s politikou konzervativců zanechaly veřejné služby s nedostatečnými financemi a mnohé voliče s pocitem, že země je v havarijním stavu. Jako svou hlavní prioritu labouristé vytyčili nastartování ekonomického růstu po letech stagnující životní úrovně.

Pomoci tomu mají i změny v systému stavebních povolení, které dnes představila ministryně financí Rachel Reevesová. Zejména oznámila, že vláda obnoví povinnost lokálních zastupitelstev dodržovat cíle týkající se výstavby nových domů, které konzervativci předtím umožnili za jistých podmínek obcházet. Také zrušila "absurdní" omezení výstavby větrných elektráren, která zastánci využívání obnovitelných zdrojů označovali za zákaz nových elektráren na souši.

"Nepoddáme se statusu quo, který na existenci složitých rozhodnutí reaguje tím, že vždy řekne ne, a odsouvá národní zájmy za jiné priority," prohlásila Reevesová, která je první ženou v čele britského ministerstva financí.

Zdroj: Reuters, ČTK, The Guardian

Čtěte více

• Norský fond nebude investovat do dluhopisů v některých měnách
  Norský státní fond bohatství, který je největší na světě, v rámci reorganizace portfolia cenných papírů s pevným příjmem v objemu 300 miliard USD (6,8 bilionu Kč) přestane investovat do dluhopisů států a firem z deseti zemí, včetně České republiky, vydávaných v lokálních měnách. Cílem tohoto kroku je snížit počet měn, ve kterých jsou investice fondu. Oznámilo to dnes norské ministerstvo financí.
• Norský obchod byl v září poprvé za dva roky v deficitu
  Bilance zahraničního obchodu Norska se v září poprvé za téměř dva roky propadla do deficitu. Důvodem byl prudký pokles prodeje zemního plynu a nižší ceny ropy, dvou nejdůležitějších vývozních položek. Deficit činil 1,2 miliardy norských korun (4,6 miliardy Kč), oznámil dnes norský statistický úřad SSB.
• Norský státní fond dosáhl v 1Q rekordního zisku
  Norský státní investiční fond vykázal za letošní první čtvrtletí rekordní zisk 1,21 bilionu norských korun (zhruba 2,6 bilionu Kč), a to zejména díky silnému růstu cen akcií technologických společností. Oznámila to dnes státní firma Norges Bank Investment Management (NBIM), která je správcem fondu.
• Norský státní fond je ve ztrátě, čeká další výkyvy na trzích
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, v pololetí prodělal 188 miliard norských korun (téměř 468 miliard Kč). Znamená to nejhorší výsledek v jeho historii. Akcie a nemovitosti, které spravuje, totiž kvůli pandemii ztratily na hodnotě. Hodnota fondu se ale už vrátila na úroveň ze začátku roku, tedy do doby před příchodem krize způsobené šířením nového koronaviru. Správce fondu ale včera také uvedl, že do budoucna ještě počítá na trzích s dalšími výkyvy.
• Norský státní fond vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu, poprvé za dva roky
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu 653 miliard norských korun (1,7 bilionu Kč). Válka na Ukrajině a další globální události měly totiž negativní dopad na akcie a dluhopisy. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Fond je ve ztrátě poprvé od roku 2020.
• Norský státní fond vykázal v prvním pololetí největší ztrátu v historii
  Norský státní investiční fond má od ledna do června největší pololetní ztrátu ve své šestadvacetileté historii, prodělal 1,68 bilionu norských korun (4,2 bilionu Kč). Přestože rostly ceny plynu, nedařilo se akciovým trhům, do kterých tento největší fond svého druhu na světě masivně investuje. Takzvaný ropný fond, který v Norsku spravuje peníze získané z prodeje ropy a zemního plynu, to dnes uvedl na svém webu.
• Norský státní investiční fond má za loňský rok rekordní ztrátu
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, má za loňský rok rekordní ztrátu téměř 1,64 bilionu norských korun (3,6 bilionu Kč). Skončilo tak tříleté období vysokých zisků, informoval dnes fond v tiskové zprávě. Propad připsal válce na Ukrajině, vysoké inflaci a růstu úrokových sazeb. Předchozí nejhlubší ztráta činila 633 miliard norských korun a je z roku 2008.
• Norský státní investiční fond vykázal loni rekordní zisk
  Norský státní investiční fond vykázal za loňský rok rekordní zisk 2,22 bilionu norských korun (4,86 bilionu Kč). Hlavní podíl na tom měly výnosy z investic do technologických akcií. V roce 2022 měl fond naopak kvůli poklesu technologických akcií ztrátu 1,64 bilionu NOK. Uvedla to podle agentury Reuters společnost Norges Bank Investment Management (NBIM), která je správcem fondu. Norský státní investiční fond je s hodnotou 1,6 bilionu USD (36,6 bilionu Kč) největší na světě.
• Nová bankovní rada ČNB poprvé zasedala a rozdělila si kompetence
  Bankovní rada České národní banky dnes poprvé zasedala v novém složení a schválila rozdělení kompetencí jednotlivých členů. Nový guvernér Aleš Michl povede sekci kancelář, sekci správní a samostatné odbory interního auditu a lidských zdrojů. ČNB o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
• Nová britská ministryně financí obvinila konzervativce z překročení rozpočtu
  Nová britská labouristická ministryně financí Rachel Reevesová dnes sdělila parlamentu, že její konzervativní předchůdce zanechal veřejné výdaje na cestě k překročení letošního rozpočtu o 21,9 miliardy liber (661 miliard Kč). Vzápětí oznámila škrty ve výši 5,5 miliardy liber a očekávat se dá i růst daní, píše agentura Reuters.
• Nová dohoda NAFTA má být do konce roku
  Nová podoba Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) by mohla být hotova ještě do konce letošního roku. Podle Bílého domu se na tom včera shodli americký prezident Donald Trump s kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Trump přitom tento týden pohrozil, že USA kvůli nevýhodným podmínkám dohodu vypoví.
• Nová drachma by z počátku prudce oslabila
  Pokud řečtí voliči v dnešním referendu odmítnou požadavky mezinárodních věřitelů a nakonec budou nuceni odejít...
• Nová FOREX kniha od Raghee Horner vychází v češtině!
  Nejúspěšnější kniha Raghee Horner právě vychází v češtině!
• Nová funkce na webu FXstreet.cz
  Dnes jsme spustili novou funkci s názvem Denní kalendář událostí.
• Nová italská vláda zhoršila hospodářský výhled
  Nová italská vláda zhoršila výhled domácí ekonomiky pro letošní i příští rok. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Letos by tak měl hospodářský růst v Itálii podle nových prognóz činit pouze 0,1 procenta a napřesrok 0,4 procenta. Předchozí vláda přitom ve svém dubnovém výhledu předpovídala, že hrubý domácí produkt (HDP) Itálie se v letošním roce zvýší o 0,2 procenta a v příštím o 0,8 procenta.
• Nová jednání o dani z finančních transakcí
  Německo a Francie se tento týden pokusí oživit skomírající plán daně z finančních transakcí v 11 zemích eurozóny...
• Nová kniha o forexu vychází ve 2. rozšířeném vydání!
  Dovolujeme si vás informovat, že od dnešního dne uvádíme na trh další novou knihu Ondřeje Hartmana. Kniha vychází již ve druhém...
• Novak: Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu loni vzrostly o 28 procent
  Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v loňském roce zvýšily o 28 procent, respektive o 2,5 bilionu rublů (zhruba 810 miliard Kč). Na zasedání vlády to podle médií dnes řekl ruský vicepremiér Alexandr Novak. Řekl také, že těžba ropy v Rusku se loni zvýšila o dvě procenta na 535 milionů tun, zatímco export se zvýšil o sedm procent. Rusko loni podle Novaka dodalo 15,5 miliardy krychlových metrů zemního plynu potrubím Síla Sibiře do Číny. Předloni tyto dodávky činily zhruba 10,5 miliardy krychlových metrů.
• Nová německá vláda chce konec uhlí do roku 2030 i 400.000 nových bytů ročně
  Němečtí sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) včera představili koaliční smlouvu o vytvoření nové vlády. Přinášíme výběr nejdůležitějších programových bodů:
• Nová německá vláda nezavede eurobondy
  Nová německá vláda nebude souhlasit se zavedením společných evropských dluhopisů, takzvaných...