Nová drachma by z počátku prudce oslabila

Pokud řečtí voliči v dnešním referendu odmítnou požadavky mezinárodních věřitelů a nakonec budou nuceni odejít z eurozóny, případná nová drachma nebo jakákoli dočasná platební jednotka by zpočátku výrazně oslabila. Shodují se na tom analytici, které oslovila agentura Reuters. Někteří z nich upozorňují, že hodnota nové měny by mohla spadnout až na pětinu současné hodnoty eura. Na nutnost zavést jinou měnu v případě odmítavého výsledku referenda upozornil také předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.

V případě takzvaného Grexitu, tedy odchodu Řecka z eurozóny, by Evropská centrální banka (ECB) měla Řekům zastavit přísun nových eur. Zásoby tvrdé měny, jimiž Atény disponují, zřejmě nebudou stačit na to, aby mohla vláda pokrýt všechny své závazky. To by vládu patrně donutilo začít vydávat dlužní úpisy, jimiž by platila státním zaměstnancům a které by použila i k výplatě důchodů.

Kupní síla dlužních úpisů, ať již na ulici nebo v zahraničí, by pak byla přímým měřítkem hodnoty nové měny.

Hrubé odhady devalvace, kterou by řecká ekonomika potřebovala, aby byla na mezinárodních trzích znovu konkurenceschopná, hovoří o 25 až 30 procentech. Ukazují to studie několika bank a výzkumných společností zveřejněné za poslední půlrok. Ovšem chaos, který by po odchodu z eurozóny v Řecku pravděpodobně nastal, by devalvaci téměř jistě prohloubil až k 80 procentům, tvrdí experti. Ztráta eura by totiž vedla ke krachu firem nejen v soukromém, ale i ve veřejném sektoru.

Řekové dnes v referendu rozhodují, zda přijmout tvrdší úsporná opatření výměnou za další finanční pomoc od věřitelů, anebo zda vyslyšet doporučení vlády a navrhovaná opatření odmítnout. V takovém případě je odchod z eurozóny reálnou možností. Průzkumy veřejného mínění před hlasováním žádný výrazný náskok jednoho či druhého tábora nenaznačovaly.

Nutnost zavedení jiné měny v Řecku, pokud tamní voliči dnes odmítnou požadavky věřitelů, dnes potvrdil i předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.

"Bude Řecko po tomto referendu stále v eurozóně? Určitě ano, pokud ale řeknou 'ne', pak budou muset po referendu zavést jinou měnu, protože euro jako platební prostředek už nebude k dispozici," řekl Schulz v dnešním vysílání rozhlasové stanice Deutschlandfunk. Jeho rozhovor byl předtočen, Schulz odpovídal už ve čtvrtek. "Ve chvíli, kdy někdo zavede novou měnu, odchází z eurozóny. To jsou ty faktory, které mi dávají určitou naději, že lidé dnes nebudou volit 'ne'," řekl Schulz.

Reuters upozorňuje, že Schulzovy komentáře patří k těm nejjasněji formulovaným, jaké z úst vysokých představitelů EU dosud zazněly.

Stroze naopak situaci kolem budoucnosti Řecka komentoval člen Výkonné rady ECB Benoit Coeure. ECB je podle něj připravena přijmout dodatečná opatření, pokud si to situace vyžádá. "Za současných podmínek vysoké nejistoty v Evropě i ve světě už dala ECB jasně najevo, že pokud budeme muset udělat víc, uděláme víc. Ty správné nástroje na to najdeme," řekl dnes Coeure na konferenci v jihofrancouzském Aix-en-Provence. "Naši vůli v této záležitosti jednat, by nikdo neměl zpochybňovat," dodal.

Zdroj: Reuters, ČTK, Deutschlandfunk

Čtěte více

• Norský státní fond dosáhl v 1Q rekordního zisku
  Norský státní investiční fond vykázal za letošní první čtvrtletí rekordní zisk 1,21 bilionu norských korun (zhruba 2,6 bilionu Kč), a to zejména díky silnému růstu cen akcií technologických společností. Oznámila to dnes státní firma Norges Bank Investment Management (NBIM), která je správcem fondu.
• Norský státní fond je ve ztrátě, čeká další výkyvy na trzích
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, v pololetí prodělal 188 miliard norských korun (téměř 468 miliard Kč). Znamená to nejhorší výsledek v jeho historii. Akcie a nemovitosti, které spravuje, totiž kvůli pandemii ztratily na hodnotě. Hodnota fondu se ale už vrátila na úroveň ze začátku roku, tedy do doby před příchodem krize způsobené šířením nového koronaviru. Správce fondu ale včera také uvedl, že do budoucna ještě počítá na trzích s dalšími výkyvy.
• Norský státní fond vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu, poprvé za dva roky
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu 653 miliard norských korun (1,7 bilionu Kč). Válka na Ukrajině a další globální události měly totiž negativní dopad na akcie a dluhopisy. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Fond je ve ztrátě poprvé od roku 2020.
• Norský státní fond vykázal v prvním pololetí největší ztrátu v historii
  Norský státní investiční fond má od ledna do června největší pololetní ztrátu ve své šestadvacetileté historii, prodělal 1,68 bilionu norských korun (4,2 bilionu Kč). Přestože rostly ceny plynu, nedařilo se akciovým trhům, do kterých tento největší fond svého druhu na světě masivně investuje. Takzvaný ropný fond, který v Norsku spravuje peníze získané z prodeje ropy a zemního plynu, to dnes uvedl na svém webu.
• Norský státní investiční fond má za loňský rok rekordní ztrátu
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, má za loňský rok rekordní ztrátu téměř 1,64 bilionu norských korun (3,6 bilionu Kč). Skončilo tak tříleté období vysokých zisků, informoval dnes fond v tiskové zprávě. Propad připsal válce na Ukrajině, vysoké inflaci a růstu úrokových sazeb. Předchozí nejhlubší ztráta činila 633 miliard norských korun a je z roku 2008.
• Norský státní investiční fond vykázal loni rekordní zisk
  Norský státní investiční fond vykázal za loňský rok rekordní zisk 2,22 bilionu norských korun (4,86 bilionu Kč). Hlavní podíl na tom měly výnosy z investic do technologických akcií. V roce 2022 měl fond naopak kvůli poklesu technologických akcií ztrátu 1,64 bilionu NOK. Uvedla to podle agentury Reuters společnost Norges Bank Investment Management (NBIM), která je správcem fondu. Norský státní investiční fond je s hodnotou 1,6 bilionu USD (36,6 bilionu Kč) největší na světě.
• Nová bankovní rada ČNB poprvé zasedala a rozdělila si kompetence
  Bankovní rada České národní banky dnes poprvé zasedala v novém složení a schválila rozdělení kompetencí jednotlivých členů. Nový guvernér Aleš Michl povede sekci kancelář, sekci správní a samostatné odbory interního auditu a lidských zdrojů. ČNB o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
• Nová britská ministryně financí obvinila konzervativce z překročení rozpočtu
  Nová britská labouristická ministryně financí Rachel Reevesová dnes sdělila parlamentu, že její konzervativní předchůdce zanechal veřejné výdaje na cestě k překročení letošního rozpočtu o 21,9 miliardy liber (661 miliard Kč). Vzápětí oznámila škrty ve výši 5,5 miliardy liber a očekávat se dá i růst daní, píše agentura Reuters.
• Nová britská vláda dál představuje své plány, premiér chce "lepší" dohodu s EU
  Nová britská vláda po čtvrtečním drtivém vítězství labouristů v parlamentních volbách pokračuje v představování svých plánů s cílem podpořit ekonomický růst. Premiér Keir Starmer dnes vyhlásil, že chce "lepší" obchodní dohodu s Evropskou unií, informovala agentura Reuters. Nová ministryně financí zase hodlá urychlit výstavbu bytů či větrných elektráren.
• Nová dohoda NAFTA má být do konce roku
  Nová podoba Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) by mohla být hotova ještě do konce letošního roku. Podle Bílého domu se na tom včera shodli americký prezident Donald Trump s kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Trump přitom tento týden pohrozil, že USA kvůli nevýhodným podmínkám dohodu vypoví.
• Nová FOREX kniha od Raghee Horner vychází v češtině!
  Nejúspěšnější kniha Raghee Horner právě vychází v češtině!
• Nová funkce na webu FXstreet.cz
  Dnes jsme spustili novou funkci s názvem Denní kalendář událostí.
• Nová italská vláda zhoršila hospodářský výhled
  Nová italská vláda zhoršila výhled domácí ekonomiky pro letošní i příští rok. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Letos by tak měl hospodářský růst v Itálii podle nových prognóz činit pouze 0,1 procenta a napřesrok 0,4 procenta. Předchozí vláda přitom ve svém dubnovém výhledu předpovídala, že hrubý domácí produkt (HDP) Itálie se v letošním roce zvýší o 0,2 procenta a v příštím o 0,8 procenta.
• Nová jednání o dani z finančních transakcí
  Německo a Francie se tento týden pokusí oživit skomírající plán daně z finančních transakcí v 11 zemích eurozóny...
• Nová kniha o forexu vychází ve 2. rozšířeném vydání!
  Dovolujeme si vás informovat, že od dnešního dne uvádíme na trh další novou knihu Ondřeje Hartmana. Kniha vychází již ve druhém...
• Novak: Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu loni vzrostly o 28 procent
  Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v loňském roce zvýšily o 28 procent, respektive o 2,5 bilionu rublů (zhruba 810 miliard Kč). Na zasedání vlády to podle médií dnes řekl ruský vicepremiér Alexandr Novak. Řekl také, že těžba ropy v Rusku se loni zvýšila o dvě procenta na 535 milionů tun, zatímco export se zvýšil o sedm procent. Rusko loni podle Novaka dodalo 15,5 miliardy krychlových metrů zemního plynu potrubím Síla Sibiře do Číny. Předloni tyto dodávky činily zhruba 10,5 miliardy krychlových metrů.
• Nová německá vláda chce konec uhlí do roku 2030 i 400.000 nových bytů ročně
  Němečtí sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) včera představili koaliční smlouvu o vytvoření nové vlády. Přinášíme výběr nejdůležitějších programových bodů:
• Nová německá vláda nezavede eurobondy
  Nová německá vláda nebude souhlasit se zavedením společných evropských dluhopisů, takzvaných...
• Nová opatření G20 mají podpořit růst
  Finanční představitelé skupiny předních vyspělých a rozvíjejících se zemí G20 dnes ohlásili nová opatření...
• Nová pomoc pro Řecko by byla výrazně nižší
  Případná další úvěrová pomoc pro zadlužené Řecko by byla mnohem menší než předchozí...