Norský fond nebude investovat do dluhopisů v některých měnách

Norský státní fond bohatství, který je největší na světě, v rámci reorganizace portfolia cenných papírů s pevným příjmem v objemu 300 miliard USD (6,8 bilionu Kč) přestane investovat do dluhopisů států a firem z deseti zemí, včetně České republiky, vydávaných v lokálních měnách. Cílem tohoto kroku je snížit počet měn, ve kterých jsou investice fondu. Oznámilo to dnes norské ministerstvo financí.

Kromě České republiky se rozhodnutí týká ještě Chile, Maďarska, Izraele, Malajsie, Mexika, Polska, Ruska, Jižní Koreje a Thajska.

"Spolu s určitou úpravou váhy některých zemí u státních dluhopisů pomohou navrhované změny snížit transakční náklady při řízení fondu," uvedlo ministerstvo. Fond i nadále bude moci do dluhopisů v měnách těchto zemí investovat, pokud to manažeři fondu uznají za vhodné. Investice ale budou omezeny na pět procent hodnoty portfolia cenných papírů s pevným výnosem.

Norská centrální banka, která fond řídí, navrhla v roce 2017 reorganizaci portfolia cenných papírů s pevným příjmem tak, aby byla zrušena většina měn, ve kterých fond v rámci tohoto portfolia investuje, a zůstaly tam pouze investice v amerických dolarech, eurech a britských librách. Po více než roce však ministerstvo rozhodlo, že z dluhopisového indexu, který fond sleduje, odstraní pouze deset měn. Investovat tak bude nadále možné třeba v japonských jenech, australském a kanadském dolaru, švédských a dánských korunách, švýcarském franku a singapurských, novozélandských a hongkongských dolarech.

Rozhodnutí bylo učiněno poté, co fond získal souhlas, aby se podíl akcií v jeho portfoliu zvýšil na 70 procent. Argumentoval tím, že dává malý smysl vlastnit státní dluhopisy po celém světě, protože jsou stále více ve vzájemném vztahu, a je také napojen na množství měn prostřednictvím akcií.

Konkrétní změny a začátek jejich platnosti budou stanoveny po konzultaci s centrální bankou a po projednání v parlamentu, uvedla agentura Bloomberg.

Fond byl založen v roce 1990 a investuje výnosy z rozsáhlé těžby ropy a plynu v Norsku. Aktuální hodnota jeho majetku činí podle webu fondu 9,03 bilionu norských korun (1,05 bilionu USD; 23,9 bilionu Kč), což z něj dělá největší státní fond bohatství na světě. Vlastní zhruba 1,3 procenta všech akcií prodávaných na burzách ve světě. Patří mezi nejvlivnější investory a čas od času vydává dokumenty, kterými se snaží ovlivňovat chování podniků. Z etických důvodů neinvestuje do mnoha firem, jako jsou producenti tabáku či výrobci jaderných zbraní a kazetové munice.

Ministerstvo také uvedlo, že se zvýší mandát fondu pro investice do obnovitelných zdrojů energie na dvojnásobek, a to na 120 miliard norských korun (318 miliard Kč). Fond bude moci investovat do projektů obnovitelné infrastruktury, jako jsou větrné a solární elektrárny, což už delší dobu požadují ekologické skupiny, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg

Čtěte více

• Norsko chce být součástí dohody EU s Británií o brexitu
  Oslo chce být součástí dohody o podmínkách odchodu Británie z Evropské unie. S odvoláním na norského ministra o tom včera informovala agentura Reuters. Norsko není členem EU, ale je zapojeno do jednotného vnitřního trhu unie. Britská premiérka Theresa Mayová plánuje na konci března spustit dvouletý proces vyjednávání o vystoupení Británie z EU.
• Norsko chce Ukrajině během pěti let dát 75 miliard norských korun (162 mld. Kč)
  Norsko chce Ukrajině v příštích pěti letech darovat 75 miliard norských korun (162 miliard Kč). Oznámil to dnes ministerský předseda severské země Jonas Gahr Störe, podle něhož půlka částky půjde na vojenskou podporu a ta druhá na humanitární pomoc. Norsko se tak podle agentury AP stane jedním z největších podporovatelů země napadené Ruskem.
• Norsko chce zpřístupnit část mořského dna pro průzkum a těžbu
  Norská vláda představila plány komerčního průzkumu a těžby nerostných surovin v hlubokých arktických vodách. Zaměřit se chce na kovy nezbytné pro nízkoemisní technologie. Norsko má rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu, které z něj učinily jednu z nejbohatších zemí světa, a nyní přebírá vedoucí úlohu v globálním závodě o těžbu kovů ze dna oceánů, po kterých je nyní vysoká poptávka v souvislosti s odklonem zemí od fosilních paliv, napsala agentura Reuters. Plán však kritizují ochránci životního prostředí.
• Norsko chce z ropného fondu čerpat rekordní částku na podporu ekonomiky
  Norsko bude letos mnohem více závislé na příjmech svého ropného fondu, který je největší svého druhu na světě a který má nyní ve správě investice za více než 11 bilionů norských korun (NOK; zhruba 28 bilionů Kč). Země se snaží zvýšit výdaje, které by ekonomice pomohly zotavit se z pandemie, aniž by bylo nutné vydávat dluhopisy. Vláda premiérky Erny Solbergové chce proto z fondu, který je koncipován jako státní penzijní fond, letos čerpat 402,6 miliardy norských korun (přes jeden bilion Kč). Překoná tak loňský rekord, kdy čerpala 369,3 miliardy NOK. Ve své zprávě to dnes uvedlo norské ministerstvo financí.
• Norsko objevilo největší evropské ložisko kovů vzácných zemin
  Těžařská společnost Rare Earths Norway objevila největší prokázané ložisko vysoce ceněných kovů vzácných zemin v Evropě. To může znamenat přelomový okamžik pro Norsko i pro celý region, uvedl dnes server zpravodajské televize CNBC. Kovy vzácných zemin jsou nezbytné pro mnoho technologicky vyspělých výrobních procesů, používají se třeba ve výrobě elektromobilů nebo vojenského vybavení. Jejich největším světovým producentem je Čína.
• Norsko opět zvýšilo základní úrokovou sazbu
  Norská centrální banka dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta. V září a v první polovině příštího roku by ji mohla zvýšit znovu, řekl na tiskové konferenci guvernér centrální banky Öystein Olsen. Norsko tak jde proti současnému trendu, kdy mnoho centrálních bank ve světě zvažuje snižování úroků.
• Norsko počítá s dalším růstem těžby ropy, těžba plynu zůstane blízko rekordu
  Norsko počítá na letošní rok s růstem těžby ropy o 6,9 procenta, zatímco těžba zemního plynu by měla zůstat stabilní v blízkosti rekordu. Ve svém výhledu to uvedl norský úřad pro ropné zdroje NPD. Norsko je klíčovým producentem ropy a plynu v Evropě, po omezení dodávek surovin z Ruska v důsledku války na Ukrajině se jeho význam pro Evropskou unii ještě zvýšil.
• Norsko se po 18 letech připojí k dohodě o snížení těžby
  Norsko v období od června do prosince sníží těžbu ropy. Po 18 letech se tak připojí k dohodě předních světových producentů o koordinovaném omezení těžby, která má podpořit cenu suroviny. Oznámilo to norské ministerstvo ropného průmyslu. Norsko je největším producentem ropy v západní Evropě.
• Norsko snížilo úrok na nové minimum
  Norská centrální banka dnes snížila svou hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na nové rekordní...
• Norsko zvažuje připojení ke globální dohodě o snížení těžby ropy
  Norsko zváží snížení těžby ropy, pokud největší světoví producenti ropy uzavřou novou dohodu o koordinovaném snížení dodávek. Uvedla to norská ministryně pro ropu a ropný průmysl Tina Bruová. Norsko je největším těžařem ropy v západní Evropě a na globálních dodávkách ropy se podílí dvěma procenty. Naposledy se ke koordinovanému snížení těžby přidalo v roce 2002.
• Norský obchod byl v září poprvé za dva roky v deficitu
  Bilance zahraničního obchodu Norska se v září poprvé za téměř dva roky propadla do deficitu. Důvodem byl prudký pokles prodeje zemního plynu a nižší ceny ropy, dvou nejdůležitějších vývozních položek. Deficit činil 1,2 miliardy norských korun (4,6 miliardy Kč), oznámil dnes norský statistický úřad SSB.
• Norský státní fond dosáhl v 1Q rekordního zisku
  Norský státní investiční fond vykázal za letošní první čtvrtletí rekordní zisk 1,21 bilionu norských korun (zhruba 2,6 bilionu Kč), a to zejména díky silnému růstu cen akcií technologických společností. Oznámila to dnes státní firma Norges Bank Investment Management (NBIM), která je správcem fondu.
• Norský státní fond je ve ztrátě, čeká další výkyvy na trzích
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, v pololetí prodělal 188 miliard norských korun (téměř 468 miliard Kč). Znamená to nejhorší výsledek v jeho historii. Akcie a nemovitosti, které spravuje, totiž kvůli pandemii ztratily na hodnotě. Hodnota fondu se ale už vrátila na úroveň ze začátku roku, tedy do doby před příchodem krize způsobené šířením nového koronaviru. Správce fondu ale včera také uvedl, že do budoucna ještě počítá na trzích s dalšími výkyvy.
• Norský státní fond vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu, poprvé za dva roky
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu 653 miliard norských korun (1,7 bilionu Kč). Válka na Ukrajině a další globální události měly totiž negativní dopad na akcie a dluhopisy. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Fond je ve ztrátě poprvé od roku 2020.
• Norský státní fond vykázal v prvním pololetí největší ztrátu v historii
  Norský státní investiční fond má od ledna do června největší pololetní ztrátu ve své šestadvacetileté historii, prodělal 1,68 bilionu norských korun (4,2 bilionu Kč). Přestože rostly ceny plynu, nedařilo se akciovým trhům, do kterých tento největší fond svého druhu na světě masivně investuje. Takzvaný ropný fond, který v Norsku spravuje peníze získané z prodeje ropy a zemního plynu, to dnes uvedl na svém webu.
• Norský státní investiční fond má za loňský rok rekordní ztrátu
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, má za loňský rok rekordní ztrátu téměř 1,64 bilionu norských korun (3,6 bilionu Kč). Skončilo tak tříleté období vysokých zisků, informoval dnes fond v tiskové zprávě. Propad připsal válce na Ukrajině, vysoké inflaci a růstu úrokových sazeb. Předchozí nejhlubší ztráta činila 633 miliard norských korun a je z roku 2008.
• Norský státní investiční fond vykázal loni rekordní zisk
  Norský státní investiční fond vykázal za loňský rok rekordní zisk 2,22 bilionu norských korun (4,86 bilionu Kč). Hlavní podíl na tom měly výnosy z investic do technologických akcií. V roce 2022 měl fond naopak kvůli poklesu technologických akcií ztrátu 1,64 bilionu NOK. Uvedla to podle agentury Reuters společnost Norges Bank Investment Management (NBIM), která je správcem fondu. Norský státní investiční fond je s hodnotou 1,6 bilionu USD (36,6 bilionu Kč) největší na světě.
• Nová bankovní rada ČNB poprvé zasedala a rozdělila si kompetence
  Bankovní rada České národní banky dnes poprvé zasedala v novém složení a schválila rozdělení kompetencí jednotlivých členů. Nový guvernér Aleš Michl povede sekci kancelář, sekci správní a samostatné odbory interního auditu a lidských zdrojů. ČNB o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
• Nová britská ministryně financí obvinila konzervativce z překročení rozpočtu
  Nová britská labouristická ministryně financí Rachel Reevesová dnes sdělila parlamentu, že její konzervativní předchůdce zanechal veřejné výdaje na cestě k překročení letošního rozpočtu o 21,9 miliardy liber (661 miliard Kč). Vzápětí oznámila škrty ve výši 5,5 miliardy liber a očekávat se dá i růst daní, píše agentura Reuters.
• Nová britská vláda dál představuje své plány, premiér chce "lepší" dohodu s EU
  Nová britská vláda po čtvrtečním drtivém vítězství labouristů v parlamentních volbách pokračuje v představování svých plánů s cílem podpořit ekonomický růst. Premiér Keir Starmer dnes vyhlásil, že chce "lepší" obchodní dohodu s Evropskou unií, informovala agentura Reuters. Nová ministryně financí zase hodlá urychlit výstavbu bytů či větrných elektráren.