Norsko objevilo největší evropské ložisko kovů vzácných zemin

Těžařská společnost Rare Earths Norway objevila největší prokázané ložisko vysoce ceněných kovů vzácných zemin v Evropě. To může znamenat přelomový okamžik pro Norsko i pro celý region, uvedl dnes server zpravodajské televize CNBC. Kovy vzácných zemin jsou nezbytné pro mnoho technologicky vyspělých výrobních procesů, používají se třeba ve výrobě elektromobilů nebo vojenského vybavení. Jejich největším světovým producentem je Čína.

Evropa je závislá na dovozu těchto kovů. Očekává se, že poptávka po nich se v příštích letech bude zvyšovat kvůli růstu počtu elektromobilů a obnovitelných zdrojů energie.

Společnost Rare Earths Norway uvedla, že v komplexu Fen na jihovýchodě země, více než 200 kilometrů jihozápadně od Osla, je 8,8 milionu tun celkových oxidů vzácných zemin (TREO) s přiměřenou perspektivou ekonomické těžby. Z toho 1,5 milionu tun souvisí s magnety, které lze využít v elektromobilech a větrných turbínách.

Tento objev zastiňuje i obrovské ložisko nalezené v loňském roce v sousedním Švédsku.

Cílem EU je, aby do roku 2030 bylo možné v regionu vytěžit alespoň deset procent kovů vzácných zemin, které unie potřebuje. Rare Earths Norway doufá, že k tomuto cíli přispěje.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvedla, že současná nabídka těchto kovů nedosahuje úrovně potřebné k transformaci energetického sektoru. Důvodem je poměrně vysoká geografická koncentrace produkce mnoha prvků důležitých pro energetickou transformaci. Odhaduje se, že Čína se na celosvětové těžbě kovů vzácných zemin podílí 70 procenty a na jejich zpracování 90 procenty.

Rare Earths Norway očekává, že průzkumné práce v komplexu budou pokračovat. Na příští měsíc jsou naplánovány další vrty. Firma dodala, že pracuje na tom, aby první etapa rozvoje těžby byla dokončena do roku 2030.

Do skupiny kovů vzácných zemin patří 17 nerostů. Jsou to převážně prvky ve spodní části Mendělejevovy tabulky, mezi které patří třeba neodym, praseodym, europium či terbium. Některé z nich se používají například při výrobě obrazovek, kde fungují jako luminofory. Jiné hrají nezastupitelnou roli při výrobě laserů, magnetů, bateriových článků pro hybridní a elektrické vozy nebo při výrobě systémů k produkci energie z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: Reuters, ČTK, CNBC, Rare Earths Norway, IEA

Čtěte více

• Norská koruna je kvůli levné ropě nejníže od roku 2008
  Norská koruna se dnes vůči euru propadla nejníže od finanční krize před více než deseti lety. Důvodem je podle analytiků napětí ve světovém obchodě, které tlačí dolů ceny ropy, a ohrožuje tak velkou část norské ekonomiky. Kurz měny se během obchodování v Oslu snížil až na 10,097 za euro, což je nejnižší hodnota od prosince 2008.
• Norská koruna novým bezpečným přístavem
  Díky příjmům z ropy je Norsko bezpečným místem pro uložení prostředků, jaké v zadlužené Evropě zkrátka...
• Norská koruna zůstává levná
  Norsko jako druhý největší evropský producent ropy a zemního plynu zasáhl prudký pokles cen komodit, který se těžařům částečně dařilo kompenzovat slabší měnou. Norská koruna (NOK) za poslední dva roky komoditního armageddonu ztratila proti euru 14 % a proti americkému dolaru dokonce 31 %.
• Norské aerolinky Flyr jsou na burze, akcie prudce zpevnily
  Na burze v norské metropoli Oslo se dnes začalo obchodovat s akciemi začínající letecké společnosti Flyr. Přestože firma vstupuje na trh za koronavirové krize, zájem o její akcie byl hned v úvodu obchodování velmi silný - jejich kurz vzrostl o 28 procent. Informovala o tom agentura Reuters. Flyr se chystá konkurovat zavedeným aerolinkám Norwegian Air a SAS.
• Norské ropné firmy zvýšily plán investic, dál ale zaostanou za loňskem
  Ropné a plynárenské firmy v Norsku zvýšily své investiční plány na letošní rok, aby tak využily pandemických daňových pobídek ke zvýšení aktivity. Největší podnikatelský sektor v Norsku nyní očekává, že letos investuje 159,5 miliardy norských korun (NOK; 383,5 miliardy Kč), což je o 3,3 procenta více, než čekal v listopadu. Ukázal to průzkum, který dnes zveřejnil norský statistický úřad.
• Norsko čeká příští rok od ropných a plynárenských firem rekordní příjmy
  Norská vláda očekává v příštím roce rekordní příjmy od ropných a plynárenských firem. Předpokládá, že meziročně se zvýší o 18 procent a proti roku 2021 až pětinásobně. Důvodem je zvyšování těžby a růst cen. Uvedlo to dnes norské ministerstvo financí.
• Norsko chce být součástí dohody EU s Británií o brexitu
  Oslo chce být součástí dohody o podmínkách odchodu Británie z Evropské unie. S odvoláním na norského ministra o tom včera informovala agentura Reuters. Norsko není členem EU, ale je zapojeno do jednotného vnitřního trhu unie. Britská premiérka Theresa Mayová plánuje na konci března spustit dvouletý proces vyjednávání o vystoupení Británie z EU.
• Norsko chce Ukrajině během pěti let dát 75 miliard norských korun (162 mld. Kč)
  Norsko chce Ukrajině v příštích pěti letech darovat 75 miliard norských korun (162 miliard Kč). Oznámil to dnes ministerský předseda severské země Jonas Gahr Störe, podle něhož půlka částky půjde na vojenskou podporu a ta druhá na humanitární pomoc. Norsko se tak podle agentury AP stane jedním z největších podporovatelů země napadené Ruskem.
• Norsko chce zpřístupnit část mořského dna pro průzkum a těžbu
  Norská vláda představila plány komerčního průzkumu a těžby nerostných surovin v hlubokých arktických vodách. Zaměřit se chce na kovy nezbytné pro nízkoemisní technologie. Norsko má rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu, které z něj učinily jednu z nejbohatších zemí světa, a nyní přebírá vedoucí úlohu v globálním závodě o těžbu kovů ze dna oceánů, po kterých je nyní vysoká poptávka v souvislosti s odklonem zemí od fosilních paliv, napsala agentura Reuters. Plán však kritizují ochránci životního prostředí.
• Norsko chce z ropného fondu čerpat rekordní částku na podporu ekonomiky
  Norsko bude letos mnohem více závislé na příjmech svého ropného fondu, který je největší svého druhu na světě a který má nyní ve správě investice za více než 11 bilionů norských korun (NOK; zhruba 28 bilionů Kč). Země se snaží zvýšit výdaje, které by ekonomice pomohly zotavit se z pandemie, aniž by bylo nutné vydávat dluhopisy. Vláda premiérky Erny Solbergové chce proto z fondu, který je koncipován jako státní penzijní fond, letos čerpat 402,6 miliardy norských korun (přes jeden bilion Kč). Překoná tak loňský rekord, kdy čerpala 369,3 miliardy NOK. Ve své zprávě to dnes uvedlo norské ministerstvo financí.
• Norsko opět zvýšilo základní úrokovou sazbu
  Norská centrální banka dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta. V září a v první polovině příštího roku by ji mohla zvýšit znovu, řekl na tiskové konferenci guvernér centrální banky Öystein Olsen. Norsko tak jde proti současnému trendu, kdy mnoho centrálních bank ve světě zvažuje snižování úroků.
• Norsko počítá s dalším růstem těžby ropy, těžba plynu zůstane blízko rekordu
  Norsko počítá na letošní rok s růstem těžby ropy o 6,9 procenta, zatímco těžba zemního plynu by měla zůstat stabilní v blízkosti rekordu. Ve svém výhledu to uvedl norský úřad pro ropné zdroje NPD. Norsko je klíčovým producentem ropy a plynu v Evropě, po omezení dodávek surovin z Ruska v důsledku války na Ukrajině se jeho význam pro Evropskou unii ještě zvýšil.
• Norsko se po 18 letech připojí k dohodě o snížení těžby
  Norsko v období od června do prosince sníží těžbu ropy. Po 18 letech se tak připojí k dohodě předních světových producentů o koordinovaném omezení těžby, která má podpořit cenu suroviny. Oznámilo to norské ministerstvo ropného průmyslu. Norsko je největším producentem ropy v západní Evropě.
• Norsko snížilo úrok na nové minimum
  Norská centrální banka dnes snížila svou hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na nové rekordní...
• Norsko zvažuje připojení ke globální dohodě o snížení těžby ropy
  Norsko zváží snížení těžby ropy, pokud největší světoví producenti ropy uzavřou novou dohodu o koordinovaném snížení dodávek. Uvedla to norská ministryně pro ropu a ropný průmysl Tina Bruová. Norsko je největším těžařem ropy v západní Evropě a na globálních dodávkách ropy se podílí dvěma procenty. Naposledy se ke koordinovanému snížení těžby přidalo v roce 2002.
• Norský fond nebude investovat do dluhopisů v některých měnách
  Norský státní fond bohatství, který je největší na světě, v rámci reorganizace portfolia cenných papírů s pevným příjmem v objemu 300 miliard USD (6,8 bilionu Kč) přestane investovat do dluhopisů států a firem z deseti zemí, včetně České republiky, vydávaných v lokálních měnách. Cílem tohoto kroku je snížit počet měn, ve kterých jsou investice fondu. Oznámilo to dnes norské ministerstvo financí.
• Norský obchod byl v září poprvé za dva roky v deficitu
  Bilance zahraničního obchodu Norska se v září poprvé za téměř dva roky propadla do deficitu. Důvodem byl prudký pokles prodeje zemního plynu a nižší ceny ropy, dvou nejdůležitějších vývozních položek. Deficit činil 1,2 miliardy norských korun (4,6 miliardy Kč), oznámil dnes norský statistický úřad SSB.
• Norský státní fond dosáhl v 1Q rekordního zisku
  Norský státní investiční fond vykázal za letošní první čtvrtletí rekordní zisk 1,21 bilionu norských korun (zhruba 2,6 bilionu Kč), a to zejména díky silnému růstu cen akcií technologických společností. Oznámila to dnes státní firma Norges Bank Investment Management (NBIM), která je správcem fondu.
• Norský státní fond je ve ztrátě, čeká další výkyvy na trzích
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, v pololetí prodělal 188 miliard norských korun (téměř 468 miliard Kč). Znamená to nejhorší výsledek v jeho historii. Akcie a nemovitosti, které spravuje, totiž kvůli pandemii ztratily na hodnotě. Hodnota fondu se ale už vrátila na úroveň ze začátku roku, tedy do doby před příchodem krize způsobené šířením nového koronaviru. Správce fondu ale včera také uvedl, že do budoucna ještě počítá na trzích s dalšími výkyvy.
• Norský státní fond vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu, poprvé za dva roky
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu 653 miliard norských korun (1,7 bilionu Kč). Válka na Ukrajině a další globální události měly totiž negativní dopad na akcie a dluhopisy. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Fond je ve ztrátě poprvé od roku 2020.