Norská koruna je kvůli levné ropě nejníže od roku 2008

Čtěte více

• Norská centrální banka uvažuje o intervencích
  Norská centrální banka (Norges Bank) dnes uvedla, že uvažuje o forexových intervencích na podporu norské koruny (NOK). Ta za dva týdny přišla na páru s eurem o pětinu hodnoty, je to nejdramatičtější výprodej v záznamech Refinitiv za poslední tři dekády.
• Norská centrální banka znovu zvýšila základní úrok, ten je nejvýše od roku 2009
  Norská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,50 procenta. Je to v souladu s jejími prognózami, ale méně, než čekali analytici. Banka, která tak bojuje proti vysoké inflaci, to uvedla ve svém dnešním sdělení. Základní úrok je v této skandinávské zemi teď nejvýše od roku 2009.
• Norská centrální banka zvedla úroky na 15leté maximum, chystá další zvyšování
  Norská centrální banka dnes zvedla ve snaze omezit inflaci svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,75 procenta, což je 15leté maximum. Zvýšení bylo vyšší, než očekávala většina ekonomů dotazovaných agenturou Reuters. Centrální banka v prohlášení uvedla, že v srpnu patrně úroky znovu zvýší.
• Norská centrální banka zvýšila podle očekávání sazby o 0,5 procentního bodu
  Norská centrální banka dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Informovala o tom v tiskové zprávě. Banka zároveň uvedla, že s ohledem na růst inflace, který překonal odhady, pravděpodobně úrokovou sazbu opět zvýší v září.
• Norská centrální banka zvýšila úroky o čtvrt procentního bodu
  Měnový výbor norské centrální banky Norges Bank na svém dnešním zasedání zvýšil hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,5 procenta. Norsko se tak vydalo opačným směrem než většina světových centrálních bank předních rozvinutých ekonomik, které svou měnovou politiku naopak uvolňují. Banka však v prohlášení rovněž upozornila, že další zvyšování úroků je méně pravděpodobné kvůli globálnímu ekonomickému zpomalení.
• Norská centrální banka zvýšila základní úrok z nuly na 0,25 procenta
  Norská centrální banka dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu z nuly na 0,25 procenta. Uvedla rovněž, že v budoucnosti počítá s jejím dalším zvyšováním. Připojila se tak k rostoucímu počtu zemí, které v době stoupající inflace začaly zpřísňovat měnovou politiku.
• Norská ekonomika loni podala nejslabší výkon za 75 let
  Norská ekonomika loni podala zřejmě nejslabší výkon od konce druhé světové války, uvedl dnes norský statistický úřad (SSB). Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 2,5 procenta. Dopady koronavirové krize se však této skandinávské zemi dařilo zvládat lépe než jiným evropským státům.
• Norská ekonomika loni rostla pomaleji
  Norská ekonomika loni rostla nejpomaleji od počátku finanční krize v roce 2009. Norský statistický úřad dnes oznámil, že za celý rok ekonomika bez zahrnutí ropného průmyslu vzrostla o jedno procento.
• Norská ekonomika ve 2Q díky ropě oživila
  Norská ekonomika ve druhém čtvrtletí výrazně oživila. Způsobil to ropný průmysl, který po poklesu v předchozím čtvrtletí naopak silně vzrostl. Mezičtvrtletní tempo růstu hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí zrychlilo na 1,1 procenta z 0,2 procenta v prvních třech měsících roku. Růst byl téměř dvojnásobný ve srovnání s odhady analytiků, kteří čekali zvýšení HDP o 0,6 procent, uvedl Financial Times.
• Norská ekonomika ve 3Q rostla nejrychleji od roku 2022
  Tempo růstu norské ekonomiky ve třetím čtvrtletí zrychlilo a bylo nejvyšší téměř za dva roky, a to díky příznivému vývoji ve zpracovatelském průmyslu. Takzvaný pevninský hrubý domácí produkt (HDP), který nezahrnuje často nestabilní těžbu ropy a zemního plynu v moři, vzrostl proti předchozímu čtvrtletí o 0,5 procenta. To je nejvíce od čtvrtého čtvrtletí 2022, uvedl dnes norský statistický úřad. Zpráva podporuje očekávání, že norská centrální banka začne v prvním čtvrtletí příštího roku snižovat úrokové sazby.
• Norská koruna novým bezpečným přístavem
  Díky příjmům z ropy je Norsko bezpečným místem pro uložení prostředků, jaké v zadlužené Evropě zkrátka...
• Norská koruna zůstává levná
  Norsko jako druhý největší evropský producent ropy a zemního plynu zasáhl prudký pokles cen komodit, který se těžařům částečně dařilo kompenzovat slabší měnou. Norská koruna (NOK) za poslední dva roky komoditního armageddonu ztratila proti euru 14 % a proti americkému dolaru dokonce 31 %.
• Norské aerolinky Flyr jsou na burze, akcie prudce zpevnily
  Na burze v norské metropoli Oslo se dnes začalo obchodovat s akciemi začínající letecké společnosti Flyr. Přestože firma vstupuje na trh za koronavirové krize, zájem o její akcie byl hned v úvodu obchodování velmi silný - jejich kurz vzrostl o 28 procent. Informovala o tom agentura Reuters. Flyr se chystá konkurovat zavedeným aerolinkám Norwegian Air a SAS.
• Norské ropné firmy zvýšily plán investic, dál ale zaostanou za loňskem
  Ropné a plynárenské firmy v Norsku zvýšily své investiční plány na letošní rok, aby tak využily pandemických daňových pobídek ke zvýšení aktivity. Největší podnikatelský sektor v Norsku nyní očekává, že letos investuje 159,5 miliardy norských korun (NOK; 383,5 miliardy Kč), což je o 3,3 procenta více, než čekal v listopadu. Ukázal to průzkum, který dnes zveřejnil norský statistický úřad.
• Norsko čeká příští rok od ropných a plynárenských firem rekordní příjmy
  Norská vláda očekává v příštím roce rekordní příjmy od ropných a plynárenských firem. Předpokládá, že meziročně se zvýší o 18 procent a proti roku 2021 až pětinásobně. Důvodem je zvyšování těžby a růst cen. Uvedlo to dnes norské ministerstvo financí.
• Norsko chce být součástí dohody EU s Británií o brexitu
  Oslo chce být součástí dohody o podmínkách odchodu Británie z Evropské unie. S odvoláním na norského ministra o tom včera informovala agentura Reuters. Norsko není členem EU, ale je zapojeno do jednotného vnitřního trhu unie. Britská premiérka Theresa Mayová plánuje na konci března spustit dvouletý proces vyjednávání o vystoupení Británie z EU.
• Norsko chce Ukrajině během pěti let dát 75 miliard norských korun (162 mld. Kč)
  Norsko chce Ukrajině v příštích pěti letech darovat 75 miliard norských korun (162 miliard Kč). Oznámil to dnes ministerský předseda severské země Jonas Gahr Störe, podle něhož půlka částky půjde na vojenskou podporu a ta druhá na humanitární pomoc. Norsko se tak podle agentury AP stane jedním z největších podporovatelů země napadené Ruskem.
• Norsko chce zpřístupnit část mořského dna pro průzkum a těžbu
  Norská vláda představila plány komerčního průzkumu a těžby nerostných surovin v hlubokých arktických vodách. Zaměřit se chce na kovy nezbytné pro nízkoemisní technologie. Norsko má rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu, které z něj učinily jednu z nejbohatších zemí světa, a nyní přebírá vedoucí úlohu v globálním závodě o těžbu kovů ze dna oceánů, po kterých je nyní vysoká poptávka v souvislosti s odklonem zemí od fosilních paliv, napsala agentura Reuters. Plán však kritizují ochránci životního prostředí.
• Norsko chce z ropného fondu čerpat rekordní částku na podporu ekonomiky
  Norsko bude letos mnohem více závislé na příjmech svého ropného fondu, který je největší svého druhu na světě a který má nyní ve správě investice za více než 11 bilionů norských korun (NOK; zhruba 28 bilionů Kč). Země se snaží zvýšit výdaje, které by ekonomice pomohly zotavit se z pandemie, aniž by bylo nutné vydávat dluhopisy. Vláda premiérky Erny Solbergové chce proto z fondu, který je koncipován jako státní penzijní fond, letos čerpat 402,6 miliardy norských korun (přes jeden bilion Kč). Překoná tak loňský rekord, kdy čerpala 369,3 miliardy NOK. Ve své zprávě to dnes uvedlo norské ministerstvo financí.
• Norsko objevilo největší evropské ložisko kovů vzácných zemin
  Těžařská společnost Rare Earths Norway objevila největší prokázané ložisko vysoce ceněných kovů vzácných zemin v Evropě. To může znamenat přelomový okamžik pro Norsko i pro celý region, uvedl dnes server zpravodajské televize CNBC. Kovy vzácných zemin jsou nezbytné pro mnoho technologicky vyspělých výrobních procesů, používají se třeba ve výrobě elektromobilů nebo vojenského vybavení. Jejich největším světovým producentem je Čína.