Norské ropné firmy zvýšily plán investic, dál ale zaostanou za loňskem
Ropné a plynárenské firmy v Norsku zvýšily své investiční plány na letošní rok, aby tak využily pandemických daňových pobídek ke zvýšení aktivity. Největší podnikatelský sektor v Norsku nyní očekává, že letos investuje 159,5 miliardy norských korun (NOK; 383,5 miliardy Kč), což je o 3,3 procenta více, než čekal v listopadu. Ukázal to průzkum, který dnes zveřejnil norský statistický úřad.
Ve srovnání s loňským rokem však objem investic bude proti loňsku i tak nižší o 8,1 procenta. V příštím roce by se měly investice dál snížit a dosáhnout 131,4 miliardy NOK. Statistický úřad ale upozornil, že to se může rychle změnit, protože firmy připravují další plány a na obrátkách by mohly nabrat velké rozvojové projekty.
"Pokud budou zachovány harmonogramy očekávaných projektů, budou investice do rozvoje polí v roce 2023 výrazně vyšší, než je v současnosti zahrnuto v průzkumu," uvedl statistický úřad.
Mezi dosud neschválené projekty patří nové nálezy v rámci projektu NOAKA firem Aker BP a Equinor a projekt firmy Equinor v arktické oblasti Wisting. Jen investice do těchto dvou projektů odhadují firmy na 165 miliard norských korun.
Průzkum zřejmě vyvolá kritiku ekologů, kteří tvrdí, že by společnosti měly omezit výdaje na fosilní paliva, aby přispěly ke snaze zmírnit globální oteplování. Norsko je jednou z nejbohatších zemí světa v přepočtu na obyvatele. Spousty peněz investuje také do čistší energie, ale tvrdí, že je potřeba i pokračovat v produkci fosilních paliv, dokud existuje celosvětová poptávka, uvedla agentura Reuters.
Investice do ropy ovlivňují krátkodobý růst norské ekonomiky, protože přinášejí nové zakázky pro dodavatelské odvětví. V roce 2020 norský parlament schválil dočasné daňové pobídky na podporu investic do těžby ropy a zemního plynu kvůli propadu poptávky v důsledku pandemie. Tyto pobídky mají skončit v letošním roce a firmy do tohoto termínu musejí schválit nové projekty, aby je mohly využít.
Poptávka po ropě se také od té doby zvýšila, protože se zmírnila omezení související s pandemií. Kvůli geopolitickému napětí se také ceny zemního plynu v Evropě vyšplhaly na rekordní hodnoty a ceny ropy jsou nejvyšší od roku 2014.
Loni celkové investice činily 177,7 miliardy NOK. Proti roku 2020 se snížily o 0,9 procenta.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
Norská centrální banka zvýšila úroky o čtvrt procentního bodu
Měnový výbor norské centrální banky Norges Bank na svém dnešním zasedání zvýšil hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,5 procenta. Norsko se tak vydalo opačným směrem než většina světových centrálních bank předních rozvinutých ekonomik, které svou měnovou politiku naopak uvolňují. Banka však v prohlášení rovněž upozornila, že další zvyšování úroků je méně pravděpodobné kvůli globálnímu ekonomickému zpomalení. -
Norská centrální banka zvýšila základní úrok z nuly na 0,25 procenta
Norská centrální banka dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu z nuly na 0,25 procenta. Uvedla rovněž, že v budoucnosti počítá s jejím dalším zvyšováním. Připojila se tak k rostoucímu počtu zemí, které v době stoupající inflace začaly zpřísňovat měnovou politiku. -
Norská ekonomika loni podala nejslabší výkon za 75 let
Norská ekonomika loni podala zřejmě nejslabší výkon od konce druhé světové války, uvedl dnes norský statistický úřad (SSB). Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 2,5 procenta. Dopady koronavirové krize se však této skandinávské zemi dařilo zvládat lépe než jiným evropským státům. -
Norská ekonomika loni rostla pomaleji
Norská ekonomika loni rostla nejpomaleji od počátku finanční krize v roce 2009. Norský statistický úřad dnes oznámil, že za celý rok ekonomika bez zahrnutí ropného průmyslu vzrostla o jedno procento. -
Norská ekonomika ve 2Q díky ropě oživila
Norská ekonomika ve druhém čtvrtletí výrazně oživila. Způsobil to ropný průmysl, který po poklesu v předchozím čtvrtletí naopak silně vzrostl. Mezičtvrtletní tempo růstu hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí zrychlilo na 1,1 procenta z 0,2 procenta v prvních třech měsících roku. Růst byl téměř dvojnásobný ve srovnání s odhady analytiků, kteří čekali zvýšení HDP o 0,6 procent, uvedl Financial Times. -
Norská ekonomika ve 3Q rostla nejrychleji od roku 2022
Tempo růstu norské ekonomiky ve třetím čtvrtletí zrychlilo a bylo nejvyšší téměř za dva roky, a to díky příznivému vývoji ve zpracovatelském průmyslu. Takzvaný pevninský hrubý domácí produkt (HDP), který nezahrnuje často nestabilní těžbu ropy a zemního plynu v moři, vzrostl proti předchozímu čtvrtletí o 0,5 procenta. To je nejvíce od čtvrtého čtvrtletí 2022, uvedl dnes norský statistický úřad. Zpráva podporuje očekávání, že norská centrální banka začne v prvním čtvrtletí příštího roku snižovat úrokové sazby. -
Norská koruna je kvůli levné ropě nejníže od roku 2008
Norská koruna se dnes vůči euru propadla nejníže od finanční krize před více než deseti lety. Důvodem je podle analytiků napětí ve světovém obchodě, které tlačí dolů ceny ropy, a ohrožuje tak velkou část norské ekonomiky. Kurz měny se během obchodování v Oslu snížil až na 10,097 za euro, což je nejnižší hodnota od prosince 2008. -
Norská koruna novým bezpečným přístavem
Díky příjmům z ropy je Norsko bezpečným místem pro uložení prostředků, jaké v zadlužené Evropě zkrátka... -
Norská koruna zůstává levná
Norsko jako druhý největší evropský producent ropy a zemního plynu zasáhl prudký pokles cen komodit, který se těžařům částečně dařilo kompenzovat slabší měnou. Norská koruna (NOK) za poslední dva roky komoditního armageddonu ztratila proti euru 14 % a proti americkému dolaru dokonce 31 %. -
Norské aerolinky Flyr jsou na burze, akcie prudce zpevnily
Na burze v norské metropoli Oslo se dnes začalo obchodovat s akciemi začínající letecké společnosti Flyr. Přestože firma vstupuje na trh za koronavirové krize, zájem o její akcie byl hned v úvodu obchodování velmi silný - jejich kurz vzrostl o 28 procent. Informovala o tom agentura Reuters. Flyr se chystá konkurovat zavedeným aerolinkám Norwegian Air a SAS. -
Norsko čeká příští rok od ropných a plynárenských firem rekordní příjmy
Norská vláda očekává v příštím roce rekordní příjmy od ropných a plynárenských firem. Předpokládá, že meziročně se zvýší o 18 procent a proti roku 2021 až pětinásobně. Důvodem je zvyšování těžby a růst cen. Uvedlo to dnes norské ministerstvo financí. -
Norsko chce být součástí dohody EU s Británií o brexitu
Oslo chce být součástí dohody o podmínkách odchodu Británie z Evropské unie. S odvoláním na norského ministra o tom včera informovala agentura Reuters. Norsko není členem EU, ale je zapojeno do jednotného vnitřního trhu unie. Britská premiérka Theresa Mayová plánuje na konci března spustit dvouletý proces vyjednávání o vystoupení Británie z EU. -
Norsko chce Ukrajině během pěti let dát 75 miliard norských korun (162 mld. Kč)
Norsko chce Ukrajině v příštích pěti letech darovat 75 miliard norských korun (162 miliard Kč). Oznámil to dnes ministerský předseda severské země Jonas Gahr Störe, podle něhož půlka částky půjde na vojenskou podporu a ta druhá na humanitární pomoc. Norsko se tak podle agentury AP stane jedním z největších podporovatelů země napadené Ruskem. -
Norsko chce zpřístupnit část mořského dna pro průzkum a těžbu
Norská vláda představila plány komerčního průzkumu a těžby nerostných surovin v hlubokých arktických vodách. Zaměřit se chce na kovy nezbytné pro nízkoemisní technologie. Norsko má rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu, které z něj učinily jednu z nejbohatších zemí světa, a nyní přebírá vedoucí úlohu v globálním závodě o těžbu kovů ze dna oceánů, po kterých je nyní vysoká poptávka v souvislosti s odklonem zemí od fosilních paliv, napsala agentura Reuters. Plán však kritizují ochránci životního prostředí. -
Norsko chce z ropného fondu čerpat rekordní částku na podporu ekonomiky
Norsko bude letos mnohem více závislé na příjmech svého ropného fondu, který je největší svého druhu na světě a který má nyní ve správě investice za více než 11 bilionů norských korun (NOK; zhruba 28 bilionů Kč). Země se snaží zvýšit výdaje, které by ekonomice pomohly zotavit se z pandemie, aniž by bylo nutné vydávat dluhopisy. Vláda premiérky Erny Solbergové chce proto z fondu, který je koncipován jako státní penzijní fond, letos čerpat 402,6 miliardy norských korun (přes jeden bilion Kč). Překoná tak loňský rekord, kdy čerpala 369,3 miliardy NOK. Ve své zprávě to dnes uvedlo norské ministerstvo financí. -
Norsko objevilo největší evropské ložisko kovů vzácných zemin
Těžařská společnost Rare Earths Norway objevila největší prokázané ložisko vysoce ceněných kovů vzácných zemin v Evropě. To může znamenat přelomový okamžik pro Norsko i pro celý region, uvedl dnes server zpravodajské televize CNBC. Kovy vzácných zemin jsou nezbytné pro mnoho technologicky vyspělých výrobních procesů, používají se třeba ve výrobě elektromobilů nebo vojenského vybavení. Jejich největším světovým producentem je Čína. -
Norsko opět zvýšilo základní úrokovou sazbu
Norská centrální banka dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta. V září a v první polovině příštího roku by ji mohla zvýšit znovu, řekl na tiskové konferenci guvernér centrální banky Öystein Olsen. Norsko tak jde proti současnému trendu, kdy mnoho centrálních bank ve světě zvažuje snižování úroků. -
Norsko počítá s dalším růstem těžby ropy, těžba plynu zůstane blízko rekordu
Norsko počítá na letošní rok s růstem těžby ropy o 6,9 procenta, zatímco těžba zemního plynu by měla zůstat stabilní v blízkosti rekordu. Ve svém výhledu to uvedl norský úřad pro ropné zdroje NPD. Norsko je klíčovým producentem ropy a plynu v Evropě, po omezení dodávek surovin z Ruska v důsledku války na Ukrajině se jeho význam pro Evropskou unii ještě zvýšil. -
Norsko se po 18 letech připojí k dohodě o snížení těžby
Norsko v období od června do prosince sníží těžbu ropy. Po 18 letech se tak připojí k dohodě předních světových producentů o koordinovaném omezení těžby, která má podpořit cenu suroviny. Oznámilo to norské ministerstvo ropného průmyslu. Norsko je největším producentem ropy v západní Evropě. -
Norsko snížilo úrok na nové minimum
Norská centrální banka dnes snížila svou hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na nové rekordní...